Vláda ve středu projedná návrh Národního akčního plánu (NAP) pro energii z obnovitelných zdrojů, který počítá s pokrytím více než třinácti procent české spotřeby energie do roku 2020 obnovitelnými zdroji. Ekologická hnutí v ČR ale návrh považují za nekonkrétní a řadu jeho bodů kritizují.

Stát chce pomocí NAP splnit podmínky využívání obnovitelných zdrojů, ke kterým se zavázal v rámci EU. Plán má mimo jiné stanovit časový rozvrh růstu využití obnovitelných zdrojů do roku 2020.

Ekologická sdružení Hnutí DUHA a Calla ale návrhu NAP vytýkají například to, že nepočítá se zákonem na podporu tepla z obnovitelných zdrojů. Kritizují také to, že zanedbává opatření, která by zajistila přípravu elektrických sítí na přibývání obnovitelných zdrojů, a neřeší překážky, které investicím do obnovitelných zdrojů energie staví ministerstvo průmyslu a obchodu, provozovatel přenosové soustavy ČEPS či distribuční společnosti.

Sdružením se nelíbí ani roční stropy pro megawatty z jednotlivých technologií, které podle nich v důsledku zastaví i kvalitní projekty solárních a malých vodních elektráren. Plán také nepočítá se zákonem na podporu tepla z obnovitelných zdrojů — kde má Česká republika mnohem více možností než k výrobě zelené elektřiny a jež jsou levnější.

„Ve využití slunečního tepla na jednoho člověka jsme sotva na čtvrtině průměru Evropské unie. Přitom existuje řada dobrých důvodů, proč podporovat rychlý nárůst počtu solárních systémů, kotlů i větších výtopen na biomasu, případně bioplynu k vytápění. Chce to ale dlouhodobý systém, a ten v Národním akčním plánu chybí, upozorňuje Edvard Sequens ze sdružení Calla.

„Politici by se měli přestat obnovitelných zdrojů bát a konečně uvolnit cestu k jejich podstatnému růstu. Pak může vzniknout nové odvětví, které dá práci českým inženýrům i dělníkům, a snížíme dovoz zemního plynu,“ dodává Martin Sedlák z Hnutí DUHA.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vychází NAP ze současných a připravovaných reálných projektů a z očekávaného vývoje daného statistickým sledováním trendů s případným zohledněním dotační politiky.

Vláda ve středu projedná i stav ekonomické výhodnosti těžby uranu na dole Rožná v roce 2009 a program Efekt na podporu úspor energie. MPO na program Efekt v loňském roce vynaložilo 172 milionů korun, jimiž bylo podpořeno 2 831 projektů, které přinesly úspory energie ve výši 202 tisíc gigajoulů.