Prezidentské trápení

Vojtěch Srnka

Miloše Zemana není možné podceňovat a ani Bohuslav Sobotka ještě vnitrostranický puč plně neodvrátil. Jasné ale je, že Zeman nyní z veřejného dění nezmizel náhodou, a že léčba, kterou podstupuje, se netýká jen kolena, ale i jeho prezidentské pýchy.

Miloš Zeman se po několikaleté odmlce stal velmi obávaným hráčem na českém politickém kolbišti. V prezidentských volbách uspěl především díky tomu, že slíbil veřejnosti, že bude svou funkci vykonávat velmi aktivně a bojovat proti tehdejší koalici. Mnozí se právě tohoto obávali, jiné naopak právě tento slib přivedl k volebním urnám. 

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Prezident Zeman pak s velmi čerstvým mandátem vyrazil do boje proti pravicové koalici, jejíž neoblíbenost a nedůvěra trhala rekordy. V tomto úsilí se mu dostalo velké podpory veřejnosti, když i jeho zvolení bylo právě odpovědí na neoblíbenost a nedůvěru, kterou tato vláda získala. I proto mu podstatná část veřejnosti odpustila nejedno vystoupení mimo rámec politických pravidel.

Jenže Zemanův mandát už není tak čerstvý a zároveň mise, ke které byl svými voliči pověřen, skončila. Její poslední fáze začala skandálem na úřadě vlády a následnou rezignací Petra Nečase.

Zemanova mise se pak uzavřela díky tomu, že Zeman pověřil sestavením vlády Jiřího Rusnoka a v rámci následného hlasování se ukázalo, že pravicová koalice nedisponovala v Poslanecké sněmovně většinou. Poslanci se tehdy dohodli na jejím rozpuštění a na vypsání nových voleb.

Zeman tím ale také ztratil hlavního protivníka dostatečně nebezpečného na to, aby se proti němu mohl vymezovat. Usiloval sice o to zůstat i nadále politicky velmi aktivní. Snažil se podílet na řešení krize dolu Paskov, objížděl regiony a radil lidem, jak by se při volbách měli zachovat, den před volbami se dokonce vyjádřil k prolomení těžebních limitů v Ústeckém kraji.

Všichni ale věděli, že to nebude Miloš Zeman, kdo rozhodne prolomení limitů, a že už vůbec nebude tím, kdo za stát vyjedná nějaké řešení ohledně dolu Paskov. Naprosto nevhodné narážky proti muslimům a podpora Izraele navíc už taky české voliče netáhnou tak jako dřív.

Důkaz, že jeho snaha nebyla efektivní, přinesl chabý výsledek SPOZ ve volbách. Milošem Zemanem odstavený Miroslav Šlouf dokázal celý tým Zemanovců s prezidentem v čele zneškodnit v podstatě pouze tím, že se nechal zvolit do čela pražské kandidátky. Mediální pozornost, kterou si tento kousek získal a následné vnitrostranické rozbroje se ukázaly být platnější než D1 plná billboardů se Zemanem, dávajícím svůj hlas Zemanovcům.

Zeman se tak ocitl ve velmi nevýhodné situaci. Jeho naděje, že by mohla vzniknout vláda ČSSD a SPOZ s podporou KSČM, vyhasly. Spoléhal na to, že by SPOZ svou spolupráci s ČSSD podmínilo tím, že premiérem bude Michal Hašek.

To před volbami svým tvrzením potvrdil i Vratislava Mynáře, když uvedl, že by SPOZ do vlády s ČSSD šlo jen, pokud by v ní nepůsobil Sobotka se Zaorálkem. Tlak uvnitř ČSSD na sestavení čistě levicové koalice by pak byl nejspíš takový, že by mu Sobotka dokázal čelit jen velmi obtížně.

Další naděje Zeman musel vložit do získání vlivu uvnitř ČSSD. Spojil se proto s Michalem Haškem s cílem zbavit se Bohuslava Sobotky. Hašek potřeboval Zemanovu podporu, aby si vybudoval silnou pozici uvnitř ČSSD.

Spoléhal na to, že strana bude preferovat nadstandardní vztahy se Zemanem s vírou, že jim pomohou k lepšímu volebnímu výsledku. Zeman zase Haška potřeboval k uskutečnění pomsty vůči některým členům ČSSD v čele se Sobotkou a také k tomu, aby si udržel vliv na politické dění v zemi a mohl i nadále zůstat oním aktivním prezidentem.

Hašek měl tři možnosti se Sobotky zbavit. Úspěch SPOZ ve volbách a sestavení koalice s SPOZ byl jednou z nich. Další možnost Hašek zavětřil těsně před zahájením kampaně ČSSD, v době, kdy byl Sobotka oslaben díky ústupku s podporou Rusnokovy vlády.

Jak v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl Miroslav Chovanec, tehdy neměl Hašek v úmyslu Sobotku nějak oslabit do budoucna, ale rovnou se ho politicky zbavit ještě před zahájením kampaně. V rámci hlasování Ústředního výkonného výboru tehdy Sobotka sice velmi těsně, ale přesto uhájil svou pozici kandidáta strany na premiéra.

Nakonec Hašek i Zeman museli vsadit vše na jednu kartu, protože jim zbývala poslední možnost na realizaci jejich více než rok připravovaného plánu jak vyměnit Sobotku v čele ČSSD.

Jejich plán mohl buď vyjít, Sobotka by pak odešel a Hašek se k Zemanově radosti stal premiérem. V opačném případě jim ale muselo být jasné, že Hašek přijde nejen o poslední naději na post premiéra, ale nejspíše také o pozici ministra v budoucí vládě. Zemanovi pak hrozila ztráta vlivu na vedení ČSSD.

Celý jejich plán stál na dvou hlavních bodech, jedním z nich byla rezignace Bohuslava Sobotky, tím druhým ochota ANO a KDU—ČSL jednat s Haškem jako budoucím premiérem.

Hašek na tom proto tvrdě zapracoval a dokázal v rámci ČSSD získat na svou stranu dostatečné množství členů, aby pak v rámci předsednictva mohl obměnit vyjednávací tým a schválit výzvu k Sobotkově rezignaci. Přesto, že v tomto ohledu uspěl, dotažení obou hlavních bodů jeho plánu už nebylo na něm.

V tom prvním se musel spolehnout na Sobotkovu domnělou slabost a zklamání z volebního výsledku. Úplnou jistotu, že výzva předsednictva donutí Sobotku rezignovat na svou funkci, však neměl. A Sobotka se o post premiéra rozhodl i nadále bojovat.

Kdyby se alespoň druhý bod podařilo Haškovi dotáhnout, mohl mít navrch, protože se mu podařilo Sobotku odstavit z vyjednávacího týmu. Jenže v této fázi bylo zásadní, aby ANO a KDU—ČSL vyjádřily ochotu jednat o budoucí koalici právě s ním.

Otázkou je, jestli tohle měli Hašek se Zemanem předjednané, každopádně Sobotka ale, i díky podpoře, které se mu dostalo od veřejnosti, oznámil svůj úmysl jednat za ČSSD na vlastní pěst.

Občanská podpora Sobotkovi a odpor proti Haškovým praktikám se pak zaslouženě promítly do médií a odtud také do rozhodování potenciálních koaličních partnerů. Babiš a Bělohrádek zareagovali na politické dění, rozhodli se nepošpinit pověst svých politických subjektů a vyjádřili ochotu vyjednávat se Sobotkou.

Výsledek třetího pokusu závisel na přílišném počtu okolností, jejichž výsledek nebylo dopředu možné předvídat, což činilo tento plán velmi riskantní. Jejich pokus tedy lze označit až za zoufalý, když rozhodnutím zahájit tento plán oba protagonisté ukázali, že zoufale touží získat moc a jsou ochotní podstoupit všechna rizika jejich ne zrovna dokonalého plánu.

Pokud Hašek, Tejc a Škromach přijdou o své funkce v ČSSD, ztratí Miloš Zeman své spojence. Co je ale možná ještě důležitější, přesvědčení mezi členy ČSSD, že, když se budou držet Zemanovi sukně, může se jim to velmi vyplatit, po Haškově neúspěchu už v žádném případě nebude tak silné.

Někdo se samozřejmě zachytit pokusí, ale dá se předpokládat, že bude mnohem obezřetnější a nebude ochoten riskovat svou vysokou funkci. Tak vysoce postavené ryby, jakými jsou Hašek, Škromach nebo Tejc, už se Zemanovi ulovit asi nepodaří. Stejně tak se nyní ČSSD stane více odolnou vůči vlivu prezidenta, protože se ukázalo, že jeho úmyslem není pomoci jí, ale pouze jemu samému.

Pro Zemana tedy nyní bude obtížnější hledat způsoby, jak být oním aktivním prezidentem. Dále Zemanův mandát už není tím nejčerstvějším na politické scéně, jeho mise byla splněna a on ztratil dostatečně nebezpečného protivníka, proti kterému by se mohl vymezovat.

Tyto okolnosti by měly vést k tomu, že se výrazně zúží hranice mezi oblíbeností a veřejně projevovaným občanským odporem, ve které se bude moci při svých snahách o to být aktivním prezidentem pohybovat. Ti, kteří ho na začátku roku zvolili, už nebudou tak chápaví vůči některým jeho excesům.

Jediné, co se dá označit za Zemanův zisk z nepovedeného pokusu, je ještě větší destabilizace politického prostředí a naděje na konání předčasných voleb. To je sice opravdu velmi málo, ale za současné situace by pro něj předčasné volby představovaly nejlepší řešení. Prodloužilo by se tak období, které u moci stráví Rusnokova vláda. Může se pokusit o ně sám přičinit a vymýšlet si různé obstrukce, aby nemusel jmenovat novou vládu.

Každopádně ale bude muset být opatrnější než, když se zbavoval předchozí pravicové vlády, protože může narazit na stejný nebo i větší odpor veřejnosti jako v případě současného puče. Toho by strany v čele s ČSSD měly využít a vládu sestavit. Především na její síle a soudržnosti pak bude záviset, co si Miloš Zeman bude moci dovolit a co ne. Oproti minulé vládě se pak dá předpokládat, že by i veřejnost měla být více na jejich straně.

    Diskuse
    MF
    November 5, 2013 v 11.41
    Teď sem bude psát "analýzy" jeden student za druhým. Úroveň průměrných seminárních prací.
    Když si ale uvědomíme, jak to bylo ve skutečnosti s tou "občanskou podporou Sobotkovi" a se "zaslouženým promítlnutím do médií", tak pak vše vyznívá poněkud jinak.
    Za tuto seminárku bych zápočet rozhodně nedal.
    November 5, 2013 v 12.21
    profesorské známkování
    A jak to tedy, pane profesore, skutečně bylo? Napište sem svou analýzu, abychom viděli, jak se píší správné analýzy.
    November 5, 2013 v 17.58
    Možná chtěl pan Franěk říci, pane Šimso, že psát protizemanovské pamflety je stejně užitečné /odvážné,inovativní/, jako psát povinné oslavné ódy na Franze Josefa v roce 1914.
    Třeba ho trápí, že mladí lidé nejsou schopni najít vlastní cestu, že se jen umí držet témat, daných neoliberálními médii. Vždyť protesty proti Zemanovi mají podobné vedení, jako protesty gymnazistů proti komunistickým radním. V zásadě jen naplňují daný směr, žádné skutečně vlastní poznání. Papouškování. Je toho všude plno, tak se to dá lehce obšlehnout, přidat vlastní kopanec a je hotovo.
    Svědčí to ale jen o hodně zúženém vnímání dnešního světa. O tom, že mladí lidé, buď díky dobrému krytí neoliberálů, nebo díky neschopnosti levice tyhle věci poodkrýt, to podstatné nevidí, nejsou sami schopni posoudit, co problémem dneška skutečně je. A nebo také díky vlastní nechuti, či neschopnosti.
    Když jsem začal tím Franzem Josefem - kdyby se Hašek věnoval takovým tématům, a tak, jako autor, svět by byl jistě ochuzen o Švejka. Což by byla velká škoda. Pokud by ale byl ochuzen o tuhle "analýzu", na úkor nějaké skutečné analýzy, vedené vlastní invencí, tak by k žádné škodě nedošlo. Ke škodě by také nedošlo, kdyby tenhle článek ani nevyšel. Za tohle dostane zápočet tak jen u nějakého nesoudného, zavilého antizemanovce. Ten se, stejně jako autor, zabývat tím, co píše pan Franěk, jistě nebude. Mohlo by mu to nabourat jeho přesvědčení.
    November 5, 2013 v 18.3
    Levice nebo hra na levici?
    V analýze mi není jasné ,proč by měl Sobotka bránit sestavení čistě levicové vlády? Lze dle autora považovat ČSSD za levicovou stranu?Pokud ne, tak nám tu vlevo zbývá už jen KSČM.Asi by jsme ji měli příště volit místo ČSSD.
    BT
    November 5, 2013 v 19.7
    Nechme teď prezidenta Zemana být,
    navrhuji.

    On nyní není žádný významný středobod. Ustojí-li Sobotka svou pozici v ČSSD, Zeman ho chtě nechtě bude muset pověřit sestavováním vlády. Podaří-li se to Sobotkovi zvládnout, bude premiérem. Je pravděpodobné, že prezident pak neodolá pokušení mu "namydlit schody", když se naskytne příležitost. Ale pan Sobotka neustále prokazuje, že i po takových schodech se umí pohybovat bravurně a se stoickým klidem. Možná je to i tím, že není na funkci "životně závislý" jako se to zdá u pana Haška, který asi bez vysoké funkce hned dostane kopřivku a psotník.

    Neustojí-li Sobotka pozici v ČSSD, očekávám ještě výraznější prohloubení politické krize a možná další předčasné volby (které ovšem také ničemu nepomohou).
    Tj. prezident Zeman není nyní pravděpodobně už žádná klíčová figura. Hlavní rozhodnutí o dalším směřování padne jinde než na Hradu.
    November 5, 2013 v 21.32
    věcná kritika
    Autor zde předložil možnou analýzu toho, proč Michal Hašek a Miloš Zeman jednali tak, jak jednali. Dílem se opírá o známá fakta, dílem spekuluje. Tu analýzu je samozřejmě možné z různých důvodů kritizovat, ale napsat, že je to slabá seminární práce za kterou by student nedostal zápočet a nenapsat, v čem a proč je ta analýza špatná, není věcná kritika a férová diskuse. Stejně tak pan Luděk Ševčík místo toho, aby se pustil přímo do předložené analýzy a ukázal, v čem a proč je chybná, ji celou označí za protizemanovský pamflet a dává za příklad Haška. Nejsem si ale jist, zda by se mu a panu Fraňkovi líbilo, kdyby se tu o Miloši Zemanovi psalo stejným způsobem jako psal Hašek o Franzi Josefovi. Osobně si myslím, že levice v sociální demokracii bude po odstavení Haškova křídla silnější, protože Hašek byl čistý mocenský pragmatik, který by se spojil s kýmkoli. Sobotka je a bude silnější a prezident ho bude více respektovat, což je hlavní přínos překonané krize v sociální demokracii
    MP
    November 5, 2013 v 21.50
    Snad levicoví voliči konečně poznají,
    že Zeman je škůdce a nepřítel. Jemu je všechno jedno, jde mu jen o vlastní ego a tomu neváhá obětovat cokoli.

    Kdyby tak Zeman musel ze zdravotních důvodů odstoupit, to by byl krásný den... A levici by se konečně rozvázaly ruce:)

    P. S: Žádný zemanovec zde v diskusi ani jinde už od ledna není schopen uvést jediný fakt, kterým by doložil, čím je Zeman prospěšný a potřebný nebo důležitý pro levici. To mluví samo za sebe.
    P. Ševčíku, levice se nemůže zabývat jinými věcmi, dokud bude Zeman strhávat pozornost na sebe a problémy svého ega... Žába na prameni musí pryč!
    November 6, 2013 v 2.21
    Pane Plevo,
    musím Vás vyvést z omylu. Prezident Zeman mne nezklamal a jsem ráda, že je na Hradě on a nikdo jiný. Zeman je prospěšný a potřebný proto, že zarazil program neoliberálních reforem prováděných pravicovými neoliberály pod vlivem gobálního kapitálu. Ovšem namísto toho, aby levice využila síly levicového prezidenta, naopak vydatně pomáhala pravici ho zničit.
    Nejen Vy, pane Petrásku, ale většina diskutujících i přispěvatelů na DR i mimo něj není schopna odhlédnout od mediální masáže, jejímž obsahem je hon na Zeman, jehož zvolení prezidentem neoliberály zaskočilo. A co nejhoršího? Všichni ti sobotkovci v socdem upřednostnili nenávist k Zemanovi na úkor svého levicového programu. Obyčejným lidem tahle jejich nenávist může být ukradená.
    Pořád jsem čekala, kdy se Zeman projeví jako to ztělesněné zlo, ale nic takového jsem neobjevila. Moje sympatie k Zemanovým krokům rostly, naopak k sobotkovcům klesaly zvláště když jsem viděla jejich koketování s Kalouskem. Mediální hon na Zemana je mi odporný. Vlčí poměry v této zemi dosáhly absurdní míry. Přát si, aby Zemanovi vypovědělo zdraví? Přát si, aby komukoli vypovědělo zdraví - co se to tady s námi děje?
    No nic ve zlém, pane Plevo, všechno je vždycko trochu složitější než si člověk zrovna myslí. A to vztahuju samozřejmě i na sebe.
    BT
    November 6, 2013 v 8.21
    Martine Plevo,
    jak vidíte, František Koukolík má pravdu, když píše, že u většiny lidí nerozhoduje racio, ale víra (proto také psal, že vědecké jméno našeho druhu by bylo výstižnější jako Homo emocionalis stupidus).
    I kdyby všechny dostupné informace ukazovaly, že neoliberální vláda padla defacto kvůli aférce premiéra Nečase s paní Nagyovou (nyní Nečasovou), mnozí dál budou věřit, že to tak nebylo, že ve skutečnosti prezident vyslal nějaké paranormální fluidum, které tu vládu povalilo podobně jako se kácí májka v květnu :-) A média, že nám tuto zásadní skutečnost dokonale utajila.
    November 6, 2013 v 8.31
    paní Švandová
    Nepovažuij Zemana ani za nepřítele, ani za ztělesněné zlo, respektuji ho jako přímo zvoleného prezidenta. Myslím však, že několikrát vážně poškodil sociální demokracii. Za prvé tím, že založil Zemanovce, lidé nyní dali najevo, co si o té straně myslí. Za druhé tím, že pomohl vytvořit a udržet Topolánkovu vládu s pomocí přeběhlíků Melčáka a Pohanky. Nyní také podporou Haškova křídla. Nečasova a Kalouskova vláda skončila kvůli policejního zásahu ve věci Nagyová a těch tří poslanců. Prezident Zeman sice zabránil jejímu pokračování vytvořením Rusnokovy vlády, ale tím opět poškodil sociální demokracii. Naposledy ji poškodil přijetím Haška a spol. za zády předsedy Sobotky. Koketování Sobotkovců s Kalouskem je lež a pomluva šířená Haškovci a Zemanovci. Prezident Zeman je lepší než prezident Klaus ve svém vztahu k Evropské unii a k ústavnímu soudu, ale sociální demokracii zatím škodí. Třeba nyní po porážce Zemanovců a posílení legitimně zvoleného předsedy Sobotky se začne chovat lépe.
    + Další komentáře