Téměř půlmilionovou demonstrací proti násilí a na památku obětí, v jejímž čele stanuli společně předsedové španělské i katalánské vlády, rodinní příslušníci zabitých i muslimů žijících ve Španělsku a také španělský král, skončil v sobotu v Barceloně symbolicky týden, jež uplynul od dvojice katalánských teroristických útoků ze 17. a 18. srpna. Malá džihádistická skupina jimi usmrtila šestnáct lidí.

S odstupem je už definitivní, že za útoky stálo několik mladíků žijících v podpyrenejském městečku Ripoll, které zfanatizoval a posléze vedl skrytě-salafictický imám Abdalbákí Es Sáttí. Jako prostředek útoků zvolila skupina nájezd automobilem do lidí, avšak až poté, co jí nehodou vybuchl sklad plynových lahví ve městě Alcantar. Z těchto lahví plánovala skupina původně vyrobit výbušniny.

Hlavní z útoků provedl nakonec dodávkou na barcelonské turistické promenádě La Rambla dvaadvacetiletý Junús Abújákúb (Younes Abouyaaqoub) v pátek 17. srpna. Usmrtil celkem patnáct lidí a přes sto dalších poranil. Šest osob leží doposud v nemocnicích v kritickém stavu.

Druhý útok provedlo později dalších pět členů skupiny ve městě Cambrils, když při pronásledování policií nejeli osobním vozem do chodců. Usmrtili tak jednu ženu a třináct dalších lidí zranili.

Policisté postříleli během cambrilského útoku postupně čtyři z teroristů ve voze, pátý pak podlehl zraněním. Barcelonský útočník Abújákúb byl rovněž zastřelen policií o dva dny později. Mozek skupiny imám Sáttí zemřel již před vlastními útoky, a to při zmíněné explozi plynu v Alcantaru. Tam spolu s ním zahynul také jeden další džihádista.

Policisté postupně zadrželi i další osoby, jež měly být členy ripollské teroristické skupiny. Dvě z nich byly obviněny z terorismu a čekají ve vazbě na soud. Další dvě byly posléze propuštěny, ale zůstávají v režimu sledování. Oproti informacím z minulého týdne se tak zdá, že skupina měla jen deset členů.

Jedním z dopadených je jednadvacetiletý Mohamed Houli Chemlal, který prozradil zatím nejvíce podrobností o fungování skupiny. Právě z jeho výpovědi pochází dnes hojně citovaný výrok, že skupina chtěla původně vyrobit plynové bomby a s jejich pomocí provést sérii útoků u turisticky atraktivních cílů — mimojiné i u Gaudího katedrály Sagrada Família v Barceloně.

„Policisté ještě vyšetřují detaily fungování skupiny, její eventuální spolupracovníky a případné kontakty do zahraničí na Islámský stát, jehož zpravodajství označilo ripollské teroristy za své bojovníky (...) Po týdnu lze ale celkem odpovědně říci, že jádro katalánské buňky bylo již odhaleno a zničeno,“ uvádí ve svém tematickém souhrnu španělská odnož zpravodajského serveru The Local s tím, že v doupěti skupiny byla nalezena i obecný výzva ISIS španělským džihádistům.

Dílo imámovo

Analytikové z agentur i velkých zpravodajských médií se uplynulém týdnu zabývali dopodrobna také způsoby, jimiž fanatický imám Sáttí svou teroristickou buňku vytvořil a dokázal utajovait. Sáttí sám totiž nebyl policii neznámý.

Španělské úřady ho vyšetřovaly už před více než deseti lety jako možného člena sítě Mohameda Mrabeta — v-Katalánsku-žijícího šéfa buňky Al-Káidy spojovaného s několika útoky v Maroku a dopadeného právě v minulé dekádě. Sáttího napojení na Mrabetovu síť se však prokázat nepodařilo.

Po roce 2011 byl Abdalbakí Es Sáttí odsouzen za překupnictví hašiše. Na svobodu se dostal až v roce 2014 a později se odstěhoval do Belgie.

V roce 2016 byl přitom Sáttí vyobcován samotnými muslimy z belgického Vilvoorde, kde několik měsíců kázal, avšak ukázalo se, že nemá žádné osvědčení a Korán vykládá se zjednodušující radikalitou. Sáttí přesílil následně zpátky do Španělska, a to právě do Ripollu.