Ač nepatřím k obdivovatelům Václava Klause, naslouchal jsem v neděli 18. dubna jeho vzpomínkám na Lecha Kaczyńského a jeho manželku Marii s pochopením a soucítěním, neboť, jak známo, oba politiky a jejich blízké pojilo dlouholeté osobní přátelství. Vzpomínky byly součástí rozhovoru, který Václav Klaus poskytl České televizi ještě před začátkem pohřbu polského prezidentského páru v Krakově. Bohužel, mé dosud kladné pocity vystřídalo velké zklamání nad tím, že ani ve chvíli, kdy přední polští politici neskrývali slzy nad úmrtím svého politického odpůrce a zapomněli na předchozí půtky, neváhal Klaus přihřát si svou protiunijní polívčičku:

„Já bych rozuměl tomu, že nepřijede kanadský premiér nebo australský generální guvernér, to asi nejde udělat jinak, ale že nepřijedou někteří Evropané, že nepřijel nikdo z Bruselu, to mi připadá neomluvitelné. Ukazuje se, že všechny ty vznešené fráze o evropské jednotě jsou jenom fráze.“

Chvíli jsem přemýšlel, jak nazvat tento Klausův počin, ale nemusel jsem dlouho uvažovat. Prezidentovo oblíbené slůvko „nefér“ se mi zdálo nejvýstižnější. Měl snad český prezident v té chvíli spolehlivé informace o příčinách nepřítomnosti německé kancléřky Merkelové, francouzského prezidenta Sarkozyho nebo předsedy Evropské komise Barrosa, aby mohl dospět k tak přísné kritice zpochybňující upřímnost úsilí o evropskou jednotu? A jak by náš prezident hodnotil nepřítomnost papežova zmocněnce kardinála Angela Sodana, který měl v neděli v Krakově celebrovat slavnostní mši a jehož letadlo nevzlétlo z Říma v důsledku nepříznivých podmínek způsobených sopečným mrakem? Z čeho by asi kardinála obvinil?

Jako první se v úterý 20. 4. ohradil proti Klausově kritice rakouský prezident Heinz Fischer. Označil ji za nevyváženou a nepromyšlenou. Věrohodně vysvětlil, proč on sám do Krakova nepřijel. Přesun autem z Vídně do Krakova nebyl podle něho reálný. Cesta tam a zpět by vzhledem ke špatnému stavu silnic trvala celkem třináct hodin, což nesmí jeho řidič během jednoho dne absolvovat. Fischer se obrátil i na rakouské vojenské letectvo, zda by do Krakova nemohl letět vrtulníkem, odpověď zněla, že letové podmínky pro armádní vrtulníky jsou stejné jako pro jiné stroje a že tomu požadavku nelze vyhovět.

Nečekané podpory ve věci účasti evropských politiků na nedělním pietním aktu v Krakově se Klausovi dostalo od Miloše Zemana, který byl 21. 4. hostem moderátorky Heleny Šulcové v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Hned v úvodu nutno zdůraznit, že na rozdíl od Klause není předseda Strany práv občanů Zemanovci ústavním činitelem, a může veřejně vyjadřovat jakékoli názory, pokud nejsou v rozporu se současným právním řádem.

Na otázku posluchače Ivana z Plzně „Co říkáte na to, že Václav Klaus kritizoval některé evropské politiky za to, že nepřijeli na pohřeb Lecha Kaczyńského. Souhlasíte s ním?“

Miloš Zeman: „Myslím si, že jestliže to před tím slíbili, a sliby se mají dodržovat, tak se neměli trapně vymlouvat nad tím, že nad Evropou je sopečný popel. Myslím si, že ruský prezident Medveděv letěl letadlem také sopečným popelem a bezpečně přistál.“

Moderátorka: „To znamená, že pan Barroso nebo třeba pan Sarkozy mohli třeba buď letět na vlastní nebezpečí, anebo jet po zemi?“

Zeman: „Tak já si myslím, že mohli letět. Já znám tyhle ekologické fámy, které se většinou zvětší desetkrát. To znamená, že pochybuji, že by tady bylo reálné nebezpečí a konečně na příkladu ruského prezidenta, kterého jistě bedlivě střeží, se ukázalo, že to nebezpečí fakticky neexistovalo.“

Ponecháváme tato Zemanova tvrzení záměrně bez komentáře. Nečekanou odpověď dal Zeman moderátorce na otázku: „Řekněte mi, pane Zemane, kdo vás nejvíc zklamal za vaši politickou kariéru, který politik, jedno jméno?“

Zeman: „Já si myslím, že to byl Vladimír Špidla, ale z jiného důvodu, než byste se domnívala. To znamená, že nikoliv kvůli prezidentské volbě, ale kvůli tomu, že si řekl o místo eurokomisaře, ač na něj podle mého názoru neměl, a vystrnadil tak z funkce dokonalého profesionála, který zná Evropskou unii odleva doprava a seshora dolů a ten se jmenoval Pavel Telička. Nemám rád, když amatéři nahrazují profesionály. Přál bych si, aby to bylo obráceně.“

Čtenáři nechť si zapamatují poslední dvě souvětí Zemanovy odpovědi a dají si je do souvislosti s jeho suverénními odpověďmi na otázku, zda měli, nebo neměli evropští politici cestovat do Krakova na pohřeb Lecha Kaczyńského.