Výstavbu nových bloků jaderných elektráren zaplatí skrze účty za elektřinu všichni její odběratelé, vyplývá z návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, který v minulých dnech předložil ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (nestr. za ANO). Ekologické organizace varují, že právní norma nestanovuje žádné finanční, ani časové omezení podpory jaderné energetiky. A opozice nesouhlasí se záměrem materiál v Parlamentu projednat ve zrychleném legislativním procesu.

„Zákon ukotvuje právo státu, zastoupeného ministerstvem průmyslu a obchodu, uzavřít s oprávněným investorem smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny uzavřenou za účelem výstavby a provozu nových jaderných zdrojů,“ vysvětlil rezort v důvodové zprávě s tím, že smlouva investorovi zaručí návratnost celého projektů prostřednictvím výkupu elektřiny za předem stanovenou cenu po dobu třiceti let s možným prodloužením o dalších deset let, a to i opakovaným. Nejdéle však do ukončení provozu nově zbudované jaderné elektrárny.

Ministerstvo nezbytnost přijetí zákona zdůvodňuje závěry Evropské rady z konce loňského roku, v nichž se členské státy Evropské unie zavázaly přispět k cíli klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. Dále argumentuje tím, že Česká republika patří mezi průmyslově vyspělé a exportně orientované ekonomiky a jako taková se neobejde bez dostatku spolehlivé, stabilní a dostupné energie. V neposlední řadě pak rezort s odkazem na strategické dokumenty uvádí, že výstavba nových jaderných zdrojů je rovněž otázkou národní bezpečnosti.

Pro další rozvoj jaderné energetiky podle Havlíčkova ministerstva prý jasně hovoří i to, že v podmínkách České republiky jsou možnosti rozsáhlého využívání energie z obnovitelných zdrojů velmi omezené. „Hlavními přednostmi jaderných elektráren jsou dlouhá životnost, nulové emise oxidu uhličitého při výrobě elektřiny, vysoký faktor využití instalovaného výkonu, spolehlivý, levný a předvídatelný provoz, jakož i vysoká koncentrace paliva, která umožňuje zajištění bezpečnosti dodávek po dobu několika let,“ shrnulo.

Návrh zákona odeslal rezort průmyslu a obchodu do mezirezortního připomínkového řízení minulé pondělí s tím, že oslovená připomínková místa, kterých je na základě výjimky ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nestr. za ANO) pouze šest, a to ministerstva financí, spravedlnosti, zahraničních věcí a životního prostředí spolu s Úřadem vlády a Energetickým regulačním úřadem, mají na podání připomínek jen třináct pracovních dnů. Havlíček současně navrhuje, aby byl materiál ve Sněmovně schválen již v prvním čtení.

Na otázku Deníku Referendum, proč bylo zúžení a zkrácení mezirezortního připomínkového řízení potřebné, pracovník odboru komunikace ministerstva David Hluštík odpověděl stručně: „Jednalo se pouze o časový důvod pro předložení vládě a zahájení notifikačního procesu, k němuž je toto nezbytné.“ V materiálu rezort doplňuje, že zkrácené projednání je nezbytné k dodržení orientačního harmonogramu výstavby nového jaderného zdroje, brzké účinnosti zákona a naplnění cíle klimaticky neutrální Evropské unie v roce 2050.

Za nové jaderné bloky budou platit nejen naše děti, ale i vnuci a vnučky

„Záměr projednat návrh zákona bez řádné diskuse ve Sněmovně a na výborech, tedy bez možnosti podávání pozměňovacích návrhů, považuji za skandální, protože se jedná o zásadní věc s dalekosáhlými a dlouhodobými dopady,“ řekla Deníku Referendum ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková s tím, že tyto dopady ovšem Havlíčkem vedené ministerstvo v materiálu nijak podrobně nevyčíslilo, neboť nestanovuje žádné finanční ani časové omezení pro budoucí podporu jaderné energetiky. „Žádá tak vládu i Parlament, aby mu daly bianco šek,“ shrnula.

Energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens v rozhovoru pro Deníku Referendum doplnil, že cena, na niž výstavba a provoz nových jaderných bloků vyjde, má být známa až po schválení zákona, a to na základě dohody mezi vládou a investorem s vyloučením kontroly ze strany Parlamentu. „Poslanci by ovšem neměli podpořit zákon, aniž by znali jeho skutečné ekonomické dopady. Navíc jak důvodová zpráva, tak zpráva hodnocení dopadů regulace je plná zastaralých údajů,“ podotkl s tím, že jistou pojistku pro spotřebitele by představoval cenový strop.

Vedle navrhovaného způsobu projednání, absence reálných ekonomických propočtů podpory jaderné energetiky a chybějícího vyčíslení maximální možné částky, o kterou se v souvislosti s plánovanou výstavbou mohou zvýšit platby za elektřinu, ačkoli s tím platný zákon o podporovaných zdrojích energie počítá, ekologické organizace Havlíčkovu návrhu vyčítají i to, že umožňuje garantovat cenu energie z nových jaderných zdrojů až do konce jejich životnosti. „Platit za ně tedy nebudou jen naše děti, ale i naši vnuci,“ varovaly.

Vůči materiálu však nemají výhrady jen zástupci ekologických organizací, ale rovněž někteří poslanci, kteří se jím budou v brzké době — pokud jej vláda Andreje Babiše (ANO) podpoří — zabývat. „Návrh na schválení zákona již v prvním čtení považuji za zásadní problém, především s ohledem na jeho prazvláštní parametry. Opravdu si nemyslím, že zvlášť v době doznívající pandemie koronaviru potřebujeme tak spěchat,“ ohradil se v rozhovoru pro Deník Referendum proti plánu rezortu průmyslu a obchodu předseda hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan.

„Přijde mi nefér, že vláda, respektive ministerstvo počítá s tím, že náklady na stavbu jaderných reaktorů rozloží na všechny občany, včetně těch nízkopříjmových, jako jsou například matky samoživitelky nebo senioři,“ řekl Deníku Referendum lidovecký lídr a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. Obdobně hovořil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, který v rozhovoru pro Deníku Referendum připomněl, že výstavba nových bloků jaderných elektráren se obvykle — soudě dle zkušeností z Finska nebo Francie — dvakrát až pětkrát prodraží.

„V zahraničí stavbu jaderných elektráren nezvládají. Zvyšují se náklady a prodlužuje se čas pro jejich dokončení. Nevím, proč se někdo domnívá, že to u nás bude jinak,“ poznamenal poslanec Petr Dolínek (ČSSD). Ten Deníku Referendum dále řekl, že se zrychleným projednáním zákona nesouhlasí. A již zmíněný Jurečka upozornil na ještě jeden opomíjený aspekt záměru vybudování nových jaderných bloků, totiž sucho. „Bez dostatku vody do chladících věží pojede elektrárna jen na omezený výkon, což celou ekonomiku výroby ještě prodraží,“ uzavřel.