Sociální demokracie si ke svému výročí dala dárek
Jaroslav BicanSociální demokracie na našem území slaví letos 135 let od svého vzniku. Friedrich-Ebert-Stiftung, Masarykova demokratická akademie a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR u této příležitosti uspořádaly výstavu.
Týden před volbami do Poslanecké sněmovny se v Národním domě Na Smíchově konala vernisáž k výstavě u příležitosti výročí 150 let sociální demokracie v Německu a 135 let v českých zemích. Výstavu zahájil bývalý premiér spolkové země Braniborsko Matthias Platzeck, Alena Gajdůšková, Vladimír Špidla a jeden ze spoluautorů české části výstavy, historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Tomáš Zahradníček.
Vladimír Špidla ve svém projevu vyzdvihl, že sociální demokracie má za sebou v Německu i u nás dlouhou a hrdou tradici, není ale jistota, že tomu tak bude i nadále. Připomněl výrok Ralfa Dahrendorfa, že 20. století bylo stoletím sociální demokracie. Podle Špidly tím chtěl vyjádřit, že to 21. už stoletím sociální demokracie nebude.
Bývalý eurokomisař s tím nesouhlasí. Domnívá se, že základ existence sociální demokracie stále zůstává. Je jím humanizace změny. To, co přichází, je stejně radikální změna jako přechod k industriální společnosti.
Žijeme v době, kdy vlivem mechanizace a moderních technologií ubývá mnoho pracovních míst. Bez sociální demokracie by tato změna byla krutá. Na závěr svého vystoupení Špidla řekl, že sociální demokracie by měla být radikálně demokratická a citoval větu Willyho Brandta: „Odvážit se demokracie.“
Česká část výstavy mapuje vývoj sociálnědemokratického hnutí na našem území od doby, kdy ve dvacátých letech devatenáctého století rostlo sociální napětí mezi nejkvalifikovanějšími potiskovači látek na jedné strana a majiteli textilních továren na straně druhé.
Postupně vznikaly první podpůrné dělnické spolky, které sloužily ke vzájemnému krytí rizik plynoucích z nezaměstnanosti, úrazu, nemoci či smrti. Následně se staly organizační páteří prvních dělnických protestů.