Poslední týdny jsou ve znamení střetu „pražské kavárny“ se „čtvrtou cenovou“. Od Zemanovy čínské cesty přes jeho výroky v posledních Hovorech za Lán, až po jeho nezvyklé hodnocení událostí 17. listopadu 1989 se tyto dva světy střetávají a dokazují si ve veřejném prostoru, kdo je větší kabrňák.

Ne, že by nebylo důležité vystavovat Zemanovi a jeho názorovému proudu červené karty vždy, když přešlápne. Problém je, že za oponou tohoto střetu probíhají souboje možná stejně důležité, ne-li důležitější, kterým se však tolik prostoru — myšleno i analytického — nedostává.

Tak například v justici se rozhořela dosud studená válka mezi ministerstvem spravedlnosti Heleny Válkové a skupinou státních zástupců v čele s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou o podobu zákona o státním zastupitelství.