Vystoupení Miloše Zemana v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán vyvolalo vlnu moralizujícího pokrytectví, která zaplavila část médií a české společnosti. Potíž je v tom, že řečené pokrytectví, které snižuje morální postoj na úroveň fetiše či prostoduchý kýč, způsobuje, že to podstatné nám uniká před očima. A tím podstatným je vlastní obsah Zemanových sdělení a především jejich politický kontext.

Vulgárnost zakrývající obsah

Zemanova vulgárnost nespočívá v jednotlivých slovech, ale v jejich zřetězení − v interpretacích, nebo spíš v předpojatostech, která formuloval a položil před nás tak, jako se pokládá betonový kvádr: ztěžka a hlavně bez diskuse. Označit ženy ze skupinu Pussy Riot jako výtržnice je mnohem varovnější než použité (řekněme že „citované“ nebo „přeložené“) oplzlé výrazivo.

Pussy Riot exploatují pornografické motivy, slova atd. zcela záměrně coby radikální esteticko-politické gesto. Vzhledem k tomu, že sám ruský kontext je vyhrocený (není to kontext liberální demokratický), je vyhrocená radikálnost namístě. Je to nejúčinnější způsob, jak upozornit na to, co se v Rusku děje a co bychom mohli nazvat postupnou fašizací ruské politiky a společnosti.

↗

Miloš Zeman se nevynořil z ničeho. Je produktem devastace politiky, ideologie a hodnotových postojů, na nichž se vehementně podílely tradiční politické strany, které navzdory svým programům jednaly vlastně postideologicky. Foto Hrad.cz

Hovořit v kontextu fašizace o projevech radikálního protestu jako o výtržnictví znamená (nepřímo) legitimizovat fašizující režim. Je ostatně známo, že nejméně klikatá cesta k fašismu vede přes morálku šosáka a jeho volání po pořádku. A Zeman si je tohoto posunu podle všeho velmi dobře vědom.