Za totální levicový kosmopolitní nesmysl označil včera český prezident Václav Klaus ve Washingtonu ideu globální správy (global governance). Prezident je nyní v USA jako hlava české delegace na zasedání Valného shromáždění OSN, které se bude zabývat právě reformou OSN, tak aby se zvýšila její schopnost globální správy. Klaus, který se k posilování pravomocí mezinárodních organizací na úkor národních států staví dlouhodobě kriticky, na toto téma v sobotu v newyorském sídle OSN bohužel pronese projev.

„Když byl Klaus před třemi lety v OSN a všechny ohromil svým nesmyslným vystupováním o klimatických změnách, stálo nás to prakticky jisté místo v Radě bezpečnosti OSN, které pak na náš úkor získalo díky hlasům ostrovních států Chorvatsko. Jsem zvědav, co nás to bude stát teď,“ poznamenal k tomu politolog Jiří Pehe.

Otázka reformy mezinárodních institucí získala na naléhavosti po nedávné celosvětové hospodářské krizi. Mnoho světových státníků zastává názor, že by měly vzniknout globální struktury s většími pravomocemi, než má třeba současná OSN, které budou schopné aktivněji reagovat na problémy současného světa. Pravicoví kritici a obhájci zájmů nadnárodních korporací ale takové plány označují za snahu vytvořit „nový světový pořádek", který by značně omezil národní státy i svobodu jejich obyvatel.

„V současném světě je několik nebezpečných myšlenek. Jednou z nich je globální oteplování. Nebezpečné jsou také některé -ismy. Ale jednou z nejvíce nebezpečných myšlenek poslední doby je myšlenka globální správy. Je to totální nesmysl a já se tuto myšlenku pokusím zneškodnit," řekl český prezident v debatě se studenty Univerzity Johnse Hopkinse. „Je to totální levicový kosmopolitní nesmysl, který nikdy nemohu přijmout," dodal.

Podotkl také, že se tématu bude věnovat i na blížícím se summitu Evropské unie a asijských zemí, na kterém bude zastupovat Českou republiku. Jeho příspěvek ponese název Globální správa anebo globální spolupráce? Klaus řekl, že již z názvu vyplývá, že je pochopitelně zastáncem globální spolupráce.

Na adresu Valného shromáždění OSN pak prezident uvedl, že mu během něj vadí absence dialogů. „Fungují tam pouze a výlučně monology," řekl. „Nikdo souhlasně nebo nesouhlasně nezareaguje na toho, kdo mluvil před ním. Jsou to předem připravené monology, a proto je také nikdo moc navzájem neposlouchá. To mě na tom vždycky frustruje," dodal Klaus.

Klaus také kritizoval evropskou integraci, která podle něj oslabuje demokracii a omezuje členské země i podnikání v nich nadměrnou regulací. Projekt eura pak podle Klause selhal ve svém základním příslibu přinést prospěch ekonomice.

Nedostatky eura podle Klause zvýraznila nedávná krize. Nesplnil se totiž předpoklad zastánců společné evropské měny, že povede k homogenní celoevropské ekonomice, řekl český prezident. „Náklady na její zřízení a údržbu jsou větší než její přínosy," dodal.

Podle ekonoma a europoslance Jiřího Havla Evropa skutečně dnes není optimální měnovou zónou, avšak je v lepší kondici než Spojené státy americké. „Až Američané zruší dolar, nepochybně dojde i ke zrušení eura," uvedl Jiří Havel pro Deník Referendum.

O tom, jaký význam Klausovým názorům Amerika či svět přisuzuje, nejlépe vypovídá vyhledávač Google: Klausovo nabubřelé vystoupení citovaly v angličtině pouze stránky Pražského hradu a deník Kyiv Post, a to navíc jen jako kuriozitu, kterou představuje jeho věta, že by si „přál, aby do EU vstoupily všechny země světa, poněvadž víc zemí znamená méně integrace“, což je teze, kterou podle zpravodaje ČTK během své přednášky i znázornil graficky na tabuli.

Ani plánovaný rozhovor pro krajně pravicový deník The Washington Times se neuskutečnil, oficiálně z časových důvodů. Ve čtvrtek se Klaus v New Yorku zúčastní zahájení všeobecné rozpravy VS OSN. V sobotu by měl v OSN pronést projev, domů se vrací v neděli.

Politolog Jiří Pehe, který právě dokončil o Václavu Klausovi kritickou knihu, Deníku Referendum řekl, že u Klause se projevuje výrazně sestupná intelektuální i politická tendence. „Už opakuje pouze těch několik svých větiček a slůvek, která ale nezajímají už ani ty, kteří zatím nevědí, co je zač. Jak je vidět, i v krajně konzervativním Washington Times pochopili, že nemá smysl mu dávat prostor,“ myslí si Pehe.

Podle Jiřího Havla svědčí o současné pozici českého prezidenta v Evropě a ve světě okolnost, že jej za poslední rok nepřijal bezmála žádný jeho protějšek. „Pokud mne paměť neklame, sešel se v posledním roce pouze s portugalským prezidentem. Prezident by měl být těžká diplomatická figura, avšak tuto roli Klaus neplní. Leda tak vůči Kazachstánu," podotkl Jiří Havel.

Podle Peheho nicméně není v českých podmínkách rozumné Klause ignorovat. „To, že jede do OSN mluvit jako ideologický fanatik, a přitom vede naši delegaci, vypovídá o zahraničněpolitických prioritách české vlády, pro niž je na prvním místě přemrštěný atlanticismus a nediferencovaný odpor k Rusku a patří k tomu i ochabující vztah k EU a dalším mezinárodním institucím,“ uvedl Pehe.