Psát vážně o trollingu je jako dobrovolně strkat přirození do vosího hnízda: s velikou pravděpodobností to bude bolet. Virtuální paranoia, rozplizlost komunikačních kanálů a jejich lidová nedostupnost, zkrátka postmoderní sémantické vakuum, které trolling na sociálních sítích spoluvytváří, si však takové gesto žádá. Rozhodl jsem se, že svoje slabiny vydám jako první na oltář budoucímu porozumění. Budiž mi jsou žihadla trollů milostiva (jsem přeci ksakru jedním z vás, čas od času si nevinně zatrollím).

Disciplína trollingu má celou řadu definic. Iniciativa HateFree Culture, které se u nás podařilo udělat z trollingu instituci, operuje s trollingem jako s vhodnou metodou, jak se vypořádat s nenávistí na sociálních sítích.

My, co jsme zvyklí denně proplouvat nehmatatelnými vlnami sociálních sítí, poznáme už pouhou intuicí, když je někdo trollován: troll vykoukne z virtuálního mechu pokaždé, když jeho virtuální oponent nedokáže rozpoznat, že je obětí výsměchu, a roste s každým dalším komentářem nechápajícího. Troll jenom nečinně stojí, hypnotizuje svou oběť a čeká, až ta se před ním sama vysvlékne do naha, popadne japonskou rituální šavli a provede před popkorn pojídajícím publikem u monitorů napříč sociálními bublinami veřejné harakiri.

↗

Iniciativa HateFree Culture, které se u nás podařilo udělat z trollingu instituci, operuje s trollingem jako s vhodnou metodou, jak se vypořádat s nenávistí na sociálních sítích. Foto repro hatefree.cz

Poslední zvučnou kauzou „povedeného“ trollingu je víkendové virtuální dobrodružství Jaroslava Cermana a Jiřího Vyvadila. Cerman je mladou puškou sarkastických gard nedávno úspěšně politizovaného spolku Žít Brno a na sociálních sítích je poměrně známým jménem; Jiří Vyvadil je bývalý sociální demokrat (říkejme spíše „člen ČSSD“), senátor, soudce Nejvyššího správní soudu a toho času lídr pofidérního slepě pro-kremelského spolku Přátel Ruska. Předmětem několikadenní surrealistické podívané byl plánovaný průjezd vojenské techniky NATO přes území České republiky.

Domnívám se, že je potřeba začít odlišovat účinný trolling od prostého projevu kulturní nadřazenosti, poskytujícímu slast „intelektuálním vítězům“. Škálu přípustnosti tohoto novodobého „vysmívání“, „nastavování zrcadla“ či „organizace sebezničení druhého“ si můžeme znázornit trojúhelníkem „kauza Cerman-Vyvadil“, „trolling nácků“ a „HateFree Culture“. Nejprve se ale zastavme u samotného fenoménu trollingu.

Čím krmit trolla, aby byl spokojený a měl pevná a zdravá hovínka…

První otázka zní, co vlastně takový troll potřebuje ke svému životu. Nezbytnou podmínkou existence každého trolla je zběhlost v dynamickém prostředí sociálních sítí. Ne každý už si stihl projít onou mystickou zkušeností vlastní demence.