Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ANO) připravila zásadní změnu dávkové podpory v oblasti bydlení. Návrh zákona o přídavku na bydlení, který na sklonku loňského roku vložila do mezirezortního připomínkového řízení, počítá se sjednocením státní podpory bydlení do jediné dávky — přídavku na bydlení. Rezort si od nové právní úpravy, která ruší stávající příspěvek a doplatek na bydlení, slibuje zvýšení přehlednosti, napravení nespravedlností a zastavení obchodu s chudobou. Odborníci však namítají, že zákon vytčené cíle nenaplní a varují před jeho dopady na nejzranitelnější část společnosti.

„Hlavním principem zákona je, že ,pracovat a dodržovat pravidla občanského soužití je normální'. Úlohou státu je přitom nabízet občanům takové nástroje podpory, které jim umožní zlepšit vlastní sociální situaci, pokud o to usilují. Zároveň platí, že nebude-li příjemce dávky v řešení své situace aktivní, nebo nebude-li dodržovat pravidla — jako je řádná docházka dětí do školy a udržování bytu ve funkčním stavu —, nebude mít nárok na podporu státu,“ představilo návrh ministerstvo.

Máláčová předložení právní normy zdůvodňuje „vysokou mírou kritiky“ platné dávkové podpory bydlení. Poukazuje zejména na její neúčelnost, nízkou adresnost, zneužívání a obchod s chudobou. „V praxi jsou známy případy, kdy je příspěvek na bydlení pobírán lidmi, kteří s ohledem na finanční situaci mohou náklady na bydlení saturovat z vlastních zdrojů. Dochází rovněž k manipulaci osob hlášených k trvalému pobytu v bytě za účelem dosažení nároku na dávku, nebo její maximální výši,“ vysvětluje rezort s tím, že stávající systém — podporující uvedené praktiky — již nelze nadále zachovat.

Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka ovšem přijetí návrhu dané problémy nevyřeší. „Dávky sice jsou v České republice zneužívány, ale chybí kvalitní analýzy rozsahu takového zneužívání. Navíc již dnes existují nástroje, jak se tomu bránit. Úřady práce mohou provádět šetření a v případě, že naleznou nesrovnalosti, tak dávku zkrátka odejmou,“ řekl Deníku Referendum. „Předložení zákona pokládám spíše za planý poplach,“ dodal s tím, že se obává jeho dopadů na lidi žijících na ubytovnách a doposud pobírající doplatek na bydlení.

O výši přídavku mohou rozhodovat obce

Zákon přichází s několika novinkami. V prvé řadě vymezuje nejvyšší uznatelné náklady na bydlení. Ceny služeb a emergií se propočítají podle průměrné spotřeby a reálných cen jednotlivých dodavatelů a maximální výše nájemného se stanoví podle takzvaných hodnotových map zpracovaných ministerstvem pro místní rozvoj, jež budou pravidelně aktualizovány. „Nejsem si jist, zda je cenový set vytvořen správně. S kolegy jsme prověřili několik měst a zjistili, že v těch malých ministerstvo ceny nájemného nadhodnotilo a naopak ve velkých podhodnotilo,“ upozornil Šimáček.

A kritice podrobil i další novotu, totiž pravomoc obcí o své vůli snižovat nejvýše uznatelnou částku nájemného pro účely stanovení přídavku na bydlení až na dobu dvanácti měsíců. Ministerstvo uvádí, že opatření cílí proti obchodníkům s chudobou, již si cenu nájmů určují neopodstatněně vysoko. Šimáček však namítá, že jde o modifikaci před Ústavním soudem napadených ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, která městům umožňují na svém území vyhlašovat takzvané bezdoplatkové zóny, jejichž obyvatelé navzdory tíživé sociální situaci pozbývají nárok na doplatek na bydlení.

Rezort práce a sociálních věcí rovněž plánuje rozšířit podmínky pro získání nároku na přídavek na bydlení. Navrhuje posuzovat pracovní aktivitu žadatele o podporu a monitorovat, zda jeho děti řádně plní povinnou předškolní a školní docházku. „Pokud dítě zmešká více než sto hodin za pololetí, aniž by rodiče doložili, že se tak stalo ze zdravotních důvodů, o dávku na bydlení na půl roku přijdou,“ vysvětlilo ministerstvo. „Tato úprava vychází z předpokladu, že kdo neposílá své děti do školy, okrádá je o jejich budoucnost,“ doplnilo.

Revize dávek může přinést nové problémy

Zákon dále definuje minimální základní standardy kvality bydlení, do něhož bude přídavek vyplácen. Pokud je daný byt nesplní, respektive nebudou do stanovené lhůty naplněny, dávka nebude vyplacena, případně bude odejmuta. Ubytovnám se současně zavádí nová povinnost uzavření dohody s obcí, že v těchto zařízeních může být vykonávána sociální práce a že jsou pro místní občany potřebné. „Opatření podporuje lidi, aby nevyhledávali místa nevhodná pro bydlení, ale byli motivováni hledat si bydlení jiné,“ zdůvodnil rezort návrh.

„Lze předpokládat, že některé ubytovny, v reakci na přijetí zákona skutečně zavřou, nebo sníží kapacitu. Poptávka po bydlení, respektive nestandardním bydlení se ovšem nesníží. Stát sice na jedné straně ušetří jisté peníze, které dnes plynou majitelům ubytoven, ale výhledově možná bude řešit mnohem zásadnější potíže, především bezdomovectví a častější odebírání dětí z rodin,“ zhodnotil dopady zákona Šimáček.

To ostatně přiznává i samo ministerstvo. „Pokud se nepřistoupí k řešení primárních příčin jevů, které často leží mimo dávkový systém, nelze očekávat, že kritizované sociální problémy vymizí, naopak lze předpokládat jejich další eskalaci s dalekosáhlými důsledky,“ uvedlo v důvodové zprávě s tím, že problémy v dávkové podpoře jsou dány zejména nedostupností bydlení pro nižší příjmové vrstvy obyvatelstva. Tu podle Maláčovou vedeného rezortu nepříznivě ovlivňuje především rostoucí cena nákladů na bydlení, omezený trh s nájemní byty a nedostatečný fond obecního bydlení.

Zákon o sociálním bydlení stále chybí

K revizi státní podpory bydlení se druhá vláda Andreje Babiše (ANO) zavázala ve svém programovém prohlášení. „Vyhodnotíme změny v dávkových systémech. Pozornost věnujeme zejména […] dávkám pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení […]. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí,“ shodli se zástupci politického hnutí ANO a ČSSD. A dále slíbili, že k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti současně připraví i zákon o sociálním bydlení.

Sliby ovšem menšinový koaliční kabinet nemíní dodržet. Premiér Babiš i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO) opakovaně prohlásili, že s předložením zákona nepočítají. Důvodem má být skutečnost, že by nebyl s to adekvátně reagovat na místně odlišné problémy, a proto se Dostálová rozhodla pro investiční podporu měst a obcí, které mají samy určit, jakou bytovou výstavbu budou preferovat. „Pokud bychom šli cestou zákona, tak s nedostatkem sociálního bydlení něco uděláme za čtyři roky,“ konstatovala v minulém roce.

Zákon o sociálním bydlení má dle vlády nahradit finančně posílený program Výstavba. Odborníci ovšem namítají, že dotační titul není vhodnou alternativou. Na jeho nedostatky ostatně upozornila i pravidelná hodnotící zpráva Evropské komise. „Stávající právní předpisy neřeší uspokojivě nedostatek sociálního bydlení ani jeho negativní sociální dopad a do roku 2023 není plánovaná žádná revize,“ shrnula a výslovně uvedla, že program Výstavba nemůže komplexní problémy bytové nouze uspokojivě vyřešit.

Se zákonem o sociálním bydlení počítal v minulém volebním období i koaliční kabinet ČSSD, politického hnutí ANO a lidovců v čele s Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Přestože jej v březnu roku 2017 schválil, Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat a s koncem jejího funkčního období spadl pod stůl. Přijetí zákona o sociálním, respektive dostupném bydlení přitom — alespoň podle výzkumu agentury Median z roku 2017 — podporuje třiasedmdesát procent obyvatel České republiky, a to z řad voličů levice i pravice.