Křesťanský kopanec sociální demokracii

Josef Nerušil

Sociální demokracie dopadla ve volbách nejhůře v historii novodobého českého státu. Celkovými důvody „hořkého vítězství“ a následných událostí se zabývá mnoho autorů. Josef Nerušil čtenářům nabízí zamyšlení, proč ČSSD propadla u křesťanů.

Možná to není marketingovému týmu ČSSD známo, ale podle našich odhadů v minulosti až polovina aktivních katolíků volila právě tuto stranu. I kdybychom vycházeli z nejstřízlivějšího odhadu ze sčítání obyvatel v roce 2011, stále se jedná o půl milionu voličů. Voličů zodpovědných a disciplinovaných. Je proto s podivem, jak se strana k této početné voličské skupině v minulosti chovala.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

1) Levicoví stratégové se naprosto nelogicky pokusili ztotožnit církev s politikou pravicové vlády. Pravděpodobně tak jednali v duchu ideologie sjednocené levice, navlečené do moderního západoevropského střihu, té jediné pravé a správné levice, v souladu s heslem kdo není náš, ten je špatný.

Tito stratégové politického marketingu ovšem zapomněli, že církev má daleko propracovanější a akceschopnější sociální program, který se navíc nepohybuje jen v rovině teorie. Navlíkat křesťanům modrý neoliberální kabát je asi totéž, jako vinit odboráře z vykořisťování zaměstnanců. Církev (v pravém slova smyslu) je naopak přirozeným prostředím sociálního cítění.

2) Donekonečna ohřívaná polévka církevních restitucí unudila nejenom značnou část voličů, ale také otrávila mnohé křesťany. Zákon nebyl ideální — ostatně jako není ideální žádný zákon — jak však upozorňuje Daniel Soukup v závěru svého článku, hlavní opoziční síla se nikdy nevyjádřila k tématu konstruktivně.

Nesouhlas se zákonem o majetkovém narovnání si pak přední představitelé ČSSD zaměnili s ostrou proticírkevní a antiklerikální rétorikou. Jsem přesvědčen, že kdyby pan Zaorálek pronesl jen polovinu svých výroků adresovaných církvi na adresu Romů, tak by v politice okamžitě skončil.

Církevní restituce jsou ve společnosti silným tématem, ale ve skutečnosti omezeným jen na určitou úzkou skupinu obyvatel, dané dotčenými jedinci, romantickými aktivisty a extrémními materialisty soustředěnými kolem komunistické ideologie. Extrémního odpůrce z řad KSČM si tím ČSSD nezískala, naopak odradila značnou část křesťanských voličů ČSSD.

3) Nedobrovolný vstup kardinála Duky do předvolební kampaně. Církevní představitelé opakovaně dávali najevo, že si nepřejí být vtahováni do předvolební kampaně. Církev tam nakonec vtáhla strana SPOZ, ke které se záhy přidala i ČSSD — asi ze strachu, že ji SPOZ ukousne kus voličů.

Kardinál Duka pak vstoupil do předvolební kampaně svým nechtěným emotivním vystoupením v rozhlase, které rozvířilo protikomunistickou notu a přitáhlo značnou pozornost k prohlášení předsedy ČBK a jeho Pastýřskému listu voličům.

Několik desítek tisíc internetových přístupů denně, stovky sdílení na Facebooku a způsob mediálního zacházení s kardinálem jednoznačně křesťany zmobilizovalo a upozornilo je na nebezpečí, které by případné spojenectví ČSSD s KSČM přineslo křesťanům.

Samozřejmě si nemyslím, že výše zmíněné faktory měly na svědomí letošní „hořké vítězství“ ČSSD. Pomohly ale resuscitaci lidovců (bez nich by byl přepočet mandátů ve sněmovně také jiný) a přihrály velké množství moravských katolíků ke straně ANO, což v konečném součtu na několik procentních bodů vydalo.

Ani ty by ČSSD neposílily dostatečně k zisku vytouženého silného mandátu pro levicovou vládu, ale jako dílek zapadá do mozaiky celkového neúspěchu ČSSD v letošních volbách.

Sociální demokracie si při své povolební reflexi snad uvědomí, že bezdůvodné štvaní vůči jakékoliv skupině obyvatel nikam nevede, že v církvi nemá neoliberálního nepřítele, nýbrž potenciálního spojence k budování skutečně funkční sociální politiky a zejména — že církev není žádný obskurní modlitební spolek a fackovací panák v jednom, ale relevantní společenská síla, se kterou se musí počítat.

P.S.: Přístup sociální demokracie předvedl předseda ČSSD Sobotka, který se jako jediný z oslovených lídrů parlamentních stran neobtěžoval poskytnout Katolickému týdeníku rozhovor — a to ani ve formě odpovědi na zaslané otázky; snad jako by Oto Novotný neměl v týmu ani nikoho, kdo by to po „sobotkovsku“ dokázal.

    Diskuse
    MP
    November 1, 2013 v 19.10
    P. Nerušile,
    no tolik demagogie v jednom textu, to se hned tak nevidí...

    1. Církev se znevěrohodňuje a znevěrohodnila sama, právě tím, jak lpí na restitucích a majetku vůbec, což mimochodem je v příkrém protikladu k linii nového papeže Františka... Ano, církevní sociální učení není neoliberální, avšak praktické politické a společenské postoje církve, přesněji jejích vrcholných představitelů, vždy a neklamně nahrávají pravici, tudíž neoliberalismu... (Viz Duka, tento do slova a do písmene odporný prelát, škoda že nežije M. J. Hus!)

    2. Že katolíci nevolili socdem, je asi pravda. Otázku by si měli položit však oni - a ještě naléhavěji by to měli udělat katoličtí intelektuálové: proč naši dobrotiví křesťanští spoluobčané hájí zájmy Duky a spol. a bojují za miliardy, z nichž patrně nic nebudou mít? Proč se raději racionálně nezamyslí nad tím, který program nejlépe reprezentuje jejich přirozené zájmy? Nutně dojdeme k nemilému závěru, že bohužel i ve 21. století má mnoho našich katolíků hluboce předkoncilní mentalitu vyjádřenou heslem: co pak farář, či snad biskup říká, to od Boha samého jest. Věřící se nechali církevní hierarchií ošklivě zmanipulovat.

    3. Křesťanů valem ubývá a tento trend bude nepochybně pokračovat čím dále rapidněji. Restituce a krajně pravicové a proneoliberální postoje církevních prelátů k tomu vydatně přispívají. Obroda církve a obroda křesťanství (což není totéž) může přijít až teprve tehdy, až věřící vezmou skutečně vážně evangelia a Bibli. Překonání hierarchického modelu církve je nutným předpokladem.
    JN
    November 1, 2013 v 20.34
    Milý pane Plevo,
    Tolik hloupostí najednou se také sejde v jedné reakci málokdy.

    Katolíci dřív sociální demokracii volili v hojném počtu, ale copak mohou volit stranu, která pro ně nemá vlídného slova?

    Váš předsudek o mentalitě katolíků si opravdu v ničem nezadají s proslulým katolíkobijcem Kojzarem. Asi jste nikdy nebyl na žádném křesťanském fóru, že máte pocit, že lidé z kostela jsou jen slepým stádem svého faráře/biskupa. Důkazem by Vám mohl být třeba i Deník Referendum, Christnet, které dávají křesťanské diskuzi velký a kvalitní prostor.

    Nevím, ale pokud mi jsou čísla známá, ke katolické církvi se stále ještě hlásí vice lidí, než k sociǎlní demokracii (a ostatně k levici celkově) ve volbách, nebo k odborům. Vaše poznámka o klesajícím počtu členů je tedy... přinejmenším úsměvná.

    Takže tak. Nebuďte tak ideologicky předpojatý, i katolíci jsou voliči, ať už si o nich myslíte cokoliv.
    BT
    November 1, 2013 v 20.56
    Martine Plevo,
    samozřejmě to co píšete, se opírá o realitu. Ale myslím, že racio proti víře v těchto diskusích nic nezmůže.

    I tady ovšem platí: "po ovoci poznáte je". Ovocem politiky české katolické církve je odklon neustále většího segmentu společnosti od této instituce.
    Místo aby se pokusila tuto situaci řešit obrodou (jako papež František), vykopala válečnou sekeru naostřenou primitivním antikomunismem.

    Tato strategie vychází (KDU se dostala opět do parlamentu, takže krádež ze státního rozpočtu pro církve nepůjde asi zastavit). Ovocem ovšem nebude zase nic jiného, než odklon dalšího segmentu společnosti od této instituce.

    Takže pak bude nutné v získávání prostředků prostřednictvím podpory pravicových establishmentů ještě přitvrdit.

    V tom se tato instituce vydala ve stopách politicko-ekonomické mafie, která používá stejný typ "podnikání" založený na metodě "privatizace zisků, socializace nákladů".

    Čím menší faktickou podporu ve společnosti bude katolická církev mít, tím víc bude šahat prostřednictvím pravicového establishmentu do kapsy všem. Nevěřím, že to skončí těmito "restitucemi". Bohatství generuje moc a moc bývá použita k uloupení dalšího bohatství.
    Ovšem akce vždy vyvolá reakci, tedy i odpor. Aby byl zlomen, bude třeba použít razantnějších opatření.

    A přesně tímto mechanismem vzniká zárodek klerikálně-fašistické společnosti.

    BT
    November 1, 2013 v 21.16
    Bingo!
    Martine Plevo (alias Kojzare), už je to tu. Jako vždy: když nejsou argumenty, přichází primitivní antikomunismus a nálepkování.

    Jak dlouho s tím ještě katolická církev vystačí? Co až to přestane fungovat docela? Pak přijde spojenectví s vládou "pevné ruky", po které má chudnoucí společnost vždy tendenci šáhnout.
    To spojenectví zákonitě bude muset přijít. Jinak by INSTITUCE neudržela bohatství a majetky. "Lůza" by je o ně připravila. Pravidla "obchodu" platí nemilosrdně, i když obchodní marketing balí své zboží do řečí o milosrdenství.
    November 1, 2013 v 22.37
    "Katolická církev" není jen Duka (nebo dokonce jen Semín)
    i když pro kritiky církve je pohodlné věc takto prezentovat.
    BT
    November 1, 2013 v 22.57
    Pane Kolaříku,
    my stojíme o hlasy ateistů i věřících. Co to ale má co dělat s institucí, která se chová vůči zbytku společnosti elitářsky? Člověk buď může být sociální demokrat nebo elitář. Obojí současně jde těžko. Každý se pak musí rozhodnout. Mnoho věřících se nepochybně rozhodlo pro to první. Vážím si jejich rozhodnutí.
    BT
    November 1, 2013 v 23.17
    Pane Kolaříku,
    o pokrytectví opravdu nestojíme. Jestliže je někdo elitář, pak logicky nemůže volit stranu se socdem. idejemi. Nebyl by názorově konzistentní.
    BT
    November 1, 2013 v 23.39
    Pane Kolaříku,
    obávám se, že si nerozumíme. Aktivní podporovatel elitářství české katolické církve přece nemůže volit ČSSD, která elitářství zavrhuje. To je přece v přirozeném rozporu. Co to má společného s tím, jestli socialisté stojí o jejich hlasy? Jsou snad podporovatelé elitářství nějaké bohaté nevěsty, pro které se ČSSD musí zříci svých bazálních idejí aby jí milostivě za to PRODALY svůj hlas? Přece není vše zobchodovatelné (i když neoliberálové se asi domnívají, že ano).

    Právě protože elitářství je socdem. ideologii cizí, z podstaty nemůže souhlasit se současnou podobou církevních "restitucí", při kterých byl vybraný subjekt elitářsky zvýhodněn oproti ostatním restituentům.

    Kde se bere přesvědčení diskutované instituce, že ona má nějaké výsadní postavení?
    Buď toto přesvědčení sdílíte a nebo podporujete socdem. ideje.
    Představa, že socdem. prodá své ideje za Váš hlas je z logiky věci mylná. Tím by již nešlo o autentickou socdem.

    BT
    November 1, 2013 v 23.45
    Ještě pane Kolaříku,
    opravdu všichni čeští katolící podporují elitářství české katolické církve? A nebo ho naopak někteří kritizují?
    FO
    November 1, 2013 v 23.46
    Jako člen křesťansko-sociální platformy
    si nepřipadám jako cizorodý prvek, který by měl být vyštípán, setkáváme se spíš s pozitivní reakcí. Skutečně jediná sporná, ale zato opravdu brizantní, je restituční tematika. Jinak v soužití (malého) křesťanského segmentu v rámci ČSSD problém nevidím.

    Na druhou stranu musím konstatovat, že pan Nerušil má v mnohém pravdu. Protirestituční kampaň - kritizoval jsem ji již loni, zejména bilboardy s rukou preláta - vzbuzovala souvislost s 50. lety, což jistě příliš nevadí voličům KSČM, ale voličům ČSSD ano. Tyto volby to ukázaly zcela jasně.

    Navíc ale tyhle volby byly i referendem o restitucích. A to dopadlo jasně: strany, které s restitucemi souhlasí (ODS, TOP, KDU, ANO), získaly většinu, byť mírnou. Tím je podle mě politicky otázka restitucí uzavřena. Jejich změnu nedokáže ČSSD prosadit, a ani by se o to podle mě neměla snažit.

    S panem Nerušilem bych rád věřil, že církve mohou být pro sociální demokracii "potenciálním spojencem k budování skutečně funkční sociální politiky". Zdůraznil bych ale slovo "potenciální". Na straně církví vidím velký deficit hlubšího zájmu o sociální tematiku, čehož důkazem je vyšumění posledního uceleného dokumentu na toto téma Pokoj a dobro, po němž k značnému zklamání např. prof. Mlčocha nenásledovalo přes deset let nic, co by stálo za řeč.

    Zkusil bych uzavřít, že na straně církví i sociální demokracie je co dohánět, pokud jde o prosazování skutečně funkční sociální politiky.
    + Další komentáře