Ekologové: Jaroslav Míl lže, aby vydělal na úkor domácností

Redakce DR

Prezident českého Svazu průmyslu a obchodu a dlouholetý ředitel ČEZ Jaroslav Míl lhal o své solární elektrárně. Jeho příklad ukazuje, čí zájmy stojí za tzv. boomem solárních elektráren a proč by politici už neměli podléhat hysterii.

Prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl lhal, když tvrdil, že solární elektrárna, kterou vlastní, vznikla v době, kdy to nebylo výnosné, referoval deník Aktuálně.cz. Svaz přitom prosazuje řešení, jež je výhodné pro majitele neplánovaně vysoce ziskových slunečních panelů, ale české domácnosti by obralo o desítky miliard korun.

Podobně ČEZ, který Míl v letech 2000 až 2003 řídil, vyvolal paniku svým tvrzením, že solární elektrárny budou tvořit asi dvaadvacet procent ceny elektřiny pro domácnosti v roce 2011. Ministerstvo průmyslu a obchodu se přitom od prognóz elektrárenské společnosti distancovalo. Podíl na ceně elektřiny podle něj bude činit nejpravděpodobněji osm procent.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Upřímně vítáme, že otec tzv. SuperČEZ Jaroslav Míl objevil čisté, obnovitelné zdroje energie. Jak ale věřit nátlakovým prohlášením Svazu průmyslu a dopravy, jehož je předsedou, když sám o své investici nemluví pravdu?“

Jaroslav Míl tvrdil, že solární elektrárnu spustil v době, kdy to nebylo tolik výnosné. Licenci k provozu své elektrárny dostal ale až 2. prosince 2009. Coby prezident Svazu průmyslu a dopravy dnes navíc prosazuje, aby stát k pokrytí nákladů na fotovoltaickou energii použil peníze z emisních povolenek — a nikoli daň, která by snížila nadměrné zisky provozovatelů solárních elektráren.

Martin Sedlák z Hnutí DUHA řekl: „Tím se vysvětluje, proč Svaz průmyslu a dopravy tolik chce, aby stát pokryl nadměrné zisky majitelů solárních elektráren z emisních povolenek. Zdanění majitelů slunečních panelů by Jaroslava Míla připravila o spoustu peněz. Politici v panice podléhají nátlaku lidí a firem, kterým nejde o řešení, nýbrž o vlastní obchodní zájmy. Obdobně ČEZ několikrát nafouknul prognózy, aby vyvolal strach a zděšení."

Pokud vláda utratí peníze za povolenky na solární elektřinu, nebude je moci použít k zateplování domů, které by stovkám tisíc rodin ušetřilo tisíce korun ročně a také srazilo dovoz zemního plynu.

Ekologické organizace proto apelovaly na politiky, aby při rozhodování o solárních elektrárnách už nepodléhali panice a nátlaku skupin, kterým nejde o rozumné řešení, ale o vlastní obchodní zájmy.