↗

Xenofobní extrémisté zneužívají obavy obyčejných lidí už více než půl roku. Foto Ondřej Mazura, DR

Co vás vedlo k iniciativě, která chce reagovat na nárůst nenávisti ve společnosti?

Anna Vanclová (AV): Téma nás dlouhodobě trápí, ačkoliv to není náš obor studia. My dva jsme molekulární biologové, uvědomili si nicméně, že hlas odborné veřejnosti je málo slyšet. Veřejnost vidí především fanatiky typu Martina Konvičky, kteří se cpou do popředí. Nějaké morální apely sice občas zaznívají, ale jsou utopené v záplavě hoaxů. Faktické argumenty moc nepadají. Náš dopis je čistě morálním apelem na vymezení se vůči xenofobii, mediální manipulaci a sedání na lep populistům. Doufáme ale, že by se na něj dalo navázat nějakými popularizačními akcemi ze strany signatářů.

Lukáš Novák (LN): Když chcete vědět něco o muslimech, o tom, kdo jsou imigranti přicházející do České republiky, nebo o vývoji na Blízkém východě, můžete přijít za skutečným odborníkem. Mně ta současná situace u nás připomíná zemi, kde by byla spousta skvělých doktorů, ale jejich ordinace by byly prázdné, protože by všichni chodili za šarlatány, kteří by jim předepisovali jedy. Možná ještě hůře — byli by tam všichni zdraví, a přesto chodili za šarlatány, kteří by jim předepisovali jedy na nemoci, které sice jinde existují, ale dají se léčit šetrně a účinně.

Kdo za výzvou stojí?

LN: Není to žádná předem organizovaná skupina. Na začátku bylo pár lidí, co se vzájemně znají — všichni doktorandi na různých vysokých školách.

Jaká je přidaná hodnota toho, že jde právě o vědce?

AV: Vědci se dá argumentovat z čistě praktických důvodů, protože víme, že lidé na to slyší. Vědec v této zemi je stále vnímán jako určité prestižní povolání. Když něco řekne, lidé tomu budou věnovat větší pozornost. Naopak politici jsou zde vnímáni jako lůza. Další věc je, že základní prací každého vědce v jakémkoliv oboru je kriticky myslet, ověřovat informace a nemanipulovat s daty.

Jaký je vůbec v akademické obci převládající názor na témata související s migrací a uprchlictvím, ve srovnání se širokou veřejností?

LN: Máme pocit, že mezi vědci obecně panuje vyšší míra tolerance a porozumění. Především tam ale existuje větší míra ochoty k dialogu a ke kritickému myšlení, a to i když se dotyčný staví proti imigraci. Je tu možné předkládat faktické argumenty — dotyčný je třeba nepřijme, ale přinejmenším se vám za ně nevysměje. Sám se zároveň snaží nepoužívat argumentační fauly.

Do jaké míry se vám už podařilo zapojit některé ze starších akademiků?

LN: Ze seznamu signatářů je patrné, že se k výzvě připojilo obrovské množství profesorů a docentů, a až disproporční množství vedoucích ústavů a kateder. My sami jsme doktorandi — kdybychom si říkali vědci, byla by to docela drzost. Ale už v samotném textu výzvy píšeme o „vědcích a pracovnících akademických a výzkumných institucí“. To je široký pojem, který zahrnuje i nás doktorandy, a vůbec každého, kdo se ztotožňuje s vědeckou prací, s vědeckou metodou a přístupem ke světu.

Iniciátory dopisu jsou čtyři přírodní vědci. Jaké je rozložení signatářů?

LN: Mezi signatáři je mírná většina humanitně a sociálně zaměřených vědců.

↗

Cílem výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jak je u nás rozdmýchávána a tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost. Repro DR

Jak probíhá sběr podpisů?

LN: Dosud probíhala neveřejná, asi šestitýdenní fáze, během které jsme tvořili síť kontaktů a v klidu sbírali podpisy. Rozhodli jsme se pro tuto cestu, protože tušíme, jaké reakce výzva vyvolá, a nemáme čas, energii ani nervy probírat se hordami sprostých mailů a falešných podpisů.

AV: Konkrétním vytipovaným lidem jsme posílali maily, v nichž se jich ptáme, zda by měli zájem se podepsat a zároveň je žádáme o šíření ve svém okolí. Funguje to lépe, než jsme čekali. Chtěli jsme, aby už před zveřejněním výzvy na webu a otevřením dalším podpisům existovalo jakési jádro podporovatelů. Aby pod tím bylo podepsáno pár zvučných jmen a působilo to důvěryhodně.

Máte podporu nějakých konkrétních vědeckých fór — Učené společnosti, akademických senátů či ústavů?

LN: V první řadě jde o svědomí jednotlivců — nečekáme, že by se pod výzvu připojovaly instituce.

Výzvu adresujete poměrně široce médiím, politikům a veřejnosti. Čekáte od ní nějakou konkrétní, uchopitelnou změnu?

LN: Není to koncipované jako petice s konkrétními cíli. Smyslem výzvy je, aby zazněl klidný hlas, který vybízí k dialogu a odmítá populismus, a aby byl podpořen lidmi, kteří mají určitý morální kredit. Neočekáváme, že bychom ji poslali konkrétnímu ministrovi, a on řekl „aha, změníme to a to“. Rádi bychom nicméně navázali na energii, kterou výzva přinese. To ale už závisí na vůli odborníků-signatářů. Pokud budou ochotni s námi spolupracovat na nějakých popularizačních projektech, budeme moc rádi. Sami jsme také uvažovali, že bychom se jako dobrovolníci zapojili v organizacích, které uprchlíkům zcela prakticky pomáhají.

AV: Zkrátka uvidíme, jaký to bude mít dopad. Za chodu teprve uvidíme, co bude mít odezvu a pak budeme vymýšlet, jak na to navázat.

Jste jako iniciátoři připraveni na všechny negativní reakce, které budou následovat? Jste ochotni jim čelit?

LN: Jsme ochotni jim čelit. Jestli jsme připraveni, to se uvidí. Už jsme zažili slabý odvar, když byla výzva zveřejněna na dvou menších názorových webech. Samozřejmě to teď bude horší.

AV: Dokud to člověk nezažije, tak neví.

Přichází tyto reakce i ze stran vědecké obce?

LN: Několikrát jsme rozesílali i hromadné maily většině lidí z konkrétních ústavů. Občas se našel někdo naštvaný, kdo nám odpověděl negativně. Ze strany vědců to nicméně prakticky nikdy nebylo za hranou slušnosti. Maximálně nám vyčetli naivitu nebo demagogii, ale nebyly tam osobní útoky. Našli se i lidé, kteří nám odepisovali, že s tím textem naprosto souhlasí, a že vyjadřuje jejich dojem z veřejné debaty, ale zároveň se obávali, že jsme přece jen příliš proimigrační, zatímco oni si nepředstavují společnost tak multikulturní, jako je třeba Kanada.

AV: Také proto nechceme Výzvu vědců spojovat s nějakou další občanskou iniciativou. A pakliže budeme pokračovat v nějakých dalších aktivitách, nebudeme se už moci zaštiťovat podpisy vědců.

Nevede celá vaše iniciativa nakonec k depolitizaci tématu, které je výsostně politické?

LN: I politikové se musí rozhodovat na základě nějakých dat a faktů.

AV: Základna lidí, kterou bychom prostřednictvím této výzvy rádi vytvořili, nijak neaspiruje na to, o těchto věcech rozhodovat. Měla by ale fungovat jako jakýsi poradní aparát, předkládat věcné argumenty, snažit se uklidnit veřejnost debatou o tom, co jsou skutečné problémy, a co jsou zkrátka hoaxy a manipulace s informacemi. Bohužel se nám zdá, že lidé, kteří momentálně mají moc, ustupují lidem, kteří jsou v téhle diskusi slyšet nejvíce — a to nejsou ti věcně argumentující, to jsou fanatici a populisté.