Převratný klimatický plán německých zelených: brzy vládním programem?
Josef ŠmídaNěmečtí Zelení budou mít u jednání o koalici po zářijových volbách zásadní slovo. Je jasné, že nevstoupí do vlády, která by si neosvojila jejich ambiciózní plán na ochranu klimatu. Záměrem je, aby se stal evropským standardem. Seznamte se.
Němečtí Zelení začátkem srpna představili „vládní“ klimatický plán pro Spolkovou republiku Německo. „Zachraňme klima, ochraňme člověka“ zní název plánu, který napovídá, že ochrana životního prostředí není jediným cílem jejich klimatické politiky.
Plán má tedy celkem deset kapitol a jeho cílem je na jedné straně důsledná ochrana klimatu s cílem snižovat emise a usilovat o udržení průměrného globálního oteplení planety pod 1,5 stupněm Celsia a na straně druhé ochrana člověka před ekonomickými šoky a nežádoucími sociálními jevy, jež by mohly provázet transformaci na bezuhlíkovou ekonomiku.
Politické ambice Zelených v oblasti klimatu nejsou žádnou novinkou. Dlouhodobě usilují o odklon od uhlí, podporu obnovitelných zdrojů energie, čistou mobilitu nebo energetické úspory. Narozdíl od ostatních politických stran si ale uvědomují, že nejde jen o sektor životního prostředí a průmyslu, ale že je zapotřebí také významně zasáhnout do rozpočtu a daňového systému, do přerozdělování zdrojů, do trhu práce a sociální agendy státu.
Klimatický plán je koncipován jako srozumitelné představení transformace státu z fosilní na vodíkovou ekonomiku se zásadním postavením obnovitelných zdrojů energie, s investicemi a ekonomickými pobídkami šetrnými ke klimatu, s důrazem na inkluzivitu, přenastavení daňového systému zvýhodňující sociálně zranitelné a jinak negativně zasažené skupiny, ale také úspory energie a dalších zdrojů.
V energetické oblasti sází na zelený vodík a doslova masivní expanzi obnovitelných zdrojů energie. Energii získanou z větru chtějí od roku 2022 zdvojnásobit a každoročně navyšovat o 6 GW instalovaného výkonu — což zhruba odpovídá šesti temelínským či čtrnácti dukovanským blokům.
V Německu je potenciál pro větrnou energii na zhruba dvou procentech území země. Není ale všude stejný. Zelení proto chtějí umožnit jednotlivým spolkovým zemím prostor pro stavbu nových větrníků sdílet.
Zelení také chtějí výrobu energie co nejvíce diverzifikovat a decentralizovat. Za tím účelem chtějí založit občanský fond pro energetickou transformaci. Ten má pomoci dosáhnout na podíl na výrobě z obnovitelných zdrojů energie i těm nejmenším hráčům. A také má umožnit zavedení solárních panelů jako standardu na všech střechách.
Do roku 2035 chtějí zvýšit instalovaný výkon z větrné energie na moři na 35 GW — což zhruba odpovídá dvaceti dukovanským elektrárnám. V případě vodíku chtějí zavést program tržních pobídek pro elektrolyzéry v lokalitách vhodných pro rozvodnou síť, prostřednictvím kterých budou dotovány kapitálové náklady na jejich výrobu.
Vyšší prvotní provozní náklady se mají řešit v rámci dohod o ochraně klimatu v průmyslových odvětvích, ve kterých má zelený vodík uplatnění. Zelený vodík němečtí Zelení dnes vnímají jako jeden ze základních stavebních kamenů klimatické neutrality.
Chtějí proto celkově nastavit rámec využívání energie vodíku a postupně tomu přizpůsobovat další nezbytnou infrastrukturu, mezi kterou patří i ta, jež je navázána na tamější velké průmyslové sektory. Zelení tak chtějí mít jak uhlíkově neutrální ocelárny, tak i velké areály chemického průmyslu.
Samozřejmě je v plánu myšleno na výstup z uhlí, který je stanoven na rok 2030 a zaručuje reformu federálního těžebního zákona a zvýšení minimální ceny emisních povolenek na šedesát euro za tunu oxidu uhličitého. Odklon od uhlí se ale právě promítá průřezově i do ostatních kapitol, protože se na jedné straně jedná o největšího původce skleníkových plynů, ale na straně druhé také o zdaleka největší zásah nejen do německého poválečného hospodářství. S těžbou uhlí je také spjato kulturní dědictví i společenský život obyvatel dotčených regionů.
Zelení proto chtějí zvýšit minimální mzdu na dvanáct euro na hodinu a zakotvit nový příspěvek na rekvalifikaci při zkrácené pracovní době pro osoby zasažené transformací. Plánují také založit klimatický fond, který například umožní majitelům domů žádat si o příspěvek na jejich ozeleňování či pro osoby dojíždějící za prací s nízkými příjmy bude poskytovat finanční bonusy na nákup elektromobilu.
Vedle energetických úspor ve stavebnictví, v dopravě a v energetice chtějí Zelení hledat zdroje v reformě financování všech projektů, které jsou neslučitelné s cílem udržet maximální průměrné teploty pod 1,5 stupně Celsia. Slibují si od toho na začátku příjem až deset miliard eur, což bude mít dva příznivé dopady: přímou ochranu životního prostředí a zisk financí, jež pak bude možno uvolnit do investic na ochranu životního prostředí.