že ten, kdo zvolí nezvítězivšího kandidáta, kritizovat nesmí, to jsem nenapsala, to mi kdyžtak odcitujte místo, kde jste to takto pochopil. Bude ho přeci logicky kritizovat dál:).
Tato volba může mít jen jeden výsledek, buď A, nebo B. Není žádná třetí možnost ani A, ani B. I Vaše nevolba rozhoduje, hypoteticky dáváte půl hlasu A, půl hlasu B. Odborníci na volební počítání výsledků by to vysvětlili lépe, jak můžou nevoliči rozhodnout výsledek.
Autor článku píše, že volební (ne)účast může poznamenat legitimitu mandátu vítěze a napomoci např. médiím ke snadnějšímu kritizování, když se bude chovat nevhodně. I když byl Václav Klaus na první příčce v oblíbenosti politiků, stejně ho média kritizovala, o to bych se nebála. V současné době nemáme páky, jak zvoleného prezidenta před koncem funkčního období odvolat (pokud nespáchá vlastizradu či tak něco). Ovšem odejít může sám, to však bude záležet na síle společenského tlaku až v té dané chvíli (viz německý prezident obviněný z korupce).
Je to jako s maturitou, všichni se zajímají, jestli ji máte, ne "za kolik" (myšleno součet známek). Proto říkám, pojďme volit, ať se do kritiky jeho činů můžeme pořádně opřít:).
Samozřejmě, názor si můžeme dělat na cokoliv, ale uvědomte si, že jste v pozici 3. strany, tedy jakého si poradce, někoho, kdo do rozhodování nezasáhl, nepřevzal odpovědnost. Jaký máte v tu chvíli mandát "odvolávat", když jste nedosazoval? Vaše hodnocení ztrácí na legitimitě, kterou přirozeně mají přímí účastníci. Řekla bych skoro, že jste v pozici "jedna paní povídala" či "chvíli stál, již stojí opodál".
Tato zásada tu byla vždycky. Praktický příklad: Manželé vybírají postel. "Tak jakou, tuhle, nebo tuhle?" ptá se žena. "Jakou chceš, miláčku," odpoví muž. Doma ale zjistí, že není dost široká a pohodlná, a stěžuje si ženě. Co mu asi na to žena může odpovědět? "Teď jsi chytrý."
Což je podle mě horší urážka, než kdyby mu řekla: "Cos vybral, to máš."
Ano, kritizovat budou Ti, co se v prezidentovi zklamou, i ti, kteří to o něm říkali od začátku. Ale pokud se do diskuze zapojíte i Vy, coby nevolič, čeká Vás, podle mého názoru, nepříjemná, konverzace asi tohoto typu:
"To je vůl."
"To je, korunovanej."
"A toho já tenkrát volil, takže jsem vůl taky / ještě že jsem ho tenkrát nevolil. A koho jsi volil Ty?"
"Já ani jednoho."
" ... "
Necítíte, že v té partnerově zámlce je obsažena určitá nedůvěra? Možná si o Vás pomyslí, že jste jen mluvka, co "kecá, ale skutek utek", že jste alibista. Obávám se, že o Vaše upřímné důvody, které Vás dovedly k rozhodnutí volby se neúčastnit, se zajímat nebude.
Ale stejně jako Vy doufám, že toto referendum otevřelo lidem oči, a ať už to dopadne jakkoliv, budou se o svého nového prezidenta zajímat stejně podrobně, jako když ho volili (či nevolili).
přemýšlím, jaká by pro mě musela nastat situace, abych nekonzumovala právo volby. Dejme tomu, že by se do druhého kola dostala pí Bobošíková, avšak mnohem více nacionalisticky zaměřená, s přiznanou podporou DSSS (kteří mimochodem dnes projevují podporu MZ), a Vladimír Remek, kandidát KSČ(M). Zdá se Vám tato situace absurdní? Jste si jist, že během pár let, kdy budou volit jen skalní příznivci kandidátů, tato realita nemůže nastat? Upřímně můžete říct, že se dnes cítíte v podobně neřešitelné situaci? Tím, že bych nevolila, bych docílila jediné, každý z kandidátů by dostal polovinu mého hlasu. I nevolba je tedy volba, akorát že "o nás bez nás". Ano, svědomí bych zdánlivě mohla mít čisté. Píšete, že právo volit je právem, a ne povinnosti. Právo se dá ohýbat, právo bude vždy nedokonalé, protože jej tvoří člověk. I demokracie je tím pádem nedokonalá, protože je jen více či méně úspěšným naplňováním její idey. Jako určitá "záchranná brzda" by ve společnosti měly rezonovat absolutní, tedy nezpochybnitelné, morální principy, které by měly přijít ke slovu, když je právo v koncích.
Já považuju právo volit za povinnost, svou občanskou (a budu-li na moment patetická, i morální) povinnost, protože se nechci vědomě (v tomto případě si myslím je to prokazatelné), podílet na něčem, co by jen trochu mohlo napomoci návratu diktatury.
Toto REFERENDUM není volbou pro Jednotnou kandidátku Národní fronty, i když se tak mnozí zhrzení voliči nepostupivších kandidátů tváří. Volby považuju za projev demokracie, její hlavní nástroj. Budeme-li se svého práva volby takto lehce vzdávat, můžou někteří lidi chtiví moci nabýt oprávněného dojmu, že lid už unavilo rozhodovat o svém osudu, a tohoto břemene jej zbaví. Zeman s Klausem již prostřednictvím koaliční smlouvy názorně předvedli, jak se také dá nerušeně vládnout.
Znáte to, kdo se nedokáže poučit ze své historie... Nebo si snad myslíte, že máme na věky zaručeno, že bude při volbách vždy z čeho vybírat? Já jsem vděčná za jakékoliv "menší" či "větší" zlo, protože je to ještě stále VOLBA.
Nevolit bylo hrdinství za komunismu. Ano, jak píšete, dnes je potřeba hrdinů "všedního dne", kteří ovšem nejen zvolí, ale také hlídají, jak se zvolení chovají. Vysvětlím proč.
Kdo se vzdal svého hlasu při volbě - nezasáhl do rozhodování. Co jste nepomáhal rozhodnout, nemáte právo hodnotit. Výsledek volby - rozuměj zvoleného kandidáta - tím ztrácíte právo kritizovat. Skutečně jste odhodlána 5 let jen mlčet a přilížet?
Učme se také nevolit: lekce II.
Josef Šmída
že ten, kdo zvolí nezvítězivšího kandidáta, kritizovat nesmí, to jsem nenapsala, to mi kdyžtak odcitujte místo, kde jste to takto pochopil. Bude ho přeci logicky kritizovat dál:).
Tato volba může mít jen jeden výsledek, buď A, nebo B. Není žádná třetí možnost ani A, ani B. I Vaše nevolba rozhoduje, hypoteticky dáváte půl hlasu A, půl hlasu B. Odborníci na volební počítání výsledků by to vysvětlili lépe, jak můžou nevoliči rozhodnout výsledek.
Autor článku píše, že volební (ne)účast může poznamenat legitimitu mandátu vítěze a napomoci např. médiím ke snadnějšímu kritizování, když se bude chovat nevhodně. I když byl Václav Klaus na první příčce v oblíbenosti politiků, stejně ho média kritizovala, o to bych se nebála. V současné době nemáme páky, jak zvoleného prezidenta před koncem funkčního období odvolat (pokud nespáchá vlastizradu či tak něco). Ovšem odejít může sám, to však bude záležet na síle společenského tlaku až v té dané chvíli (viz německý prezident obviněný z korupce).
Je to jako s maturitou, všichni se zajímají, jestli ji máte, ne "za kolik" (myšleno součet známek). Proto říkám, pojďme volit, ať se do kritiky jeho činů můžeme pořádně opřít:).
Zdraví
Lenka Jandáková
Tato zásada tu byla vždycky. Praktický příklad: Manželé vybírají postel. "Tak jakou, tuhle, nebo tuhle?" ptá se žena. "Jakou chceš, miláčku," odpoví muž. Doma ale zjistí, že není dost široká a pohodlná, a stěžuje si ženě. Co mu asi na to žena může odpovědět? "Teď jsi chytrý."
Což je podle mě horší urážka, než kdyby mu řekla: "Cos vybral, to máš."
Ano, kritizovat budou Ti, co se v prezidentovi zklamou, i ti, kteří to o něm říkali od začátku. Ale pokud se do diskuze zapojíte i Vy, coby nevolič, čeká Vás, podle mého názoru, nepříjemná, konverzace asi tohoto typu:
"To je vůl."
"To je, korunovanej."
"A toho já tenkrát volil, takže jsem vůl taky / ještě že jsem ho tenkrát nevolil. A koho jsi volil Ty?"
"Já ani jednoho."
" ... "
Necítíte, že v té partnerově zámlce je obsažena určitá nedůvěra? Možná si o Vás pomyslí, že jste jen mluvka, co "kecá, ale skutek utek", že jste alibista. Obávám se, že o Vaše upřímné důvody, které Vás dovedly k rozhodnutí volby se neúčastnit, se zajímat nebude.
Ale stejně jako Vy doufám, že toto referendum otevřelo lidem oči, a ať už to dopadne jakkoliv, budou se o svého nového prezidenta zajímat stejně podrobně, jako když ho volili (či nevolili).
Zdraví
Lenka Jandáková
Ti, kdo nepůjdou volit
Jiří Pehe
přemýšlím, jaká by pro mě musela nastat situace, abych nekonzumovala právo volby. Dejme tomu, že by se do druhého kola dostala pí Bobošíková, avšak mnohem více nacionalisticky zaměřená, s přiznanou podporou DSSS (kteří mimochodem dnes projevují podporu MZ), a Vladimír Remek, kandidát KSČ(M). Zdá se Vám tato situace absurdní? Jste si jist, že během pár let, kdy budou volit jen skalní příznivci kandidátů, tato realita nemůže nastat? Upřímně můžete říct, že se dnes cítíte v podobně neřešitelné situaci? Tím, že bych nevolila, bych docílila jediné, každý z kandidátů by dostal polovinu mého hlasu. I nevolba je tedy volba, akorát že "o nás bez nás". Ano, svědomí bych zdánlivě mohla mít čisté. Píšete, že právo volit je právem, a ne povinnosti. Právo se dá ohýbat, právo bude vždy nedokonalé, protože jej tvoří člověk. I demokracie je tím pádem nedokonalá, protože je jen více či méně úspěšným naplňováním její idey. Jako určitá "záchranná brzda" by ve společnosti měly rezonovat absolutní, tedy nezpochybnitelné, morální principy, které by měly přijít ke slovu, když je právo v koncích.
Já považuju právo volit za povinnost, svou občanskou (a budu-li na moment patetická, i morální) povinnost, protože se nechci vědomě (v tomto případě si myslím je to prokazatelné), podílet na něčem, co by jen trochu mohlo napomoci návratu diktatury.
S úctou
Lenka Jandáková
Nevolit není hřích
Petra Duhajská
Znáte to, kdo se nedokáže poučit ze své historie... Nebo si snad myslíte, že máme na věky zaručeno, že bude při volbách vždy z čeho vybírat? Já jsem vděčná za jakékoliv "menší" či "větší" zlo, protože je to ještě stále VOLBA.
Nevolit bylo hrdinství za komunismu. Ano, jak píšete, dnes je potřeba hrdinů "všedního dne", kteří ovšem nejen zvolí, ale také hlídají, jak se zvolení chovají. Vysvětlím proč.
Kdo se vzdal svého hlasu při volbě - nezasáhl do rozhodování. Co jste nepomáhal rozhodnout, nemáte právo hodnotit. Výsledek volby - rozuměj zvoleného kandidáta - tím ztrácíte právo kritizovat. Skutečně jste odhodlána 5 let jen mlčet a přilížet?