↗

Xenofobní extrémisté zneužívají obavy obyčejných lidí už více než půl roku. Foto Ondřej Mazura, DR

Co vás vedlo k iniciativě, která chce reagovat na nárůst nenávisti ve společnosti?

Anna Vanclová (AV): Téma nás dlouhodobě trápí, ačkoliv to není náš obor studia. My dva jsme molekulární biologové, uvědomili si nicméně, že hlas odborné veřejnosti je málo slyšet. Veřejnost vidí především fanatiky typu Martina Konvičky, kteří se cpou do popředí. Nějaké morální apely sice občas zaznívají, ale jsou utopené v záplavě hoaxů. Faktické argumenty moc nepadají. Náš dopis je čistě morálním apelem na vymezení se vůči xenofobii, mediální manipulaci a sedání na lep populistům. Doufáme ale, že by se na něj dalo navázat nějakými popularizačními akcemi ze strany signatářů.

Lukáš Novák (LN): Když chcete vědět něco o muslimech, o tom, kdo jsou imigranti přicházející do České republiky, nebo o vývoji na Blízkém východě, můžete přijít za skutečným odborníkem. Mně ta současná situace u nás připomíná zemi, kde by byla spousta skvělých doktorů, ale jejich ordinace by byly prázdné, protože by všichni chodili za šarlatány, kteří by jim předepisovali jedy. Možná ještě hůře — byli by tam všichni zdraví, a přesto chodili za šarlatány, kteří by jim předepisovali jedy na nemoci, které sice jinde existují, ale dají se léčit šetrně a účinně.

Kdo za výzvou stojí?

LN: Není to žádná předem organizovaná skupina. Na začátku bylo pár lidí, co se vzájemně znají — všichni doktorandi na různých vysokých školách.

Jaká je přidaná hodnota toho, že jde právě o vědce?

AV: Vědci se dá argumentovat z čistě praktických důvodů, protože víme, že lidé na to slyší. Vědec v této zemi je stále vnímán jako určité prestižní povolání. Když něco řekne, lidé tomu budou věnovat větší pozornost. Naopak politici jsou zde vnímáni jako lůza. Další věc je, že základní prací každého vědce v jakémkoliv oboru je kriticky myslet, ověřovat informace a nemanipulovat s daty.

Jaký je vůbec v akademické obci převládající názor na témata související s migrací a uprchlictvím, ve srovnání se širokou veřejností?

LN: Máme pocit, že mezi vědci obecně panuje vyšší míra tolerance a porozumění. Především tam ale existuje větší míra ochoty k dialogu a ke kritickému myšlení, a to i když se dotyčný staví proti imigraci. Je tu možné předkládat faktické argumenty — dotyčný je třeba nepřijme, ale přinejmenším se vám za ně nevysměje. Sám se zároveň snaží nepoužívat argumentační fauly.