Výsledek prvního kola lednové volby prezidenta nepotvrdil několik měsíců všemi médii a sociologickými agenturami omílaný předpoklad, kterak má historicky první přímá volba hlavy státu pouze dva jasné favority. Narozdíl od prakticky všech předvolebních šetření se do druhého kola nedostal jeden z favoritů, expremiér úřednické vlády Jan Fischer.

Do druhého kola postoupil Miloš Zeman se ziskem 1 245 848 hlasů (24,21 %), druhý skončil předseda TOP 09, ministr zahraničí a místopředseda Nečasovy vlády Karel Schwarzenberg, jemuž svůj hlas dalo o 41 653 voličů méně. Schwarzenberg nakonec získal nečekaných 23,40 % hlasů.

Teprve s odstupem třetí skončil Jan Fischer, svůj hlas mu dalo 841 437 (16,35 %), na čtvrtém místě se umístil kandidát sociálních demokratů Jiří Dienstbier se ziskem 829 297 (16,12 %) hlasů. Další kandidáti skončili v tomto pořadí: 5. Vladimír Franz - 351 916 (6,84 %), 6. Zuzana Roithová - 255 045 (4,95 %), 7. Taťana Fischerová - 166 211 (3,23 %), 8. Přemysl Sobotka - 126 846 (2,46 %), 9. Jana Bobošíková - 123 171 (2,39 %).

Příčiny volebního výsledku prvního kola

Detailnější pohled na volební výsledky vcelku jasně ukazuje, které voliče se postupujícím kandidátům podařilo oslovit.

Schwarzenbergova mimořádně úspěšná kampaň mobilizující voliče především v posledním týdnu před prvním kolem volby oslovila obyvatele české metropole a všech krajských měst kromě Jihlavy a Ostravy. Například v Praze získal předseda TOP 09 43,20 % hlasů. Druhého Miloše Zemana tu volilo pouhých 17,09 % voličů.

Pokud jde o výsledky v krajích, předseda TOP 09 zvítězil v pásu od Plzeňského kraje a jižních Čech přes střední Čechy a Prahu po Královéhradecký a Liberecký kraj. Miloš Zeman naopak dominoval na západě Čech (Karlovarský a Ústecký kraj), v Pardubickém kraji, na Vysočině a ve všech čtyřech moravských krajích.

Schwarzenberg uspěl ve městech s více než 10 000 obyvateli. Předseda TOP 09 tu obdržel 27,6 % hlasů, Zeman 22,8 %. Expředseda sociálních demokratů byl naopak oproti předsedovi TOP 09 úspěšný v malých městech a na venkově, kde ho volilo oproti Schwarzenbergovi přibližně o 5 % voličů více.

Podle sociologa a analytika společnosti Median Daniela Prokopa měl Schwarzenberg oproti ostatním kandidátům výhodu v tom, že klíčovou část jeho potenciálních voličů tvoří lidé mezi 18 až 35 lety, kteří jsou hlavní skupinou využívající sociální sítě. „Měl tak levný komunikační prostředek, jak mobilizovat voliče jinak než centrálně vysílajícími médii," uvedl sociolog v komentáři pro server Aktuálně.cz.

Podle něj současně na voliče zafungoval apel, kterak pouze volbou Karla Schwarzenberga či Jiřího Dienstbiera lze zastavit duel Zeman-Fischer.

„Ještě v posledních lednových průzkumech měli kandidáti umístění na pátém až devátém místě v průměru dohromady 26 až 27 procent hlasů. Ve volbách to bylo necelých 20 procent. Vzhledem k posílení podpory dua Schwarzenberg / Dienstbier lze předpokládat, že rozdíl se z velké části rozdělil právě mezi ně. Kandidát TOP 09 přitom měl výchozí situaci jednodušší, protože svou strukturou jsou mu elektoráty kandidátů se slabší podporou bližší (Franz, Roithová, Sobotka),“ vysvětlil příčiny vzestupu předsedy TOP 09 Prokop.

„Jiří Dienstbier zřejmě správně předpokládal, že kvůli omezenějšímu potenciálu přesunu voličů od slabších kandidátů bude muset pro úspěch v prvním kole získat i část dosavadních nepřesvědčených sympatizantů Miloše Zemana. Jeho smůlou bylo, že v rámci debat se s expremiérem střetl jen v diskusích s velkým počtem diskutujících, které omezují argumentační prostor,“ dodal Prokop ke spíše nevýhodné výchozí pozici kandidáta ČSSD.

Faktorem, který hovořil pro úspěch Karla Schwarzenberga, byla podle Prokopa také nejvyšší přesvědčenost jeho potenciálních voličů zúčastnit se voleb (podle předvolebního výzkumu STEM/MARK pro ČT přes 80 %), což spolu s úspěchem argumentu „zastavme duel Fischer-Zeman" rozhodlo ve volbách s průměrnou účastí o jeho výrazném úspěchu.

Nakonec je potřeba zmínit možná nejzásadnější moment týkající se úspěchu Karla Schwarzenberga, o kterém již na stránkách Deníku Referendum psal mimo jiné jeho šéfredaktor Jakub Patočka, tj. že se předsedovi TOP 09 podařilo ve veřejném prostoru v nejvyšší možné míře oddělit kandidáta Karla Schwarzenberga od Karla Schwarzenberga, předsedy TOP 09 a místopředsedy české vlády.

„Neuměli jsme si představit, že by to bylo možné. Bohužel po ostudném výsledku voleb roku 2010 je to znovu obrázek a měřítko naší manipulovatelnosti,“ uvedl v pondělí Patočka.

Před druhým kolem

Otázkou před druhým kolem je, do jaké míry se Schwarzenbergovi podaří tuto dekontextualizaci své osoby ve veřejném prostoru udržet. Již z prvních povolebních výroků Miloše Zemana je totiž zřejmé, že se bude pokoušet veřejnost upozorňovat, že jeho protikandidát je členem mimořádně nepopulární Nečasovy vlády a předsedou jedné z koaličních stran.

„Chtěl bych panu Schwarzenbergovi říct, že jeho skutečně pokládám za muže současnosti. Za muže, který jako ministr, a dokonce nejen jako ministr, ale i jako druhý muž vlády a poslanec, hlasoval pro zvýšení daní na potraviny a léky, pro důchodovou reformu, pro církevní restituce. Ano, pan Schwarzenberg je mužem současnosti," uvedl Zeman o víkendu pro ČT24.