Katalánské útoky po týdnu: osm teroristů mrtvých, dva ve vazbě, obětí nakonec 16
Petr JedličkaBěhem posledního týdne se dostaly na veřejnost další důležité informace o pozadí útoků v Barceloně a městě Cambrils. V rámci EU šlo letos již o pátý větší útok. Velmi specifičtí však byli jeho pachatelé i reakce španělské veřejnosti.
Téměř půlmilionovou demonstrací proti násilí a na památku obětí, v jejímž čele stanuli společně předsedové španělské i katalánské vlády, rodinní příslušníci zabitých i muslimů žijících ve Španělsku a také španělský král, skončil v sobotu v Barceloně symbolicky týden, jež uplynul od dvojice katalánských teroristických útoků ze 17. a 18. srpna. Malá džihádistická skupina jimi usmrtila šestnáct lidí.
S odstupem je už definitivní, že za útoky stálo několik mladíků žijících v podpyrenejském městečku Ripoll, které zfanatizoval a posléze vedl skrytě-salafictický imám Abdalbákí Es Sáttí. Jako prostředek útoků zvolila skupina nájezd automobilem do lidí, avšak až poté, co jí nehodou vybuchl sklad plynových lahví ve městě Alcantar. Z těchto lahví plánovala skupina původně vyrobit výbušniny.
Hlavní z útoků provedl nakonec dodávkou na barcelonské turistické promenádě La Rambla dvaadvacetiletý Junús Abújákúb (Younes Abouyaaqoub) v pátek 17. srpna. Usmrtil celkem patnáct lidí a přes sto dalších poranil. Šest osob leží doposud v nemocnicích v kritickém stavu.
Druhý útok provedlo později dalších pět členů skupiny ve městě Cambrils, když při pronásledování policií nejeli osobním vozem do chodců. Usmrtili tak jednu ženu a třináct dalších lidí zranili.
Policisté postříleli během cambrilského útoku postupně čtyři z teroristů ve voze, pátý pak podlehl zraněním. Barcelonský útočník Abújákúb byl rovněž zastřelen policií o dva dny později. Mozek skupiny imám Sáttí zemřel již před vlastními útoky, a to při zmíněné explozi plynu v Alcantaru. Tam spolu s ním zahynul také jeden další džihádista.
Policisté postupně zadrželi i další osoby, jež měly být členy ripollské teroristické skupiny. Dvě z nich byly obviněny z terorismu a čekají ve vazbě na soud. Další dvě byly posléze propuštěny, ale zůstávají v režimu sledování. Oproti informacím z minulého týdne se tak zdá, že skupina měla jen deset členů.
Jedním z dopadených je jednadvacetiletý Mohamed Houli Chemlal, který prozradil zatím nejvíce podrobností o fungování skupiny. Právě z jeho výpovědi pochází dnes hojně citovaný výrok, že skupina chtěla původně vyrobit plynové bomby a s jejich pomocí provést sérii útoků u turisticky atraktivních cílů — mimojiné i u Gaudího katedrály Sagrada Família v Barceloně.
„Policisté ještě vyšetřují detaily fungování skupiny, její eventuální spolupracovníky a případné kontakty do zahraničí na Islámský stát, jehož zpravodajství označilo ripollské teroristy za své bojovníky (...) Po týdnu lze ale celkem odpovědně říci, že jádro katalánské buňky bylo již odhaleno a zničeno,“ uvádí ve svém tematickém souhrnu španělská odnož zpravodajského serveru The Local s tím, že v doupěti skupiny byla nalezena i obecný výzva ISIS španělským džihádistům.
Dílo imámovo
Analytikové z agentur i velkých zpravodajských médií se uplynulém týdnu zabývali dopodrobna také způsoby, jimiž fanatický imám Sáttí svou teroristickou buňku vytvořil a dokázal utajovait. Sáttí sám totiž nebyl policii neznámý.
Španělské úřady ho vyšetřovaly už před více než deseti lety jako možného člena sítě Mohameda Mrabeta — v-Katalánsku-žijícího šéfa buňky Al-Káidy spojovaného s několika útoky v Maroku a dopadeného právě v minulé dekádě. Sáttího napojení na Mrabetovu síť se však prokázat nepodařilo.
Po roce 2011 byl Abdalbakí Es Sáttí odsouzen za překupnictví hašiše. Na svobodu se dostal až v roce 2014 a později se odstěhoval do Belgie.
V roce 2016 byl přitom Sáttí vyobcován samotnými muslimy z belgického Vilvoorde, kde několik měsíců kázal, avšak ukázalo se, že nemá žádné osvědčení a Korán vykládá se zjednodušující radikalitou. Sáttí přesílil následně zpátky do Španělska, a to právě do Ripollu.
„Z toho, co zatím víme, lze říci, že Sáttí v Ripollu založil a řídil svou teroristickou skupinu jako malou tajnou sektu (...) Šlo o něco mezi buňkou bojovníků a osobním minikultem (...) Postupoval přitom stylem ,pomaloučku polehoučku‘, s maximální rozvahou. Soustředil se vždy na jednoho potenciálního rekruta, pozvolna jej oťukával a při sebemenším vzdoru či projevu nevole získávání ihned zanechal, aby se neprozradil,“ vysvětlil pro AFP Alberto Bueno z Konsorcia pro výzkum terorismu a mezinárodního zločinu.
V desetitisícovém městečku Ripoll žije na 700 muslimů a fanatický imám Sáttí dokázal za rok svést jen několik mladíků. Kvůli kradmému přístupu a důslednému maskování to ale neodhalili ani jejich rodinní příslušníci.
„On se navenek vyhýbal jakémukoliv konfliktu (...) Mně jednou řekl, že bych neměl poslouchat hudbu, co si pouštím. Odpověděl jsem mu, že je to moje věc. Potom se mě už nikdy nepokusil oslovit,“ řekl listu El País Rašíd, bratranec jednoho ze zabitých teroristů.
Otázka prevence
Ripollská skupina se scházela mimo imámova veřejná kázání a nikdo z ní nemluvil o tom, co s imámem připravovali. Mladíci nehledali islamistické obsahy na sociálních sítích ani o útocích nekomunikovali skrz chytré telefony. Sám Sáttí žil dle zpráv ze španělských médií velice skrovně. Nosil jen několik kusů oblečení, byt neměl téměř vybaven a zvláště před útokem používal jen minimum technologií. S mladíky jednal zpravidla tváří v tvář.
„V podobných skupinách je obvykle centrální postava, jež všechny spojuje (...) Charismatický vůdce, který dává tak nebo onak znejistělé mládeži salafistické odpovědi,“ cituje pro Francouzská tisková agentura Alaina Rodiera, bývalého důstojníka zpravodajské služby.
Zfanatizovaní mladíci z Ripollu nebyli přitom ani uprchlíci, ani propuštěnci z vězení, asociálové nebo konvertité. Vyrostli ve Španělsku od dětského věku, mluvili dokonce plynnou katalánštinou a nikdy nevykazovali zájem o radikální islám. Ve Španělsku se proto nyní vede debata, kterak předcházet i takovýmto skrytým případům radikalizace.
„Popravdě řečeno, do značné míry jde o novou situaci. Vyhodnocujeme různé cesty (...) Dosud se bezpečnostní služby zaměřovaly na osoby starší pětadvaceti let, bez vzdělání, řemesla nebo nějakého mimořádného nadání. Katalánský případ ukázal, že zradikalizován může být každý,“ uvedl pro El País Manuel Gazapo z International Security Observatory a ještě doplnil:
„Jedním z faktorů, že se mladíci dali tak snadno zfanatizovat, byl jejich věk. Dalším bylo prostředí. I když nepatřili mezi nejrizikovější skupinu, stále byli příslušníky menšiny čelící různým formám marginalizace. Stačí pak jedna dvě události a riziko zmanipulovatelnosti skokově narůstá.“
Deník El País podkládá reflexi odborníků ještě slovy již citovaného Rašída, bratrance jednoho z teroristů: „Jasně, vyrostli jsme tady a vycházíme s každým, ale jsme — a pořád budeme — moros (doslova Maurové, také však španělský hovorový výraz pro přistěhovalce z Maroka s podobným zabarvením jako české ,přičmoudlíci‘). Ve škole s námi nechtějí holky randit. Dospělí si myslí, že všichni kšeftujeme s hašišem (...) A do toho přijde imám jako Es Sáttí. Pro určité typy byl nesmírně přesvědčivý. Dokázal zahnat takovou tu vnitřní bázeň, dodat vám pocit jistoty,“ uvedl pro El País Rašíd.
Reakce státu, lidí a celkové statistiky
Španělské orgány zpřísnily v reakci na útoky bezpečnostní opatření na úroveň odpovídající čtvrtému z pěti stupňů ohrožení státu. Spolu s francouzskými úřady slíbily také důslednější kontroly na hranicích. Katalánská vláda posílila dále policejní přítomnost u nejznámějších památek. V Barceloně se vede debata, zda, jak a kde všude instalovat robustní betonové květináče s okrasnými rostlinami, jež mají zároveň působit jako zábrana dalším případným útokům osobními vozy.
Kromě toho pokračuje již zmíněné vyšetřování, které má odhalit eventuální zahraniční napojení imáma Sáttího, a v Madridu se chystá soud se dvěma přeživšími členy ripollské skupiny.
Globální média ovšem zaujala v španělské reakci na útoky nejvíce vlna nejrůznějších projevů solidarity a humanismu, která se po útocích zvedla směrem k rodinám obětí i členům muslimské komunity. V Barceloně probíhaly různé pietní a manifestační akce každý den. Svůj pochod odmítající násilí a radikální islám uspořádali i sami muslimové.
Vrcholným gestem celého týdne se stalo symbolické obětí zdrceného otce tříletého dítěte, jež bylo zabito při útoku na La Ramble, s plačícím barcelonským imámem. Pieta po útocích dokonce na čas přerušila vyhrocený spor mezi katalánskou reprezentací a vládou v Madridu ohledně posledního referenda o katalánské nezávislosti připravovaného na říjen.
Barcelonský útok byl celkově pátým velkým, který provedli džihádističtí teroristé letos v zemích EU. Tři předcházející byly spáchány v Británii (březnový a červnový v Londýně s pěti, respektive osmi mrtvými, a květnový v Manchesteru s dvaadvaceti mrtvými). Čtvrtý útok byl spáchán v dubnu ve Stockholmu a stál život pět lidí.
Menších útoků, tedy útoků s žádným, jedním či nejvýše dvěma zabitými, spáchali džihádisté letos v EU již sedmadvacet. Posledním z nich byl útok mladého islamisty nožem ve finském Turku krátce po barcelonském útoku, jehož konkrétní motivace se nicméně ještě vyšetřuje.
Celkově vzato přitom platí, že teroristických útoků ve světě i v EU pozvolna ubývá. Narůstá pouze počet útoků provedených stejně jako v Katalánsku, tedy nájezdem automobilem do lidí. Zdaleka ne všechny však páchají džihádisté.
Další informace:
El País Mor una dona alemanya de 51 anys ferida a l’atemptat de Barcelona
El País How imam who organized Catalonia attacks concealed his radical ideas
The Guardian From gas blast to carnage in Las Ramblas: the attacks that shook Spain
BBC News King of Spain joins Barcelona march of defiance against terrorism
BBC News Barcelona attack: Father of youngest victim hugs imam
BBC News Spain attacks: How Barcelona rejected hate
AFP How did terror cell behind Spain attacks avoid detention?
AFP Barcelona tightens security at tourist spots after terror attacks
AFP Spain suspect admits terror cell planned 'to kill hundreds' in Barcelona
AFP Muslims in Spain rally against terrorism after attacks
