Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) ve čtvrtek zpochybnila obavy o chystané zdražování elektřiny v příštích letech, když je označila za „velký humbuk". Odmítla tvrzení, že za možným zdražováním v příštích letech jsou výkupní ceny solární energie. Zdražení podle ní matematicky neodpovídá množství vykupované energie ze Slunce. Nevidí proto důvod, proč svůj kladný postoj k obnovitelným zdrojům měnit.

Na základě propočtu společnosti ČEZ se může cena elektřiny zvýšit domácnostem a malým firmám o osmnáct a velkým podnikům o sedmadvacet procent.

Podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslava Němečka ale bude až na konci září možné zhruba určit, o kolik se v roce 2011 zvýší příspěvek na obnovitelné zdroje, což bude pro koncové ceny elektřiny nejvýznamnější faktor. Situací se už začala zabývat vláda.

Výkupní ceny elektřiny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren a jejich solárních panelů v posledních letech výrazně poklesly, a to až o čtyřicet procent. V ČR tak vzniklo takřka deset tisíc slunečních elektráren o instalovaném výkonu 622 megawatt, další se staví. Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat za více než dvanáct korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Výraznějším snížením výkupních cen, které jsou garantovány na patnáct let, by se ČR vystavila riziku soudních sporů a arbitráží.

Jak upozorňuje komentátor Respektu Jan Macháček ve svém čtvrtečním auditu, není se ovšem dnes čemu divit: „Na začátku roku 2009 už bylo zřejmé, že fotovoltaika vrátí investované peníze rychleji než kasina či organizovaný zločin, a nebyla schopná na to včas zareagovat ani Topolánkova, ani Fischerova vláda, ani Poslanecká sněmovna."

Celou věc považuje Macháček nikoliv za problém obnovitelných zdrojů, ale za korupci v české politice. Podle něj by řešením bylo okamžité zavedení prohibitivní daně. „Výkupní ceny měnit nelze, ale do daně nikdo nesmí mluvit ani se proti ní nelze odvolávat či arbitrovat," argumentuje Macháček.

„V Česku dochází svým způsobem k unikátu: zelených (či z pohledu Západu mainstreamových) myšlenek se zmocní podsvětí a nastalý průšvih se také svádí na zelené. Když zelení navrhnou podchod pro zvířata pod dálnicí (to je snad normální a rozumné?), betonová lobby udělá rovnou velkorysé zalesněné přemostění za několik miliard. A za to, že se staví drahá dálnice, mohou samozřejmě zelení," uzavírá Jan Macháček.