Kdyby Babiš neměl Zemana, musel by si ho vymyslet
Jakub PatočkaMiloš Zeman spadl Andreji Babišovi z nebes. Svým hulvátstvím odpoutává pozornost, štěpí ČSSD a majiteli Agrofertu poskytuje klid na přípravy převzetí státu. Počítejme s tím, že pokud se rychle nevzpamatujeme, prostě to udělá.
Pětadvacet let po pádu komunismu nemůže u nás být výmluvnější doklad debaklu antikomunistické mobilizační strategie, nežli je popularita a rostoucí vliv Andreje Babiše. Neestébák, o jehož spolupráci s tajnou policií minulého režimu zřejmě nepochybuje ani jeho nemanželka, komunista, který byl pionýrem mafiánského kapitalismu už za Husáka a který i v novém režimu zůstal normalizačním profesionálem, tu získává čím dál větší zázemí a oporu, zatímco v pražských ulicích se mává červenými kartami na oplzlého bambulu na Pražském hradě. Nač obnovovat Českou sodu, když v ní žijeme...
Byť by třeba i nakrásně tisíckrát chtěl, takovou manipulaci s veřejným děním by nedokázal zosnovat ani Babišův mediální černokněžník Marek Pr(a)chal; je k tomu zapotřebí zvláštního nadání nadchnout se pro boj proti nicotným ničemnostem, které vykazuje určitý typ pražské pouliční angažovanosti. Zatímco popletové v rudém (k volbě barvy jim gratulujeme) honí papírové draky, za kulisami politická divize Agrofertu „nekecá a maká“ na demontáži toho, co ještě jakž takž drží českou demokracii pohromadě.
Nač obnovovat Českou sodu, když v ní žijeme. Foto Česká televize
Také Zeman se Babišovi stará o klid na práci
Miloš Zeman je mimořádně temnou postavou, o tom neveďme spor. Jeho hlavní nebezpečnost ale spočívá v tom, že se mu nastolováním některých témat, jež vyvolávají oprávněné roztrpčení velké části společnosti, podvodně daří obsazovat se do role reprezentanta lidí polistopadovým vývojem poražených, roztrpčených, znechucených, ačkoli sám je v mnoha ohledech výstavním představitelem pravicového autoritářství.
Počíná si v tom intuitivně, ale odpor povrchně liberálního establišmentu má zahrnutý do své strategie. Ostatně nedělá nic, co by neznal. Vyzkoušel si to poprvé v devadesátých letech, kdy se do Strakovky rovněž prodral proti odporu prakticky kompletního českého mediálního provozu.
Kolegové v pražských médiích si vůbec neuvědomují, že čím dále od hlavního města, tím méně jsou bráni vážně a že jejich kampaňovité působení proti Zemanovi má v mnoha místech přesně opačný účinek, než jaký zamýšlejí. Přidá-li se k tomu tu a tam nějaký lapsus typu vystřižení jména puncovaného gaunera Zdeňka Bakaly z typicky blábolivého Zemanova projevu, jeho aureola vůdce lidového odporu proti proradným a lstivým „pražským šašíkům“ se nesmyslně upevňuje.
A tak zatímco Zeman častuje své protivníky pohrdáním, jež ho spojuje s mnohými z jeho voličů, Andrej Babiš se nicotných půtek neúčastní a „prostě dělá“ to či ono. Reálně zde tak hrozí, že premiérem se stane už příští rok.
Jeho vzestup k moci je nezadržitelný, dejme sbohem části občanských svobod. Babiš se stává novým českým králem, restaurace feudalismu dorazila k nám. Demokracii jsme stejně doopravdy neměli, a teď už nám zbývá jen poslední volba: Máme bědovat, nebo jásat?
Nedávno mě napadlo, že potřebujeme českého Putina. Napadlo mě to, když jsem přemýšlel o Ukrajině a říkal si, že té schází ukrajinský Putin.
Putin se chopil moci v Rusku zbídačeném a rozkradeném za Jelcina, a postavil je mocensky i hospodářsky na nohy. Není to žádný spasitel, lidumil a dobrodinec, ale v jednom se od všech Jelcinů, Chodorkovských, Janukovyčů, Jaceňjuků, Tymošenkových, Kučmů, Klausů, Kožených, Kalousků, Bakalů či Kellnerů liší: nejde mu o to nahrabat si a nechat za sebou spálenou zem, jde mu o to stát se vládcem silné mocnosti. Putin nechce rozsápat Rusko jako kořist, sežrat z něj nejlepší kousky a zbytky odhodit jako odpad, Putin chce vlastnit celé Rusko jako svůj osobní majetek, a jako o svůj osobní majetek se o ně také stará. Monarcha Putin, narozdíl od oligarchů, má starost o ruský státní zájem.
Ukrajina ukazuje, kam by Rusko došlo bez Putina, respektive kde bylo před Putinem. Samotný Putin ji nezachrání, protože on je carem Ruska, ne Ukrajiny, on hájí ruský státní zájem a Ukrajina ho zajímá nanejvýš jako kolonie. Potřebovala by vlastního Putina, vlastního kyjevského cara. V situaci, kdy ho nemá, a kdy ze Západu nepřichází nic jiného, než hordy oligarchů, kteří chtějí jen trhat a žrát, nicméně nelze vyloučit, že nakonec nejlepší, co ji může potkat, by přeci jenom bylo pohlcení Ruskem.
Konec konců i u nás se najdou lidé, dokonce i mezi zdejšími diskutéry, kteří by za nejlepší pro Česko považovali pohlcení Německem. Při pohledu na výši mezd u nás a v Německu nelze jednoznačně říci, že nemají pravdu.
Přichází ovšem Andrej Babiš. Získává voliče tím, že narozdíl od jiných úspěšných podnikatelů platí daně v Česku. Chce řídit celý stát jako firmu. Svoji firmu. A lidé ho volí, protože doufají, že Babišova firma Česko bude stejně úspěšná jako Babišova firma Agrofert. Přichází čas, kdy Agrofert a Česko jedno budou a Andrej Babiš bude nový český král.
Můžeme dneska my, kteří jsme nechali zemi padnout do spárů Klausů a Kalousků, vůbec doufat v něco lepšího?
To, že je Putin stále vystavován do popředí, sice budí dojem, že je car (svět vidí pouze jednu tvář a lid se může radovat z nového Petra Velikého), ale není pořeba ani moc hlubokého vhledu do ruské politiky, aby člověk zjistil, že se o nějakého všekontrolujícího vládce-pavouka nejedná. To celý kruh ve složení Putin, Medveděv, Sečin, Miller, Konovalov, Jakunin, Patrušev, Surkov, Ivanov, Timčenko, Čemezov pracuje už více než 15 let téměř jako jeden člověk.
Babiš, pokud vím, nic takového nemá. Tak si to nemalujte... jistota, že by jeho vláda měla ten kladný rys, který přičítáte Putinově, je zatím jen iluzí.
Doba, kdy obšťastní oligarchy zrekultivovaným pravým politickým zázemím se začíná rýsovat.
Měřítkem věcí veřejných je diktatura digitálního kapitálu v neoliberálním hávu.
kruh politiků sem kruh politiků tam...bych mínil.
Před takovými šedesáti a více lety (ještě v době tzv. národních států) to byl zcela samozřejmý postoj všech samostatných států. Teprve s příchodem globalizace, resp. s mohutným nárůstem kapitálu přes hranice národního státu, se stát a jeho veřejné statky začínají nabízet jako komodita majitelům kapitálu. To jsme v západní Evropě sedmdesátých let a později.
U nás a v dalších někdejších sovětských satelitech je pak po roce 1989 situace o to horší, že se k výše popsanému rozprodávání státu přidává v ohromném měřítku fenomén destrukce. Ten je obecně a bez většího odporu vnímán jako oprávněný způsob rozejití se s minulým režimem. Kazisvěti dostávají zelenou a jsou zcela nepochopitelně vnímáni jako lékaři nemocné společnosti – „léčba Klausem“.
Fenomén destrukce coby politický „koncept“, jinak též šokové terapie, nádherně a v plnosti popisuje Naomi Kleinová v knize „Šoková doktrína“. Velmi doporučuji k přečtení.
Andrej Babiš se určitě může stát čímsi na způsob českého Putina, avšak je tu jedna velká překážka, kterou Putinovo Rusko na rozdíl od České republiky nemá. Nejsme velmoc a jsme totálně zadluženi. Jsme vazaly věřitelů a proto musíme poslouchat nadnárodní finanční instituce jako MMF, které pracují – jak jsme se mohli na příkladu Řecka přesvědčit - pro nadnárodní kapitál a nikoliv pro blaho lidu té které země.
Toto všechno může Rusko se svým energetickým bohatstvím, vojenskou silou vybavenou jadernými zbraněmi, ohromným územím, počtem obyvatel, ochotou obyvatelstva strádat a hlavně pak jednotou (sjednocujícími prvky Rusů jsou po mnoho staletí: ruský nacionalismus se silnými prvky mesianismu, pravoslaví a neomezená moc vládce) v případě vnějšího ohrožení, hodit za hlavu.
Jiří Vyleťal
a) Nestane se to
b) I kdyby se to stalo, jen by to dopomohlo Babišovi k drtivému vítězství v dalších volbách.
ČSSD je v prekérní pozici, kdy se musí rozhodovat mezi dvěma variantami, jak Babiše posílit. Když s ním bude spolupracovat na tom, aby vláda fungovala z pohledu veřejnosti dobře, plody úspěchu sklidí Babiš. Když půjde do konfrontace s ním, smete ji ANO ve volbách, předčasných nebo řádných. Nápad zbavit se Babiše nějakým "Lex Babiš" je řekl bych téměř šílený.
2) Druhy problem je, ze v CSSD neexistuje osobnost vzbuzujici duveru (o jeji politice ani nemluve).
3) Ty kombinace politickych stran, bez vyse uvedenych predpokladu jsou k nicemu. Vrana vrane oci nevyklove. Opravdu si myslite, ze miliardar Babis (ANO)si pujde po krku s miliardarem Schwanzerbergem (TOP 09), ci miliardarem Sekyrou ( KDU-ČSL ). Ale divadelko nam zahraji. Prazska lumpenkavarna jiste doda schopneho rezisera.
p.s. Pane Patocka muzete uvest aspon tri jmena z "medii hlavniho proudu", ktera povazujete za seriozni ?
p.p.s. "z typicky blábolivého Zemanova projevu," Mate smysl pro humor. Sprdnete sve kolegy za Zemana a pak vyplodite stejnou blbost jako oni.