Filozof sebral odvahu a promluvil o neziskovkách

Petr Bittner

Chceme-li si posvítit na rozhazování veřejných peněz, jsou neziskovky objektivně špatně zvoleným terčem. Každý, kdo si na jejich šikanu přisadí, je leda populistický srab, žádný hrdina.

Mediální prostor se hemží vzrušujícími titulky o lidech, kteří „sbírají odvahu“ a „nebojí se“ něco říct. Takzvaný boj proti politické korektnosti se u nás aklimatizoval coby standardní způsob, jak si obhájit třeba i hlasité uprdnutí v divadle.

Říkat nahlas věci, o kterých se současně domnívám, že s nimi „souzní celý národ“, je asi tak odvážné, jako okrást slepou babičku za pomoci motorkářského gangu.

Takový paradox má jediné vysvětlení: všechny ty tlachy o „řízených uprchlických vlnách“ nebo „neomarxistických neziskovkách“ jsou „odvážné“ proto, že člověk tak nějak tuší, že při jejich vyslovení bude nakonec za pitomce.

Rozhodl jsem se taky napsat svůj příspěvek do zlatého fondu „odvážných výpovědí“. Ale tentokrát vážně…

Jelikož tisícihlavá jednotka české policie nedokázala za dva dny najít ani jednoho uprchlíka, následoval jsem úhybný manévr rozhněvaného lidu a zvolil si za předmět svého hrdinského vystoupení alternativní terč: neziskovky.

„Analýza“ Jiřího X. Doležala v posledním Reflexu používá stejné pojmy i symboliku jako otevřeně xenofobní weby. Reflex pomáhá rozdmýchávat nenávist. Zcela bez dotací. Repro DR

Neziskovky jsou falešný terč

Slovo „neziskovka“ není žádný newspeak. Neziskovky se nikomu nesnaží říkat, co si má myslet nebo říkat. Jsou pouze hlasem těch skupin a aktérů, kteří by jinak nebyli slyšet — lhostejno zda jde o menšiny, přírodu či kulturní dědictví.

Dostávat (většinou minimální, částečnou či jinak prekarizovanou) mzdu za práci ve veřejném zájmu není zištná činnost. Ne všechno, co je pro společnost přínosné, generuje zisk. A přesto bychom o to měli usilovat: původní příroda je „nezisková“, a přesto bychom měli chtít, aby se za ni někdo pral, chátrající starobylost je vysloveně ztrátová, a přesto bychom si měli vážit všech, kdo o ni dbají.

Tržnímu prostředí jsou rašeliniště i zříceniny kompletně u šípku, dokud do nich někdo nevrazí turniket…

A pakliže je EU schopná zjistit nespravedlivá pokřivení na pracovním trhu či ve vzdělávacím systému, pak je namístě zařadit jejich oběti do stejného ranku: neziskovky jsou zásadním výdobytkem evropské demokracie — jsou hlasem všech, kdo buďto vlastní hlasivky nemají, nebo jsou systémem záměrně či ze setrvačnosti přeslýcháni.

Že se štvavé konspirační kampaně účastní Parlamentní Listy, by nás nemělo překvapit. Repro DR

Pokud je Evropa něčím nejlepší na světě, pak je to právě svou schopností detekovat nespravedlnost a ochotou napravit ji.

Chceme-li si posvítit na rozhazování veřejných peněz, jsou neziskovky objektivně špatně zvoleným terčem. Přitom se stačí podívat, kolik peněz nám uniká na daních.

A co teprve kolik toho z našich daní ročně schlamstnou podniky jako Fotbalová asociace (337 milionů) nebo Autoklub ČR (100 milionů). A tahle semeniště papalášů jsou přitom sama o sobě zatraceně „ziskovky“…

Na romskou integraci do vzdělávání přitom dala vláda v sledovaném roce 2014 „astronomických“ 12 milionů. Z deseti nejdotovanějších neziskovek je 7 sportovních, zbývající tři jsou Člověk v tísni, Horská služba a Slezská diakonie…

Neziskovky jsou objektivně falešný terč a každý, kdo si na jeho šikanu přisadí, je leda populistický srab, žádný hrdina.

Protiproud konspirátora Hájka, vybraná společnost v koalici proti-neziskových. Repro DR

Nehodlám však naskakovat na vlnu sebemrskačství, nehodlám uklidňovat rozohněný lid, že „výdaje na neziskový sektor jsou zanedbatelné“… Odmítám přistoupit na hru „jak ubrat ze správných požadavků, abych se vlíbil mýlící se většině“: ano, výdaje na neziskové organizace jsou směšně nízké — měly by však být o poznání větší…

Globálně se podíl neziskového sektoru víceméně kryje s životní úrovní. V Norsku, jednom z dlouhodobých lídrů v klíčových ukazatelích životní úrovně, by se bojovníci proti neziskovkám dozajista zbláznili. Zato v takovém Somálsku by se jistě cítili jako doma. Žili by sice o 30 let kratší dobu, o to intenzivněji by však mohli užívat svého snu o neposkvrněné tržní svobodě.

Neziskovky jsou nepostradatelným aktérem moderních demokracií. Jednotlivé státy i Unie si jich tolik cení nikoli proto, že skrze ně můžou uskutečňovat svoje levičácké sny, ale především protože dovedou se zcela zanedbatelnými náklady realizovat oficiální evropskou politiku.

Místo aby byla veřejnost konečně ráda, že část moci těch proklínaných „politiků, kteří nikdy nepoznali práci“ na sebe vzali ochotní, pro ty účely vzdělaní pracující, přenáší se část lidového hněvu právě na ně.

Jejich pozice se totiž v českých zemích stala jednou z nezbytných součástek pomatené konspirační teorie o spiknutí elit proti „normálním lidem“: neomarxisté uchopili evropskou moc, skrze své odcizené byrokraty znásilňují evropský porobený lid zvráceným dobrem a tolik potřebné voliče si do Evropy zvou z muslimských zemí. Neziskovky jsou buňkami neomarxistických rozvědek, pracují v nich dělníci každodenního neomarxismu.

Ten scénář je psaný na koleni, ale pokud se člověk moc nesoustředí, může mu posloužit. Jelikož tu zoufale chybí reální uprchlíci, zůstává tu přeci jen někdo, komu se dá nabančit: z mizerně placených aktivistů se stává dostupný terč pro celou řadu frustrací, od těch sociálních po ty symbolické. Ruku k „spravedlivému“ dílu většiny rádi přiloží i nezařazení rasisti a náckové, kteří k tomu ani žádné konspirační leporelo nepotřebují — stačí jim, že ti hipíci brzdí „konečná řešení“ libovolných menšin.

Nejen pofidérní weby typu Parlamentních Listů nebo Protiproudu, ale už i deník Právo si v sobotu přisadil k trendu nazývání pitomosti odvahou. Foto facebook.com

Norské fondue Jitky Chalánkové

Jak popsal Tomáš Pavlas, hojně propírané Norské fondy „nevznikly na základě idealistické norské potřeby podělit se s ostatními o své bohatství, ani jako výraz potřeby šířit norskou představu dobra. Jde o pragmatický nástroj, který na základě dohody Evropské unie a Norska umožňuje i nečlenovi unie obchodovat na unijním trhu bez cel“.

Ne, Norsko není neomarxistickým hnízdem, ani Norské fondy nejsou zástěrkou pro implementaci neomarxistické agendy. Z fondů jsou financovány výhradně projekty, které prošly schvalovacím procesem: Norové nám nevnucují „svoje pojetí dobra“, jak blouzní místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková, ale pouze přispívají na to, co jako „dobro“ definovaly komunální, národní i unijní demokratické mechanismy.

Možná by si paní místopředsedkyně přála docela jiné priority — proti tomu nelze nic namítat. Pokud by je však chtěla nějak realizovat, musela by její partaj mít o poznání větší podporu než současných 6 %.

Na druhou stranu, pokud preference TOP 09 do voleb ještě o fous spadnou, setká se Jitka Chalánková ve vroucném objetí s Martinem Konvičkou, Janou Volfovou, Petrem Hamplem, Petrem Machem, Adamem Bartošem, Tomášem Vandasem, Klárou Samkovou a brzy i Tomiem Okamurou ve fantastické mimoparlamentní proti-neziskové opozici zmatených marginálů.

Podobné populistické halekání pasoucí se na momentálním vrtochu veřejné nenávisti beztak jinam nepatří.

    Diskuse (51 příspěvků)
    Luděk Ševčík, OSVČ
    May 22, 2016 v 12.51
    Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi?
    To by měla být otázka, kterou by si měl autor položit primárně, než vytáhl do svatého boje.
    A většina veřejnosti prostě "neziskovky" ráda nemá, což je kulantně /korektně/ řečeno. Kdo by taky měl rád organizace, které z jeho daní pracují proti jeho zájmu? Přesto je hněv veřejnosti směřován špatným směrem. I když možná....
    Především to, aby neziskovky byly skutečně prospěšné, si musí hlídat stát. Není možné rozdávat peníze za nějaké řeči, za prací neziskovek musí být konkretní výsledky. Fasuju peníze na pomoc vyloučeným, tak musím vykázat kolika a jak jsem pomohl, musím být odměněn za to, kolik jsem jich například začlenil zpět do společnosti. Ne za vydané bulletiny a podobné hovadiny.
    Teď k tomu "i když možná...". V současné době se "neziskovky" leckde staly vcelku mocnou lobby, která si určuje sama co bude dělat. Propojená se státními institucemi dokáže zneplatnit i demokraticky přijaté zákony /například předpis 252/2014 Sb./. Vymkla se státní moci. Dehonestuje soudce, dělá nátlak na Policii.
    I když tohle by si měl do pořádku dát Stát. Vždyť koneckonců žijeme v kapitalismu, tak je logické, že si "neziskovky" hlídají především své kšefty. Potom by ale autor neměl být tak citlivý na kritiku. Byznys je byznys. A když čím víc peněz, tím bývá méně morálky. Vzpomeňme jen, jaké veletoče předváděly neziskovky v Brně, když se objevila možnost dostat se k 400 000 000 z programu Housing First. Vždyť mžikem popřeli veškerou svoji předešlou práci.
    Operovat s nízkými příjmy zaměstnanců "neziskovek" je klouzání na tenkém ledě. Ještě by někdo chtěl pak vidět skutečné příjmy, cesťáky a další náhrady a byla by z toho zbytečně zlá krev.
    Pravda je taková, že kde stát svěří svou funkci do rukou servisním organizacím, tam většinou tratí. Záleží pak na něm, jestli to bude málo, nebo hodně.
    A to, že se neziskovky staly terčem pravicových stran jen ukazuje, jak nešťasné je, že se ony hlásí k levici. Lepší patrony pro pravicové kanóny těžko existují.
    Jindřich Jedlička
    May 22, 2016 v 13.16
    Dovolte mi, autore, abych vám poblahopřál.
    Dostal jste se do vyšší soutěže autorů DR o to, kdo nejrychleji vyprovokuje zdejšího dvorního trolla k hloupé a agresivní reakci. Zdá se, že výpady páně Ševčíka pod textem stanou se měřítkem kvality článku :-))
    Luděk Ševčík, OSVČ
    May 22, 2016 v 13.43
    A já zase blahopřejí vám, pane Jedličko.
    Lepší analýzu svého Já jste asi těžko mohl poskytnout. Jste vrcholem demokratičnosti, humanismu a tolerance.
    Vaše hodnocení oponentů také dosti napovídá o charakteru DR. Kdo ví, jak by se s morálním kodexem vypořádal někdo, kdo by nezpíval lahodnou píseň autorům? Zda by mu podobné invektivy prošly?
    Jindřich Jedlička
    May 22, 2016 v 15.10
    posílám smajlíka
    :-))
    Michal Rusek, sazeč
    May 22, 2016 v 17.52
    Panu Jedličkovi
    "vyprovokuje zdejšího dvorního trolla" – ad hominem
    " k hloupé a agresivní reakci" – absence argumentu, ryze subjektivní
    "páně Ševčíka" – ironizující hodnocení

    Slyšel jste už někdy o tom, že ve slušné společnosti se neargumentuje "ad hominem"? Pokud ne, doporučuji vám tento odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumentum_ad_hominem

    Ale možná vás za to ti, kdo vyznávají podobně pokleslé formy dialogu, odmění frenetickým potleskem. Jak se taková povahová vlastnost označuje? Napovíte mi?

    A ten smajlík asi znamená, že se u toho dobře bavíte? To je jistě argument vysoce relevantní.

    P.S. V druhém fóru u Moniky Horákové, jste podle mého zcela mylně uvedl, že stačí 100 tisíc novorozenců ročně, abychom nevymírali, já uvádím číslo kolem 150 tisíc. Zkuste tam nějak doložit své tvrzení, díky.
    Michal Rusek, sazeč
    May 22, 2016 v 18.50
    Výdajové priority vlády ČR... volnočasové aktivity pro imigranty vs. peníze pro Klokánky
    »Dostávat (většinou minimální, částečnou či jinak prekarizovanou) mzdu za práci ve veřejném zájmu není zištná činnost.«

    Já zase čtu, pokud vezmu jako příklad konkrétně neziskovku Martina Rozoumka a jeho Organizaci pro pomoc uprchlíkům (2014), že

    – celkové příjmy byly 22 milionů,

    z toho na mzdy připadlo – 14 025 000 Kč (14 milionů), dále
    – 3,2 milionu připadlo na "ostatní služby", co to je?
    – 1,0 milionu přišlo na cestovné
    – 1,7 milionu na "poskytnuté příspěvky právnickým osobám"
    – a konečně 1,3 milionu příspěvky fyzickým osobám.

    Přitom 3,2 milionu šlo přímo ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků, další miliony přišly jako dary od obcí.

    Výroční zpráva PDF zde:

    http://www.opu.cz/wp-content/uploads/2015/10/OPU_Vyrocka2014_Final_web.pdf

    Krásné fotografie, vaření polévky atd.

    4 osoby – ředitel a zástupce a vedoucí
    17 – sociální pracovníci
    2 – terénní pracovníci
    10 – právní poradci
    4 – vzdělávání aj.
    6 – administrativa

    Když pomineme představu, zda je nutných hned 6 lidí v administrativě atd., tak částka 12 milionů rozpočítaná na 43 lidí na plný úvazek (což ze zprávy není zřejmé) znamená mzdové náklady 24 tisíc na osobu. V průměru. Toto číslo neodpovídá prekarizované práci, kdy minimální mzda v ČR je 9900 Kč na osobu...

    * * *

    Místo zcela konkrétní vykonané práce, je v úvodu TZ jen seznam projektů, příklad:

    »individuální a intenzivní podpora integrace cizinců, výjezdy dobrovolníků do uprchlických zařízení a v o l n o č a s o v é
    a k t  i v i t y pro imigranty« – po celý rok 2014

    »prosazování volební práva pro trvale usazené cizince ze třetích zemí v místních a krajských volbách, zvýšení zapojení cizinců do rozhodovacích procesů« – celý rok

    »zvýšení povědomí o integraci cizinců do české společnosti a podpora jejího aktivního zapojení do tohoto procesu – workshopy, přednášky, multikulturní akce« – celý rok

    »terénní sociální práce v rodném jazyce cizinců na území městské části Prahy 14, volnočasové aktivity pro děti žijící
    na Praze 14« Atd.

    Z výše uvedených informací přitom není zřejmé, jaká konkrétní práce byla vykonána, kolika lidem bylo r e á l n ě pomoženo atd.

    Bylo by to vše pěkné, pokud by rozpočet ČR současně našel peníze např. pro Klokánky, tedy na naše děti. Na ně v rozpočtu nezbylo:

    »Nejen že musí Klokánky a zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči (ZDVOP) vydržet do dubna příštího roku, než se změní systém jejich financování, ale letos ještě nedostaly ani korunu. Ze zákona přitom musí svoje příspěvky dostat…«

    http://www.maxovaradka.eu/z-tisku/penize-pro-klokanky-jsou-ale-ministerstvo-je-nemuze-vydat/

    Také zde žijí české hendikepované děti, které nemají ani potřebné pomůcky, vozíky atd. – To vše je v druhém pořadí? Proč se nenajdou i pro ně finanční zdroje? Naše děti jsou lidé druhé kategorie?
    Luděk Ševčík, OSVČ
    May 22, 2016 v 19.3
    Rozčilovat se zde je zbytečné.
    Lidi jsou prostě jenom lidi a to, že někdo vystupuje jako aktivista, z něj ještě automaticky nedělá demokrata, humanistu a člověka eticky na výši.
    Lidi jsou prostě jenom lidi a to, že někdo pracuje v neziskovce ještě neznamená, že je člověk morálně bezúhonný, jehož jediným cílem je konat dobro. Peníze dokáží zviklat i silné charaktery a pokud je možno čerpat je bez řádných pravidel a kontroly, i Vodičková po sobě dokáže zanechat spoušť. I když ona si možná nenamazala, ovšem zase neuměla asi hospodařit, tak si namazali jiní. Člověk je slabý a pokušení jsou silná.
    Já mám ve veliké úctě všechny ty, kteří pracují ve svém volném čase a bez nároku na odměnu pro druhé. Jakmile se to však stane jejich zaměstnáním, vidím to jako práci jako každou druhou. Nevím, proč bych měl mít větší úctu k zaměstnanci neziskovky, než například k nějakému doktorovi, či třeba policistovi. O těch vím, že přímo zachraňují lidské životy, což u zaměstnance neziskovky asi nebývá tak časté.
    Já bych preferoval, aby stát, pokud možno, převzal zpět svoji funkci a neplatil za ni servisní organizace. Vyšlo by to jistě levněji a byl by v tom pořádek. A hlavně by se zamezilo tomu, aby servisní organizace nemohly uměle vytvářet problémy, které by pak, za odměnu od státu, řešily.
    Buď takto, nebo jasná a přísně stanovená pravidla.
    Michal Rusek, sazeč
    May 22, 2016 v 19.45
    Trochu starší info, nevím, co se změnilo (2007)
    http://kvf.vse.cz/storage/1239810357_sb_sadovsky.pdf

    »Z výše zmíněné zprávy [01] o rozsahu 39 stran je zřejmé, že dotace jsou rozdělovány naprosto nesystémově, například u dotací ze státního rozpočtu získaly subjekty se saldem v Praze více než 49 % z celkového objemu poskytnutých dotací, největšími příjemci byli Český svaz tělesné výchovy, Nadace rozvoje občanské společnosti a Horská služba ČR, o.p.s.

    U dotací z rozpočtu krajů bylo 37% poskytnuto z rozpočtu Hlavního města Prahy, 15 % z rozpočtu Jihomoravského kraje a 8 % z rozpočtů Olomouckého a Středočeského kraje.

    Největší podíl (33 %) směřoval do oblasti sociální věci a politika zaměstnanosti, dále do tělovýchovy (27 %) a Kultury a ochrany památek (12 %).

    Oblasti, které jednotlivé kraje podporují, se značně odlišují. Například do oblasti Sociální věci a politika zaměstnanosti směřovala v krajích dotace ve výši 20 až 50 % vyjma Karlovarského kraje (0 %), Plzeňského kraje (4 %), Moravskoslezského kraje (9 %) a Královéhradeckého kraje (60 %).

    U obecních rozpočtů je dotační politika zaměřena především na oblast tělovýchovy (38,6 %), ale mezi výší podpory jsou velké rozdíly.

    Pro účely tohoto pojednání je důležitá celková výše poskytované dotace, která činí podle údajů roku 2007 téměř 15 miliard Kč (14.484.341).

    Výdaje státního rozpočtu za rok 2007 podle státního závěrečného účtu [04] činily cca 1 041 miliard (1040,78 mld. Kč).

    Z toho velmi lehce vypočteme, že poskytnuté dotace činí cca 1,5 % z celkových výdajů státního rozpočtu (1,440922 %).«
    Michal Rusek, sazeč
    May 22, 2016 v 19.56
    2015–2020
    Jindřich Jedlička
    May 22, 2016 v 20.20
    Pane Rusku,
    komunikace s panem Ševčíkem zde má svoji historii, a zajisté bych si ho nedovolil ani ironizovat, a už vůbec ne nazvat trollem, kdyby šlo o první kontakt. Nicméně dávám Vám za pravdu, morální kodex zdejších diskusí bych neměl příliš napínat, lépe je tedy nereagovat a nechat poslední slovo jemu samému.

    Žádáte o to, abychom se vrátili k tématu vymírání. Zdejší diskuse se mají týkat tématu, přesto krátce: To, co píši, není odmítání pomoci rodinám, nýbrž odmítání pomoci bankám (penzijní reforma) pod záminkou "nepříznivého demografického vývoje". Lišíme se v definici slova vymírání. Já mám vzdělání biologické a zemědělské (zootechnika). Pro mne vymírají sumatránští tygři, bornejští orangutani, balijští nosorožci. Existují dvě základní populační křivky (a samozřejmě přechod mezi nimi). Fakt, že člověk jako druh přešel (odlišil se tím od příbuzných lidoopů) k J-křivce, (silně se přemnožuje) sám o sobě vede k následným propadům. Ty jsou ovšem lokální. Fakt, že lýkožrout smrkový několik let po kalamitě z lesa prakticky zmizí, vůbec neznamená, že vymírá. Stabilní populace trvale neroste, trvalý růst je nutně neudržitelný a vede k odporu prostředí. Vámi požadovaná natalita 150 tisíc novorozenců ročně by při nízké dětské úmrtnosti znamenala takový trvalý růst (převyšovala by trvale mortalitu bez ohledu na prodlužování délky života atd.) To je neúnosné, a tudíž nežádoucí. Stabilní populace cyklicky mírně roste a zase mírně klesá (s-křivka).
    Natalita kolem 100 tisíc novorozenců ročně není žádným vymíráním. Je to deset milionů narozených za sto let. Při střední délce života (pozor, ona roste) pro jednoduchost 75 let a zanedbatelné dětské úmrtnosti by cokoli nad 133 tisíc porodů znamenalo růst populace. Vašich stopadesát tisíc je prostě cesta do neštěstí.
    + Další komentáře