Server Chytrá energie informuje o studii Johna Blackburna, profesora ekonomie na Duke University, která porovnává náklady na výrobu elektřiny ve fotovoltaických a jaderných elektrárnách. Důležité je, že v obou případech bez vlivu podpůrných mechanismů — fotovoltaické i jaderné elektrárny jsou ve Spojených státech daňově zvýhodněny.

Studie vyhodnocuje údaje z řady připravovaných projektů výstavby fotovoltaických i jaderných elektráren. Autor studie předpokládá, že trend poklesu nákladů na výrobu solární energie bude pokračovat, a dosáhne zhruba dalších padesáti procent v příštích deseti letech. „Solární energetika by se tak mohla zbavit potřeby podpory,“ dodává podle Chytré energie Blackburn.

Velké solární systémy ve státě Severní Karolína mohou již v současné době vyrábět elektřinu za 12—14 centů za kilowatthodinu. Cena elektřiny u plánovaných projektů nových reaktorů je odhadována v rozmezí 14—18 centů za kilowatthodinu. „Největší překážkou pro solární elektřinu jsou elektrárenské podniky. Pokud začnou se stavbou jaderných elektráren, cena elektřiny bude raketově stoupat a domácí sluneční průmysl bude i nadále slabý," komentoval směřování energetiky v Severní Karolíně právník ekologické organizace NC WARN John Runkle.

Předseda americké Federální komise pro regulaci energetiky Jon Wellinghoffa na nedávné konferenci Americké asociace pro větrnou energii výslovně prohlásil, že budoucí poptávku po elektřině lze pokrýt pomocí větrných, solárních a dalších obnovitelných zdrojů v kombinaci s efektivnějším využíváním všech zdrojů elektrické energie.

„Česká vláda se musí při přípravě nové energetické koncepce rozhodnout, jestli chce finančně šetrnou energetiku, anebo chce nést rizika spojená s nerealistickými jadernými sny,“ říká Martin Sedlák z Hnutí DUHA. Propočítané scénáře ve studii Chytrá energie ukazují, že se Česká republika bez nových atomových bloků obejde. Příležitosti v zelené elektřině jsou téměř čtyřikrát větší než dodávky energie z dnešního Temelína.

„Států, kde se budou sluneční elektrárny stávat konkurenceschopné, bude postupně přibývat," předpovídá pro Deník Referendum energetický poradce Edvard Sequens. „V ČR by tato situace mohla nastat někdy po roce 2020. Mezi roky 2008 a 2010 už poklesly zdejší investiční náklady fotovoltaiky o více než čtyřicet procent. Že na to správně a včas nereagovala česká legislativa, to je přeci jen jiný problém," dodává Sequens.

„Oproti tomu trendu naopak investiční náklady na jadernou energetiku, a tedy i cena atomové elektřiny stále jen a jen rostou. Soudě podle nabídek na stavbu jaderných reaktorů ve Velké Británii z letošního srpna cena dvou temelínských reaktorů může vyjít až na 364 miliardy korun. V tomto rámci je třeba vidět současnou kampaň proti slunečním elektrárnám. Ty jsou totiž budoucí vážnou konkurencí pro centralizovanou a moc vyžadující energetiku jako je ta atomová," uzavřel Edvard Sequens pro Deník Referendum.