Proč dál psát dějiny české sociální demokracie

Filip Outrata

Výměna předsedy a volebního lídra ani případná volební porážka nezmění nic na tom, že česká sociální demokracie musí jít ke kořenům, do hloubky promýšlet své další směřování.

Stál jsem na nádvoří Lidového domu v dlouhé frontě pražských členů ČSSD a čekal, až se na mě dostane v primárkách. Vlastně to byla docela historická chvíle: vůbec první primárky před sněmovními volbami, první příležitost pro všechny členy ovlivnit pořadí na kandidátkách. Jenže atmosféra, ve které se primárky konaly, dávala tušit, že kapitola sociálnědemokratické historie, která se právě píše, asi nebude patřit k těm nejslavnějším.

Při čekání mi opět padl zrak na tabulku připomínající muže, kteří se v roce 1968 podíleli na pokusu o obnovení československé sociální demokracie. A napadlo mě, zda a jak se bude po čtyřech, pěti desetiletích vzpomínat na dnešní české a moravské sociální demokraty. Možná jako na ty, kteří opět neuspěli, tentokrát ale nikoli kvůli krajně nepříznivé vnější situaci, ale pouze vlastní vinou.

Zpátky k historickým vnitrostranickým primárkám. Jejich pražský výsledek, velice těsná výhra náměstka primátorky a místopředsedy ČSSD Petra Dolínka nad dosavadním šéfem pražské ČSSD, ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem, bude jen těžko považován za cosi zásadního. Komunální politik Dolínek při vší úctě těžko bude tím lídrem, který může ČSSD v Praze pomoci k lepšímu výsledku.

Je otázka, zda Miloslav Ludvík by byl lepším lídrem. Zřejmě ano, je zkušenější a známější, má za sebou kariéru v oboru mimo politiku, což je nepochybně pro mnoho voličů plus. Ale jen těžko by byl lídrem, který sociální demokracii v Praze přivede k opravdu vysokému výsledku. Takový by asi v dnešní situaci ČSSD nezajistil nikdo.

Výměna lídra nestačí

Být sociálním demokratem není dnes zrovna potěšující. Téměř každý den se v médiích objevují nové zprávy, v nichž je česká sociální demokracie vším jiným než sebevědomou, za svým programem si stojící stranou. Vše jako by se splétalo dohromady v jeden obraz zmaru: nekončící spory například okolo exhejtmana Zimoly, který se podle posledních zpráv i po vyškrtnutí vedením strany opět může dostat na kandidátku, jsou jen zvláště výrazným příkladem.

Bohuslav Sobotka, na sjezdu i po sjezdu téměř jednohlasně vyhlašovaný za jedinou možnou volbu a  jediného představitelného předsedu, jen několik dní po oznámení odluky svého manželství uvažuje o tom, že v politice skončí. Lubomír Zaorálek jako volební lídr by byla logická volba, jeden z nejzkušenějších politiků a také asi nejlepší řečník v řadách ČSSD by mohl kampaň oživit.

Je důležité si zformulovat, proč se vlastně pokoušet navazovat na dlouhou a bohatou historii sociální demokracie. Foto ceskatelevize.cz

Milan Chovanec coby případný předseda strany je už spornější. Na jednu stranu ČSSD potřebuje předsedu, který by nebyl zcela zahlcen povinnostmi premiéra a mohl se věnovat zadrhávajícímu chodu strany, dodat jí profesionalitu, zlepšit nefungující komunikaci uvnitř i směrem k veřejnosti. Na druhou stranu je otázka, zda právě Chovanec je vhodným člověkem pro tento úkol. Už jen jeho plzeňské rychlostudium by v normální sociální demokracii mělo být pro takovou funkci nepřekročitelným handicapem.

Ukončit nejistotu ohledně volebního lídra a předsedy strany je věc nutná, ale nestačí to. K tomu, aby říjnové volby neskončily historickým debaklem, by si ČSSD kromě reformy svého fungování měla ještě připravit konkrétní a srozumitelný program v několika bodech, takový program, který ji jasně odliší jak od Babišova ANO, tak od pravicové opozice. A ten pak umět profesionálně a tak nějak lidsky, méně koženě a méně oranžově předložit voličům.

Těžko se radí, co přesně by v takovém programu mělo být. Snad to, že při všem oprávněném důrazu na podporu těch, co pracují, není na místě drsný přístup k těm, kteří práci nemají. Nebo že oprávněný důraz na bezpečnost se nemusí vylučovat s humánním přístupem k lidem v nouzi a nemusí znamenat uzavření se před uprchlíky, a už vůbec se nevylučuje s lepším zacházením s cizinci, kteří již v České republice žijí. Že ekonomická diplomacie nemusí znamenat bezhodnotový utilitarismus, rezignaci na lidská práva.

Je ale možné, že na programu nakonec až tak nezáleží. Lákavý mediální obraz, známé, nezkompromitované a politikou neotřelé tváře, podchycení určitých nálad veřejnosti, jako je stále populární protikorupční téma, nebo rovněž stále živý odpor k tradičním partajím, to vše nakonec může mít zásadní dopad na výsledek.

Přesto je důležité zformulovat si, co dnes znamená sociálnědemokratická politika. Nejen v českém, ale i v evropském a světovém kontextu. Proč se vlastně pokoušet navazovat na dlouhou a bohatou historii sociální demokracie, proč psát její další kapitolu a nenechat ji zcela dějinám a dějepiscům. Politickou stranu, která je něčím víc než jen jednorázovým projektem bez hlubšího zázemí, by jedna výměna předsedy, jeden propad ve volbách neměly zničit.

    Diskuse (34 příspěvků)
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    June 14, 2017 v 14.46
    Proč vlastně?
    Dobrá otázka.

    Ale, za současného stavu soc. dem., krajně ošemetná.
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    June 14, 2017 v 16.20
    Od začátku se přece vědělo, jak strašně nebezpečné bude vládnout s milardářským hnutím, které nemá žádný program a spoléhá se na jednovětná hesla typu "všeci kradnů" nebo "bude líp", na rozdávání koblih a na bezedné finanční zázemí.

    Tři bezproblémové roky tohle těsně povolební tušení ukolébalo.

    Navíc i vnější podmínky soc. dem. nepřejí -- ať už všeobecný ústup levice ze scény, nebo zuřivá levičácká nenávist proti Sobotkovi (a ČSSD).
    Vždyť jediné pochopení pro složitou situaci socanů občas mají pravicově-liberální komentátoři. Jinak nikdo.

    Co dělat je ovšem zapeklitá otázka, jak přesně vystihl pan Outrata.
    MP
    Martin Profant
    June 14, 2017 v 17.20
    Aleši Morbicérovi
    Jestli ono to nebude tím, že levicový komentátor pro tu složitou situaci mít pochopení nemůže. Ledacos se dá svést na Babiše, ale to množství asociální zhovadilosti, které socdem. napáchala ve jménu oslovení masových voličů, přeci jen bez motivace ve vlastní blbosti té strany nevysvětlíte. Shnilá třešnička na dortu je ten políček do tváře každému levičáků s pozměńovacím návrhem u přídavků na děti. Navrženo socanem, prosazeno socanem a prohlasována v jediném komoře, kde je ANO viditelně minoritní.

    Nevím, jestli bych to nazval u sebe nazval "zuřivou levičáckou nenávistí", ale pár let jsem s ČSSD strávil docela dost dní a nocí a koukat se na to, do jaké hnědé břečky upadá -- spíš bych mluvil o zklamanou nevolností.
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    June 14, 2017 v 19.12
    Ne že bych nesouhlasil.
    A jak je vidět, je třeba být nelítostný.
    Je to přece jenom hnědý hnůj, jak říkáte.
    A je to asi jedno.
    Stane se z ní 7% strana na čele s Chovancem opásaným nábojovými pásy a s kulometem v ruce.

    Prostě bude hůř...
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    June 14, 2017 v 19.37
    Tak už je to tady, Chovanec jde do čela................ sbohem ČSSD.
    MP
    Martin Profant
    June 14, 2017 v 19.43
    Aleši Morbicérovi
    Inu, nemyslím, že by ""upadat do hnědé břečky" a " hnědý hnůj" bylo totéž. A určitě nemám důvod své přátele v ČSSD, a zbylo jich tam dost, považovat za lidi se sklonem k fašismu. Ale pokud není schopen ten propad do hněda zastavit Sobotka -- politik se slušnými názory a politik, které vyučený v tvrdých stranických půtkách a obdařený houževnatou trpělivou důsledností -- tak kdo?
    Obávám se, že pracně zpytlíkováné kompromisy zajišťující akční jednotu do voleb by sice mohli místo 7% poskytnout 15% a třeba i pozici budoucího vládního ocásku, ale taky potvrdit trend -- takže by to byl zase ten Chovanec opásaný pásy. Ale jak vidno, ono to bude těch sedm.

    MP
    Martin Profant
    June 14, 2017 v 20.48
    Aktuálně
    Když vůz jede z kopce, voly nepřepřahej.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    June 14, 2017 v 21.16
    Standa Chovanec?
    Tak to potom ano.
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    June 15, 2017 v 12.4
    "strana na čele s Chovancem opásaným nábojovými pásy a s kulometem v ruce" - tak to opravdu sedí.

    Sociální demokracie s novým Vůdcem?...
    MP
    Martin Profant
    June 15, 2017 v 13.2
    Josefu Poláčkovi
    Předbíháte. Teď je důležité, aby všechnu odpovědnost za úspěch voleb převzal Luboš Zaorálek. A o tom, co je v dané situaci úspěch budou rozhodovat ti, kteří se znovu nedostali do Poslanecké sněmovny, kteří přišli o místa a zvláště o konexe na ztracených ministerstvech atd. Do voleb bude Chovanec ten nejlepší pomocník, který se rozhodně zdrží i nejmenších kritických výhrad s důrazem na nezbytnou jednotu, odedře si svůj kus práce atd. A nejspíše bude i po tom sedmiprocentním úspěchu mít pro Zaorálka pochopení, poděkuje mu a cosi jako " nestřílejte na pianistu, dělal, co uměl" utrousí. Teprve pak se obětuje u ujme se kormidla strany, aby ji vedl zpět k politické významnosti a plným korytům.

    P.s. Zapomínáte na jemné nuance češtiny. Vůdce tady nemáme, vždy jen lýdry :-) Inu jazyk s historií.
    + Další komentáře