Ztrapnění USA a nutnost detrumpizace

Poslední vyhrocení situace v USA ukazuje, jak blízko může být zásadní změna světa. Spojené státy nemusí být v popředí negativních změn, ale citlivost vůči nim také mají. Jakékoli překlopení misek vah zde by mohlo znamenat dramatické překlopení světových poměrů během pár roků.

V USA budou muset více přemýšlet o větších změnách, včetně institucionálních. Staletá tradice je působivá, ale žádná oblast, tedy ani společenskopolitická, nemůže trvale fungovat bez přispění podstatných reforem.

Když otcové ústavy Spojených států diskutovali o tom, jaký má tato mít základní charakter - zda převážně republikánský, to jest s rozhodující mocí samotného lidu, anebo převážně institucionální, to jest s rozhodovací mocí na straně státu, nevládla mezi nimi v této otázka nijaká shoda. Naopak, diskuse a spory kolem ní byly velice zásadní a emocionální. Neklame-li mě paměť, byl to James Madison, který napsal Georgi Washingtonovi varovná slova: "Pane! Lid je jako divoké zvíře; a je nejvyšší nutností stát ochránit před neovladatelnými pudy tohoto zvířete!"

Jeho prorocké varování se naplnilo bezezbytku v tu chvíli, kdy chátra pronikla do samotného centra americké státní moci, a okupovala ji. A když se američtí zákonodárci - tito nejvyšší reprezentanti "vůle lidu" museli v panice zabarikádovat před svým vlastním lidem. Obrazy z bitek v parlamentech, které dosud byly známy pouze z banánových či jim obdobných republik, jsou najednou vysílány z amerického Kongresu - tedy ze stále ještě vedoucí demokracie tohoto světa.

Ano, jedná se samozřejmě o naprostý exces, který v této podobě zřejmě zůstane nadlouho singulární událostí. Ale už samotná skutečnost, že k takovému excesu vůbec mohla dojít, je otřásající; a nevyhnutelně znovu musí oživit všechny pochybnosti o samotné podstatě demokracie, jakožto "vládě lidu". Nejde ani tak o to, že do Kongresu USA vtrhlo několik tisíc zběsilých fanatiků; ale tento divoký akt chátry má mnohem širší zázemí, celé desítky miliónů (!) Američanů nadále pevně věří nestoudným lžím Donalda Trumpa o údajném "volebním podvodu".

A nejhorší na tom je, že tato skutečnost vlastně nemůže být žádným zase tak velkým překvapením. O americké populaci je už vlastně dávno známa neuvěřitelně vysoká míra jejího iracionalismu, občanské i obecné nevyzrálosti, silné náchylnosti ke konspirativním teoriím všeho druhu. Tento latentní iracionalismus nyní jedním rázem explodoval jako sopka, pod kterou se ve skrytu už dlouho kumulovalo vnitřní napětí.

S tímto iracionalismem a občanskou nezralostí (neřkuli přímo primitivismem) se pak ale druží ještě jeden moment: totiž znovu a znovu omílané heslo, že v demokratickém státě je lid absolutním suverénem. Z toho pak u tohoto lidu nevyhnutelně vzniká pocit, že si může dělat co se mu jenom zlíbí. Že není vázán ani zákony, ani rozumem, ani jakoukoli jinou hodnotou či normou. Už Platón varoval, že demokracie - která nestojí na žádném pevnějším fundamentu nežli na libovůli jednotlivce - nevyhnutelně vyústí ve vládu ulice. Poslední události v americkém Kongresu ukazují, jak prozíravé bylo jeho varování.

Ano, tento útok na Kapitol zůstane nejspíš pouze singulární událostí. Ale mělo by to být důrazným varováním, že lid (přinejmenším jeho velké části) stále zůstává oním "divokým zvířetem", a že jeho divoké a iracionální pudy mohou kdykoli propuknout s plnou silou.

Tím „lidem-zvířetem“ ani vládou lidu to pane Poláčku nebude.

V USA nevládne žádný lid (a nevládne ani nikde jinde), ale boháči. A protože tam, kde jsou boháči musí být nutně také chudáci, tak taková společnost boháčů a chudáků produkuje stále rostoucí míru radikalismu. K tomu všemu je USA zemí s nejhorším sociálním zabezpečením, s ohromnou mírou kriminality, s přeplněnými věznicemi a prakticky s neomezeným právem vlastnit vražednou zbraň.

Tady jsou kořeny amerického marasmu a ne v nějaké iracionalitě lidu. A o žádnou singularitu, tedy jakousi náhodnou jednotlivost, tu nejde. Je to problém systémový, celospolečenský a pořádně hluboký. Jen vzpomeňte na policisty nedávno zavražděného Floyda a desítky jiných, které policisté svévolně co chvíli odpraví na amerických ulicích. Nebo na vraždy presidentů, presidentských kandidátů, Martina Luthera, také na WikiLeks atd.

Něco pořádně shnilého je v estblishmentu USA a ne nějaký lid.

Jiří Vyleťal

"... Další tři postřelení zemřeli později v nemocnici."

Už je, pane Jedličko, nějak jasnější, kdo vlastně střílel a jak došlo k těm - nyní patrně již tedy pěti obětem na životech?

Je ovšem nemálo zajímavé, pane Vyleťale, že v nedávné diskusi jste argumentoval přesně opačně: že totiž marasmem současného světa je vinen nikoli systém, nýbrž sami lidé... ;-)

Podívejme se tedy na celou záležitost poněkud blíže. Na jedné straně máte samozřejmě pravdu: do určité míry jsou takovéto excesy jako útok davu na Kongres Spojených států důsledkem respektive projevem životní frustrace, která sama má objektivní příčiny v mnohdy asociálních životních poměrech, ale pramení také z obecného znechucení z politiky respektive politiků. Ve včerejších zprávách to naprosto pregnantně vyjádřili dva mladí lidé (kteří se onoho útoku sami zúčastnili), a kteří přitom nebudili dojem nějakých exhibicionistů či primitivních výtržníků: "Politické partaje jsou naprosto prohnilé. Musejí zmizet!"

A zcela upřímně řečeno je nutno přiznat, že takto principiálně odmítavý postoj k vysoké politice má - při pohledu na její reálnou praxi - nemalé oprávnění. Toto zhnusení politickými čachry ovšem nevládne pouze ve Spojených státech, ale v nemalé míře i v Evropě, respektive jiných částech světa. Tito protestující ovšem z této - o sobě oprávněné - kritiky ovšem vyvozují nikoli snahu o pozitivní překonání takovéhoto druhu politiky, nýbrž naopak postoj negativní: všechno rozbít, a místo nedůvěryhodných politiků všechnu moc předat jednomu jedinému Velkému vůdci. Který svou rozhodností všechno zařídí. A jehož obhroublost, primitivismus a demagogie se těmto lidem pak jeví nikoli jeho nepřijatelnými vlastnostmi, nýbrž naopak jeho přednostmi. Pod jeho pevným vůdcovstvím se všechno stává jasné, přehledné a srozumitelné.

Albert Speer popisoval ve svých pamětech náladu v německé společnosti, za které se k moci dostal Hitler. Bylo to ještě dlouho před jeho nástupem, Speer tehdy ještě studoval architekturu. A jeden jeho profesor mu tehdy řekl: "Všechno je dnes tak složité, chaotické, nepřehledné. Snad je opravdu zapotřebí aby přišel někdo úplně jednoduchý, tak řečeno sedlák, aby do tohoto chaosu vnesl jasné světlo!" - No, a tak přišel Hitler.

----------------------------

Takže v tomto směru je skutečně frustrace velké části (americké) společnosti vysvětlitelná, a zčásti i pochopitelná. Ovšem: to všechno nemění nic na tom, že chátra zůstává chátrou. A že nic nemůže exkulpovat Němce, že si svého času jako "světlonoše" zvolili Hitlera. A stejně tak nic nemůže omluvit fanatické příznivce Trumpa, že ve své slepé oddanosti přehlížejí všechny jeho ničemnosti, všechny jeho lži, všechny jeho podlosti. Protože jestli všechno toto přehlížejí, pak to znamená, že se s tím sami ztotožňují.

Celkem vzato je tedy situace skutečně velice ambivalentní: sám protest proti washingtonskému establishmentu by naprosto mohl být oprávněný; ale zcela zavrženíhodné jsou jeho doprovodné okolnosti.

Přičemž je nutno ještě připojit: není tomu nijak dávno, kdy se velmi podobné scény odehrávaly v německém parlamentu, kdy i do jeho prostorů pronikl zfanatizovaný dav odpůrců proticovidových opatření!

Zkrátka: zdaleka ne vždy když dav útočí na politický establishment a jeho symboly, je přitom veden ušlechtilými důvody.

Informace z tohoto článku Petra Jedličky a z článku na webu Novinky.cz si odporují:

"Kongresman Phillips na sociální síti napsal: 'Byl jsem zpraven o tom, že důstojník policejního sboru Kapitolu zemřel na zranění, která utrpěl...' ... Brian Sicknick byl zraněn poté..."

(https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/policie-poprela-informaci-o-smrti-prislusnika-chraniciho-kapitol-je-na-pristrojich-40347211#seq_no=2&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=P8UkTeXSuy3-202101080849&source=article-detail)

-----------

"O život přišla též jedna policistka..." (DR - viz článek výše)

Je tou obětí muž (jak tvrdí Novinky) nebo žena (jak tvrdí DR)?

DR:

Další tři postřelení zemřeli později v nemocnici.

Novinky:

Další tři lidé zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám.

Pane Jedličko,

jedna z protrumpovských protestujících, 35letá veteránka amerického letectva Ashli Babbittová byla zastřelena policií, další tři lidé zemřeli údajně kvůli "náhlým zdravotním příhodám", pátou obětí je policista Brian Sicknick [nikoliv tedy žena policistka], který zemřel na následky úderu do hlavy při fyzické konfrontaci s protestujícími.

Vážený pane Poláčku,

vy mně často vytýkáte, že protiřečím sám sobě a činíte tak i nyní. Pokud máte tentokrát na mysli naši debatu o křesťanství, tak tam jsem říkal, že křesťanství je způsob, jak společnost uspořádat ve smyslu dobra pro všechny. A také, že člověk se musí změnit, „obrátit se“, zapálit se pro obecné dobro a pro lásku k druhým lidem, aby se svět stal místem dobrým pro všechny.

Srovnáváte-li toto s tím, co jsem v této debatě uvedl jako důvody amerického politického extremismu, pak to srovnávání berete hodně, hodně nahrubo. Americký kapitalismus, trumpismus a americká „demokracie“ nejsou křesťanství a apel na člověka, aby se obrátil, platí pro nás pro všechny. Nejen pro ty, co vtrhli násilím do Kapitolu.

A víte co mi vadí, pane Poláčku? Ta vaše „chátra“. Jako by jste mluvil o nějakých podlidech. Jenže tito lidé, kterým vy říkáte tak ohavně a na způsob ponižování „chátra“ – jakkoliv jejich násilné chování neschvaluji – jsou naprosto logickým produktem politického systému, který přeje privilegovaným, vypočítavým a sociálně bezohledným a zadupává do země ty, kteří na celý ten falešný systém doplácí nejvíce.

Co kdybyste takhle tou „chátrou“ nazval ty, kteří se obohacují na úkor druhých, všechny ty oligarchy a manažery co berou měsíčně tisícinásobek platu běžného zaměstnance? Nebo ty byznysmany se zbraněmi, kteří zařizují, aby se lidi vraždili a oni na tom bohatli? Nebo kapitalisty vydělávající na nejzákladnějších lidských potřebách, jako je bydlení? A také kapitalisty bohatnoucí na slabostech druhých, tj. obchodníci s hazardem a půjčkami? Nebo třeba lidi ze sportovního byznysu a sportovce, kterým stačí vstřelit jeden gól a mají vystaráno na dobu, na kterou by stavebnímu dělníkovi nestačil celý aktivní život?

Ale kdepak, co to ten Vyleťal plácá. Vždyť to jsou přece ti úspěšní, schopní, nápadití, pilní, chytří, vynalézaví co umí chytit příležitost za pačesy, žádná "chátra".. Např. Trump, že?

Váš Jiří Vyleťal.

Pane Vyleťale, především je nutno věci nazývat pojmy, které odpovídají jejich podstatě. Když například Aristoteles rozebíral všechny možné formy a způsoby vládnutí, odlišoval od sebe především "lid" respektive "demokracii" na straně jedné, a oligarchii na straně druhé. A nijak nezavíral oči před skutečností, že prvotním zájmem oligarchie je udržet si její bohatství, tedy její privilegia. Ale - proto tuto oligarchii ještě nenazýval "chátrou", prostě proto že ona nevykazuje vlastnosti, způsoby jednání který je s pojmem "chátra" spojován. Oproti tomu ten samý Aristoteles naprosto jasně definoval, za jakých okolností se vlády ve státě zmocní neřízený dav, ulice. A tento stav považoval za ten ze všech nejhorší, protože se tu zcela hroutí vláda zákona. Hroutí se tu veškerý řád, dokonce ještě více nežli za vlády tyrana.

Takže: kapitalisty nazývejme kapitalisty, vykořisťovatele vykořisťovateli - ale označení "chátra" se pro ně skutečně nehodí. (Nanejvýš jako výkřik emocionálního mravního rozhořčení, ale nikoli v seriózní diskusi.) Zatímco ten divoký dav který - jsa zfanatizovaný nestoudným demagogem a lhářem - vtrhl do centrálního symbolu amerického zákonodárství a pošlapal veškerý zákon - tento dav splnil veškeré znaky pojmu "chátra", a není nikterak nepřípadné ho takto nazývat.

Jen tak mimochodem: přesně takto ho ("bewaffneter Mob" - ozbrojená chátra) nazval jak německý spolkový prezident, tak i německý ministr zahraničí!

Opakuji znovu: jistě, americká společnost je v mnohých ohledech nespravedlivá, asociální, rasistická a mnohé další; ale proto ještě onen dav vtrhnuvší do budov parlamentu nepřestal být divokou chátrou. Nebo přesněji řečeno: proto se tento dav ještě nestal být nositelem legitimního revolučního aktu.

Neboť tento dav v žádném případě nebojoval za nějakou sociální či jinou spravedlnost; on bojoval za svého führera Trumpa. Neboť představa, že by snad multimilionář a oligarcha Trump měl být nějakým bojovníkem za sociální či jinou spravedlnost, je naprosto směšná. Trump je pouze velice nadaný demagog, kterému se podařilo i u nemalé části pracující třídy vzbudit dojem, že on se opravdu stará o její osud. Ve skutečnosti z něj ale mluvil čirý šovinismus; on o jejich pracovní místa nebojoval proto, že jsou to dělníci - nýbrž proto že jsou to Američané. Vypjatý šovinismus, to je vždy hned druhá vlastnost každého populistického vůdce, i každého tyrana - tak jako v prvé řadě usiluje o udržení vlastní moci, tak v řadě druhé svůj vlastní národ staví nad všechny ostatní.

Opakuji znovu: je možno do značné míry chápat hlubokou frustraci Američanů z jejich vlády, z jejich politiků, a i z jejich Kongresu. Ale tento útok na Kongres nebyl v žádném případě počin legitimního odporu, nýbrž výlevem vzdutých emocí zběsilého davu, vůči jehož řádění je dokonce i ta nejodpornější tvář standardní americké demokracie stále ještě tou lepší alternativou.

A přece jenom ještě něco připojím, pro tentokrát trochu osobnějšího.

Pane Vyleťale, musím přiznat že byly časy kdy jsem - jmenovitě americký - kapitalismus nahlížel podobně vyhraněně radikálně jako Vy teď. Také jsem se domníval, že je to právě tento - ve své podstatě dozajista asociální - kapitalismus, který je kořenem všeho zla. A že je nutno ho v zájmu humanity svrhnout, a to jakýmikoli prostředky.

Jenže, nedá se nic dělat - s postupujícím věkem by se člověk přece jenom měl naučit poněkud diferencovat. A jedno z nejzákladnějších zjištění je to, že být ve stavu vykořisťovaných, to ještě nikoho nedělá lepším člověkem.

Ano, každý kdo zastává levicové pozice vlastně nevyhnutelně musí alespoň na čas podlehnout tomu přesvědčení, že každý kdo je nějakým způsobem ovládán, utlačován, vykořisťován, že je v zásadě mnohem lepší, kvalitnější bytostí nežli jeho vykořisťovatel. (Za minulého režimu v podstatě vůbec nebylo možné vytvořit nějaké umělecké dílo se sociální tématikou, kde by dělníci vystupovali jinak nežli sice prosté, ale vnitřně naprosto ryzí a ušlechtilé bytosti, bez sebemenší mravní poskvrnky.)

A je to pro zastánce levicových hodnot vždy nemálo bolestné poznání, že ve skutečnosti "být vykořisťován" a "být dobrým člověkem" jsou dvě naprosto rozdílné kategorie. Už v minulém vstupu zmíněný Aristoteles si o mravním charakteru chudého lidu nedělal žádné iluze: konstatoval, že jestliže oligarchii se jedná o udržení jejího majetku, pak lidu se nejedná o nic jiného nežli jak oligarchii tento majetek uzmout. Jinak řečeno: ani tomuto "lidu" se nakonec nejedná o nic jiného, nežli o peníze.

Naprosto pregnantně to vyjádřil Egon Bondy ve svém díle "Dlouhé ucho": i vykořisťovaný sní o tom, aby on sám směl vykořisťovat jiné!

Zkrátka, pane Vyleťale: nedá se nic dělat, ale zbavme se už konečně jednou provždy iluzí, že vykořisťovaný člověk je automaticky dobrý člověk. A současně s tím platí i naopak: zdaleka ne každý "vykořisťovatel" musí být nutně asociální člověk.

Opakuji ještě jednou: "vykořisťovaný" a "dobrý člověk" jsou dvě zcela rozdílné kategorie, a jejich rozdělení v populaci je do značné míry na sobě nezávislé.

Ne že by to bylo nezávislé úplně; samozřejmě že když je někdo dejme tomu jihoamerickým latifundistou, tak jeho schopnost sociálního cítění bude asi podstatně redukována. Ale především (bohužel) opravdu platí: zdaleka ne každý chudý člověk je zároveň dobrý člověk. A zdaleka ne každý (násilní) akt těchto dolních sociálních vrstev je skutečně legitimním aktem boje za sociální spravedlnost.

Musíte si vybrat, pane Vyleťale, co je pro Vás skutečně tou nejvyšší prioritou: zda boj proti kapitalismu za každou cenu, anebo lidsky dobrý, pravdivý a spravedlivý svět.

Vy jste u toho byl, pane Kolaříku? Tak povídejte, očité svědectví je nejcennější.

Pane Nusharte,

Díky za upozornění, aktualizoval jsem informace postupně, jak přicházely nové a nové zprávy, později jsem však psal už jiný text, tak jsem to přestal sledovat tak detailně. S obětmi je to následovně:

Prokazatelně zastřelena byla pouze Ashli Babbittová, a to jedním z policistů. Dotyčný vypálil, když přes varování vpadla robitými dveřmi do prostor, poblíž kterých byli ukryti kongresmani.

Mrtví policista Brian Sicknick byl trumpisty udeřen do hlavy hasícím přístrojem a zranění hlavy vyvolalo mozkovou příhodu, jíž později podlehl.

Třetí obět je trumpista Kevin Greeson, který zemřel na zástavu srdce. Podle některých zdrojů byl před tím postřelen.

Čtvrtou obětí je trumpistka Rosanne Boylandová. Podle některých zdrojů byla ušlapána, podle jiných se zničeho nic zklátila na místě. Dříve se také uvádělo, že zasažena kulkou, teď už méně.

Pátou obětí je trumpista Benjamin Philips, u něho ale není aktuálně smrt vyjasněna. Objevují se jako příčiny mozková příhoda, rána do hlavy, zásah do hlavy apod. Rodina tvrdí, že se do žádné výtržnosti určitě nezapojil.

Čtyři trumpisté, jeden policista? To nezní, pane Jedličko, úplně tak, jak by asi bylo dobré - například panu Kolaříkovi by se to líbit nemuselo. Napadlo mě proto, že ty čtyři oběti nemusejí být vůbec trumpisté.

Někteří z nich mohou být třeba účastníci mírumilovných protestů proti postmarxistické levici. Byl byste s tím takhle, pane Kolaříku, spokojený?

Trumpisté to byli nesporně, to už víme. Americká média jsou plná detailů z jejich životů. Babbittová a Boylandová byly otevřenými vyznavačkami konspirační teorie QAnon, podle níž Trump v zákulisí bojuje se skupinou mocných pedofilů uctívajících satana v čele s Obamou, Sorosem a Clintonovou. Babbittová psala před demonstrací na Twitter přímo o dni zúčtování.

Greeson byl milovník zbraní a sympatizant krajněpravicovch Proud Boys. Tady tu vánoční fotku postoval s popiskem "I wish these motherfuckers would come to my hood!" https://pbs.twimg.com/media/ErJnPSqXAAAbPx0?format=jpg&name=900x900

Philips pak založil stránku Trumparoo určenou právě pro Trumpovi stoupence.

Takže se, pane Kolaříku, vlastně (až na toho jednoho policistu) nic hrozného nestalo - byli to trumpisté.