Zprávu o výhledech v energetice do roku 2030 aktualizovala Evropská komise bez větší publicity. Oproti předchozí verzi z roku 2007 ve své prognóze odráží útlum energeticky náročného průmyslu a vyšší nárůst energetické účinnosti na straně jedné, a rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie na straně druhé.

Do roku 2020 mají mít obnovitelné zdroje podíl 64 % na celkovém nově instalovaném výkonu elektráren v zemích Evropské unie. Zbylou třetinu pokryjí elektrárny spalující uhlí (12 %), plyn (7 %), jaderné reaktory (4 %) a ropné produkty (3 %).

Bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet skutečnost. V současné době například z fosilních paliv v Evropě jednoznačně dominuje právě zemní plyn. Za posledních deset let přibylo 80 tisíc megawatt (tj. čtyřicetinásobek jaderné elektrárny Temelín) instalovaného výkonu plynových elektráren — druhým největším novým zdrojem jsou větrné elektrárny (65 tisíc megawatt) a na třetím místě fotovoltaické solární panely (13 tisíc megawatt). Instalovaný výkon uhelných i jaderných elektráren naopak poklesl, protože se odstavilo víc starých elektráren, než přibylo nových.

Popularita zemního plynu roste také v USA, kde objev rozsáhlých ložisek plynu („shale gas“) v mělkých mořích v pobřežních oblastech snížila cenu zemního plynu a motivovala investory k jeho rozsáhlejšímu využívání i při výrobě elektřiny. To je také jeden z důvodů, které minulý týden vedly elektrárenskou společnost Constellation ke zrušení své účasti na stavbě nového reaktory v Marylandu — a to navzdory tomu, že konsorciu této firmy s francouzským koncernem EdF nabízela Obamova vláda vládní garance na úvěry ve výši 7,5 miliardy dolarů. Z poslední doby patrně neexistuje lepší ukázka toho, že dokonce i při masivních státních subvencích nedokážou nové jaderné reaktory ve výrobě elektřiny konkurovat ostatním zdrojům.

Komise také předpovídá, že podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny v Evropě poklesne podobně jako podíl fosilních paliv. Jaderné elektrárny mají v roce 2030 vyrobit srovnatelné množství elektřiny jako nyní, ale celková spotřeba elektřiny naroste — například přechodem části dopravy na elektrický pohon. Vzhledem k tomu, že mnoho desítek reaktorů v příštích dvaceti letech překročí projektovanou životnost, zatímco nových bloků se staví poskrovnu, je odhad udržení produkce jaderné elektřiny na stávající úrovni značně optimistický.