Výsledek prvního kola lednové volby prezidenta nepotvrdil několik měsíců všemi médii a sociologickými agenturami omílaný předpoklad, kterak má historicky první přímá volba hlavy státu pouze dva jasné favority. Narozdíl od prakticky všech předvolebních šetření se do druhého kola nedostal jeden z favoritů, expremiér úřednické vlády Jan Fischer.

Do druhého kola postoupil Miloš Zeman se ziskem 1 245 848 hlasů (24,21 %), druhý skončil předseda TOP 09, ministr zahraničí a místopředseda Nečasovy vlády Karel Schwarzenberg, jemuž svůj hlas dalo o 41 653 voličů méně. Schwarzenberg nakonec získal nečekaných 23,40 % hlasů.

Teprve s odstupem třetí skončil Jan Fischer, svůj hlas mu dalo 841 437 (16,35 %), na čtvrtém místě se umístil kandidát sociálních demokratů Jiří Dienstbier se ziskem 829 297 (16,12 %) hlasů. Další kandidáti skončili v tomto pořadí: 5. Vladimír Franz - 351 916 (6,84 %), 6. Zuzana Roithová - 255 045 (4,95 %), 7. Taťana Fischerová - 166 211 (3,23 %), 8. Přemysl Sobotka - 126 846 (2,46 %), 9. Jana Bobošíková - 123 171 (2,39 %).

Příčiny volebního výsledku prvního kola

Detailnější pohled na volební výsledky vcelku jasně ukazuje, které voliče se postupujícím kandidátům podařilo oslovit.

Schwarzenbergova mimořádně úspěšná kampaň mobilizující voliče především v posledním týdnu před prvním kolem volby oslovila obyvatele české metropole a všech krajských měst kromě Jihlavy a Ostravy. Například v Praze získal předseda TOP 09 43,20 % hlasů. Druhého Miloše Zemana tu volilo pouhých 17,09 % voličů.

Pokud jde o výsledky v krajích, předseda TOP 09 zvítězil v pásu od Plzeňského kraje a jižních Čech přes střední Čechy a Prahu po Královéhradecký a Liberecký kraj. Miloš Zeman naopak dominoval na západě Čech (Karlovarský a Ústecký kraj), v Pardubickém kraji, na Vysočině a ve všech čtyřech moravských krajích.

Schwarzenberg uspěl ve městech s více než 10 000 obyvateli. Předseda TOP 09 tu obdržel 27,6 % hlasů, Zeman 22,8 %. Expředseda sociálních demokratů byl naopak oproti předsedovi TOP 09 úspěšný v malých městech a na venkově, kde ho volilo oproti Schwarzenbergovi přibližně o 5 % voličů více.

Podle sociologa a analytika společnosti Median Daniela Prokopa měl Schwarzenberg oproti ostatním kandidátům výhodu v tom, že klíčovou část jeho potenciálních voličů tvoří lidé mezi 18 až 35 lety, kteří jsou hlavní skupinou využívající sociální sítě. „Měl tak levný komunikační prostředek, jak mobilizovat voliče jinak než centrálně vysílajícími médii," uvedl sociolog v komentáři pro server Aktuálně.cz.

Podle něj současně na voliče zafungoval apel, kterak pouze volbou Karla Schwarzenberga či Jiřího Dienstbiera lze zastavit duel Zeman-Fischer.

„Ještě v posledních lednových průzkumech měli kandidáti umístění na pátém až devátém místě v průměru dohromady 26 až 27 procent hlasů. Ve volbách to bylo necelých 20 procent. Vzhledem k posílení podpory dua Schwarzenberg / Dienstbier lze předpokládat, že rozdíl se z velké části rozdělil právě mezi ně. Kandidát TOP 09 přitom měl výchozí situaci jednodušší, protože svou strukturou jsou mu elektoráty kandidátů se slabší podporou bližší (Franz, Roithová, Sobotka),“ vysvětlil příčiny vzestupu předsedy TOP 09 Prokop.

„Jiří Dienstbier zřejmě správně předpokládal, že kvůli omezenějšímu potenciálu přesunu voličů od slabších kandidátů bude muset pro úspěch v prvním kole získat i část dosavadních nepřesvědčených sympatizantů Miloše Zemana. Jeho smůlou bylo, že v rámci debat se s expremiérem střetl jen v diskusích s velkým počtem diskutujících, které omezují argumentační prostor,“ dodal Prokop ke spíše nevýhodné výchozí pozici kandidáta ČSSD.

Faktorem, který hovořil pro úspěch Karla Schwarzenberga, byla podle Prokopa také nejvyšší přesvědčenost jeho potenciálních voličů zúčastnit se voleb (podle předvolebního výzkumu STEM/MARK pro ČT přes 80 %), což spolu s úspěchem argumentu „zastavme duel Fischer-Zeman" rozhodlo ve volbách s průměrnou účastí o jeho výrazném úspěchu.

Nakonec je potřeba zmínit možná nejzásadnější moment týkající se úspěchu Karla Schwarzenberga, o kterém již na stránkách Deníku Referendum psal mimo jiné jeho šéfredaktor Jakub Patočka, tj. že se předsedovi TOP 09 podařilo ve veřejném prostoru v nejvyšší možné míře oddělit kandidáta Karla Schwarzenberga od Karla Schwarzenberga, předsedy TOP 09 a místopředsedy české vlády.

„Neuměli jsme si představit, že by to bylo možné. Bohužel po ostudném výsledku voleb roku 2010 je to znovu obrázek a měřítko naší manipulovatelnosti,“ uvedl v pondělí Patočka.

Před druhým kolem

Otázkou před druhým kolem je, do jaké míry se Schwarzenbergovi podaří tuto dekontextualizaci své osoby ve veřejném prostoru udržet. Již z prvních povolebních výroků Miloše Zemana je totiž zřejmé, že se bude pokoušet veřejnost upozorňovat, že jeho protikandidát je členem mimořádně nepopulární Nečasovy vlády a předsedou jedné z koaličních stran.

„Chtěl bych panu Schwarzenbergovi říct, že jeho skutečně pokládám za muže současnosti. Za muže, který jako ministr, a dokonce nejen jako ministr, ale i jako druhý muž vlády a poslanec, hlasoval pro zvýšení daní na potraviny a léky, pro důchodovou reformu, pro církevní restituce. Ano, pan Schwarzenberg je mužem současnosti," uvedl Zeman o víkendu pro ČT24.

I kdyby se to ale Zemanovi podařilo, nemusí to k jeho úspěchu ve druhém kole prezidentské volby stačit. Je totiž nutné upozornit, že v prvním kole činil součet hlasů pro kandidáty podporované levicí pouhých 40 %. Přitom podle pravidelně zveřejňovaných preferencí mají sociální demokraté a komunisté v součtu okolo 60 % deklarované voličské přízně.

Klíčové pro úspěch Zemana tedy bude nejen to, zda se mu podaří Schwarzenberga v očích veřejnosti spojit s politikou Nečasovy vlády, expředseda ČSSD musí zároveň přesvědčit dostatečné množství levicových voličů o tom, že je to právě on, kdo ztělesňuje jejich ideové zakotvení. A to nebude věru jednoduché.

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše chápou členové i voliči komunistů Miloše Zemana především jako kandidáta, který může překazit cestu na Hrad představiteli konzervativní politiky reprezentované stranou TOP 09, a nikoli jako volbu autentické levice.

„Pokud voliči KSČM dali Zemanovi už v 1. kole přibližně 300 tisíc hlasů, tak voliči ČSSD minimálně dvakrát tolik,“ uvedl Dolejš na stránkách Deníku Referendum. Jinak řečeno, otázkou nyní je, zda Zeman již v prvním kole do značné míry nevyčerpal svůj potenciál.

„Podle mého názoru má Zeman potenciál oslovit pouze tzv. nostalgiky, jejichž počet odhaduji okolo 30 %. Proto se mi zdá pravděpodobné, že Schwarzenberg může být nástupcem Václava Klause," uvedl pro víkendové on-line zpravodajství z výsledků prvního kola prezidentských voleb politolog Jiří Pehe.

Již první hodiny po zveřejnění výsledků voleb totiž ukázaly, že Zeman nemůže počítat s automatickou podporou všech levicových voličů, kteří v prvním kole preferovali místopředsedu sociálních demokratů. Navzdory výzvě sociálních demokratů, kteří svým voličům ještě v sobotu vzkázali, aby zvážili volbu Miloše Zemana, Jiří Diesntbier odmítl svým voličům cokoli doporučovat. Navíc Zemana ostře odsoudil.

„Zcela jednoznačně nemohu podpořit Miloše Zemana. Jak jsem říkal, má velmi problematické vazby. Přes Miroslava Šloufa je napojen na pražského kmotra Tomáše Hrdličku, na pražskou mafii je napojen i přes pana Vratislava Mynáře, šéfa SPOZ, který až do května byl v představenstvu společnosti, která exekučně vymáhá pokuty dopravního podniku. Miloš Zeman dělal všechno pro to, aby sociální demokracii poškodil. Včetně pomoci se sestavením Topolánkovy vlády. Odebral ČSSD hlasy díky projektu SPOZ. Má militaristické názory v zahraniční politice. Není to levicový kandidát,“ vysvětlil svůj principiální postoj Dienstbier v rozhovoru pro server Týden.cz

Pro sociálně uvažující voliče nemůže být nejen podle Dienstbiera druhé kolo dobrou volbou. Budou si buď vybírat menší zlo, anebo k volbám nedorazí. I kdyby nastal transfer dvou třetin (okolo 540 tisíc) Dienstbierových hlasů z prvního kola k Zemanovi, nemusí mu to k vítězství stačit.

Zeman se tudíž musí pokusit mobilizovat voliče, kteří se prvního kola nezúčastnili, přetáhnout pokud možno co nejvíce voličů Jiřího Dienstbiera, zachovat si zároveň přízeň všech svých voličů z prvního kola a navíc doufat v transfer alespoň části hlasů od pravicových kandidátů.

Problémem je, že disponuje potenciálem oslovit pouze část voličů ODS, případně se mu může podařit oslovit elektorát Jany Bobošíkové. V jeho neprospěch hovoří, že kandidáta ODS Přemysla Sobotku volilo v prvním kole pouhých 126 846 voličů.

Grémium občanských demokratů navíc v úterý podpořilo kandidaturu Karla Schwarzenberga. Tomu se sice vzepřel například Boris Šťastný, který se vyslovil pro podporu Miloše Zemana, nicméně je otázkou, jaké procento voličů kandidáta ODS z prvního kola upřednostní před Schwarzenbergem expředsedu ČSSD. Pokud jde o Bobošíkovou, ta získala v prvním kole ještě méně hlasů než Sobotka (přesně ji svůj hlas dalo 123 171 voličů).

Schwarzenbergova výchozí pozice před druhým kolem se zdá být výrazně výhodnější. Ostatně už jeho výsledek v prvním kole nás opravňuje k předpovědi, dle které hovoří společenská atmosféra a její dynamika právě v jeho prospěch. Otázkou je, zda v této dynamice nedojde k případnému zvratu či k její stagnaci.

Přesto: kromě až nekritické podpory kulturně-společenských elit má na své straně většinu médií, před druhým kolem jej podpořilo grémium občanských demokratů, vedení lidovců a Strana zelených. Schwarzenbergův postup do druhého kola přivítala také Táňa Fischerová.

„Vítám, že se do druhého kola dostal právě Karel Schwarzenberg. Jestli ho sama budu volit, si ale ještě musím promyslet. Mám k němu totiž výhrady, co se týká jeho působení v této vládě v souvislosti se sociálními reformami,“ uvedla Fischerová v rozhovoru pro server iHned.cz .

Je pravděpodobné, že část jejích voličů upřednostní právě Schwarzenberga. Současně je téměř jisté, že za ním půjde výrazná část voličů Vladimíra Franze, kterého v prvním kole volilo 351 916 voličů a určitě — a to se může ukázat jako klíčové — se na Schwarzenbergovu stranu přikloní také podstatná část voličů Jana Fischera (tomu svůj hlas přitom v prvním kole dalo 841 437 voličů).

Pro úspěch Miloše Zemana bude tedy zásadní rozhodování voličů levice obecně a sociálních demokratů zvlášť. Pro Schwarzenberga pak to, zda se mu podaří udržet ve veřejném prostoru auru člověka nespojovaného s nepopulární vládou Petra Nečase.

Tento podstatný moment jeho kampaně rozhodne o tom, zda si nejen zachová podporu svých voličů z prvního kola, nýbrž především o tom, zda dojde k výraznému transferu hlasů od ostatních kandidátů pravice a politického středu směrem k jeho osobě. Rozhodující bude pochopitelně také volební účast a to, kdo k volbám dorazí.

Stručná prognóza Deníku Referendum pro druhé kolo by tedy mohla znít takto: navzdory několika po sobě následujícím sociologickým šetřením, dle kterých disponuje levice (ČSSD a KSČM) v preferencích v součtu okolo 60 %, Miloš Zeman nemá nadpoloviční většinu hlasů ve druhém kole ani zdaleka jistou.

Kandidáty levice totiž v prvním kole podpořilo v součtu pouhých 40 % voličů a je krajně nepravděpodobné, že Zemana upřednostní všichni voliči Jiřího Diesntbiera. Část z nich k Zemanovi sice přejde, část ale upřednostní Karla Schwarzenberga a zbytek k volebním urnám nedorazí. Podaří-li se navíc Schwarzenbergovi udržet dosavadní dynamiku nálad ve společnosti, lze ho označit za favorita druhého kola přímé volby prezidenta.

Budoucnost levice

Už nyní je evidentní, že výsledek prezidentských voleb podstatně ovlivní budoucnost české stranické politiky. „Pokud zvítězí Miloš Zeman, posílí to rozkladné tendence uvnitř ČSSD, část straníků bude hledat podporu na Hradě. Pokud se na Hrad dostane Schwarzenberg, celkově to oslabí i TOP 09, ale Kalousek si zřejmě vliv na Schwarzenberga udrží. Nebyl naznačen žádný distanc,“ uvedla v exkluzivním rozhovoru pro Deník Referendum politoložka Vladimíra Dvořáková.

Taktéž podle sociologa Jana Kellera budou mít výsledky druhého kola prezidentské volby obrovský dopad na situaci politických stran. „Ať již se na Hradě objeví Zeman, anebo Schwarzenberg, bude to po Václavu Klausovi velká úleva. Úlevou by ale po něm bylo i prezidentování pana Franze, takže to o ničem nevypovídá,“ uvedl Keller pro Deník Referendum.

„Zvítězí-li Zeman, oslabí to levici. Zvítězí-li Schwarzenberg, oslabí to pravici,“ doplnil již ve vážnějším tónu Keller. Postup Miloše Zemana do druhého kola polarizuje sociální demokracii už nyní a v případě, že se stane prezidentem, může jarní sjezd nejsilnější levicové strany přinést nejedno překvapení.

Současně by jeho mise na Hradě značně posílila Stranu práv občanů-Zemanovci (SPO-Z) na úkor ČSSD, což by pro ni mohlo znamenat budoucnost ve Sněmovně. Jinak řečeno by na levici došlo ke změně formátu, doposud jsme tu měli vždy pouze dvě strany s parlamentním zastoupením.

Termín řádných sněmovních voleb je sice relativně daleko, sociální demokraté se ale tak jako tak ocitají v mimořádně složité situaci. Volební výsledek Karla Schwarzenberga v prvním kole prezidentské volby by je měl v každém případě minimálně varovat, že navzdory krajně nepopulární pravicové vládě nemají vítězství v příštích volbách do Poslanecké sněmovny vůbec jisté.

A ať už bude prezidentem kdokoli ze dvou kandidátů, nejsilnější opoziční strana musí udělat maximum pro to, aby politická konstelace zrála k postupné integraci levice a nikoli k opaku. O tom, jak složitý úkol to je, se může veřejnost přesvědčit ve dnech mezi prvním a druhým kolem přímé volby prezidenta.

Pro levicové voliče bude zároveň podstatné, jak prezidentské volby promění poměr sil mezi křídlem předsedy Bohuslava Sobotky a křídlem prvního místopředsedy Michala Haška ve vedení strany. Zbrkle vyjádřená podpora Zemanovi už leccos napověděla.

Situaci na levici podle všeho navíc komplikuje, že nejen pro Zemana, nýbrž i pro komunisty stále ještě, jak se zdá, platí, že jejich hlavními konkurentty jsou sociální demokraté. O to, aby nejen komunisté prozřeli, se ale musí postarat především sociální demokraté sami.

Podle Dvořákové přitom musí vedení sociální demokracie i do budoucna počítat se Zemanem jako s aktérem, který bude tu a tam do situací ve straně vstupovat. Má tam totiž stále nemálo spojenců nebo aspoň příznivců a přátel.

Podle Kellera lze už nyní říci, že Zemanovci v ČSSD levici obrovsky poškozují. „V době, kdy je pravice mimořádně oslabená, tříští levici jen proto, aby svoji vytouženou funkci získal jejich starý kamarád, který se na chalupě nudí,“ uvedl Keller s tím, že Zeman nemá v programu nic, co by nebylo v programu ČSSD. „Má pouze svoji ješitnost. To je naprosto nezodpovědné a mimochodem to ztrapňuje celou tzv. demokratickou levici,“ dodal sociolog.

„Vnímám kontrast mezi spíše umírněnou výzvou vedení ČSSD na podporu Zemana, která byla navíc formulována negativně, tj. tak, že strana doporučila zvážit volbu proti kandidátovi vládní koalice, a naopak velmi silnou podporu Zemanovi z úst prvního místopředsedy strany Michala Haška, který přijal v pondělním interview na ČT24 dokonce vyhraněný styl zemanovského vystupování,“ upozornila Dvořáková.

Budoucnost pravice

Možná ještě zajímavější bude dění na pravici. ODS utrpěla debakl. V podstatě lze říct, že voliči definitivně odmítli tu pravicovou politiku, jejímž nositelem je Václav Klaus. Je to možná v tomto smyslu především jeho prohra.

Jaroslav Šabata nám těsně po sněmovních volbách v roce 2010 v redakci Deníku Referendum řekl, že tehdejší úspěch Karla Schwarzenberga a jeho TOP 09 byl především fatální prohrou celé polistopadové pravicové politiky.

„A na prvním místě Václava Klause: na první pohled se zdá, že Schwarzenberg je v českém prostředí zcela bizarní postava. Ve skutečnosti je to konzervativní politik, který má smysl pro míru v evropském kontextu. Není provinciální. Na rozdíl od eskapád všeho druhu, kterými v celé Evropě proslul Václav Klaus,“ zdůraznil tehdy Šabata.

První kolo prezidentské volby jeho slova potvrdila. ODS utrpěla drtivou porážku, která otevřela prostor k zásadnímu přeskupování sil napravo od středu. Otázkou nyní je, kdo tento prostor obsadí. Pokud totiž vyhraje druhé kolo prezidentských voleb Schwarzenberg, dá se očekávat také postupné oslabování TOP 09. Miroslav Kalousek totiž bez dosavadního předsedy nebude schopen oslovit širší skupiny voličů.

„Ve Schwarzenbergovi na Hradě ztratí TOP 09 svého ,maskota' a zůstane Kalousek. Starostové již nyní spíše odcházejí. ODS je v hluboké krizi a Nečas situaci nezvládá. Navíc Klaus hledá prostor a myslím si, že má strategie, jak převzít část ODS a vytvořit silnou krajní protievropskou pravicovou stranu či se stát lídrem obnovené — v tomto smyslu — ODS,“ vysvětlila politoložka Dvořáková pro Deník Referendum.

Jan Keller pak doplnil, že pokud voliči na Hrad zvolí předsedu TOP 09, bude to začátkem jejího konce. „Pana Kalouska do čela dost dobře postavit nemohou. Zbývají lidé okresního formátu, což bystrý volič nepochybně pozná. TOP 09 by šla rychle ke dnu, takže nejsilnější a nejpočetnější vládní stranou by se zcela po zásluze stala strana LiDem,“ oglosoval kondici vládní koalice Jan Keller.