Vládní regulace fotovoltaiky budí nevídanou kritiku průmyslníků

Jiří Guth

Konkrétní vládní návrhy na rozložení nákladů z nezvládnuté regulace solárního boomu vzbuzují široký odpor. Ten sbližuje i různé dosavadní odpůrce a konkurenty, protagonisty konvenční energetiky i využívání obnovitelných zdrojů.

V Parlamentu začal boj o to, kdo ponese důsledky liknavosti — ne-li něčeho horšího — Energetického regulačního úřadu a poslanců v létě roku 2009.

V pátek Sněmovna ve zrychleném režimu schválila zastavení další podpory fotovoltaickým instalacím mimo střechy a pláště budov. To částečně kritizují občanské iniciativy Calla a DUHA. Bez podpory totiž zůstanou i projekty na skládkách, v průmyslových areálech, na protihlukových stěnách a dalších místech, kde ničemu nevadí a ani nedosahují obřích rozměrů jako mnohé projekty na polích.

Zmíněná novela také odebírá dotace takzvaným ostrovním projektům všech obnovitelných zdrojů, které nejsou připojené do sítě. Toto opatření jde přímo proti smyslu podpory obnovitelných zdrojů, protože tyto provozy také nahrazují elektřinu z uhlí, plynu nebo jaderných reaktorů a přitom jsou ještě výhodnější než ostatní, neboť nemají žádné nároky na přizpůsobení elektrické sítě.

Další navrhovaná opatření vzbuzují rozhořčení prakticky v celém průmyslovém oboru. Vláda hodlá novelu dodatečně rozšířit o novou srážkovou 26% daň pro všechny sluneční elektrárny s výkonem nad 30kW připojené v letech 2009 a 2010. „Celkem bude navrhovanými kroky poškozeno 1 450 firem a ohroženo bude více než pět tisíc pracovních míst, která fotovoltaika vytvořila,“ vyjmenovává negativní dopady novely František Smolka, prezident České průmyslové fotovoltaické asociace.

„Proti celkovému plánovanému výnosu dodatečné daně cca 92 miliard korun je třeba postavit náklady na očekávané soudní spory a arbitráže. Ty by mohly dosáhnout více než 260 miliard korun,“ varuje František Smolka.

Dotace pro obnovitelné zdroje by už neměly být plně přenášeny do cen elektřiny pro spotřebitele. Podstatnou část má uhradit jednak nová darovací daň na emisní povolenky v letech 2011 až 2012, jednak výnos z jejich prodeje v následujícím období po roce 2013. Dosud ale vláda slibovala, že za určitých podmínek budou tyto povolenky pro znečišťovatele prakticky zdarma. Návrhy proto vyvolaly obrovské pobouření. Server iHNed.cz doslova uvádí, že podnikatelé ještě nikdy proti žádné polistopadové vládě nevystoupili s tak ostrou kritikou, jakou ji teď častují nejmocnější energetičtí byznysmeni.

Daniel Křetínský, šéf a spolumajitel skupiny EPH, považuje za neodpustitelné hlavně zpoplatnění povolenek. EPH kvůli nim jen v příštím roce přijde o stovky milionů korun, podobně jako třeba skupina Dalkia. Polostátní ČEZ ztratí v příštím roce tři až čtyři miliardy. „Přímé finanční škody ale nejsou hlavní problém," řekl v rozhovoru na iHNed.cz Křetínský. „Strašné je, že vláda neočekávaně a nesystémově zasahuje do právního rámce podnikání. Mění pravidla bez výstrahy, chaoticky, překotně. Kdo teď půjde do investic v energetice?" ptá se šéf EPH.

Petr Pudil, spolumajitel Czech Coal, se ve svém vyjádření pro iHNed.cz přidává ke kritice dodatečné daně: „Když pravicová vláda rozhodla o zdanění solárního byznysu, rozhodla v podstatě o znárodnění této branže. Bere podnikatelům zisky, které mnozí ani nemají. Bere investorům jistotu stabilního právního prostředí v Česku.“

Vedení energetické skupiny ČEZ, vlastněné převážně státem, zatím s žádným komentářem nevystoupilo, ale podle informací Hospodářských novin panuje v ústředí firmy znechucení. Její hodnota spadla po informacích o nových daních o asi pětadvacet miliard korun.