Elektřina ze slunečních elektráren uvedených do provozu letos a loni bude podle schválené novely po dobu tří let podléhat dani šestadvacet procent. Bezplatné emisní povolenky budou zdaněny dvaatřiceti procenty a zvýší se poplatky za zábor zemědělské půdy. Daň se nebude vztahovat na solární elektrárny na střechách a budovách s nejvyšším instalovaným výkonem třicet kilowatt.

Česká fotovoltaická průmyslová asociace označila schválení novely za chybný krok. „Rozhodnutí o drakonické regulaci bylo uděláno na základě chybných čísel a v neuvěřitelném chvatu a zmatku. Dopady pro Českou republiku budou drastické: jak z hlediska negativní image České republiky na finančních trzích, tak i kvůli nevyhnutelné hrozbě několikasetmiliardových arbitráží. Investoři již nebudou moci České republice jakkoli důvěřovat, a zdraží se tím pro Českou republiku dlouhodobé úvěry," uvedl mluvčí fotovoltaické asociace Jan Hlaváč.

Upozornil, že v příštím roce bude avizované zdražení elektřiny kompenzovat pokles ceny tzv. silové elektřiny. Vláda odhaduje, že bez jakéhokoliv zásahu by kvůli podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mohla elektřina pro domácnosti zdražit v příštím roce o více než desetinu a pro firmy téměř o pětinu. Kritici návrhu přitom prokázali, že solární elektrárny měly na cenu elektřiny minimální vliv.

Zvýšení poplatků za zábor zemědělské půdy má státu vynést až 1,7 miliard korun. Srážková daň na tržby z prodeje elektřiny má vynést 4,2 miliardy a darovací daně 4,8 miliard korun. Celkem by tak stát získal 10,7 miliard korun, další miliarda má přijít ze státního rozpočtu. Od roku 2013 by stát financoval podporu této elektřiny nikoli jen z darovací daně, ale přímo z prodeje emisních povolenek určených na léta 2013 až 2020.

Peníze, které stát z této daně získá, vrátí distributorům, kteří musejí solární elektřinu vykupovat za vyšší cenu. Ti pak budou výměnou za to konečným spotřebitelům účtovat nižší cenu elektřiny.

Ministr financí Miroslav Kalousek upozornil, že podle výkladu ministerstva financí schválená srážková daň je daňově uznatelným nákladem. Podle Hlaváče je ale zavedení srážkové daně jako daňově uznatelného nákladu jen kosmetickou úpravou, která investorům nijak výrazně nepomůže. Prezident asociace František Smolka dodal, že daň i tak řadu investorů přivede do červených čísel.

Energetická společnost ČEZ, která na konci roku plánuje mít v provozu 125 MW solárních elektráren, uvedla, že schválená novela její investice neovlivní. Podle mluvčího Ladislava Kříže firma neplánuje stavbu dalších solárních elektráren. „I po srážkové dani je návratnost projektů zachována ve smyslu zákona v horizontu 15 let a s tímto horizontem jsme u všech projektů počítali," dodal Kříž. To naznačuje, že ČEZ se na architektuře zákona podílel tak, aby mu úpravy vyhovovaly.

Při diskusi ve Sněmovně poslanec sociálních demokratů Jeroným Tejc vyzval poslance, aby v souladu se zákonem o střetu zájmů oznámili, zda se jich toto téma dotýká, protože třeba do takové elektrárny investovali. Další sociální demokrat David Rath několikrát vyzval premiéra a další členy vlády, aby se zaručili za to, že kvůli tomuto návrhu nehrozí státu žádné arbitráže. Podle premiéra ale vláda u tisíce soukromých subjektů to, že si nepožádají o arbitráž, garantovat nemůže.

Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban z ČSSD pak uvedl, že opozice vnímá plnou odpovědnost vlády za případné budoucí arbitrážní spory. Přesto ale návrh označil za dobrý kompromis, který zajistí, aby ceny energií nevzrostly. „Myslím, že to je dobrý zákon," řekl po jeho schválení. Naopak podle Martina Sedláka z Hnutí DUHA povede schválení novely k likvidaci malých fotovoltaických instalací, které přitom mají jen minimální vliv na ceny elektřiny.

Milan Urban nicméně upozornil na to, že sociální demokraté předložili několik pozměňovacích návrhů, které by zvýšily právě hranici, od které se bude platit 26procentní srážková daň. „Chtěli jsme vyjít vstříc těm nejmenším producentům energie, kteří mají ty panely pouze na střechách. Tento návrh ale schválen nebyl," podotkl Urban.

„Dnešní rozhodnutí poslanců pošle stovky drobných podnikatelů provozujících solární elektrárny na střechách podniků do nelehké finanční situace a možná povede k jejich krachu. Instalace pod 200 kW představují pouze minimální díl sluneční elektřiny a stejně tak mají zanedbatelný dopad na zvýšení ceny elektřiny,“ myslí si Martin Sedlák.

Podle jeho názoru je také nepochopitelné, že poslanci odmítli i návrh, který by dovolil stavět elektrárny v opuštěných průmyslových areálech či na skládkách. „Krok je to nepochopitelný — zde panely rozhodně nenarušují krajinu, naopak investor by musel zajistit úpravu zanedbaného prostoru,“ doplnil Sedlák.

S tím souhlasí sociální demokrat Philipp Janýr. Ten pro Deník Referendum uvedl, že příslušná novela sice ještě neprošla celým legislativním procesem, avšak pokud ji schválí Senát a podepíše prezident — a ten dnes uvedl, že nebude blokovat žádné iniciativy v tomto směru — může to Českou republiku minimálně znevěrohodnit.

„Již nyní je zřejmé, že Česká republika uzavřela s investory do solární technologie smlouvy o podpoře této technologie a tu chce vláda nyní jednostranně změnit. Toto není ve smluvním vztahu možné, a nelze to obcházet prostě tím, že si tuto změnu vláda vynutí novým zákonem,“ uvedl Janýr pro Deník Referendum.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je konečná verze návrhu kompromisem. „Já jsem přesvědčen, že daň se vyměřuje vždy rok dopředu, a tady nejde o retroaktivitu. Nejsem ale přesvědčen, že mají mít stejné podmínky ty elektrárny, které jsou na střechách, s těmi, které jsou na zemědělské půdě," uvedl po jednání Vojtěch Filip.

To premiér Petr Nečas si pochvaloval, že se vláda na tomto návrhu shodla a nalezla konkrétní řešení problému. Podle jeho názoru totiž kabinet svým postupem zabránil závažným ekonomickým problémům. „Nedělat nic by znamenalo, že v příštím roce by koncová cena pro domácnosti vzrostla o dvanáct procent a pro podnikatelskou sféru o osmnáct procent," zopakoval premiér argumenty průmyslu, které kritici návrhu ovšem opakovaně vyvrátili.

Podle Martina Sedláka z Hnutí DUHA Česká republika tímto opatřením pravděpodobně vystoupí z dynamicky rostoucího sektoru zelené energetiky. „Rozhodně nebude budit dojem stabilního investičního prostředí a možná se i dočkáme žalob na stát. Přitom se stačilo inspirovat v sousedním Německu, které změnu legislativy zvládlo se ctí,“ uzavřel Martin Sedlák.

Podle aktuálních údajů Energetického regulačního úřadu funguje nyní v tuzemsku 11 331 slunečních elektráren. Úřad odhaduje, že do konce roku celkový instalovaný výkon solárních zdrojů přesáhne 1 600 MW. Prudký růst solárních elektráren v ČR souvisí s vysokou státní podporou, která do tohoto oboru nalákala řadu nových investorů.

ERÚ dnes také oficiálně zveřejnil výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů pro příští rok. Pro zdroje s výkonem nad 100 kilowattů připojených od ledna 2011 se výkupní cena sníží o více než polovinu, tedy ze současných 12 150 korun za megawatthodinu na 5 500 korun za MWh. Snížení výkupní ceny umožňuje ERÚ novela zákona z letošního roku, která má také bránit dalšímu prudkému rozvoji solárních elektráren.