Klaus využil novoročního projevu k stranické podpoře vlády

Jakub Patočka

Letošní novoroční projev Václava Klause se nesl ve vyhraněně stranickém duchu, strašil osudem krachujících evropských zemí, lékařům pateticky připomněl Dyka (Opustíš-li mne...) a kritické občany označil za kverulanty.

Václav Klaus se v novoročním projevu představil jako vypjatě stranický prezident. Hned v úvodu vyslovil přání, že by nadcházející rok mohl být „klidnějším a nadějnějším než roky minulé“, poněvadž v „něm snad volit nepůjdeme“.

Několikrát zopakoval tezi, že Evropa a Amerika si v první dekádě jednadvacátého století žily nad poměry, přičemž zcela pominul faktor snižování daní korporacím, které vedle korupce bylo v uplynulém desetiletí hlavní příčinou snižování objemu prostředků ve veřejných rozpočtech.

Klasickou rétorickou figurou „Neměli bychom, ale musíme“ obhajoval vládní škrty jako nezbytné: „Neměli bychom se sice — a už vůbec ne v dnešní den — strašit, ale musíme vědět, že reformy jsou nezbytné. Jedině s jejich pomocí se dá zajistit, abychom se ani my, ale ani naše děti či vnuci nedostali do takových problémů, jakým dnes čelí některé země našeho kontinentu.“

Klaus je tak posledním, kdo zopakoval loňskou vítěznou volební strategii české pravice: strašení Řeckem. Podobně využil levicový ideál mezigenerační a občanské solidarity proti jeho původnímu účelu, když s odkazem na něj vyzýval občany k smíření se s plány Nečasova kabinetu.

„Žádný stát nemůže svým občanům zajistit blahobyt, i když to leckdy slibuje či na dluh provádí. O to důležitější je uvnitř společnosti vytvářet pevné a solidární vztahy,“ řekl Klaus, když de facto apeloval na občany, aby se o své potřebné příbuzné postarali sami.

Zakladatel ODS si neodpustil ani svůj již tradiční antiekologický výpad, k němuž mu jako záminka posloužila aféra zneužití státní podpory rozvoji solárních elektráren. Václav Klaus výmluvně solární elektrárny uvedl jako jediný příklad v souvislosti s nepříznivým vývojem sociální situace občanů.

Státní podporu solárním elektrárnám a její zneužití „zelenou“ politikou znovu označil za příčinu nárůstu cen elektrické energie, přestože se opakovaně prokázalo, že jeho příčinou je obchodní strategie státního monopolu ČEZ. Klaus rovněž pominul důkazy, že zneužití dotací mají na svědomí úplně jiné než zelené zájmy, jak ukázal mimo jiné příklad zneužívání státní podpory bývalým čelným představitelem ČEZ Jaroslavem Mílem.

Klaus se v projevu s veškerou vehemencí postavil za vládu. „Provede-li vláda reformy odvážně, rychle a racionálně a dokáže-li je občanům srozumitelně vysvětlit, jsem přesvědčen, že je česká veřejnost, která je společenstvím převážně rozumných lidí, pochopí a podpoří,“ prohlásil svým konfrontačním stylem předem diskvalifikujícím kritické hlasy jako nerozumné.

Klaus navíc doslova řekl, že podporu reformám „očekává i od opozice, i když ví, že to vyžaduje pocit spoluúčasti, nikoli pouhé přetlačování se a trumfování se bonmoty před televizními kamerami“, přičemž si neodpustil variaci na autoritářské téma jediné možné správné cesty: „Nepopulární opatření, která vláda dělá, stejně jako reformy, které připravuje, by musela provést každá vláda, která by byla na jejím místě.“

Klaus pateticky napadl lékaře za jejich akci Děkujeme, odcházíme: „Výzvy, aby se v některých profesích organizovaně, kolektivně a hromadně odcházelo do ciziny, jsou něčím, s čím se nemůžeme smiřovat. Je to nepřijatelné vydírání. Známá varovná slova o opouštění vlasti z básně Viktora Dyka platí i dnes ve světě mobilů a internetu.“

Jeho projev vcelku ale jako by potvrzoval ústřední tezi knižního portrétu Václava Klause Jiřího Pehe, v němž autor české hlavě státu připisuje intelektuálně i politicky výrazně sestupnou tendenci.

Text projevu, při jehož přednesu jindy působivý rétor Klaus několikrát zaváhal a jednou se přeřekl, je plný klišé a stylistických neobratností, které gradují v závěrečném odstavci: „...rok 2011 [by] mohl být rokem dobrým a úspěšným. Nebojme se ho. Nečekejme však, že ho dobrým udělá někdo za nás. Nikdo takový není. Jsme na to jen a jedině my sami. A zdaří se nám to, budeme-li jednat ve vzájemné pospolitosti.“

Bez ohledu na to, zda se v roce 2011 dočkáme předčasných voleb, což by si podle posledních průzkumů většina občanů přála, čeká českou veřejnost novoroční dávka Klausových mouder ještě dvakrát.

    Diskuse (36 příspěvků)
    MN
    Miroslav Novák
    January 2, 2011 v 10.56
    Prezident ve svém projevu definitivně prokázal, že se je prezidentem "horních deseti tisíc". A jak už to ze strany pravice bývá, byl jeho projev plný demagogických tvrzení, jako např.:
    "Nepopulární opatření, která vláda dělá, stejně jako reformy, které připravuje, by musela provést každá vláda, která by byla na jejím místě."
    Netřeba rozvádět...
    Květoslava Hyldebrantová, pedagog
    January 2, 2011 v 15.20
    Projev byl úžasný, jen je tímto článkem zaujatě zesměšňován.
    MP
    Miroslav Procházka, výpravčí
    January 2, 2011 v 18.23
    paní Hyldebrantová
    přijde Vám, že posláním prezidenta je v novoročním projevu takřka celý čas využít pro podporu jednoho směru politického spektra?
    Pokud budete mít zájem, přečtěte si projev slovenského prezidenta pro srovnání a pak napiště, který Vám přijde vyváženější. Děkuji.
    http://www.prezident.sk/?novorocny-prejav-prezidenta-i-gasparovica-bratislava-prezidentsky-palac-1-1-2006

    JD
    Jan Dospiva
    January 2, 2011 v 20.8
    Projev byl vskutku úžasný, protože přivádí posluchače v úžas. Gustáv Husák by měl z něho radost - Poučení z krizového vývoje, Republiku si rozvracet nedáme, Klid na práci a Jak budeme dneska pracovat, tak budeme zítra žít. Ať žije vláda systémové korupce a privatizace veřejného sektoru, kdo nesouhlasí, je kverulant. Neonormalizační duch v pravicové verzi, bohužel mnoha "rozumnými" občany sdílený. Paní Hyldebrantová, probuďte se a pane prezidente, děkujeme, odejděte.
    Květoslava Hyldebrantová, pedagog
    January 2, 2011 v 20.19
    Vážený pane Procházko,
    myslím si, že cílem ani prioritou prezidentského projevu není vyváženost (čehokoliv).
    Klausův projev dle mého názoru mistrně zapadl do současné aktuální situace v ČR plné otázek (a někdy i zbytečných obav). Pan prezident znovu jemně vysvětlil a pevně podpořil vládní kroky k potřebné důvěře lidu - a jako prezident ČR se tím zároveň přihlásil k určitým idejím. . Byl to skvělý a zřetelně srozumitelný povedený projev - řečnicky i tématicky - t.j. o NĚČEM - nikoliv o ničem.

    Článek DR projev bohužel kritizuje - a já jen v diskusi slušně vyjadřuji opačný názor, t.j. neadekvátnost zesměšňování prezidentského projevu, který mne osobně oslovil a potěšil (a věřím, že i více občanů ČR).
    MP
    Miroslav Procházka, výpravčí
    January 3, 2011 v 3.52
    Vážená paní Hyldebrantová,
    mě osobně projev pana prezidenta vyděsil. Asi jsem měl velké očekávání. Téměř každá země se potýká s problémy, ale čekal bych, že pan prezident promluví i o jiných aspektech života a nebude se jen demagogicky podílet na propagandě vlády.
    Situace v ČR je plná otázek, ale rozhodně obavy nejsou plané, protože změny, které současná vláda plánuje, jsou zásadní (těžko napravitelné) a změní tím většinu společnosti, která se bude mít hůř, přičemž pravého viníka těžko odhalí.
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    January 3, 2011 v 6.12
    Milá paní Květoslavo Hyldebrantová z Vlašimi
    strašně ráda bych se dívala na projev prezidenta Klause Vašima očima, tj. optimisticky a ukonejšena k důvěře v budoucnost. Ale z mého místa se mi situace jeví značně neutěšená a kolem sebe vidím dost lidí, kteří jsou na tom ještě hůře než já a tak mne pan prezident svým projevem věru nepotěšil. Možná by mi pomohlo, kdybych lépe znala Vaši pozici, z jaké na věci hledíte. Jaká je Vaše profese, jak jste na tom finančně, zda jste sama, nebo se o někoho staráte, jestli Vás škrty vlády v letošním roce taky nějak postihnou nebo ne apod. Připadáte mi často z toho, co tu píšete, jako milé děvče s upřímnou snahou se ve věcech vyznat a s lidmi se přátelit (akceptovala jsem Vaši výzvu k přátelství na Facebooku). Ptám se zda snad nepramení Váš obdiv k projevu pana presidenta Václava Klause čistě jen z úcty k úřadu, který zastává? Vy to asi popřete, ale nějak mi to k Vám nejvíc pasuje. Zastáváte se slabších a máte pocit, že v této chvíli je to pan prezident Václav Klaus. Je to tak?
    MP
    Miroslav Procházka, výpravčí
    January 3, 2011 v 6.23
    A ještě malý dodatek
    Je hezké, že se pan prezident snaží upevnit důvěru ve vládu, to by ovšem nesměl stvořit tajnou dohodu s vládní koalicí. Je tu vláda pro prezidenta, nebo pro občany? Ale jinak máte pravdu, prezident se celým projevem přihlásil k určitým idejím - rabování demokracie.
    FJ
    František Jonáš, technik
    January 3, 2011 v 6.47
    Paní Hyldebrantová......
    Už se léčíte nebo ne?? Využijte tohoto výdobytku dob z minulých, kdy se vytvořila hustá síť nemocnic a zdravotnických zařízení, která se výrazně zmenšila (nemáme na to, oni na to kupudivu měli) a dokud neodejdou lékaři (vyděrači)jděte se nechat vyšetřit nejlépe do Bohnic. Nutno podotknout, že minulý režim odpůrce režimu se pokoušel neutralizovat odpůrce režimu i takto. Demokracie a doba naše vezdejší pokročila a tak vy by jste na to mohla jíti obráceně . Možná by jste pak mohla a třeba odtud a může být , že pak i z Hradu v roce 2013 mohla pronáčet ještě úžasnější ,jemnější a kásnější projevy. Myslím, že na kandidaturu na ÚŘAD PREZIDENTA máte předpoklady a dosud jsme neměli na Hradě ženu.
    Květoslava Hyldebrantová, pedagog
    January 3, 2011 v 8.3
    Sdělení pro paní Švandovou
    Milá paní Blaženo,

    děkuji za Vaši reakci.
    Rozhodla jsem se upřímně odpovědět na pár Vašich otázek.

    Prožila jsem náročný život plný životních překážek a problémů, které jsem byla nucena se naučit tváří v tvář samostatně řešit. Jako dítě rodičů - odpůrců komunistického režimu - jsem nesměla nikde studovat (až později jsem si dálkově doplňovala vzdělání na 2 VŠ - PedFKU Praha a KTFUK Praha). Po krátkém působení ve zdravotnictví v 80.letech (EEG - ÚVN Praha-Střešovice) pracuji nyní dlouhodobě ve školství na SŠ - v kombinovaném domově mládeže. Přivydělávám si z finanční potřebnosti brigádním telemerketingem. Z pohledu socialistické terminologie patřím totiž již dlouhá desetiletí do kategorie "matky - samoživitelky", takže se mám co ohánět a vím, že "pečení holubi nepadají jen tak do huby". Mám dva syny a jsem bez rodičů ( o plně invalidní nemohoucí a zcela nehybnou maminku jsem se několik let v závěru jejího života starala doma - vedle péče o syny a zaměstnání.) Takže shrnuji: Nejsem boháč, nejsem žádný prominent, jen celoživotní "dříč" snažící se o zajištění rodiny - tak jako ostatně většina matek či otců (s poděkováním Bohu za zdraví a mnohým dobrým lidem za pomoc a oporu na životní cestě).

    S pozdravem K.H.

    + Další komentáře