Česká strana sociálně demokratická nad propastí

Jakub Patočka

Základní scénář vývoje, pokud ČSSD neprosadí rozpuštění Sněmovny, je natolik ponurý, že prakticky není cena, kterou by neměla být ochotna za předčasné volby zaplatit.

Jak skvělé se zdály vyhlídky sociálních demokratů předtím, nežli padla vláda Petra Nečase. A jaká úzkost se jich zmocňuje dnes, když se jim to, po čem tak prahli, konečně splnilo... Vloni v září jsme v DR vydali text Je třeba zastavit Zemana. Psalo se v něm:

„Miloš Zeman, nejenže není kandidátem levice; je to ještě horší. Jedná se o trojského koně pravice, zbraň hromadného ničení sociální demokracie, jakou pravice sama ve svém arsenálu nemá a vzhledem k hloubce svého úpadku ani mít nemůže. Snad pro nikoho, nežli pro současné sympatizanty Zemana s levicovými východisky, neplatí lépe pořekadlo: dobře si rozmyslete, co si budete přát; mohlo by se vám to totiž splnit.

Pro Českou stranu sociálně demokratickou, její současné vedení, by byl strašlivou prohrou už sám fakt, kdyby její kandidát v prvním kole se Zemanem prohrál. Je to nakonec velká zkouška kompetence a nastavené zrcadlo, v němž sociální demokraté spatří věrný obraz vlastní totožnosti. Kolik v nich ještě ze Zemana vězí? Bohužel zatím se zdá, že mnohem víc, než by si mnozí ve vedení sociální demokracie chtěli přiznat.“

Vloni v září bylo ještě nepochybně v moci České strany sociálně demokratické zabránit Zemanovu zvolení prezidentem, ba i prosadit svého vlastního kandidáta. Neochota konfrontovat se s Milošem Zemanem v principiálním politickém zápase za mnohem příznivějších podmínek, než jaké nastaly dnes, ale způsobila, že se „trojský kůň“ pravice na Hradě opravdu ocitl. A jako takový se dnes chová.

Bráno z nadhledu Zemanovo rozhodnutí pověřit Jiřího Rusnoka, aby sestavil úřednickou vládu, je legitimní. Neměl důvod brát v potaz na poslední chvíli vyslovený příslib Miroslavy Němcové, že má 101 podpisů pro vládu — stávající koalice dávno pozbyla demokratickou legitimitu.

Zeman se tímto krokem stal pánem situace. On má iniciativu, ostatní musejí reagovat. Pověření Rusnoka odblokovalo politickou situaci, věci se daly do pohybu, prokreslily se možnosti budoucího vývoje. A sociálním demokratům to, co spatřili, oprávněně nahnalo hrůzu.

Stojí před námi dvě základní varianty: buď se podaří rozpustit stávající Sněmovnu a vynutit předčasné volby letos na podzim, anebo se v provizoriích s úřednickými či polopolitickými vládami protlučeme do řádného termínu příštích voleb.

Jakkoli by rozpuštění Sněmovny v dané situaci bylo jediným čistým řešením, jeví se každým dnem vzdálenější, protože politické strany i početný houfec nezařazených poslanců si dobře uvědomují, že předčasné volby by byly výhodné především pro sociální demokraty.

Pokud bychom šli volit na přelomu září a října, naděje lidí by se neměly příliš kam jinam upnout, sociální demokracie by mohla počítat s výsledkem vysoko nad třiceti procenty, obě strany pravice by byly slabé, komunisté více méně na svém a dost možná by ve Sněmovně zasedly pouze tyto čtyři subjekty. Sociální demokraté by mohli s vysokou pravděpodobností vládnout sami. Hrad by měl jen malý vliv.

Jenomže pokud se Sněmovna nerozpustí v půli července, čas se rozběhne strašně rychle. Bude ve schopnostech Miloše Zemana a jeho pomocníků prozdržovat se svými dvěma pokusy až někam k Vánocům, možná k Novému roku. Kdo pak bude vyhlašovat volby na březen, je-li řádný termín v červnu? A co pak na těch dvou třech měsících nakonec sejde?

Takový scénář už někdo přirovnal k situaci v roce 2009 a 2010. Ústavní soud tehdy krajně sporným rozhodnutím zrušil předčasné volby, připravil tím sociální demokracii o jistý triumf, umožnil pravici se zkonsolidovat, a zejména marketingovému populistickému projektu jménem Věci veřejné získat půdu pod nohama. Přirovnání ale nesedí: současná situace je pro ČSSD mnohem horší.

Pokud by vládl do řádného termínu voleb v roce 2014 kabinet Jiřího Rusnoka, budou působit všechny následující trendy:

  1. Rusnokova vláda se bude pokoušet realizovat vybrané části programu sociální demokracie. Jak na to bude ČSSD reagovat? Bude návrhy podporovat, anebo je odmítat? Ale s jakým argumentem? Že je Rusnok vykradl? Anebo proto, že postrádají demokratickou legitimitu? Tomu budou zvláště ochotně rozumět voliči v Šumperku, v Sokolově nebo v Břeclavi. Vztah k Rusnokově vládě bude ČSSD vnitřně štěpit. Anebo přesněji: bude v ní izolovat ty nejprogresivnější.
  2. Nedosti na tom. Základní, pro média zajímavý, konflikt se bude odehrávat mezi Rusnokovou vládou a pravicovou „jakoby“ opozicí. ČSSD se ocitne mimo ohnisko pozornosti, jako hráč, který vystřídal. Nadto počítejme s tím, že podstatná část ministrů Rusnokovy vlády, pokud by vydržela do příštích voleb, se stane volebními lídry SPOZ. Připočteme-li k tomu, že největší mediální platforma levice, deník Právo, pracoval nepokrytě pro SPOZ už v době, kdy byl bezvýznamnou mimoparlamentní stranou, ČSSD bude těžko hledat půdu pod nohama.
  3. Pravicové strany se mohou v takovém uspořádání cítit jako hráč hry Monopoly, který dostal kartu „Jdeš z vězení zdarma“. Sněmovnu budou zřejmě dál kontrolovat. A k volbám se nepůjde po pádu jejich hrůzostrašné vlády, ale po roce jejich opozice proti vládě „Zemanově“.
  4. Populisté dostanou čas vyrůst. A zejména Andrej Babiš nebude váhat. Má vlivná média a své mocenské postavení v nich zkonsoliduje během pár měsíců. Přihlédneme-li k osobnostem, které již získal, je pravděpodobné, že pokud dostane čas do příštího léta, výsledek Věcí veřejných přinejmenším zopakuje.

Sociální demokracii by v takovém uspořádání nezbylo než se domluvit s SPOZ a doufat, že získá ještě toleranci komunistů, anebo vyjedná cosi na způsob opoziční smlouvy s jednou z pravicových stran. Je dost možné, že právě po tom Miloš Zeman prahne. Otevřela by se tím cesta k „sjednocení“ levice — její páteří by se staly korupčně klientelistické regionální struktury v ČSSD a bezskrupulózní zemanovská technokracie.

To je základní potíž se Zemanem: navzdory vší rétorice není levicovým politikem, jen se podívejme na to, jací lidé dnes obsazují úřednickou vládu. Zeman je technokrat, který pomáhá udržovat postavení privilegované elity, navzdory všem populistickým řečem je to muž velkokapitálu a korupčních struktur. Ruskou variantou beznadějně nesmyslného temelínského projektu hodlá Českou republiku zavléct do postavení zchromlého vazalského státu.

Pokud bude ve Sněmovně dělit ČSSD a SPOZ jen pár procent, není nikterak divokou představou ani slučovací sjezd ČSSD a SPOZ s triumfujícími Milošem Zemanem, Zdeňkem Škromachem, Marii Benešovou a Michalem Haškem. A jména lidí, kteří dostanou cejch kazisvětů, si každý umí představit.

ČSSD snad ještě nikdy nehrozilo tolik jako právě nyní, že se ocitne na trajektorii, k jejímuž konci se dnes vcelku rychle blíží ODS. A je zde na místě poznamenat, že sami sociální demokraté si prostřelili nohu, když člověka nejzpůsobilejšího této tendenci čelit, Jiřího Dienstbiera, na sjezdu v Ostravě odstranili ze svého vedení.

Co by zficovatění či rovnou putinizace české levice znamenalo pro českou politiku? V základním důsledku především to, že od stranické politiky, jak se od listopadu 1989 u nás formovala, by již nebylo možno realisticky očekávat naději na podstatnější zlepšení poměrů. Slovo by zřejmě dostali populisté jako Andrej Babiš a nakonec by kladnou změnu mohla přinést až nějaká lidová revolta; příští „české jaro“, občanská revoluce.

Jelikož toto je nejpravděpodobnější scénář, pokud se nebudou konat předčasné volby, není prakticky nic v mezích demokratické politiky, co by vedení ČSSD nemělo slíbit komunistům a jedné z pravicových stran za to, že je získá k rozpuštění Sněmovny. Je státnickou povinností Bohuslava Sobotky za jakoukoli cenu předčasné volby vyjednat.

Nejde jen o ČSSD, ale o zachování systému, jehož je jejich strana stále ještě pilířem. Není totiž v české politice dnes větší hrozby nežli populisté jako Zeman či Babiš. Před nimi je třeba ji chránit.

    Diskuse (47 příspěvků)
    FO
    Filip Outrata, redaktor
    July 2, 2013 v 13.25
    Neupínejme se k rozpuštění Sněmovny
    Obávám se, že upínat se k rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám je nereálné. Za stávající situace je takřka jisté, že Sněmovna rozpuštěna nebude. Nehodí se to totiž nikomu s výjimkou části ČSSD.
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    July 2, 2013 v 14.12
    Článek mi mluví z duše
    a považuji tento problém za naprosto klíčový.
    Proto sem kopíruji svůj příspěvek z paralelní diskuse (debaty mají tendenci po čase utichat a přesouvat se k nověji publikovaným textům).


    "Právě prezident je přece ten, kdo dnes brání solidární stát a demokracii, když nominací nového premiéra stopnul nesolidární nedemokratické vládnutí trojkoalice."

    Nic nemůže být pravdě vzdálenější - velmi prosím všechny příznivce a obdivovatele M. Zemana, aby se konečně probrali! Tomuto člověku jde jen o posilování osobní moci, vyřizování účtů a oslabování socdem. Nějaké levicové hodnoty, solidarita a já nevím co ještě - to je mu, s odpuštěním, ale nelze to říct jinak - U ZADKU. Stejně jako přímá demokracie. Zeman "obyčejnými lidmi", svými voliči, pohrdá - cynicky je pouze využívá.

    Zeman je KAMARÁD pravice (hlavně ODS, ale nakonec i toho Kalouska) a pomáhá především jim - nyní zejména tím, že znemožňuje nové volby.
    Ale i sama Rusnokova vláda, která - jak zde někdo velmi přiléhavě napsal - "vytuneluje" nejviditelnější programové body ČSSD, je trojským koněm nejen proti sobotkovcům, ale proti celé socdem.

    Zeman ovšem poškozuje také KSČM, protože čím budou volby později, tím více nespokojených, protestních voličů odchytí Babiš a podobní... Zdá se však, že u komunistů si Zemanovu nebezpečnost uvědomuje výrazněji jen p. Dolejš.

    Zkrátka, M. Zeman je neštěstí nejen české levice, ale naší politiky a naší země vůbec.
    Jak krásné by bylo, kdyby prezidentský úřad třímal ve svých chvějících se rukou K. Schwarzenberg! Jistě by jmenoval premiérkou M. Němcovou, naštvanost lidu by utěšeně rostla - to by pak bylo skvělé vítězství v květnu 2014! Místo toho nás čeká rozvrat těch posledních sil, které by ještě, p. Švandová, mohly neoliberálním tsunami vzdorovat....

    Hanba M. Zemanovi nastokrát!
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    July 2, 2013 v 14.15
    Jenom bych se Jakuba Patočky zeptal:
    Co dělat a jak mohu eventuálně pomoci?
    ON
    Oto Novotný, politický analytik
    July 2, 2013 v 16.3
    Do voleb 2014 dojde k fragmentalizaci politické scény posílením SPOZ, ANO 2011 a Úsvitu přímé demokracie T.Okamury. Na toho Patočka v článku pozapomněl. SPOZ a ÚPD oslabí socdem, Babiš spíše pravici. Opravdu důvodné obavy, že ČSSD neobhájí ani slabý volební výsledek z roku 2010. Aritmetika technokratů počítá s tím, že se to ČSSD vrátí spojením s SPOZ ve vládě, popřípadě teatrálním slučovacím sjezdem pod heslem, co bylo ukradeno, napácháno, bude odškodněno. Tohle ale už nebude stará dobrá socdem, jakkoli poznamenaná nejrůznějšími vadami, ale přesto nemalou částí svých členů věrná velké levicové tradici, poslání a hodnotám. Krátkozrakost mnoha voličů této strany je z důvodu úlevy nad odchodem nejděsivější polistopadové vlády pochopitelná. Krátkozrakost či defétismus některých představitelů ČSSD... Marně hledám slušné slovo.... Pokud má ale tato strana ještě špetku zdravého rozumu, měla by sakra rychle zapřemýšlet. Dnes, zítra, pozítří,.... do týdne. Pak už bude zjevně pozdě.
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    July 2, 2013 v 16.5
    Pane Jakube Patočko,
    článek je jistě promyšlený a logický, ale.
    Z pozice koho je ten článek vlastně napsán? Z pozice člověka, kterému leží na srdci blaho občanů tohoto státu, nebo kterému leží na srdci blaho a volební výsledek ČSSD?

    I pokud ČSSD v brzké budoucnosti vyhraje volby a přitom bude dál pokračovat v technikách korupčního vládnutí, proti kterým v opozici nic neudělala - ba ani je řádně nedokázala pojmenovat - tak to pro nás občany asi nebude tak velká změna!
    Roman Kanda
    July 2, 2013 v 18.18
    Rozpaky nad textem
    Myslím, že paní Švandová to řekla jednoduše a naprosto výstižně; zcela s tím souhlasím. Jsem možná příliš skeptický na to, aby mě podobné vnitrostranické agitky vzrušovaly, jen můžu říct, že mě permanentní démonizace Miloše Zemana začíná nudit.

    V článku, zdá se mi, je určitý logický rozpor. Na jedné straně se tvrdí, že Zeman není žádný levicový politik. Na straně druhé se ale píše o tom, že jím jmenovaná vláda bude tunelovat program ČSSD (tj. bude jednat levicově, lze-li soc.dem. program považovat za levicový cum grano salis). Jak to tedy je? Bude Zeman/Rusnok tunelovat program soc.dem. prostě jen tak, ze škodolibosti? To se mi zdá jako krkolomná konstrukce, zřejmě mám málo vyvinutou paranoidní představivost.

    Stále více se ukazuje, že B. Sobotka je slabý hráč, který nemá jasno o druhém tahu, zatímco Zeman už uvažuje nad šestým. Bohužel.

    P.S. Nevšiml jsem si, že by Právo kopalo za SPOZ. Např. A. Mitrofanov zcela jistě ne.
    Martin Šimsa, filosof
    July 2, 2013 v 20.41
    chybný předpoklad i úkol
    Většinou s texty Jakuba Patočky souhlasím či mi jsou blízké, s tímto ne. Základní Patočkova premisa zní: Je třeba, aby soc.dem. prosadila předčasné volby nebo se jí špatně povede. Tento úkol je ovšem buď vůbec nesplnitelný nebo alespoň podobně těžko splnitelný jako to, aby Zemanova - Rusnokova vláda dostala důvěru. Nechce to Zeman a nechce to ani nově zformovaná koalice, která deklaruje, že má podporu 101 poslanců. Tedy sociální demokracie tahá za kratší konec. Je otázka, zda je požadavek druhého pokusu opravdu dobře promyšlený, zda si tím sociální demokracie pouze nekoleduje o neúspěch. Lamentace nad tím, že se sociální demokracie měla postavit proti Zemanovi za příhodnějších okolností, jsou jen pláčem nad dávno rozlitým mlékem.

    Závěr: Prezident Zeman je silný politický hráč, který se nebojí jít proti všem. Částečně si to užívá, koriguje své kroky jen pokud narazí na všeobecný odpor. Koalice bojuje jako o život, jde jí o všechno, ODS i LIDEM bojují o přežití, TOP 09 vyčkává. Sociální demokracie si musí promyslet strategii i taktiku pro tuto novou situaci a to, co zde načrtl kolega Patočkou tou strategií ani taktikou jistě není. Doufám jen, že černý Petr nezůstane v rukou sociální demokracii, tedy že to nebude ona, kdo bude vládnout - nevládnout bez důvěry do voleb.
    Martin Šimsa, filosof
    July 2, 2013 v 20.51
    splnitelný úkol
    Pokud politické strany ve sněmovně opravdu chtějí zabránit současné i možné budoucí svévoli prezidenta, tak stačí, když se domluví na patřičné úpravě a upřesnění ústavy. Prezident Zeman jasně deklaroval, že si klidně troufne měnit ústavní zvyklosti, ne ústavu. Tak na co ty strany, které si stěžují, čekají?
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    July 3, 2013 v 0.47
    R. Kandovi
    Ano, Zeman / Rusnok budou tunelovat program socdem jednak ze škodolibosti, jednak proto, že jinak přece SPOZ nemůže přetáhnout socdem voliče - Zeman byl socdem příznivci zvolen a on své voliče nechce zklamat. Ne proto, že by uznával nějakou etiku či morální závazky, ale proto, že chce být "úspěšným" a alepsoň u levičáků oblíbeným prezidentem a že možná - nedej bůh - počítá s dalším prezidentským mandátem.
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    July 3, 2013 v 1.12
    P. Švandová,
    zájem obyčejných poctivých lidí a zájem ČSSD se do značné míry shodují. Jistě, i v socdem je řada korupčníků a bafuňářů, ale není jich tam rozhodně více než v pravicových stranách anebo různých formacích typu VV, ANO atd.
    Komunisté jsou nepoužitelní, leda jako stafáž a podpora socdem vládě.
    Takže kdo bude hájit prostý lid? Obejdeme se bez politických stran, jak sugeruje p. Tožička a někteří jiní? To v dohledné době sotva.

    Čili ano, v Lidovém domě se bojuje i za nás, i za ten váš skromný důchod a zhoršující se existenční vyhlídky...
    + Další komentáře