Tentokrát se lekli

Ivan Štampach

Hysterické reakce pravicových politiků na korektní projev nesouhlasu občanů ukazují, že se současná moc začíná obávat o své pozice.

Systematická likvidace více než sto let vybojovávaných reforem, již po volbách před rokem zahájila současná vláda, vyvolala hněv občanů. Jeho projevy byly dosud zlehčovány. Od žurnalistů ve službách vlády (kteří teprve v posledních týdnech začínají vzdorovat) jsme se dovídali, že tu nebo onde se sešla hrstka extremistů. Když se v sobotu 21. května na Václavském náměstí sešlo podle odhadu kolem 48 tisíc protestujících, nešlo už nad tím mávnout rukou. A když si to pravicoví vládní politici dají dohromady se strmým propadem volebních preferencí pro vládu a sledují, že předpokládaný počet mandátů pro sociální demokracii se dramaticky přibližuje obávané sto jedničce, tak propadají panice a přestávají se chovat racionálně.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Děsí se výzvy k neposlušnosti, která se ozvala na demonstraci. Už zapomněli na hesla, na která sami nebo jejich předchůdci s ohněm v oku přísahali před dvaceti lety, že totiž vláda má občanům sloužit. Že vládu musí poslouchat její úředníci, ale ne občané. Že občan je svobodný činit vše, co mu nezakazuje zákon, zatímco státní moc nesmí činit nic, než co jí zákon umožňuje. Zapomněli na své někdejší oblíbené učebnice politologie a politické filosofie, kde občanská neposlušnost, rozumí se neposlušnost vůči represivním zákonům, je důstojnou demokratickou cestou ke změnám. Vždy se uvádí příklad občanské neposlušnosti Indů v prostředí britské koloniální moci pod vedením Mahátmy Gándhího.

Dav přestává být ovladatelnou masou a stává se občanskou společností. Lidé se nebojí velmi hlasitě říct, co si myslí o vládě. Bohudíky to vládním činitelům přestalo být příjemné a musejí se začít vážně zabývat úvahami o konci vlády, který přibližují i vnitřním bojem mezi vládními stranami. Když jedna ze stran zápasí s korupcí v prostředí dalších dvou vládních stran tím, že její šéf vydá instrukci, jak korumpovat, stává se vláda komickou a ručička na ciferníku ukazující míru vládní autority u obyvatelstva klesá k nule.

Když politici vládních stran teskní po nedostatečné poslušnosti občanů, sní si zřejmě přitom svůj sen o vrchnostenském státě, ve kterém vláda a jiná vrchnost přikazuje a občas poslouchá. Potřebují připomínku, že my tady žijeme už dvě desetiletí ve státě založeném na občanském principu. Občan Schwarzenberg, když podřimuje na schůzích Sněmovny, si možná sní svůj sen o tom, že se vrátila doba, kdy by mohl být skutečným knížetem a kdy by nevolníci ani necekli. Po sobotní demonstraci ztratil tento okázalý kliďas nervy a na české občany vyjel: Ať všichni drží hubu, nemá smysl ve složité situaci ještě hospodskými výroky ztěžovat nutný společenský dialog, vyzval nás. Přinejmenším od roku 1848 si však už ani obyvatelé ověšení všemožným „von“ a „zu“ nemohou dovolit na občany hulákat.

Krom plebejské prostořekosti se předsedovi TOP 09 přihodil v téže větě další trapas. Mluví v ní o společenském dialogu a vysvětluje nám, jak má probíhat. Budeme muset při něm všichni držet hubu. To je dialog v představách despoty, kterému jen tvrdý ústavní řád republiky znemožňuje vizi mlčících oponentů realizovat. Mohu pana vicepremiéra ujistit, že budeme mluvit, a když to bude nutné, i křičet o to víc, oč víc nás bude volat k pořádku.

Poslanec Michal Doktor z Občanské demokratické strany řekl Parlamentním listům, že budou-li povoleny projevy extrémní levice, objeví se znovu extrémní pravice a začne plnit ulici, a dodal, že se toho opravdu bojí. Spletl si příčinu s následkem. Současná vláda má vyhraněné třídní vědomí. Třídní solidarita překonává vzájemné špehování a donášení, přetahování poslanců a zveřejněné plány na politickou likvidaci partnerů. Zástupci nepochybné extrémní pravice zaujímají významné pozice. Ladislav Bátora, před pár lety lídr politické strany sledované Bezpečnostní a informační službou pro extremismus je poradcem ministra školství. Roman Joch si sice od ustavení do funkce poradce premiéra pro lidská práva a zahraniční politiku dává pozor na jazyk, ale nikdo mu neodpáře výroky, kterými volal po střelbě do demonstrantů, prohlašoval za přípustný pravicový autoritativní režim a redukoval lidská práva na jediné, na právo vlastnit.

Půdorys politického dějiště vypadá jinak, než jak to vysvětluje poslanec Doktor. Vládní přítomnost extrémní pravice a politika pohrdající ústavně zaručenými hospodářskými, sociálními a kulturními právy (Listina základních práv a svobod čl. 26 — 35) vede k oprávněnému a demokraticky artikulovanému hněvu občanů. Proti extrémní pravici se bouří na odborových manifestacích i na demonstracích občanských iniciativ demokratická levice.

Krom toho je nutno panu poslanci připomenout, že na shromáždění občanů a proslovy na něm se vztahují ústavní záruky. Není třeba se ptát, jestli nám milostpán povolí se sejít na náměstí a kritizovat vládu. Víme, že k tomu nepotřebujeme ničí povolení. Jsme to my občané, kdo se rozhodnou demonstrovat, a povinností vládních agentur, např. policie je dbát přitom o naši bezpečnost. Nutno ocenit, že policie to obvykle řádně činí. Smutné případy, kdy policie napadla náboženské shromáždění v Krupce a v Novém Bydžově, jsou zatím výjimkami.

Poplašené projevy pravicových politiků, jejich hysterické reakce na korektní projev jinak smýšlejících spoluobčanů ukazují, že mají nahnáno, že lži, jimiž se před rokem procpali k vládním pozicím, veřejnost prokoukla a že by měli pomýšlet na odchod do politického důchodu. Občané na tomto malém případě zjistili, že mají moc, a vědí i to, že náměstí jsou předehrou a volební místnosti slavnostním finále. Hesla z listopadových demonstrací roku 1989 už se opakují příliš často, ale v těchto dnech by se mi chtělo volat: Kdy, když ne dnes?Už je to tady.

    Diskuse
    OW
    May 24, 2011 v 17.9
    Dík, to je moc pěkně řečené.
    Jako účastník bych pak rád doplnil, že se jedná o neposlušnost nejen oprávněnou, ale i kultivovanou, jasně formulující své cíle i důvody, neposlušnost zcela v intencích úcty k bližnímu a k životu.¨
    Vzdávám veškerou úctu a čest organizátorům za způsob i směr, kterým toto shromáždění vedli.
    Ondřej
    May 24, 2011 v 17.31
    Douška k pěknému článku
    K pravicovým politikům nutno také připočítat pravicové novináře - kupř. pondělní komentář K. Steigerwalda v MFDnes dá čtenáři zavzpomínat na Kojzara a Rudé právo. Odbory a jejich současnou činnost zde mj. označuje za "protiústavní a svobodě nebezpečnější možná víc než spolky pravicových magorů". Klid k "reformám", který si přece nenecháme rušit nějakou ulicí, už několik let pro neoliberály obstarává právě pravicové novinářstvo, a zdá se, že i ono bylo sobotní demostrací velmi podrážděno.
    May 24, 2011 v 18.27
    Právě mi pan Černý vzal vítr z plachet, chtěl jsem také zmínit Steigerwalda, který už hezkou řádku let otravuje veřejný prostor svým dogmatismem. Je to fanatik, kterého nemůže brát vážně ani pravicový volič, má-li elementární smysl pro svobodnou výměnu názorů.

    K článku. Myslím, že máme trochu štěstí, že je u nás levice v opozici - můžeme své alternativy a naděje do jisté míry identifikovat právě s ní. Ale nedělám si iluze. Španělský příklad dokládá, že se škrtá i z levého politického spektra, že nad levicovými ideály vyhrává neoliberální "realita".

    A pan Švarcnberg by měl být vyzván médii k omluvě. Ta to ovšem neudělají, pan kníže není Paroubek, že.
    AJ
    May 24, 2011 v 23.13
    Pořád jste přílišný optimista :-)
    I přes tu bídu, která tu panuje :-)

    Já už se ani neodvažuju doufat, že by se tu něco jako "občanské procitnutí" a "vzedmutí občanských aktivit" mohlo objevit. Bojím se, že sobotní demonstrace byla maximem, čeho jsme zatím schopní.

    Zároveň ale nějak iracionálně doufám v zázrak...
    Jinak ta reakce vládního byznsys spolku a přidružených kumpánů byla fakt extrémní - totální pohrdání lidmi, zesměšňování občanskcýh aktivit (ať už řeči o lůze, nebo posměšné vysvětlování účastí 300 kč odměnou) atd. atd.

    Ale jste si jistý, že za tou histerickou reakcí je strach?
    Kéž by! To je podle mě zase přílišný optimismus.
    Na mě to ale působí spíš tak, že je to projevem jejich pocitu totální neohroženosti + toho, že většinu národa fakt vnímají jako nevséprávný obtížný hmyz + to zapadá to té šablony a linie, na níž postavili kampaň - uměle vytvořit největšího nepřítele demokraciíe v "levici" .

    No prostě - kéž byste měl pravdu! Strašně ráda bych se Vám omluvila za to, že jsem Vás nařkla z přílišného optimismu :-))
    May 25, 2011 v 7.57
    Hlas z pravého středu... Nelekli jsme se...
    Omlouvám se, ale mám na věc jiný názor a nemám důvod se bát ho nevyslovit.

    Proč vyzývat k neposlušnosti vládě, kterou si lid demokraticky zvolil v nedávných volbách před necelým rokem?

    (Kdysi jsme také byli několik let velmi nespokojeni s vládou p.Zemana, p.Grosse, p.Paroubka atd. - ale tu nespokojenost lidé celorepublikově a objektivně potvrdili v dalších volbách - nevyzývali jsme tenkrát nikoho z pravice k neposlušnosti vládě.)

    Jinak článek je zajímavý, jen řešení vidím ve volbách (třeba i v předčasných volbách ) - nikoliv v demonstracích.

    S pozdravem K.H.
    OW
    May 25, 2011 v 9.34
    Jenže ty demonstrace jsou cesta k nim. A pokud se povede udržet jejich stávající směřování, tak i cesta ústavní, humánní a etická. Tahle vláda je proti jakémukoliv morálnímu znemožnění zcela imunní a "slyší" jen na problém praktický. To se ukázalo při protestech lékařských a doufám, že se ukáže i teď.
    Odvoláváte se na situaci p.Zemana, p. Grosse, p.Paroubka. Přidám i jejich protějšky z ODS etc. a musím konstatovat, že "tenkrát byla jiná doba", nikdo z nich by neustál ani desetinu afér, se kterými tito vesele kráčí dál. Neříkám, že tenkrát nebyla v politice špína. Jistěže byla a jistěže veliká. Ale ani zdaleka nebyla taková rezistence vůči ní.
    A tam, kde by se "tenkrát" řeklo, že něco je a být nemá protože to je zlé (ale nemáme vůli něco s tím dělat), tam se teď říká, že je to vlastně nejen v pořádku, ale i "ten správný směr či stav".
    Nic ve zlém,
    Ondřej
    MT
    May 25, 2011 v 10.7

    Pane faráři, diskuse s paní Hyldebrantovou je diskuse s člověkem, který bude pravici hájit za všech okolností - pokud nebude vědět jak dál, nebude reagovat.

    Dokonce i kdyby někdo z pravice vyzýval k zákazům demonstrací, jistě najde způsob, jak to zbagatelizovat a zdůvodnit, že to má tu či onu svou logiku ...

    Demonstrace je normální.
    Podle paní Hyldebrantové normální není (jsou tu přece volby - jednou za čas).

    Paní Hyldebrantová se samozřejmě od bolševika liší - tím, že respektuje svobodu vlastnictví a občasné volby, ve kterých neexistuje vedoucí úloha žádné strany (ani té pravicové).
    No díky bohu aspoň za to ...

    Ale jak dlouho se tato dáma bude toho bílého bolševika jako je třeba Roman Joch lišit?

    Než jí nějakcí Pinochetové vysvětlí, že autoritativní režim by byl požehnáním ... ?



    PM
    May 25, 2011 v 11.0
    Připojuji se ke zmíněnému
    upozornění na ošidnost důvěry v řešení výměnou politických stran. Globálně neoliberální režim je nadstranický. Zkušenost ukazuje, že politické strany získáním většiny - moci, přebírají i nevyhnutelné závazky platného režimu. Úpravám reforem, který je platným režimem diktován se nabízí jen dílčí možnosti. Nežijeme ve státě, kde většina občanů dobrovolně platí vysoké daně ze soucitu se slabším.
    OW
    May 25, 2011 v 12.47
    Soucit, empatie - to je to, co nám chybí a bez čeho nic slušného v mezilidské oblasti nemůže fungovat.
    Před časem tu u jiného článku proběhla diskuse o duchovních hodnotách a jejich roli ve společnosti (nevyjímaje politiku). Myslím, že autorem výchozího článku byl také p.Štampach.
    A mám pocit, že tady p.Petrášek k tomuto tématu směřuje z jiné strany.
    Proto si vážím toho, že důstojným partnerem při sobotní demonstraci byla i Národní rada zdravotně postižených a naopak, když ona pořádala demonstraci cca před dvěma měsíci, tak na ní za ČMKOS vystoupil p.Zavadil. Při takovéto vzájemnosti se můžeme všichni mnoho naučit.
    Ondřej
    Pane Wolfe,
    já přesto vidím jako ideální prostředek k volbě a demokratickému respektování vlády PRAVIDELNÉ VOLBY Z LIDU (na demonstracích je jich jen malé procento). Demonstrovat samozřejmě mají všichni právo, ale v dobách, kdy jsou volby svobodné a pravidelné, mají větší vypovídací hodnotu výsledky voleb než demonstrace - to jsem nějak chtěla pod článkem vyjádřit.

    Pane Tejkle,
    omlouvám se, ale reaguji opravdu jen na korektní věcné diskuse (jako ojedinělý hlas z pravice v diskusích DR), nikoliv na invektivy. Na vzájemné napadání nepřistupuji a opravdu pak nereaguji - tolik k vysvětlení.
    + Další komentáře