Ti, kdo nepůjdou volit

Jiří Pehe

Ti, kdo v druhém kole nepůjdou volit, pomáhají ke zvolení vítězi voleb. Dvoukolový většinový systém volby ale volá spíše po taktickém rozhodnutí volit proti tomu kandidátovi, který mi nesedí více.

Když k volbám nepřijde zhruba 40 procent lidí, lze to vysvětlit jejich celkovou apolitičností, nebo naopak silným znechucením z politiky, nebo prostě jakýmsi demokratickým deficitem v jejich myslích. Občas to může být naopak i výraz obecné spokojenosti s politickou situací, což se ovšem na českou společnost dá jen těžko aplikovat.

Když ale svoji neúčast ve volbách dopředu ohlašují některé osobnosti veřejného života, které jsou politicky jinak velmi aktivní, je to na pováženou. A přesně to se děje před druhým kolem prezidentské volby v České republice.

Některé známé osobnosti, ba někteří neúspěšní prezidentští kandidáti v prvním kole, oznamují, že si mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem nemohou vybrat, a proto se druhého kola nezúčastní. To je na pováženou.

Dvoukolový většinový systém je totiž nastaven tak, že do druhého kola se často probojují kandidáti, které v prvním kole nevolila třeba více než polovina voličů. Těm samozřejmě nikdo nemůže upřít právo v druhém kole nevolit, ale měli by mít na mysli, že svoji „nevolbou“ nakonec pomohli zvolit toho, kdo zvítězí.

I kdyby jim kvůli zklamání z výsledků prvního kola, v němž neuspěl jejich kandidát, bylo tisíckrát jedno, kdo vyhraje v druhém kole, tedy, abychom byli konkrétní, zda se příštím českým prezidentem stane Miloš Zeman a Karel Schwarzeneberg, ukazují svým postojem buď neobyčejný relativismus (oba kandidáti jsou stejně špatní), nebo neobyčejný absolutismus (jen jeden kandidát byl vhodný, ten ale neuspěl v prvním kole).

Je lehké vyjmenovat všechny nedostatky Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga.

O tom prvním lze říct, že je to populista, který se v minulosti dopustil jistých excesů proti řádnému fungování demokracie, když uzavřel mocenský kartel zvaný opoziční smlouva s Václavem Klausem. Je to člověk mstivý, který bude přímo i nepřímo likvidovat své politické protivníky ve své bývalé straně, sociální demokracii.

Je to politik zahleděný sám do sebe, pro něhož, stejně jako pro Václava Klause, bude prezidentství především zrcadlem vlastní velikosti. Je to člověk obklopený velmi nevábnou a neprůhlednou politickou družinou. Jako prezident bude, podobně jako Klaus, natahovat ústavu a zkoušet, kam až může zajít v aktivistickém přístupu vůči vládě.

Schwarzenberg je politik, který se sice vykresluje jako následovník Václava Havla, ale v ochotě dodržovat určité principy Havlovi nesahá ani po kotníky. Je to politik, který mnohokrát vyhrožoval odchodem z vlády kvůli určitým pro něj prý nepřijatelným skutečnostem (účast Jiřího Čunka ve vládě Mirka Topolánka nebo euroskepticismus Petra Nečase), ale nakonec na svoje deklarované principy zapomenul.

Pravdu má jeho protivník, když zdůrazňuje, že Schwarzenberg je politik spoluodpovědný za asociální politiku současné pravicové vlády i za politická „monstra“ typu Miroslav Kalousek. Zároveň mu lze vyčíst, že symbolizuje jisté aspekty české minulosti, které by společnost usilující o modernost měla nechat za sebou. V neposlední řadě nelze přejít mávnutím ruky ani skutečnost, že prezidentský kandidát Schwarzenberg je produktem jistého typu politického kýče, který si stvořila část „kulturní fronty“.

Ve výčtu záporů spojených s oběma kandidáty by se dalo pokračovat. Oba mají ovšem také pozitivní stránky.

Zeman, navzdory svému ohýbání demokratických pravidel s pomocí opoziční smlouvy, pomohl zemi ke splnění kritérií pro vstup do Evropské unie. Jeho vláda úspěšně zprivatizovala velké banky, které Václav Klaus potřeboval v rámci svého bankovního socialismu ponechat coby dojné krávy novodobých „podnikatelů“ pod kontrolou státu. Zeman také neváhal jít do střetu s Klausem kvůli znárodnění IPB. Obecně byla jeho ekonomická politika úspěšnější, než ta Klausova.

Schwarzenberg se zase dlouhodobě zasazuje o lidská práva, jakkoliv mu mohou oponenti vytknout, že je v tomto ohledu poněkud selektivní. Jeho postoje v zahraniční politice jsou dlouhodobě srozumitelné a nepopulistické. Lze mu vytýkat, že je bohatý, nebo dokonce, že zbohatl s pomocí pro někoho nespravedlivých restitucí, ale zároveň na něm přímo neulpívá podezření z korupce. On i Zeman jsou a byli dosti „shovívaví“ ke korupci ve svém okolí, ale Schwarzenberg možná přece jen o něco méně než Zeman. Schwarzenberg má, ať už právem či neprávem, též dobrou mezinárodní reputaci. Byl by prezidentem „zahraničním“, který by nechal navzdory svému mandátu z přímé volbě vládu a domácí politiku obecně na pokoji.

K jeho pozitivům lze paradoxně přičíst i skutečnost, že v situaci, kdy nemáme s prezidentstvím vzešlým z přímé volby, jakož i s volbou samotnou, ještě dost zkušeností, by byl vzhledem ke svému stáří i zdravotnímu stavu nejspíše prezidentem jen na jedno období.

Když sečteme pozitiva i negativa obou kandidátů, může se leckomu opravdu zdát, že není z čeho vybírat. Dokonce je možné souhlasit do jisté míry s Jakubem Patočkou, že jde o volbu mezi „dvěma druhy hanby“, z čehož se dá jen těžko vybírat.

Jenže i „hanba“ má svoje odstíny, a je důležité se zamyslet, která „hanba“ je nakonec o něco menším zlem. Navíc, přemýšlení v pojmech „hanby“ je tak trochu lamentování nad nedokonalostí národa a svým způsobem morální soud, jenže politika má také svojí taktickou stránku.

V prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera. Karel Schwarzenberg byl v mém soukromém pořadí „volitelnosti“ až někde na čtvrtém či pátém místě. Miloš Zeman těsně za ním.

Přesto se nezdá být správné reagovat na postup těchto dvou kandidátů tak, že nebudu volit. Budu volit menší zlo, kterým je pro mě Schwarzenberg — už proto, že není pokračováním Klause jinými prostředky, a že proti němu Klaus i Zeman spustili hnusnou nacionalistickou palbu, která hraje na nejnižší pudy v českém národním povědomí. Řada lidí, kteří nevolili v prvním kole ani Zemana, ani Schwarzenberga, si naopak v druhém kole vyhodnotí svoje preference opačně, a budou volit Zemana.

Ať už se ale „nevoliči“ Zemana a Schwarzenberga v prvním kole rozhodnou v druhém kole volit pro toho či onoho ze dvou kandidátů, je jejich volba více respektu hodná, než rozhodnutí nevolit nikoho, což je nakonec, chtě nechtě, volba pro toho, koho nakonec za prezidenta vyberou ti ostatní.

Osobně bych v druhém kole volil dokonce i v případě, že by se do něj probojovali dva kandidáti, kteří u mě skončili na posledních dvou místech volitelnosti: Přemysl Sobotka a Jana Bobošíková. Byla by to volba mezi dvěma druhy „hanby“ podstatně intenzivnějšími, než je hanba Zemanova či Schwarzenbergova, ale volil bych Sobotku, protože v případě zvolení Bobošíkové za mé neúčasti v druhém kole bych se intenzivně hanbil sám před sebou.

Jiří Dienstbier nebo Vladimír Špidla přesně vystihli, o co v druhém kole jde. Jsou-li oba kandidáti špatní, ba pro někoho dokonce „hanební“, přece jen je tu ještě pořád něco jako taktická volba. Je možné aktivně volit pro někoho, pokud mi takříkajíc „sedí“, ale je také možné volit pro kandidáta, který mi nesedí, a volit tím proti kandidátovi, který mi nesedí ještě více. A o to v druhém kole půjde především.

    Diskuse
    MN
    January 22, 2013 v 10.04
    Karel Schwarzenberg:
    "Byl by prezidentem „zahraničním“, který by nechal navzdory svému mandátu z přímé volbě vládu a domácí politiku obecně na pokoji. "
    A především proto ho nemohu volit.
    A mj. naši zahraniční politiku v posledních letech považuji za katastrofu.
    MS
    January 22, 2013 v 11.20
    Když někdo neví koho volit, je nedemokratické ho obviňovat.
    Nevím který z nich je schopen provést větší zrůdnost, jestli MZ z vlastní ješitnosti nebo KS z neschopnosti postavit se zlovůli lidí za ním. Musel bych jim vidět do hlavy nebo do budoucnosti. Proto svobodně přenechám rozhodnutí na těch, co mají více jasno. Alespoň příštímu nedobrému prezidentovi nezvýším "mandát" kterým by se mohl ohánět při nepopulárním kroku.

    Osobně ale nechápu novináře, kteří přiznávají, že mají jasno jen omalinko ve prospěch jednoho nebo druhého a přitom mu nahánějí mandát od těch nerozhodných tím, že u nich zbuzují vinu.
    January 22, 2013 v 12.41
    Motivace nevoličů
    O lidech, kteří nepůjdou volit píše pan Pehe "lze to vysvětlit jejich celkovou apolitičností, nebo naopak silným znechucením z politiky, nebo prostě jakýmsi demokratickým deficitem v jejich myslích"

    To myslím možné důvody nevyčerpává. V prvním kole lidé volili i kandidáty, o kterých si asi nemysleli, že do druhého kola postoupí. Vyjadřovali tím určitý postoj.

    V druhém kole si řada voličů může říkat, že volba obou je s jejich postoji nesouladná. Zeman je symbolem stylu vládnutí spojeného s dvojkou Klaus-Zeman, Schwarzenberg je zase člen současné vlády a předseda nejpravicovější parlamentní strany. To může být dost silný důvod nevolit ani jednoho pro leckoho, kdo není ani apolitický, ani silně znechucený. Co je to "demokratický deficit v mysli", nevím, ale zní to dost nezdvořile, doufám, že takovou duševní poruchou netrpím.

    Ale když vidím, co vyvádí Klausova kamarila v negativní kampani proti K.S., tak ho možná přece jen budu volit. Abych vyjádřil svůj postoj.
    January 22, 2013 v 12.56
    Pro pana Suchomela
    Vážený pane Suchomele,

    vystihl jste to perfektně a zcela s vámi souhlasím. Také vybírat mezi těmi dvěmi neumím a nechápu, kde přesvědčovatelé pro to či ono menší zlo horující, berou přesvědčení, že jejich zlo je menší.

    Navíc nesouhlasím s názorem autora, že voliči kandidátů, kteří neuspěli v prvním kole odmítají KS a MZ ze zrhzenosti, že jejich kandidát neprošel. Já jsem volil Jiřího Dienstbiera a byl bych asi v druhém kole ochoten volit např. Zuzanu Roithovou, Táňu Fisherovou, Jana Fishera a Vladimíra Franze. Tyhle dva ale ne!

    Přeju vám krásný den
    TT
    January 22, 2013 v 14.51
    Nedemokratické smýšlení
    V normálních volbách je na výběr mezi pro, proti a zdržel se. Náš zákon neumožňuje, abych legitimně vyjádřil svůj odstup - například tím, že vložím prázdným hlasovací lístek a ve výsledcích voleb se pak objeví, kolik lidí smýšlelo stejně.

    Proto je jedinou možností jít nevolit a snížit tak legitimitu kandidátů tímto způsobem. Je smutné, že v zápalu boje za kandidáty či proti nim ztrácíme soudnost a jsme ochotni popírat základní demokratické principy!
    MT
    January 22, 2013 v 15.02

    Pánové Šťastný a Suchomel to řekli i za mně.

    Přesně to jsem očekával.

    Že se najdou citoví vyděrači - už je to tady a není to jen pan Pehe - kteří se zaměří na nás nevoliče, kteří jsou rozhodnutí NEODEVZDAT platný hlas (nebo k volbám nejít) a budou se snažit nám vsugerovat, že je to pomalu "vada" nevolit, že si přece musíme umět vybrat ...

    Nemusíme nic, pane Pehe.

    Jenom umřít až přijde náš čas, jak se říká.

    Já dokonce o něco lépe hodnotím Zemana, ale zemanovská parta mně nebyla zatím schopna vsugerovat názor, že Švarcy je až tak velké zlo, abych musel volit jeho protikandidáta.

    Ani jeden neznamená hrůzu, jaká je plánovitě vyvolávána demonizací toho či onoho jako výsledek práce opačného týmu.

    Přitom banda stoupenců KS je hysteričtější a fanatičtější - nejde jen o zmateného pana Stránského, jehož bolševický výron mě tohoto předsedu českého PEN klubu navždy zhnusil (nedivím se že Dejdar nemohl nějak sám uvěřit, že se mu to nezdá a oceňuju, že reagoval s noblesou, kterou se většinou naopak honosí fandové a fanynky KS).

    Stránský není poslední slovo.

    Jestli je pravda to, že v divadlech a na školách už probíhá nevybíravý nátlak volit Karla (jinak si nezahraješ) - já tomu pořád nemohu nějak uvěřit -tak tlupa havloidních křiklounů a stoupenců KS je mnohem nebezpečnější než jejich protihráči ...

    "Karlistické hysterii" je třeba se postavit na odpor ...

    January 22, 2013 v 16.17
    Proč lidé nejsou schopni vybírat si své kandidáty podle jejich skutků a ne podle jejich řečí? Vždyť není až tak těžké zhodnotit, po kterém z volených politiků tu zůstalo více pozitivního a po kterém více negativního. Současný způsob hodnocení jejich činnosti je jen důsledkem mediálního brainwashingu PR agentur, protože ty vědí, že jinak by jimi protlačovaný kandidát neměl šanci. Levice by se měla této masáži vzepjat a volit toho, kdo dělal sociálnější politiku. To by nemělo být těžké rozeznat.
    JV
    January 22, 2013 v 16.56
    Remíza i pat jsou přirozené stavy
    Vážený pane Pehe,
    stav nerozhodný, remíza, pat, stejný čas obou prvních běžců, apod., to jsou všechno reality světa, v němž je nám dáno žít. Považovat tyto stavy za cosi nepatřičného a přiřazovat jim negativní předznamenání, ukazuje na neúplnost poznání.

    Tvrzení, že ti, kteří nevolí, přispívají k volbě toho, který nakonec zvítězí, postrádá logiku a je nepravdivý. Nikdo přece nemůže vědět, koho by volili ti, kteří nevolí, není-liž pravda?
    Kdyby takové tvrzení bylo pravdivé, museli bychom dopředu znát kdo zvítězí a koho by volili ti, kteří j volbám nepřijdou. Nevíme ani jedno, ani druhé.

    Jinak nic ve zlém, pane Pehe. Vaše články velice rád čtu, vždy se na ně těším a skoro vždy s Vámi souhlasím. Moc Vám děkuji také za tento článek.

    S pozdravem a přáním všeho dobrého
    Jiří Vyleťal
    JS
    January 22, 2013 v 19.55
    panu Tejklovi
    "Stránský není poslední slovo. ... Karlistické hysterii je třeba se postavit na odpor ..."

    Ani to vás nepřesvědčí, abyste šel volit? ;-)

    Já půjdu. Už proto, aby si tito "mediální kouzelníci" uvědomili, že jim ne všechno projde.

    Jinak souhlasím s tím, že na tom nevolit není nic špatného, a může to být dokonce racionální; a bylo by možné to ukázat jednoduchým experimentem.
    January 23, 2013 v 8.48
    Už jsem to psal, i nevolba presidenta je stejně volbou. Je menším zlem nevolit žádného kandidáta, protože volič by se jejich volbou postavil proti svému svědomí, nebo potlačit své svědomí na úkor pragmatičnosti a tím nesobecky pomoci druhým zastavit devastační neoliberální revoluci? Neplatí pořád heslo "kdo nevolí, volí zlo"?
    January 23, 2013 v 13.06
    Slova a skutky
    Pane Ševčíku,
    jistě lze souhlasit s tím, že skutky jsou důležitější než slova, která nic nestojí a odplynou. Ale v politice záleží i na slovech - neoliberální rétoriku k nám přivedl Klaus, jehož skutky (skutečné vládnutí) neoliberální příliš nebyly, měl jakýsi smysl pro sociální stát a sociální smír. Ale Klausovi pravicoví následovníci, kteří se ujali vlády po něm, začali s nevybíravou neoliberální politikou, pro niž připravil půdu úspěch Klausovy neoliberální rétoriky u elit a novinářů.

    Takže na Zemanových slovech záleží - a u prezidenta to platí dvojnásob; slova jsou jeho skoro hlavní rolí. Jistě je otázkou, co jsou slova z volební kampaně, a jaká slova by pak vypouštěl reálný prezident, ale stejně... gin z láhve už vypuštěn byl.

    (A abyste si má předchozí slova nevysvětlil špatně: já osobně volit nejdu. S hlavní myšlenkou článku pana Pehe nesouhlasím. Shwarzenberg vypouští zase jiné giny, ba přímo realizuje jejich politiku...)
    January 23, 2013 v 14.16
    Já volit půjdu určitě. A to pokaždé, kdy budou nějaké volby. Vysvětlím proč:
    1. I kdyby byli oba kandidáti ti nejhorší zplozenci pekel, kteří existují, tak se dá vždy určit, který z nich je horší, i když jen o minimum. Když už na to člověk není schopen přijít rozumem, napoví mu jeho cítění.
    2. Zříci se volby znamená ztratit nad sebou kontrolu, dát svůj osud ro rukou jiným. Volba presidenta je zatraceně důležitá věc, kdyby nebyla, nevěřte tomu, že by do ní někdo vrážel stovky milionů.
    3. Vzdát se volby znamená nevyužít vzácnou příležitost být si roven se všemi. Kdy jindy má hlas každého občana stejnou váhu jako hlas těch nejmocnějších? Pán, nebo kmán, president, nebo chudák, v den voleb jsme si všichni rovni. Této výhody se chcete vzdát? Já ne.
    PL
    January 23, 2013 v 14.20
    Původně jsem přemýšlel, jak polemizovat s autorem tohoto článku, v němž oceňuji ten pěkný souhrn o kandidátech, a nezaplést se do toho. Samozřejmě, že všichni politici a lidé politikou spjatí z logiky věci musí vyzývat své čtenáře k účasti ve volbě toho, o kom se vyjadřují a tyto výzvy je vhodně nějak umělecky obměňovat, aby to někdo vůbec čet, jaksi, že? No, shodnu se s řadou čtenářů na tom, že některý apely by snad ani neměly být.. (např. tento a ten s těmi pěti tisíci)

    Doporučení: čtenáře tohoto sloupku by dost možná potěšilo tohle doplnění pohledu o náhled sociologa: článek s podtitulem "Prezidentské volby obnažily třídní konflikt, který hýbe českou společností. Konečně." (K.Sch. s Respektem se přiznání legitimity levici brání poukazem na slušnost alias pravicovost)

    http://hampl.blog.ihned.cz/c1-59166720-to-uz-neni-karel-versus-milos-to-je-valka-bohatych-proti-chudym
    January 23, 2013 v 20.51
    Pane Litschmanne,
    díky za Váš odkaz na text sociologa a podnikatele Petra Hampla. Zvlášť mne zaujal tento odstavec:
    "Lidoví voliči nejspíš přesně nerozumí tomu, že volit Schwarzenberga znamená darovat Kalouskovi Českou národní banku a rychle zavést španělský model s 30% nezaměstnaností, masovými sebevraždami důchodců a bohatými dotacemi pro euroúředníky. Přesto dokážou intuitivně pochopit, že v jejich zájmu takový program není. Když k tomu přidáme zbytečné knížecí plivnutí na české dějiny a zřetelnou chuť vyplácet odškodnění sudetským Němcům (ty miliardy bude muset někdo zaplatit a kníže to nebude), je pochopitelné, že nižší třídy se sjednocují proti Schwarzenbergovi."
    LJ
    January 24, 2013 v 1.58
    Právo volit
    Souhlasím s Vámi, pane Pehe,

    Toto REFERENDUM není volbou pro Jednotnou kandidátku Národní fronty, i když se tak mnozí zhrzení voliči nepostupivších kandidátů tváří. Volby považuju za projev demokracie, její hlavní nástroj. Budeme-li se svého práva volby takto lehce vzdávat, můžou někteří lidi chtiví moci nabýt oprávněného dojmu, že lid už unavilo rozhodovat o svém osudu, a tohoto břemene jej zbaví. Zeman s Klausem již prostřednictvím koaliční smlouvy názorně předvedli, jak se také dá nerušeně vládnout.

    Znáte to, kdo se nedokáže poučit ze své historie... Nebo si snad myslíte, že máme na věky zaručeno, že bude při volbách vždy z čeho vybírat? Já jsem vděčná za jakékoliv "menší" či "větší" zlo, protože je to ještě stále VOLBA.

    Nevolit bylo hrdinství za komunismu. Dnes je potřeba hrdinů "všedního dne", kteří nejen zvolí, ale také hlídají, jak se zvolení chovají.
    Kdo se vzdal svého hlasu při volbě - nezasáhl do rozhodování. Co jste nepomáhali rozhodnout, nemáte právo hodnotit. Výsledek volby - rozuměj zvoleného kandidáta - tím ztrácíte právo kritizovat. Skutečně jste odhodláni 5 let mlčet?
    JV
    January 24, 2013 v 8.31
    Právo není totéž co povinnost
    Vážená paní Jandáková,
    dovolte mi pár slov obecně. Jestliže k právu nepatří také možnost práva nevyužít, nejedná se o právo, ale o povinnost.

    Neužívat svých práv z lenosti, nezájmu apod. není jistě dobré.
    Nevyužít však svého práva z vědomých a v nitru svého svědomí obhájených důvodů, je zcela správné. Často to může být z hlediska mravnosti chvályhodnější, než své právo konzumovat za každou cenu.

    Chápat vědomé nevyužití práva jako cosi negativního a přidávat k tomu ještě z toho plynoucí povinnost mlčet k nepravostem, které souvisí s předmětem volby, je postoj zakládající na občanskou nerovnost. Na tom nic dobrého není.

    Přeji vše dobré a krásný den
    Jiří Vyleťal
    LJ
    January 24, 2013 v 9.34
    Povinnost je totéž, co morální příkaz
    Dobrý den, pane Vymětale,

    přemýšlím, jaká by pro mě musela nastat situace, abych nekonzumovala právo volby. Dejme tomu, že by se do druhého kola dostala pí Bobošíková, avšak mnohem více nacionalisticky zaměřená, s přiznanou podporou DSSS (kteří mimochodem dnes projevují podporu MZ), a Vladimír Remek, kandidát KSČ(M). Zdá se Vám tato situace absurdní? Jste si jist, že během pár let, kdy budou volit jen skalní příznivci kandidátů, tato realita nemůže nastat? Upřímně můžete říct, že se dnes cítíte v podobně neřešitelné situaci? Tím, že bych nevolila, bych docílila jediné, každý z kandidátů by dostal polovinu mého hlasu. I nevolba je tedy volba, akorát že "o nás bez nás". Ano, svědomí bych zdánlivě mohla mít čisté. Píšete, že právo volit je právem, a ne povinnosti. Právo se dá ohýbat, právo bude vždy nedokonalé, protože jej tvoří člověk. I demokracie je tím pádem nedokonalá, protože je jen více či méně úspěšným naplňováním její idey. Jako určitá "záchranná brzda" by ve společnosti měly rezonovat absolutní, tedy nezpochybnitelné, morální principy, které by měly přijít ke slovu, když je právo v koncích.
    Já považuju právo volit za povinnost, svou občanskou (a budu-li na moment patetická, i morální) povinnost, protože se nechci vědomě (v tomto případě si myslím je to prokazatelné), podílet na něčem, co by jen trochu mohlo napomoci návratu diktatury.

    S úctou

    Lenka Jandáková
    LJ
    January 24, 2013 v 14.28
    omluva za zkomolení jména
    Pane Vyleťale, omlouvám se za zkomolení Vašeho jména. Stalo se z nepozornosti. Jandáková
    January 24, 2013 v 16.41
    Volit prázdným lístkem a zdůvodnit to je legitimní
    I kdyby byla volba povinná a byla pokuta za úmyslné vhození prázdného lístku do urny, udělám to a rád zaplatím tu pokutu. A zdůvodním to jako svou reakci na zoufalou recyklaci a omlouvání zprofanovaných politiků - metoda využívaná téměř bez omezení v mojí zemi, kdy a kdo to zastaví, když ne každý za sebe a teď.
    PL
    January 24, 2013 v 17.21
    Lence Jandákové.
    Víte, každý svobodný občan má plné právo se svobodně rozhodnout, které ze svých práv bude přednostně uplatňovat potažmo považovat za svou TOP občanskou povinnost. Ovšem je to jen jeho osobní rozhodnutí, za které si nakonec odpovídá sám a sám sobě, (popř. rodině - ale takových příkladů je dnes naštěstí již -odhaduji- méně). Někdo bere za svou "povinost" jít volit subjektivně lepšího kandidáta, jiný využívá své právo legálního protestu i během volebních dnů... ostatně pokud je to často jediný den, kdy se volení představitelé zajímají o názor voličů-občanů, není se to co divit!
    Ale až se rozhodnete protestovat proti politice Karla Schwarzenberga nebo Miloše Zemana, třeba budu mít čas... ;-)
    January 24, 2013 v 17.21
    Aby se zastavily politické vášně a spory o to, kdo je menší padouch, navrhuji jinou alternativu: Co kdybychom zvolili prezidenty dva? A proč ne? V římské republice měli také dva konzuly. Většinu občanů by to uspokojilo, protože by měl každý toho "svého", a byl by klid. Jeden prezident by jezdil na návštěvu do Ruska, do východní Evropy a do Izraele a druhý by navštěvoval Spojené státy a muslimské země. Mohli by pracovat i na směny:-)
    Ještě lepší variantou by ovšem bylo prezidentský úřad úplně zrušit.
    January 24, 2013 v 17.34
    novinářská kachna
    Na poslední chvíli před 2.kolem byl nominován 3. kandidát Taťka Šmoula, můžete mu pomoci s jeho kampaní, má nevýhodu, má na to už jen pár hodin! Taťka Šmoula má v plánu být Taťkou nám všem stejně jako další dva kandidáti, tím se tedy neliší. Nic se tedy jeho vstupem do kampaně vlastně nezměnilo, no i tak případně třeba volte Taťku Šmoulu.
    PL
    January 24, 2013 v 18.49
    Přesně to mám v úmyslu, paní Hájková.
    Na jeden lístek připsat "Na Hrad" a na druhý "do zahraničních věcí, když se tam osvědčil" a hodit to oběma, což má i tu výhodu, že nikdo z Respektu hodných spoluobčanů nemůže nic namítat - oba tábory lidu dostanou, co chtěly. A to i bez triumvirátu.
    Co je ale nejlepší, je dnešní slušné hlášení (místním rozhlasem), že již zítra tahle lidová tvořivost pro radost (s oblibou čtených) komentátorů může v poklidu zas na čas skončit.
    + Další komentáře