Německý plán na revitalizaci jádra popuzuje i Rakušany

Roman Bureš

Rakouská sdružení i politici kritizují plány německé vlády na prodloužení životnosti jaderných reaktorů. Německá média mezitím zveřejnila utajovanou dohodu o zvýšení příspěvků jaderných společností do státního rozpočtu.

Řada občanských organizací a desítky politiků vystoupily v uplynulých dnech s kritikou plánu německé vlády na prodloužení životnosti jaderných reaktorů. Německá média postavila do čela aktivizujícího se hnutí ministra životního prostředí Horního Rakouska Rudolpha Anschobera, který je znám jako zásadový odpůrce jaderné energetiky obecně.

Soudě dle posledních zpráv Anschober roli přijal. V úterý prohlásil, že bude proti rozhodnutí spolkové vlády rozhodně bojovat a že i rakouská vláda připravuje prohlášení, které by mělo plán kabinetu Angely Merkelové napadnout. Podle Anschobera je orientace na jádro nezodpovědná a v případě bavorského reaktoru Isar I i podle expertů zvyšuje bezpečnostní rizika pro obyvatele Rakouska.

Hornorakouský ministr dále uvedl, že je důležité, aby opozice vůči jádru pokračovala v protestech, a apeloval na vytvoření dalších expertních posudků. „Jsme velká aliance, se kterou se musí počítat,“ řekl a dodal, že prodloužení životnosti jaderných zařízení by bylo možné pouze za velmi přísných bezpečnostních opatření.

Plán vlády Angely Merkelové počítá s prodloužením provozní doby osmnácti jaderných elektráren průměrně o dvanáct let. Novější reaktory budou v provozu o čtrnáct let déle, starší o osm.

Kritizovaný reaktor Isar I byl uveden do chodu v roce 1977 a podle původního plánu měl být odstaven již příští rok. Nyní by měl zůstat funkční až do roku 2019.

Ke kritice se připojila i rakouská spolková ministryně životního prostředí Niki Berlakovichová, která prohlásila, že atomová energie není řešením a rozhodnutí je krokem zpět pro obnovitelnou energii.

Naplnění státní kasy

Německá média mezitím zveřejnila údajnou utajovanou dohodu mezi berlínskou vládou a jadernými společnostmi, která by měla státnímu rozpočtu zvýšit zisky z jaderné energetiky.

Pokud se podle dohody po prodloužení životnosti reaktorů zvýší výdělky energetických koncernů, zvýší se i jejich povinné odvody do státní pokladny.

Jaderné společnosti zaplatí za každou vyrobenou megawatthodinu devět euro a dohoda k této částce přidá navíc mechanismus, který ji bude moci zvýšit nebo snížit podle míry inflace a vývoje cen elektřiny. Toto opatření má zajistit stabilní příjem z jaderné energetiky, který bude podle ministra financí Rainera Brüderleho dělat minimálně padesát procent z celkového výdělku energetických koncernů.

Společnosti by měly podle dohody spolkové vládě do roku 2017 navíc zaplatit celkem 1,4 miliardy eur. Pokud by ovšem další politická garnitura plán na prodloužení provozu jaderných elektráren zrušila, musel by stát všechny peníze vrátit.

Proč vláda Angely Merkelové dokument prozatím oficiálně nezveřejnila, se neví. Opozice nyní požaduje, aby bylo německé veřejnosti dáno k dispozici plné znění dohody.

Další informace:

Die Presse Deutsche Atomkraftwerke dürfen bis zu 14 Jahre länger laufen

Die Presse Deutschland: Schwarz-Gelb kippt Atomkonsens

Der Spiegel Merkel's Energy Plan Is 'A Gift to the Nuclear Industry'

The Local Nuclear extension sparks Austrian meltdown

The Local Secret pact on nuclear deal could fill government coffers