Česká levice, které mnozí předpovídali ještě před několika měsíci jasné volební vítězství, se v některých předvolebních průzkumech sice nedále jeví jako pravděpodobný vítěz (v jiných průzkumech už ne), ale rozhodně už nevypadá jako příští hegemon české politické scény. Co za tímto poklesem popularity levicových stran, zejména sociální demokracie, stojí?

Opozice versus vláda

Jedním z vysvětlení je, možná paradoxně, předčasný konec velmi nepopulární Nečasovy vlády. Po jejím pádu a vytvoření vlády odborníků nastoupil efekt, který známe už z minulosti — tedy jisté rozmazání linií mezi levicovou opozicí a bývalou pravicovou vládou.

Politický souboj, který se odehrával především na ose levice-pravice, byl během vlády odborníků částečně nahrazen či doplněn dalšími souboji. Například údajným soubojem o parlamentní demokracii mezi pravicí a levicovým prezidentem.

Sociální demokracie zvolila v tomto souboji spíše opatrný postoj. Sobotkovo vedení strany prezidentovy kroky zpočátku kritizovalo coby nestandardní, pak ale podpořilo prezidentskou vládu. Toto lavírování odpudilo část liberálněji smýšlejících levicových voličů, pro které Zemanovy pokusy obcházet Parlament představovaly nepřekročitelnou mez.

Faktor Zeman

Prezident Miloš Zeman přispěl k oslabení sociálně demokratické části levice hned několika způsoby. Třeba tím, že odčerpával hlasy ČSSD v podobě své podpory pro Stranu práv občanů - Zemanovci. Ta se sice do Sněmovny nakonec zřejmě nedostane, ale oněch několik procent podpory, které získá, bude chybět ČSSD v konečném výsledku stejně, jako tomu bylo v roce 2010.

Prezident také ČSSD s pomocí svých příznivců ve straně rozštěpil. Čeští voliči, jak známo, obecně nemají rádi nejednotné strany, ale především si mnoho voličů muselo odpovědět na otázku, zda jsou ochotni v podobě svého hlasu pro ČSSD riskovat, že tak volí pro příští prezidentskou stranu, kterou Zeman s pomocí svých stoupenců po volbách ovládne.

Prostor mezi ČSSD a politickým středem, kde se tito liberálnější voliči nacházejí, je přitom potenciálně nejvydatnějším zdrojem dalších voličů pro ČSSD. Nalevo od ČSSD jsou komunisté, přičemž voliči se mezi oběma stranami přelévají v závislosti na mnoha faktorech. Každopádně ale toto přelévání neoslabuje výrazně celkovou sílu levice, jenom mění poměr sil mezi oběma stranami.

To sice může být důležitý faktor v případných povolebních vyjednáváních, protože vládnout s podporou KSČM může pro ČSSD dávat smysl jen v případě, že KSČM bude výrazně slabší, a její vyděračský potenciál bude tudíž slabší, ale neovlivňuje to významně celkový počet křesel v PS, který obě levicové strany dohromady získají.