Pravidla lži
Lukáš JelínekSmutné i dobré zároveň je, že aktuální spor se netýká programu, ale „jen“ mocenských pozic. Ty bude muset přerozdělit mimořádný sjezd, který by měl zažehnat nástup ČSSD na trajektorii, která konkurenční ODS dovedla k sedmiprocentní porážce.
Psychologické drama z prostředí terapeutické komunity, kde se jedenáct lidí pokouší odpoutat od své minulosti. Motto jejich snažení by se dalo shrnout do asi nesplnitelného přání - ať najdu sílu změnit, co změnit můžu, a vyrovnat se s tím, co měnit nemůžu; a ať dokážu tyhle dvě věci od sebe rozeznat.
Většina lidí tady by na svou minulost ráda zapomněla. Je jim okolo třiceti a v jejich životopisech najdete všechny hříchy světa. Lhali, kradli, podváděli, mysleli jen na sebe a jeden z nich i zabil. Zatím se neví kdo, ale pravda vyjde najevo…
To prosím není můj komentář k aktuálnímu politickému dění, nýbrž anotace pozoruhodného filmu Roberta Sedláčka Pravidla lži. Tak nějak jsem si na něj prostě vzpomněl…
Ale pojďme do reality.
Není nic trapnějšího než politik přistižený při lži. Navíc tak hloupé! „U Zemana jsem nebyl. Nelžu,“ hlásá z titulku rozhovoru pro středeční MF DNES Michal Hašek. Internetem už se také šíří Haškovo úterní televizní vystoupení, v němž za dvě a půl minuty stačil schůzku v Lánech popřít hned jedenáctkrát.
http://www.vons.cz/informace-o-charte-77, kde lze na 13. straně dubnového 7. čísla z r. 1989 najít: „K řadám občanů, kteří protestují proti trestnímu stíhání a odsouzení nezávislých aktivistů, se připojili svými podpisy ing. Petr Kajnar z Ostravy.“ http://www.vons.cz/data/pdf/infoch/INFOCH_07_1989.pdf)
Myslím, že solidní politik by se za chartistu v takovém případě pravděpodobně neoznačil - se skutečnými chartisty má pan Kajnar skutečně pramálo společného. Nemusím s ním souhlasit, ale určitě bych ho nestavěla jako vrchol politických ctností, které by snad ČSSD mohla postrádat. Možná,pokud byste si přečetl i jen malou část zápisů z ostravského zastupitelstva, byste svůj vztah k panu Kajnarovi také poněkud přehodnotil - nemá ani zlomek charizmatu svého někdejšího švagra, jeho styl vedení města připomíná spíše samoděržaví a způsob, jakými se vyrovnává s lidmi, kteří nesdílejí jeho přesvědčení (ostravská opozice) je doslova nechutný (Kausta, Dzimas-Schwarzová). Je pozoruhodné, že jeho kritici jej většinou dohánějí k až kalouskovské hysterii, jakmile se snaží mu vysvětlit, že obecní rozpočet není jeho osobní rozpočet a že s ním tedy nelze nakládat jako s dědictvím po babičce. Ostatně sám jste zmínil podivnou podporu Baníku (já osobně dodnes nechápu, jak je možné hlasovat dvakrát o stejné věci, navíc zcela veřejně poté, co se seženou chybějící hlasy... - viz zvukový záznam z příslušného zastupitelstva). Nemůžu si pomoci, ale pořád nevidím morální kvality, o nichž jste v souvislosti s panem Kajnarem dnes mluvil.