Terorismus v Evropě? Už bylo hůř

Facebook Twitter Vytisknout

Řada Evropanů nabyla v poslední době dojmu, že se Starý kontinent stává jedním z hlavních dějišť světového islamistického teroru, a že v Evropě nebylo z hlediska terorismu nikdy více nebezpečno.

Teror radikálně islamistických radikálů v Evropě je počínaje madridskými (2004) a londýnskými (2005) útoky skutečně výrazný počtem obětí na jeden teroristický čin. Na druhou stranu byl od londýnských útoků až do počátku roku 2015 v Evropě relativní klid. Teprve v lednu 2015 ho přerušil masakr v redakci Charlie Hebdo a na dalších pařížských místech.

Mediální smršť, která se v souvislosti s terorismem spáchaným proti západoevropským cílům obvykle rozpoutala, přinesla kromě neustále omílaného detailního informování i další vedlejší produkty — strach, hysterii a ještě větší deformaci obrazu světového terorismu.

Mnoho Evropanů přitom mohlo být alespoň trochu uklidněno faktem, že Evropa a Zápaďané nejsou zdaleka hlavním cílem radikálně islamistického terorismu, a že to jsou především sami muslimové, kteří padají současnému radikálně islamistickému teroru nejčastěji za oběť.

Opravdovým teroristickým infernem světa je i v současnosti hlavně Irák. Počínaje Bagdádem tu najdeme hned šest nejnebezpečnějších měst světa. Pro srovnání, v letech 2000-2014 došlo v celé Evropě k 3659 teroristickým útokům, v Iráku bychom přitom jen v roce 2014 došli k číslu 13076. Jejich pachatelé byli především radikální islamisté, jejich oběťmi převážně muslimové.

Po Iráku jsou velmi nebezpečnými zeměmi Pákistán, Afghánistán, Somálsko, Libye, Nigérie či Jemen. Až pak přichází na řadu Francie a Británie.

Jenže například v Británii není teror působen ani tak radikálními islamisty, jako spíše stále existujícími severoirskými nacionalistickými skupinami. Vedle Paříže je tak jedním z nejnebezpečnějších evropských měst severoirský Belfast. Ještě před útokem na pařížský klub Bataclan a další cíle byl Belfast jednoznačně nejvíce terorem ohroženým evropským městem (po sérii nedávných útoků ho ale už Paříž zřejmě předběhla).

O terorismus v Severním Irsku se dnes zajímá už jen málokdo, neboť radikální nacionalisté nejsou mediální strašák číslo jedna. Severoirský konflikt je navíc mnohými považován za v podstatě uzavřenou etapu dějin, k tomu na periferii Evropy.

Není to tak dávno, co byla Evropa sužována terorem daleko více než dnes. Radikální islamisty tehdy prakticky nikdo neznal, přičemž Bin Ládin a další budoucí Alkáidisté tehdy bojovali za americké studenoválečné zájmy v Afghánistánu.

Zvláště 70. a 80. léta byla velmi poznamenána činností různých ultralevicových a ultrapravicových frakcí. Zde vyniká svou brutalitou bombový útok na nádraží v Boloni z roku 1980, který provedla italská neo-fašistická organizace Ozbrojené revoluční buňky. Svými 85 oběťmi je zcela srovnatelný s brutalitou pozdějších útoků radikálních islamistů. Kdo si ale dnes vzpomene na Boloňu?

Zdaleka nejvíce obětí měl ale během Studené války na svědomí teror různých separatistických a ultranacionalistických organizací. Zde byly nejznámější útoky navázané na baskický separatismus (cca 1000 obětí v období od konce 50. let do roku 2011) a na dění v Severním Irsku (cca 3500 mrtvých v období 1968—1998).

Nebyly tak jednorázově smrtící jako útoky Al-Káidy či samozvaného Islámského státu — šlo spíše o daleko větší množství útoků, avšak s menším jednorázovým počtem obětí. Tyto teroristické činy však byly teritoriálně poměrně výrazně vymezené, takže se jich obávali hlavně Španělé a Britové, nikoliv Evropané jako celek.

K obavám Zápaďanů z teroru tak přispívá i jisté pokrytectví — málokoho zajímá, co se děje takřka na denním pořádku v Iráku, Afghánistánu, Nigérii, Gaze a jinde za hranicemi Evropy. Naše zpravodajství obvykle těmto událostem věnuje několik málo řádků. To značně kontrastuje s informováním o podobných událostech v Evropě a přispívá tak ke zkreslenému obrazu terorismu ve světě.

↗

Evropa a Zápaďané nejsou zdaleka hlavním cílem radikálně islamistického terorismu. Foto newscentral.ph

Následující seznam ukazuje terorem nejvíce ohrožená města. Nedlouho po útocích na Charlie Hebdo jej přinesl britský institut Verisk Maplecroft. Ten vyhodnotil na vzorku 1300 nejdůležitějších center světa pořadí největšího nebezpečí městského teroru. Pro výslednou škálu pracoval s frekvencí útoků v období od února 2014 do února 2015, přičemž tyto údaje kombinoval s počtem a způsobem provedení atentátů za posledních pět let.:

1. Bagdád (Irák)

2. Mosul (Irák)

3. Ramádí (Irák)

4. Bákuba (Irák)

5. Kirkúk (Irák)

6. Hilla (Irák)

7. Péšawár (Pákistán)

8. Benghází (Libye)

9. Kvéta (Pákistán)

10. Hassu Khel (Pákistán)

11. Džalalabád (Afghánistán)

12. Kandahár (Afghánistán)