Spisovatelka v bublině

Saša Uhlová

Spisovatelka Petra Hůlová osočuje Deník Referendum z elitářského intelektualismu a z neschopnosti komunikovat s běžným člověkem o jeho strachu z uprchlíků. Mýlí se hned několikrát.

Na jedné straně jsou právem vyděšení lidé, kteří mají strach, jenž je za současné situace přirozený. Na straně druhé jsou (levicoví) antirasističtí intelektuálové, kteří tu první skupinu vylučují z debaty, jejich obavy bagatelizují s tím, že tu žádní uprchlíci ani nejsou, a zahánějí je tak do náruče extremistů. To je ve zkratce sdělení, se kterým přišla Petra Hůlová ve své glose na Radiu Wave.

Svůj postoj pak ještě dovysvětlila v rozhovoru pro DVTV. Tvrdí v něm, že čeští představitelé a kulturní elita nejsou empatičtí k obavám obyčejných lidí a těm z nedostatku zastání jinde zbyde Martin Konvička.

Hlavní myšlenkou Petry Hůlové, tedy společností nebezpečně rozdělenou a dále se dělící v nesmiřitelné tábory, které spolu nedokáží komunikovat, se zabývám řadu let. Téma uprchlíků je živé poměrně krátce, ale podobnou strukturu měla i v současnosti upozaděná debata o Romech. Patřím nepochybně do skupiny lidí, které Petra Hůlová kritizuje, přesto se snažím, a nejsem ve svém okruhu sama, přemýšlet nad tím, jak tuto bariéru protnout. V minulosti například v textu Poziční válka mezi slušnými a slušnějšími.

I v letošním roce, kdy už reaguji na současnou situaci, jsem se zabývala problémem imigrace v rozhovoru Imigrace je celoevropský problém, hrozbou salafismu v reportáži Tunisko, nejslibnější květ arabského jara prostupuje neklid nebo úrovní české debaty ve sloupku Strach z ulice, strach z diskuze či v reportáži z antiislámské demonstrace Tak kdo je tady demokrat?

Petra Hůlová tvrdí, že představitelé kulturní elity nejsou empatičtí k obavám obyčejných lidí a těm z nedostatku zastání jinde zbyde Martin Konvička. Foto nwf.cz

Textů na toto téma jsem napsala víc, jenže to, co jsme psali, nebo co s kolegy psát budeme, není podstatné. A právě v tom spočívá největší omyl Petry Hůlové. Deník Referendum a A2 nejsou masovou četbou a vystoupíme-li ze světa sociálních sítí, nikoho ani moc nerozčilují. Mají své čtenáře, kteří v zásadě sdílejí hodnoty redakcí a mají podobný světonázor. Ostatní je buď nečtou, nebo o nich ani nevědí.

Stejně mylná je i v rozhovoru zmíněná fantastická myšlenka, že se lidé nemají ke komu vztáhnout, neboť jiní veřejní představitelé nejsou k jejich obavám empatičtí, a proto končí u Konvičky. Co třeba sociální demokraté Zdeněk Škromach, Jaroslav Foldyna, zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček, starostka za ODS na Praze 2 Jana Černochová, předseda nejsilnější strany Andrej Babiš, prezident republiky Miloš Zeman? A řada dalších politiků, se kterými dělají rozhovory nejen Parlamentní listy?

Problém máme ve skutečnosti úplně opačný, než se domnívá Petra Hůlová, zřejmě zmatená sociální bublinou, v níž se pohybuje. Společenská diskuze hrubne a výroky, ve kterých lidé přejí uprchlíkům různě krutou smrt, nečtu už jen na internetu, slýchávám je i na ulici. Hrubne i kvůli tomu, že jedna z vlastností, která dělá člověka člověkem, tedy to, že bojuje se svými iracionálními vášněmi, přestává být hodnotou. A to mezi názorotvornými „elitami“, které — při vší úctě, kterou sama k sobě, svým kolegům a naší práci mám — vidím jinde než mezi levicovými intelektuály.

Podíváme-li se na české noviny, najdeme sice celou řadu článků, které bojují s předsudky, třeba i v Blesku nebo Týdnu, ale také mnoho štvavých textů, které klidně šíří nepravdivé informace. Ty mají skutečný dopad a minimálně negativní vášně živí, pokud je přímo nevytvářejí. V Právu se zas lidem vstřícným k imigrantům vysmívá europoslanec za ČSSD Jan Keller. Zastání by tedy bylo.

Z médií hlavního proudu nesnášenlivou rétoriku nepoužívají pouze Hospodářské noviny a Respekt. A nesklouzávají proto k povýšeneckému tónu ani k bagatelizaci problémů. Naopak píší o nich a snaží se informovat i na základě příkladů z jiných zemí.

Médii i politiky živená hysterie z muslimů a jiných cizáků, která debatu posouvá za hranice normální lidské slušnosti, zabraňuje nakonec potřebné debatě o skutečných problémech.

Pokud lidé vidí nepřítele v každém muslimovi nebo v každém, kdo opustil svou zem a hledá štěstí či možnost žít jinde, ztrácí se prostor pro diskuzi, která by skutečně byla potřeba. Zamyslet se třeba nad tím, jaké jsou důsledky vytváření etnických ghett. Nebo otevřít bez hysterie debatu o tom, kolik nově příchozích může země pojmout bez sociálních otřesů. 

Potřebné by také bylo položit politikům otázku, proč jsme na jedné třetině pomoci rozvojovým zemím oproti našim závazkům při vstupu do EU, když se mluví o tom, že pomáhat by se mělo v zemích původu, aby sem lidé nemuseli utíkat. Rovněž mezinárodní politika a její dopady na migraci je zcela zásadní, ale poněkud opomíjené téma. Hovořit o tom v atmosféře, kdy se mluví o potápění lodí, na kterých jsou lidé, je však nemožné.

    Diskuse
    August 19, 2015 v 14.13
    Kdo je marginalizován?



    Problém máme ve skutečnosti úplně opačný, než se domnívá Petra Hůlová, zřejmě zmatená sociální bublinou, v níž se pohybuje." ... píše Saša Uhlová a já s ní souhlasím.

    V rozhovoru v DVTV Petra Hůlová tvrdí, že lidé, kteří vyjadřují obavy z cizinců jsou marginalizováni. Levicoví intelektuálové z A2 a DR nikoho marginalizovat nemůžou, o něco méně levicoví intelektuálové z Respektu také ne, všichni jsou dnes na okraji. Ani se mi nezdá, že by tady šlo o levici či pravici.

    Politici nalevo i napravo se naopak můžou v empatizování s tím "přirozeným strachem" z cizinců přetrhnout a tváří se, že ten strach vzniká zcela spontánně v reakci na to, co se děje. Nevzniká, není to reakce na to, že by lidé na ulici potkávali více tmavších či divně oblečených lidí než dříve. Lidé reagují na mediální obraz, ne na svou žitou zkušenost.

    Na rozdíl od téměř snad většiny evropských zemí se u nás žádná nahnědlá strana zatím natrvalo neuchytila.

    Možná je to proto, že se dosud nenašel dostatečně imponující vůdce: zesměšnit Sládka, Okamuru či Konvičku je přece jen dost snadné.

    Cenou za to je ovšem také to, že nesnášenlivé postoje jsou součástí mainstreamu.

    Velmi potěšující je prohlášení vědců. Jan Keller ho samozřejmě v dnešním Právu setřel s tím, že nemají co mluvit, když k jiným špatnostem mlčeli. To je zcela univerzální argument proti jakémukoliv prohlášení. Chatrnost Kellerovy argumentace v jeho nekonečném seriálu na téma uprchlíků v Právu je zarážející. Někde jsem četl, že by mohl být příštím prezidentem, to by vysvětlovalo, proč si uprchlíky zvolil jako své hlavní politické téma.

    MP
    August 19, 2015 v 16.31
    v jednom se Sašou Uhlovou nesouhlasím
    Kde by se vzala jedna třetina rozvojové pomoci?
    PM
    August 19, 2015 v 17.26
    Koho se bojí paní Hůlová, když
    usiluje o nápomoc těm, kteří pociťují oprávněný strach.
    Oprávněný strach definuje jako jakousi difuzní obavu, kterou občan musí pociťovat vystaven mediálnímu vlivu.
    Mluví o kolektivním strachu navozovaným velkoplošně působícími medii, a extra navíc umocňovaný okrajovými médii, které z výšin svého elitérhumanismu občanskou ustrašeností pohrdají.
    Nebojí se náhodou paní Hůlová o svou pravou pravdu .........bych se zeptal.
    Neb opravňuje renomovaného spisovatele opomenou, komu tím malý apendixem pravdy slouží, když prohlásí, že na následcích neoliberální politiky - privatizaci/destrukci medií, nevyvážené informaci a tím znejistění občana - se výrazně podílí žurnalisté zbytkových levoliberálních medií........bych se dozeptal.
    IR
    Já spíš nechápu, proč by se měly posílat peníze na rozvojovou pomoc. Ona to pomoc není, je to spíš přítěž. Peníze končí v rukách vlád nebo diktátorů, kteří s tím zacházejí po svém. Že by někdo zbohatl na rozvojové pomoci, to se říci nedá.
    August 19, 2015 v 20.37
    Počty a věštecká koule – kdo garantuje Evropu za 10 nebo 20 let
    Jan Moláček mi napsal: »Pokud jde o imigraci, zcela s vámi souhlasím, že není možné v Evropě přijmout všechny, kdo se mají hůře než my, imigrace skutečně nemůže být neomezená, a já jsem po ničem takovém nikdy ani nevolal.«

    Sašo, na konci textu píšeš toto: »Rovněž mezinárodní politika a její dopady na migraci je zcela zásadní, ale poněkud opomíjené téma. Hovořit o tom v atmosféře, kdy se mluví o potápění lodí, na kterých jsou lidé, je však nemožné.«

    – Proč je to nemožné? Já myslím, že právě toto je naopak zcela nutné a zásadní.

    Zatím jsem nikde neviděl diskusi natož kvalitní objektivními daty podloženou analýzu, že ta masivní vlna imigrace brzy skončí.

    Takže o jakém číslu v Evropě se vlastně bavíme? A v jakém horizontu? Vždyť je to stále všechno zcela na vodě.

    Řekl někdo někde třeba, že se sever Afriky a Blízký a Střední východ brzy uklidní a třeba během 5 let přijme EU do 2 milionů migrantů a toto není problém?

    A kdo může garantovat, že letos nepřijde do EU 1 milion migrantů, v roce 2016 již 5 milionů a v roce 2017 třeba 20 milionů? A tak dál?

    Můžeme toto vyloučit? A bude i pak dobré psát pozvánku # PŘÍJÍMÁM ? Kde je ta hranice kdy prostě budeme muset říct "už dost"?

    A zcela stejně jako máme povinnost vozit v autě rezervní pneu, přestože někdo nepíchne ani během 5 nebo 10 let, tak moudrý politik, nebo novinář, prostě m u s í preventivně počítat s potenciálními problémy a ptát se, zda jsme na ně připraveni. A jak.

    Vždyť přece ty t r e n d y, mj. i ze Švédska, přece ukazují na to, že vše se spíše stále zhoršuje.

    Letos je odhad kolem milionu uprchlíků do EU celkem, v Německu půjde možná až o 700 tisíc – do konce roku 2015:

    »Podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) požádalo od začátku letošního roku o azyl v Německu 258 tisíc lidí a za celý rok to bude přinejmenším půl milionu. Loni bylo žadatelů o azyl 202 tisíc, o 60 procent více než v předchozím roce.«

    ZDE: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kazdy-osmy-je-cizinec-v-nemecku-zije-rekordne-pristehovalcu/r~92658cfe3a8811e5b605002590604f2e/

    Takže 2013/2014 nárůst o 60 % a 2014/2015 očekáváme nárůst již cca o 300–350 %.

    V diskusi pod textem Jakuba Patočky se mezitím vyskytly názory, že bychom neměli mezi uprchlíky ani rozlišovat (!), což chápu tak, že přece m u s í m e přijmout v EU všechny. – Proto jsem se úvodem opřel alespoň o názor J. Moláčka. Protože to rozlišování je nutné.

    Pokud jsem si dal práci a pečlivě poslechl a přečetl většinu odkazů v tomto textu, tak se zatím stále vychází z předpokladu (včetně Hůlové), že u kritiků imigrace jde jen a pouze o strach, jen o obavy, tedy o cosi i r a c i o n á l n í h o. Protože přece všichni slušní a inteligentní a vzdělaní s p r á v n ě ví, že imigrace je OK.

    – Sašo, toto je přesně to místo, o které jde. Jedna věc je přece dětský strach syna moderátora Veselovského z DVTV (kontroval k citaci dcery spisovatelky Hůlové, že jen zločinci se skrývají, tím, že jeho syn se zase bojí tmy), ale jiná věc přece jsou klidné a racionální a odpovědně moudré úvahy o budoucnosti EU.

    Pokud něco chtěla spisovatelka Hůlová říct (přišlo mi, že se buď bojí vyjádřit, protože opravdu těžce hledala slova v DVTV), tak zřejmě to, že existuje jakýsi nepsaný gard a to že není dobře:

    Jedni mají jakousi pravdu a priori. Prostě ví, že imigraci se nevyhneme / nemáme šanci ji ovlivnit / je nutná / nebo si ji dokonce z řady důvodů máme přát (DR, A2). A že místo symetrické a racionální diskuse ta druhá strana (nemyslím IVČRN) v dialogu nemá stejnou pozici. Pokud to myslela takto, tak tento pocit z aktuálního diskursu v ČR mám také.

    Také mluvila o tom, že nám tu chybí široké spektrum názorů mezi oběma extrémními křídly obou táborů.

    Sašo, my přece n e v í m e, co bude v Evropě za 10 nebo 20 let, nebo za 50 let. Racionální diskuse by měla přece nějakým způsobem zohledňovat naše zkušenosti, udělat určité prognózy, včetně dat z natality atd. Součástí úvah přece musí být možné varianty, které mohou nastat a teprve pak se může vést dialog, které z nich dáme přednost. Jinak m ů ž e m e skončit jako ten polský řidič, který si také myslel, že ta pravděpodobnost, že pojede zrovna Pendolino je téměř nulová… To je přece úplně jiná rovina, než fanatismus nejmenovaného docenta JU.

    Zatím je situace taková, že kolem IS se stále bojuje a zatím není vidět konec té války. Kromě toho nám musí být jasné, že nejde jen o tuto oblast, viz migranti z Pakistánu nebo subsaharské části Afriky – nebo z Kosova. Ta válka jen akcelerovala vlnu migrace. Podobně, jako malý startér rozběhne i silný motor těžkého tahače nebo tanku.

    Tady přece nejde o ČR dnes a o číslo 1100 nebo 1500. Jde o celou naši Evropu a o 5 nebo 10 let. Nebo o 20 let.

    To vše je přece velmi vážná situace. Vůbec nechápu, jak se někdo
    odváží "vědět", že situace v EU se třeba již za několik let nemůže úplně obrátit.

    Seriózní diskusi o imigraci jsme dosud bohužel ještě ani nezačali…

    (Omlouvám se za délku příspěvku, ale na 10 řádků toto vše opravdu napsat nejde.)

    PS: Pozor, DR má mnohem větší vliv a názorotvornou schopnost, než si možná skromně myslíte, Sašo. ČT sice vliv má, ale hodně lidí ČT nevěří. A pak tu je už namátkou jen DVTV a pár dalších netových médií. Vlastně je možné říct, že kromě DR (a A2) výrazně větší a významnější média v ČR dnes nejsou. Ani HN a nebo Respekt ten vliv už nemají. HN se citují spíše kvůli věcným datům…

    August 19, 2015 v 23.32
    Proč je diskuze nemožná?
    Nemožné je to proto, že k diskuzi je nutné být aspoň trochu racionální, čiré emoce ji nikam nedovedou. Diskutovat začnu, až se všichni uklidní.

    JN
    August 20, 2015 v 0.04
    Nepochopený kompliment a mediální bezvýznamnost
    Je otázka, zda má smysl kritizovat někoho, u koho nepředpokládáme žádnou dobrou vůli, tedy mainstreamová masová média. Je pak docela možné, že Petra Hůlová řadí Deník Referendum k těm několika málo médiím, která jsou otevřena svobodné a argumentačně poctivé diskusi. V tomto smyslu by to tedy mohl být nepochopený kompliment, a to nepochopený dokonce dvakrát. Reakcí na tuto kritiku, tedy protiargumentem, je totiž poukaz na vlastní mediální téměř bezvýznamnost.
    K tématům komunikačních bariér a imigrace zde citované články Saši Uhlové považuji za nekonfrontační a empatické, prostě dobré!
    Proto se domnívám, že zmiňovaná kritika byla určena jiným autorům a jiným článkům v DR.
    AV
    August 20, 2015 v 8.48
    Dvě poznámky
    1) Ivanu Recmanovou bych doplnil: Peníze rozvojové pomoci nekončí v rukách vlád a diktátorů, jdou nadnárnodním korporacím na budování infrastruktury. Kromě toho jde většinou o úročené půjčky, což je nejpříznačnějí orwellovština dnešní doby, když o půjčkách hovoříme jako o pomoci. Podle mého soudu by skutečně pomohlo rozvojovým zemím toto: Okamžitě zrušit všechny dluhy, kde splácení již překročilo dvojnásobek původní částky.

    2) K racionální diskuzi o imigraci v DR jsem skeptický, vidím ji spíše jen pod čarou, ale otázky, které klade Saša v článku, jsou podle mě pro diskuzi důležité.
    JN
    August 20, 2015 v 12.21
    Význam a bezvýznamnost
    Domnívám se, že není důležité, zda jsou DR a A2 považovány za marginální. Důležité je, myslím, to, zda lidé, kteří hledají rozumné uměřené názory a nejsou příznivci pana Konvičky, je mají kde nalézt. V článku nabízené osobnosti, ke kterým se údajně tito racionalitu hledající lidé mohou vztáhnout, takovéto rozumné a uměřené názory podle mě vesměs nemají, u některých z nich bych měl problém nalézt větší rozdíl mezi jejich názorem a názorem pana Konvičky. Autorka ten výčet osobností tedy nejspíš myslela ironicky, řekl bych...
    JN
    August 20, 2015 v 12.41
    Žiji v mediální bublině
    Já ta média, ve kterých lidé přejí uprchlíkům různě krutou smrt, prostě nečtu, protože by to byla ztráta času. Čtu jen ta, ve kterých předpokládám rozumné a uměřené názory a ochotu přijmout, nebo se alespoň zamyslet, i nad jinými rozumnými a uměřenými názory, a jsem pochopitelně rád, pokud toto mé očekávání není příliš zklamáváno.
    August 20, 2015 v 15.59
    Iracionální nebo racionální skepse k diskusi o imigraci na DR
    Vážený pane Votrubo, napsal jste:

    »2) K racionální diskuzi o imigraci v DR jsem skeptický…«

    Můžete se, prosím, rozepsat obšírněji? Považuji to za výjimečně podstatné. Proč? – Děkuji…
    ??
    August 21, 2015 v 8.13
    Sasi Uhlove.
    ". Diskutovat začnu, až se všichni uklidní. "

    Predevcirem zvysilo Nemecko odhad poctu zadatelu o azyl na 800 000. Da se rici, ze tento odhad se zvysuje kazdy tyden. Opravdu si myslite, ze pri eskalaci problemu se situace uklidni ? Tak naivni prece nejste.

    " Hovořit o tom v atmosféře, kdy se mluví o potápění lodí, na kterých jsou lidé, je však nemožné. "

    Zatim se o potapeni mluvi, ale jestli ta cisla porostou, muze k tomu dojit. Pak uz bude na diskuze pozde. I kdyz pravdepodobne je pozde uz ted.

    Mam pocit, ze o velmi racionalni diskusi se tady snazi p. Rusek. To ze nema racionalniho partnera (oponenta) neni jeho chyba.
    PM
    August 21, 2015 v 9.38
    Domáhání se racionální diskuze
    má na růžích obdobně ustláno jako domáhání se solidarity se slabším.
    Nezbývá než snaha se o ní pokoušet i v prostředí egoismu, který dnes ze svého následku nejistoty/difusního pocitu strachu, velmi snadno přerůstá do brutální agresi.
    Domáhání se korekce postmoderní etiky jako předpokladu racionální diskuze je možné, ale jaksi........bych řekl
    August 21, 2015 v 10.45
    Diskuze a klid na ni
    To byla přeci nadsázka, pane Kuchejdo, já se diskuzi nebráním, ale v příspěvku Michala Ruska je hodně předpokladů, které bych musela vyvracet, což by bylo na dlouhé lokte. Rozepsala jsem dlouhou odpověď, ale byla vlastně pořád jen o vyjednávání pozic, což mi najednou přišlo nesmyslné.

    Nepopírám, že imigrace je problém (evropský).

    Nemám radost z toho, že ti lidé opouštějí své domovy a přicházejí sem. Už jen proto, že to pro ně je hrozné a určitě by byli mnohem raději, kdyby mohli žít normálně ve své zemi.

    Budoucnost opravdu může být vysoce problematická, i když to zároveň rozhodně není jediný světový problém a možný zdroj konfliktů.

    V současné situaci v ČR ale nečelíme žádné uprchlické vlně, takže aktuálně by byla důležitá spíš diskuze o podobě integrace příchozích.

    Z dlouhodobého hlediska je třeba přemýšlet zejména nad dopady intervencí velmocí do zemí, odkud lidé odcházejí. Ale i nad ekonomickým uspořádáním světa. Tam je třeba hledat příčiny. Od této diskuze mě trochu odpuzuje skutečnost, že moc nevidím, jak chování mocných států z DR přesně ovlivnit :)

    A tím se vracím k dopadu, který naše psaní má. Vůbec si nemyslím, že bychom byli úplně bez vlivu. Ale je podle mě dobré si uvědomovat, jaký ten vliv reálně je. Rozhodně nepůsobíme na široké masy a zároveň ani na vlády cizích zemí. ČR má však také nějaký hlas, byť není ve světě moc silný. A to je asi to, o co se můžeme pokoušet. Ovlivňovat debatu, která bude spolupůsobit na rozhodnutí a postoje české vlády - českého státu.

    JN
    August 21, 2015 v 12.58
    Pouze DVA !!!
    Ve veřejné debatě o uprchlících a imigraci jsou VIDITELNĚ přítomny POUZE DVA krajní názory.

    Jedním je IVČRN, a k tomuto názorovému křídlu bohužel víceméně řadím i zde v článku doporučované "osobnosti", ke kterým se prý mají občané vztahovat a hledat u nich pochopení pro své obavy. U těchto "osobností" se však vesměs, podle mého názoru, nejedná o skutečnou empatii a pochopení pro OPRÁVNĚNÉ obavy lidí, ale o populistické nadbíhání nízkým pudům.

    Druhou krajností jsou pak názory, že mezi uprchlíky a imigranty by se vůbec nemělo rozlišovat (upozorňuji na rozdíl mezi formulací "nemělo by se" a formulací "je to obtížné"), že EU je schopna bez jakýchkoliv negativních následků přijmout JAKÉKOLIV NEOMEZENÉ množství imigrantů (upozorňuji na rozdíl mezi formulací "jakékoliv neomezené množství imigrantů" a formulací "tuto vlnu imigrantů ještě bez problémů zvládneme"), odmítání otázky, kolik imigrantů je EU schopna integrovat, odmítání zabývat se budoucností a promýšlet možné koncepce budoucího řešení.

    Komu se tento postup zdá nerozumný a vyjadřuje určité podmíněné obavy či dokonce strach z budoucnosti pokud by takováto, podle mého soudu naivní, řešení zvítězila a byla skutečně aplikována v praxi, ten je ihned označen za nepřítele a jeho obavy jsou označeny za netolerovatelnou xenofobii. A diskuse s těmito lidmi je pak ze strany levicových intelektuálů (zjednodušené a stručné označení pro názorovou skupinu) odmítnuta.
    Tento krajní názor se objevuje i v Deníku Referendum. Petr Bittner ve svém článku "Kdo všechno dělal ramena u Třech ocásků" vyzývá k tomu, abychom si uvědomili, "na které straně barikády vlastně stojíme a na které chceme stát". A ty dvě nesmiřitelné strany barikády ihned patřičně charakterizuje, aby nebylo pochyb, ke které ze DVOU stran barikády se slušný člověk prostě musí přidat, aby nebylo pochyb, že NIC MEZI nemůže existovat.

    Toto aktivní potlačování širšího názorového spektra levicovými intelektuály pochopitelně zamezuje diskusi, rozdělení lidí na dvě skupiny je pak předpokladem ke stále agresivnějším střetům těchto dvou skupin, ke kterým by patrně nedocházelo se stále se zvyšující intenzitou, pokud by bylo "povoleno" více různých názorů, vedla by se mezi nimi rozumná diskuse a nemohutněly pouze dva nesmiřitelné tábory.
    Pokud však člověk dostane na výběr jen z těchto dvou stran barikády a strana levicových intelektuálů odmítá odpovídat na jeho logické otázky, kolik imigrantů můžeme v budoucnu přijmout, jak budeme dále postupovat, bude-li se situace stále zhoršovat, a navíc se posmívá obavám lidí z budoucnosti, zatímco pan Konvička na všechny tyto otázky odpovídá velmi ochotně a některým se může zdát, že i logicky, a navíc nabízí lidem pocit bezpečí, akceptuje jejich strach a neposmívá se mu, za těchto podmínek se bohužel zdá volba mezi dvěma stranami barikády mnoha lidem velmi snadná. A toto je opravdu vina levicových intelektuálů.

    Nezdá se mi, že by toto druhé názorové křídlo levicových intelektuálů nebylo vůbec viditelné. Vystoupení Milana Kohouta v pořadu Michaely Jílkové mělo ve veřejnosti obrovský, bohužel negativní, ohlas, takže se domnívám, že pan Kohout prokázal uprchlíkům spíše medvědí službu. Nevím, jakou čtenost mají Britské listy, domnívám se však, že jejich vulgární nálepkování Čechů za xenofoby a absence empatického přístupu k problému také působí dosti kontraproduktivně.
    Zdá se mi, že mezi těmito dvěma krajnostmi stojí Saša Uhlová s několika dalšími autory (např. Milan Hanyš) se svými skutečně bez ironie empatickými a nekonfrontačními články poněkud osamocená a neviditelná.
    AV
    August 21, 2015 v 15.20
    Michalu Rusekovi
    Přiznám se, že se mi to nechce příliš rozvádět, ale pokusím se vám odpovědět.
    Já na DR nevidím možnost diskutovat odlišný názor na imigraci. Takový článek tu uveřejněn nebyl. Tento text Saši Uhlové je vlastně k lidem s jiným názorem nejvstřícnější, ale není to prezentace odlišného názoru. Jiří Nushart tu použil hezkou formulaci: "Žiji v mediální bublině." Také vyhledávám převážně levicová média. DR mi byl dosud názorově nejbližším a najednou se s ním dosti rozcházím; mně blízký pohled tu je vlastně nepřípustný, nacházím ho pod čarou, ne v textech článků. Snad se zastánci liberálních postojů bojí kluzkého svahu: malý krůček vedle a za chvíli dokloužeme k fašismu. Možná si myslí, že jinde převažuje xenofobní názor a chtějí vyvažovat.
    Myslím, že tento spor bude polarizovat českou společnost ještě dlouho.
    Překvapují mě reakce na Petru Hůlovou a na Jana Kužvarta. Jejich články mi připadají smířlivé, vyzývající k uklidnění a nemůžu si pomoci: oba se snaží nepřidávat na žádnou stranu. Přesto vyvolali takovou polemiku. Diskuze se zadrhává na obranných mechanismech, dostáváme se k otázkám typu, kdo si začal, kdo přinesl šibenice apod. Jakoby každý, kdo nesouhlasí s bezvýhradným přijetím imigrantů, souhlasil automaticky se šibenicemi. (Táňa Zabloudilová na ČRo Petru Hůlovou osočila, že "používá nefunkční analogie, emotivní výkřiky a mýty, jejichž opakováním získává běžně fanoušky Nigel Farage nebo Martin Konvička", mluví o jejím "vzteklém rozhořčení" atd.)
    Přišlo by mi docela zajímavé si tady s některými lidmi mých i odlišných názorů podebatovat osobně.
    August 21, 2015 v 16.02
    Dva krajní názory?
    Dva krajní názory? Kdo jmenovitě zastává názor, že Evropa může a má přijmout jakékoliv množství emigrantů?

    Čelní signatáři výzvy vědců (Jan Sokol a Josef Šlerka) to rozhodně nejsou:

    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1568853-petice-proti-xenofobii-vedci-se-stavi-proti-strachu-a-lhostejnosti
    August 21, 2015 v 17.25
    Panu Adamu Votrubovi…
    Děkuji za detailní odpověď na dotaz. (Jinak tedy Rusek jako Hašek, Haškovi / Ruskovi…, nikoliv Hašekovi.)

    Vidím to v podstatě identicky. Rozumím... Deník referendum nyní považuji za jedno z nejserióznějších médií v ČR, zejména Saša Uhlová je často velmi vstřícná a přestože cítím, že máme jiné postoje (zejména vzhledem k tomu bolavému místu MZ × KS), tak si vážím její povahy a snahy smiřovat. To je mi opravdu velmi sympatické.

    A pokud P. Hůlová kritizovala právě A2 a DR, tak je to nepochybně proto, že jiná média snad už ani nemá smysl kritizovat. Tedy je to projev zájmu a snahy dále zvýšit kvalitu.

    Nezbývá než věřit, že alespoň zde na DR zbude kus místa pro autentickou sociální (lidskou) agendu (nejen pro menšiny).

    Ohledně imigrace mi chybí v médiích dvě tématické roviny:

    1) Predikce, kdy vlna imigrace skončí, zda tedy vůbec skončí.

    Protože část lidí má (zřejmě částečně oprávněný) pocit, že ti, kdo píšou #PŘIJÍMÁM snad mají snad až v plánu vytvořit co nejrychleji svět multi-kulti, stejný jako je v Londýně – protože tento svět zřejmě obdivují.

    Přitom zapomínají, že Velká Británie, ale i Francie nebo Německo mají – podobně jako USA – zcela jinou ekonomickou sílu a to, že situace s imigranty je tam (zatím) relativně v pohodě, je mj. proto, že tam není minimální mzda 9200 Kč. I chudým lidem se tam žije lépe. Proto jdou do Německa, Anglie a Švédska. Proto je to spíše ekonomická a nikoliv ryze existenční emigrace. Jinak by žádali o azyl třeba už v bezpečném Bulharsku nebo Srbsku. A proto je nutné to rozlišovat, protože všechny ekonomické imigranty Evropa přijmout nemůže.

    Navíc existuje obava, že cokoliv národního už patří jen a pouze na smetiště dějin. Navíc na toto téma zcela chybí diskuse. Až se zdá, že je tu neznámé nařízení nebo povinnost rychle i z ČR udělat multinacionální zemi.

    Fakt, že nikdo z odborníku nikde v TV ještě neřekl, že vlna imigrace bude trvat třeba ještě jeden rok a pak rychle skončí, je i pro mě alarmující. Určitě by ke zklidnění velice pomohlo, kdyby někdo řekl, že třeba do roka bude IS pod kontrolou. Vždy jsem byl proti válkám, ale toto je třeba ukončit vojensky, jak jinak, zřejmě jen pomocí pozemní armády.

    Dnes to vypadá, že zde jasná vůle (USA, NATO) k zásahu proti IS není. Snad kvůli volbám v USA? Chybí armáda EU, NATO není OK.

    Kdyby někdo řekl, že vlna imigrace nyní kulminuje a příští rok už bude klesat, kdyby někdo řekl, že půjde celkem o maximálně 5 milionů migrantů, což je asi 1 % obyvatel EU... Jistě by to velmi uklidnilo situaci.

    Mezitím jsem kdesi zaslechl, že jen Německo zvýšilo odhad pro rok 2015 na 800 tisíc nových migrantů. To je 1,0 % jen za jeden rok…

    2) Bylo by výborné znát přesná čísla, kolik % imigrantů se daří úspěšně integrovat a kolik % žije již dnes neutěšeně, tedy v ghettech: V Německu, Francii, Belgii, Holandsku, Anglii, Švédsku.

    A jaké jsou trendy. Potřebujeme čísla a trendy.

    Tato čísla přece nemůže být problém zjistit. Bohužel veřejnoprávní média, placená z našich daní, takto racionální a velmi potřebná data zatím nedohledala.

    Mezi lidmi jsou vždy rozdíly, vždy se najdou bezdomovci. V každé kultuře. Ale závisí, jak se majorita chová, jak účinně nastaví pomoc a podanou ruku. Někde bude 1 bezdomovec na 1000 obyvatel, jinde jich bude třeba 50.

    Vlastně bychom měli být paradoxně za vlnu imigrantů vděční, protože se otevírá nejedno důležité sociální téma…
    August 21, 2015 v 17.31
    Saše Uhlové
    I pokud ta odpověď bude dlouhá, i pokud nebude vše podle Tvého dokonale rozpracované, slibuju, že to budu číst vstřícně. :-) Díky.
    JN
    August 21, 2015 v 18.04
    Jiřímu Kubičkovi - Nemluvím o výzvě vědců,
    ta přišla až po kritizovaném vyjádření Petry Hůlové, takže se domnívám, že diskuse pod tímto článkem není primárně o této výzvě. Pokud chcete vědět, kdo zastává názor, že EU může a má přijmout jakékoliv množství imigrantů, přečtete si B.listy, články na DR a diskuse pod nimi. Ten názor je často z opatrnosti zastáván v té formě, že bychom neměli rozlišovat mezi uprchlíkem a imigrantem, nebo že bychom současnou imigrantskou vlnu měli přijmout kompletně, ovšem otázka po maximálním počtu imigrantů, který je EU schopna integrovat, je výslovně odmítána a pokládána za neslušnou. V argumentaci je často smísena humanitární pomoc uprchlíkům s demografickými problémy Evropy. Pomoc uprchlíkům je však otázka morální a také otázka dodržování závazků, vyplývajících z azylového práva, zatímco demografické problémy jsou otázka odborná a po proběhnuvší společenské i odborné debatě je možno ji řešit se zcela chladnou hlavou v rámci demokratických procedur, nikoliv pod tlakem emocí.
    LV
    August 21, 2015 v 18.19
    Migrační vlna bude pokračovat
    Doug Saunders cituje studii, podle které 95% příchozích do Evropy jsou ekonomiční migranti (bylo to před posledním válečným konfliktem)

    Saunderosvi věřím, neboť na jedné straně nevříská Euroarábie, na druhé straně přiznává, že migrace přináší problémy, je dobře informovaný a opírá se o vědecké studie, které si někdy dává dělat. Nesouhlasím s ním zcela, zdá se mi, že nedoceňuje vliv internetu a levných letenek. Tedy jsem skeptičtější než on.

    Podle té studie přicházejí migranti z bohatších zemí, procentuálně vedly Kapverdy a tak jak se postupně zlepšuje situace v Africe, bude proud migrantů sílit. Rodina se složí a vyšle někoho, aby získal zázemí....

    Tady je jeden článek o muži, který přišel nelegálně do Evropy, ne proto, že byl pronásledován a nebo žil v bídě, ale protože chtěl lepší život. Byl deportován, ale pokusí se o další cestu.
    Migranti chtějí pouze to, co máte vy. Co vás na tom děsí?
    http://www.theguardian.com/commentisfree/2015/jun/26/migrants-want-frightening-western-passport

    Soudím, že jediným způsobem jak zavřít hranic/kontrolovat příliv migrantů - bude paradoxně hranice otevřít, tedy dovolit legální vstup (dělala bych to a la Estonsko)
    Plus by to chtělo začít dělat informační kampaň, že ulice v Evropě nejsou dlážděné zlatem.

    Pak je tu otázka sociálního státu. Je možno mít sociální stát a masovou migraci?
    LV
    August 21, 2015 v 18.53
    ad integrace migrantů a ghetta
    ad ghetto
    Jak také vzniká ghetto?
    Do ČR dorazí, řekněme 2000 Nigerijců. Dva z nich založí dílnu v Budějovicích. Zbytek se to dozví a přestěhuje se tam ve snaze najít zaměstnání. Půjdou tam, kde bude nejlevněji. Sídliště Mír. Místní, kteří budou moci, utečou. Vznikne etnické ghetto. Bydlení nic moc, takže ti Nigerijci, kteří si finančně polepší se postupně odstěhují. Samoselekce. O generaci později vznikne nový Chánov.

    Alternativně může ghetto vzniknout díky sociálnímu bydlení.

    ad integrace
    závisí na kulturním kapitálu

    Británie má více milionářů se jménem Patel (časté jméno v Gudžarátu) než se jménem Smith.
    Iránci nejsou většinou problém. Třicet let teokracie a urbanizace.
    Somálci jsou často problém. Až 80% nezaměstnanost plus sklony řešit spory násilím. Jedno z vysvětlení je, že se sem dostávají elity. Příslušník somálských elit nebude vykonávat špinavou práci, chce být chirurgem, ale neumí číst a psát.

    Další problém je, že např. Pakistánci v Británii pocházejí často z těch nejzaostalejších částí Pakistánu.

    Pokusím se probrat Kindle a vyhrabat nějaká konkrétní čísla.
    ??
    August 21, 2015 v 19.37
    Odpoved Sasi Uhlove.
    "Už jen proto, že to pro ně je hrozné a určitě by byli mnohem raději, kdyby mohli žít normálně ve své zemi. "
    Tahle veta je vic nez pravdiva. Par tech imigrantu znam a znam i jejich nazor na Evropu. Je to jen misto k vydelavani penez (nebo zachrana pred politickym pronasledovanim), ale k srdci jim neprirostlo.
    "A to je asi to, o co se můžeme pokoušet. Ovlivňovat debatu, která bude spolupůsobit na rozhodnutí a postoje české vlády - českého státu. "
    Postoje vlady, tezko ovlivni diskuze o nicem. Vzpominam si na jeden perestrojkovy DDR film. Zapletka spocivala v tom, ze dva mladi lide umistili na nastenku obrovskou fotografii holeho zadku, pres ktery bylo napsano : Pravda je vzdy konkretni. Dalsi dej si jiste domyslite. Jak chcete ovlivnit vladu, kdyz napisete, ze je spatna ? Ovlivnit, ji muze pokud se objevi serie clanku o Vladimiru Dlouhem, clenu Narodni ekonomicke rady vlady. Tento byvaly pracovnik globalni banky Goldman Sachs byl dokonce protlacovan na funkci prezidenta. Ze toto bezzkrupulozni financni uskupeni temito zpusoby ovlivnuje nejen ceskou ale i evropskou politiku, je konkretni tema (Mario Draghi ). Nebylo by od veci se ho dotazat na jeho pripadny podil na falsovani udaju pri "Reckem podvodu". Je jeho ukolem radit vlade tak, aby doslo k "Reckemu podvodu" i v Cechach? Jak souvisi jeho funkce v Trilateralni komisi zalozene Rockefellerem se zajmy ceske republiky ?
    Mozna pusobi zvlastne, ze otviram tenhle namet v diskuzi o uprchlicich, ale ono to je o tech souvislostech a pricinach. Destabilizace Afriky souvisi primarne s financnimy zajmy. Ale jelikoz jak spravne poukazujete nemuzem ovlivnit politiku velkych, meli bychom si udelat poradek na nasem malem dvorecku. A jedna z moznosti je se zbavit trojskeho kone banky Goldman Sachs. A tim odetnout financni chobotnici jedno male chapadelko.-:)
    Samozrejme to je jen poukaz na mozny namet.
    ??
    August 21, 2015 v 19.43
    Cituji.
    Az sem prijdou ti Eritrejci budeme jeste vzpominat na dobre vychovane muslimy.
    August 22, 2015 v 14.36
    V samém závěru John Bok o podivné toleranci IS
    JN
    August 24, 2015 v 17.34
    "Další těžký výprodej v Asii znovu šíří na finančních trzích STRACH,"
    řekl agentuře Reuters analytik Craig Erlam z makléřské firmy OANDA.
    Tak takhle tedy ne, pánové finančníci! Vždyť jste připo....., jak ti naši čeští xenofobové! Tímhle přitroublým strachem tu světovou ekonomiku nezachráníte a ještě se sami připravíte o spoustu prachů. Pěkně nasadit optimistický výraz a nakupovat! NAKUPOVAT !!! Raz, dva, raz, dva... A kdo nenakupuje, není Čech. Kdo nenakupuje je xenofob! Nakupujte akcie vstříc světlým zítřkům.
    + Další komentáře