S rostoucí eskalací napětí mezi Západem a Východem a s blížícím se průjezdem aliančního konvoje Českou republikou se v médiích začaly objevovat postoje „iniciativy Ne základnám“ nápadně blízké kremelské rétorice. Někteří bývalí lídři iniciativy upozorňují, že iniciativa Ne základnám naplnila své poslání v roce 2009 a uskupení vystupující pod její hlavičkou nereprezentuje osobnosti a občany, kteří s iniciativou před lety spojili své jméno.

V letech 2006 až 2009 Iniciativa Ne základnám spojila tisíce občanů v protestu proti záměru umístit vojenskou základnu Spojených států na území České republiky. Díky svému monotematickému zaměření získala iniciativa podporu řady osobností a přitáhla pozornost občanů napříč republikou i politickým spektrem. Stala se tak jedním z nejúspěšnějších občanských hnutí od doby Sametové revoluce.

Poté, co Barack Obama v roce 2009 plány na umístění radaru odvolal a padl i plán na zřízení raketového centra, bylo naplněno poslání, jež si iniciativa vetkla jako svůj cíl. Pod hlavičkou sdružení Ne základnám nadále působila skupinka několika jedinců, kteří se vyjadřovali k rozličným společenským tématům, vesměs však pod prahem pozornosti veřejnosti a médií. S rozvíjejícím se konfliktem na Ukrajině tato skupina začala jménem iniciativy vydávat stanoviska nápadně připomínající kremelskou rétoriku.

Jako občané, kteří s iniciativou Ne základnám spojili své jméno a věnovali velké množství energie jejímu rozvoji napříč regiony České republiky, bychom se chtěli jasně distancovat od postojů uskupení, které v současnosti vystupuje pod jménem „Iniciativa Ne základnám“.

V souladu s hodnotami, které nás vedly k odmítnutí umístění americké vojenské základny na našem území a ke kritice některých kroků tehdejší americké administrativy, odsuzujeme ruskou anexi Krymu, vojenskou podporu Ruské federace separatistickým skupinám na východě Ukrajiny a kremelskou mediální propagandu.

Odmítáme jednostranné černobílé vidění světa, které redukuje veřejnou diskuzi o zahraniční politice na boj mezi říšemi dobra a zla, polarizuje společnost a posiluje na jedné straně protiamerické a na druhé straně protiruské postoje. Považujeme za koherentní vyzývat k dodržování lidských práv jak na východě, tak na západě. Stejně, jako jsme kritizovali Bushovu administrativu za porušování lidských práv v amerických věznicích, tedy odsuzujeme perzekuci gayů a potlačování svobody slova v Putinově režimu.

Tak, jako jsme zpochybňovali legitimitu vojenské intervence v Iráku bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, neváháme odsoudit ruskou anexi Krymu jako přímé porušení závazků vyplývajících z Budapešťského memoranda. Porušení mezinárodního práva na jedné straně zeměkoule nelegitimizuje porušení mezinárodního práva na straně druhé. Pocit ohrožení z rozšiřování Severoatlantické aliance, i kdyby byl opodstatněný, neopravňuje Ruskou federaci k narušování suverenity sousedních států.

↗

Protestů Ne základnám se v letech 2006 až 2010 účastnily tisíce lidí. Foto archiv Iniciativy

Jedním z hlavních důvodů našeho nesouhlasu s projektem protiraketové obrany byla obava, že by vznik tohoto systému mohl narušit strategickou stabilitu a vyvolat nové závody ve zbrojení. I nyní, více než kdy dříve, je třeba rozvíjet celospolečenskou debatu o možných dopadech alianční a evropské zahraniční politiky na eskalaci napětí mezi západem a východem a o roli, kterou Spojené státy a Evropská unie sehrály při vzniku současné tragické situace na Ukrajině.

Je na místě diskutovat o tom, zda vyzbrojení Ukrajiny západními státy přispěje k ukončení konfliktu, či jen potvrdí tvrzení kremelské propagandy a zvýší tak podporu Putinova režimu. Je možné bavit se o tom, zda zprávy o průjezdu aliančního konvoje východní Evropou neposílí v ruské populaci protizápadní postoje podobně, jako zprávy o vojenských cvičeních Ruské federace posilují protiruské nálady u nás. Aby tato diskuze byla důvěryhodná, musí však vycházet od těch, kdo se dokáží oprostit od černobílého vidění světa.

Závěrem bychom chtěli vyzvat média, aby vzala na vědomí, že Iniciativa Ne základnám naplnila své poslání v roce 2009 a jakákoliv stanoviska vydávaná jejím jménem v žádném případě nereprezentují tisíce občanů a desítky osobností, které s iniciativou spojily své jméno v kampani za referendum o vybudování amerického radaru v ČR.

Jan Májíček, spoluzakladatel Iniciativy Ne základnám a její mluvčí v letech 2006 až 2010

Ivona Novomestská Remundová, spoluzakladatelka Iniciativy Ne základnám, koordinátorka regionálních skupin a mluvčí iniciativy v letech 2007 a 2008

Jana Jedličková, spoluzakladatelka a koordinátorka brněnské skupiny Iniciativy Ne základnám v letech 2007 a 2008