Předražená elektřina — ale proč?

Jan Beránek

Fakt, že ČEZ obírá české občany, není žádná novinka. Jaké to má ale souvislosti a proč je to například ve Francii jinak?

V pátek zveřejnil deník Aktuálně.cz zprávu od Petra Holuba o tom, že obyvatelé České republiky platí za elektřinu skoro nejvíc v Evropě. Text odkazuje na informace týdeníku The Economist a nová data Eurostatu — statistického úřad EU se sídlem v Lucemburku. Je ale třeba rozdíly trochu více prokreslit. Petr Holub navíc spekuluje o tom, že Francie má levnější elektřinu díky jaderným reaktorům — to ale přímo odporuje číslům, na která se odvolává.

V poslední veřejně dostupné publikaci Eurostatu, která srovnává ceny elektřiny v jednotlivých evropských zemích, figurují ceny z první části roku 2009. Porovnávání cen určitého zboží v různých zemích je poněkud ošidné. Jiný obrázek dostanete při práci s nominální cenou (tedy kolik euro třeba stojí oběd v Paříží a kolik v Praze) a jiný zase při porovnání v přepočtu na takzvanou paritu kupní síly (tedy jakou část mzdy za oběd zaplatí Francouz na rozdíl od Čecha). Teprve díky druhému údaji můžeme získat pravdivější představu o rozdílech z hlediska životní úrovně.

Vidíme, že s ohledem na místní cenové relace platila v roce 2009 průměrná česká domácnost za elektřinu pátou nejvyšší cenu mezi sledovanými evropskými státy — dráž už je jen v Polsku, na Slovensku, na Maltě, v Německu a Maďarsku. To nás, již otrlé, asi příliš nepřekvapí. Zajímavější je podívat se, jak se cena elektřiny vyvíjela za posledních deset let.

Data o vývoji cen elektřiny pro domácnosti za posledních deset let nám ukáží, že od roku 2001 u nás proud zdražil ze 4,75 eurocentu za kilowatthodinu (v roce 2001) na 11,02 eurocentu v roce 2009. To je zdražení na více než dvojnásobek, přesněji o 132 procent. V západních zemích evropské patnáctky elektřina za stejnou dobu zdražila pouze o 20 procent.

Podobně truchlivé je to i pro podnikatele. Těm v České republice se proud zdražil ze 4,67 eurocentů za kilowatthodinu v roce 2000 na 10,57 eurocentu vloni — nárůst o 126 procent. To je více než dvojnásobné zdražení oproti podnikatelům v EU, kterým se náklady na elektřinu zvedly ve stejném období o 53 procent.

ČEZ nám zkrátka prodává předraženou elektřinu. Platíme za nic víc než lidé třeba v Irsku, Slovinsku, Rakousku či na Kypru. Na rozdíl od těchto zemí ale ČEZ přitom vyrábí dvě třetiny elektřiny z domácího a velmi levného hnědého uhlí a má lacinější pracovní sílu. Navíc jej stát masivně dotuje například tím, že mu zdarma přiklepl emisními povolenky v hodnotě desítek miliard korun.

Rozdíl mezi příjmy a náklady společnosti ČEZ v roce 2009 představoval 68 miliard korun — to je částka, o kterou jsme mu za elektřinu za jediný rok zaplatili víc, než kolik reálně stála její výroba. Všimněte si toho rozdílu: zatímco za elektřinu z obnovitelných zdrojů platíme mnohonásobně méně — a cena elektřiny se kvůli nim zvedla o pouhých pár procent — politikové napříč politickými stranami volali na poplach před údajně obrovským tunelem a urychleně přijali novelu zákona, která příjmy za solární elektřinu značně zredukovala. A zatímco předražená elektřina ČEZ znamená pro naše peněženky i konkurenceschopnost podnikatelů větší problém, je ticho po pěšině. Žádný z poslanců se neodvážil navrhnout třeba novelu legislativy, která by státní energetický koncern umravnila.

V úvodu zmíněná zpráva Petra Holuba konstatuje, že „ve Francii si udržuje monopol státní firma EdF, která dokáže investovat do rozvoje jaderné energetiky a zároveň udržet nízkou cenu pro domácnosti.“

Zdálo by se, že laciná elektřina ve Francii souvisí s tím, že tam vyrábějí 76 procent elektřiny v jaderných reaktorech. Ostatně tak nám to často líčí zastánci jaderné energetiky. Tato hypotéza ale vezme za své hned při první konfrontaci s fakty.

EdF se ve skutečnosti potýká s velkými problémy, protože jí chybí finanční prostředky nejen na rozvoj jaderné energetiky — teď staví jediný blok ve Flamanville na pobřeží Normandie —, ale zejména zanedbává údržbu padesáti osmi stávajících, zvolna stárnoucích reaktorů. Jejich spolehlivost v posledních letech klesá, což je vidět nejen v rostoucím počtu nehod, ale také v klesajícím podílu na výrobě elektřiny. Zadluženost firmy přesahuje čtyřicet miliard eur a její ředitel se před rokem snažil přimět Sarkozyho vládu, aby mu dovolila zvednout ceny elektřiny o dvacet až čtyřicet procent.

Nejdostupnější elektřinu v Evropě mají podle srovnání Eurostatu spotřebitelé ve Finsku s podílem jádra 30 procent, ve Francii s podílem 76 procent a v Řecku s nulovým podílem. Naopak výrazně nejvíc za elektřinu platí v Maďarsku s 37 procenty, Německu s 28 procenty a na Slovensku, které má se svými 56 procenty třetí nejvyšší podíl jádra na výrobě elektřiny na světě. To, kolik občané v dané zemi platí za elektřinu, tedy zjevně vůbec nesouvisí s tím, zda a kolik se jí tam vyrobí v jaderných elektrárnách.

Ostatně vzpomeňme si, jak ČEZ hájil dostavbu temelínských reaktorů s tím, že nám umožní zachovat nízké ceny elektřiny. Je to skoro neuvěřitelné, ale tvrdá data dokládají, že elektřina nám od uvedení obou temelínských bloků do provozu zdražila více než dvojnásobně.

    Diskuse