a globální privatizace státu...čeho nedosáhly různé obskurní politické strany (Svobodní...) v demokratických volbách, povedlo se zařídit lobbováním a změnami "mimo jakýkoliv předvolební program". Naivní je ten, kdo si myslí, že hůře již bylo...

že Lucembursko zavádí od března bezplatnou dopravu na veškerých spojích.
Že by se neoliberální duch nechal přelstít ....bych se velmi nedůvěřivě pozeptal.

a používá označení které mohou odvádět od záměru sdělení.
A při tom ví že označení .....trh zproštěný vazeb na kontrolu společenských instancí a tudíž otevřený zájmům subjektů v prostředí globálně provázané činnosti.......by více prospělo jeho snaze pozeptat se na perspektivy Lucemburského způsobu řešení kolabující dopravy.

neodbíhejte prosím od podstaty problému.

Faktem je, že v žádné kapitalistické zemi Západu (včetně USA) nebyl NIKDY aplikován neoliberální koncept ekonomiky definovaný v tzv. Washingtonském konsenzu (viz také https://bit.ly/302IHmo ), který s takovou pompou v 90. letech převzalo Klausovo Česko. Privatizace (většiny) veřejných služeb je prostě nesmysl, o čemž se již 30 let hořce přesvědčujeme v každodenním životě.

Změny, o nichž je sloupek Ondřeje Vaculíka a diskuse pod nim, nejsou zajisté jen českým specifikem. Nejsou nám však proto méně nemilé ani méně nežádoucí. Je smutnou skutečností, jak v demokratických poměrech nemá větší váhu přání zainteresovaných, třeba i tradicí utvářené, nýbrž rozhoduje něco, o čem se v ústavách, na rozdíl od lidu či demokracie, nepíše.

jže o tak zásadních transformačních krocích nebyla ani zmínka v předvolebních programech vládních stran! V nějaké zavedenější demokracii (Francie) by byli občané hned v ulicích. Pro náš systém je však mnohem výstižnější používat termín DEMOKRATURA!

Sdílet

Ve Francii občané v ulicích byli, ale marně.

Liberalizace a privatizace železniční dopravy je thatcherovský projekt, který ve Velké Británii uskutečnil Tony Blair. Od doby, kdy „blahodárné‟ konkurenční prostředí na britských železnicích vedlo k několika vážným železničním neštěstím, se občas mluví o tom, že co bylo privatizováno, mělo by možná být vráceno, nicméně prozatím slibný nástup Jeremyho Corbyna, který opětovné zestátnění železnic sliboval, ztroskotal na úskalí brexitu — nebo možná úskalí Liberálních demokratů, kteří se v britském jednokolovém většinovém systému nedohodli s labouristy na stejné spolupráci jako Brexit Party s konzervativci — a Británii opět vládne Konzervativní strana se silným mandátem pro pokračování ve své neoliberální revoluci.

Ve Francii došlo na liberalizaci železniční dopravy loni. Jedním z argumentů vlády bylo, že tuto liberalizaci požaduje Evropská unie. Francouzští politici — stejně jako naši a další — se v tichosti v Bruselu domluvili, že budou privatizovat železnice, a pak se vrátili do svých států a začali halasně rozhlašovat, že musí liberalizovat železnici, protože nás k tomu nutí EU — ve smlouvách, které oni vyjednali a uzavřeli, ale to už si nechávají pro sebe. Francouzští železničáři proti neoliberálním reformám stávkovali a demonstrovali, ale nedočkali se ve francouzské společnosti, tehdy stále ještě silně okouzlené Macronem, dostatečné podpory, unavili se a byli poraženi, liberalizace francouzských drah právě probíhá.

Teď, poté co Macronovým postavením otřáslo hnutí Žlutých vest, stávkuje Francie a demonstruje proti penzijní reformě, železničáři jsou v této stávce nejbojovnější a zdá se, že aspoň částečných úspěchů by stávkující dosáhnout mohli, vláda svou reformu neustále předělává a skoro denně oznamuje nové úpravy, po kterých bude ta reforma už konečně zaručeně naprosto dokonalá a zcela nepochybně pro všechny přijatelná, ale že by současné stávkové a protestní hnutí dokázalo i zvrátit liberalizaci železnice, to už by byla příliš bláhová naděje.

V době, kdy už jsme dovolili našim politikům zapsat liberalizaci železniční dopravy do evropských smluv a směrnic, nelze naše železnice zachránit drobnou kritikou a dílčím vyjednáváním. Tady nepomůže nic jiného než revoluce. Není sice úplně nutné útočit na Zimní palác nebo defenestrovat konšely, v zásadě si lze vystačit s prostými nenásilnými změnami v parlamentu a vládě v rámci běžného demokratického provozu, ba možná by nemusely proběhnout ani žádné zásadní personální změny, ale nutně potřebujeme naprosto zásadní změnu politiky, radikální obrat. Musíme jasně říct, že tahle cesta je špatná, že železniční dopravu nelze provozovat jinak než jako veřejnou službu, že tato služba musí být pod veřejnou správou, že je naprosto nezbytné spravovat ji jako jednotnou celostátní síť, a že to, co potřebujeme do budoucna, není drobení této sítě a vytváření prostoru pro soukromé podnikání generující soukromé zisky, že naopak potřebujeme železniční síť veřejné služby propojit a sjednotit přes celou Evropu.

Obávám se, že zaplnit ulice hnutím za veřejné služby a veřejné statky, proti modlám soukromého podnikání, soukromého vlastnictví, konkurence a zisku, se nám jen tak nepodaří. ProAlt je mrtev a tělo jeho tlí (pár jeho pohrobků živoří na okraji společenského dění jako DiEM25), z Milionu chvilek pro demokracii se Milion chvilek pro veřejné statky jen tak nestane, a nevypadá to ani, že by se francouzské hnutí proti penzijní reformě nebo Žluté vesty vyvinuly tímto směrem.

Takže dejme sbohem železnici, přivítejme rozšiřování letišť a zamiřme s levnými letenkami za další devastací klimatu.

Jestli se něco hlásným troubám nového režimu za těch 30 let podařilo dokonale, tak to bylo vypěstování postoje v hlavách "normálních" Čechů, že pojmy jako "veřejná služba" nebo "veřejný statek" jsou sprostá slova.

Nevím, komu se to za třicet let podařilo, ale já jsem za tu dobu změnila svůj zkušenostmi vypěstovaný postoj, že cestování vlakem je horor, na pozvolné připouštění faktu, že to není tak hrozné a že se našimi vlaky dá jezdit.

Existuje dost lidí, kteří ten vývoj vnímají právě naopak.

Zkuste někdy nakouknout do diskuse, kde se scházejí železničáři a příznivci (občas i zarytí nepřátelé) železnic. Třeba sem
https://www.k-report.net/discus/messages/28/28.html
nebo sem
https://zdopravy.cz/category/zeleznice/

Ze systémového hlediska má Honza Macháček plnou pravdu. Staří cynici k tomu obvykle dodávají, že státní organizace jako SŽDC (letos čerstvě přejmenovaná na Správu železnic) nemají jiný úkol než být převodníkem veřejných peněz do soukromých kapes za jakoukoli cenu a bez ohledu na deklarovaný předmět činnosti. A mezi insidery koluje takovýto názor na "revitalizaci" některých tratí a stanic: SŽDC (dnes Správa železnic) se důsledně řídí zásadou "není kolej - není vlak - není problém".

Důležitý je jako vždy výsledek: Státní i soukromý sektor se svorně podílejí na likvidaci železnice jako veřejné služby a na jejím vývoji směrem k britským poměrům.

A to jsem ještě zapomněl na úlohu krajů a jejich účelových organizací. 13 krajů = 13 hnojišť pro béčkové kohouty, kteří mají ambici vystoupat až do vrcholové politiky a buď tam pro ně pro jejich kontroverzní chování nezbývají koryta nebo mají kraje jenom za přestupní stanice své kariéry. Dokonce už i na ministerstvu dopravy si všimli, že organizovat osobní železniční dopravu na úrovni krajů je totální průšvih a po letech se odtamtud nesměle ozývá, že by se s tím něco mělo dělat.
https://zdopravy.cz/bude-misto-kraju-objednavat-regionalni-vlaky-stat-kremlik-chce-otevrit-diskuzi-40218/

Čest všem výjimkám jako je třeba Jihomoravský nebo Liberecký kraj, ale jiné krajské úřady buď dělají mrtvé brouky (Vysočina) nebo se na likvidaci fungující železniční dopravy rovnou aktivně podílejí (Jihočeský kraj).

Já myslím, že jezdit vlakem (ať státní či soukromé společnosti) dnes opravdu není špatné. Problémem bývá velké zpoždění, které vám někdy překazí plány. A taky to, že místenku na větší vzdálenost si někdy musíte zajistit hodně dopředu, abyste se vůbec někam dostali.

není opravdu to nejšpatnější co nám vítězná a vítězící neoliberální revoluce nabízí. Jsou kraje ve kterých dochází k dílčím zlepšením. Na druhé straně je příkladně známo, že automobilové loby nemá chudobné zázemí a veřejná doprava je druhotného významu.
Horší je pevnost neoliberální bašty a nezvratitelnost dogma pojetí trhu - privatizace čehokoliv co vyvolává dojem možnosti osobního obohacení....bych si se zastánci sociální politiky státu posteskl.

Paní Hájková, paní Zemanová a pane Petrásku - problémem Vašich příspěvků ke slibně se rozvíjející diskusi (díky především panu Macháčkovi a panu Kalousovi) je, že popisují stav před "liberalizací" regionální osobní železniční dopravy, tj. před 15.12.2019 !