Manchester proti náboženskému teroru

V květnu byl v Manchesteru spáchán nábožensky motivovaný útok. Nejvýraznější reakcí nebyla vlna nesnášenlivosti, ale naopak pietní vzpomínka, k níž se připojili zástupci různých náboženských tradic.

22. května 2017 byl v britském Manchesteru, politickém a kulturním centru severozápadní Anglie, spáchán nábožensky motivovaný sebevražedný útok. Zahynulo při něm dvaadvacet osob. V červenci byl založen požár v místní mešitě. Přesto však v tomto jazykově, kulturně a nábožensky pestrém městě s bohatou historickou průmyslovou tradicí a s tradicí dělnického hnutí nevedou tragické události především k náboženské nesnášenlivosti.

Náboženští představitelé křesťanů (nejvíce zastoupeni jsou anglikáni a katolíci), muslimů, s nimiž je útok spojen, a Židů (druhá největší židovská komunita ve Spojeném království po Londýně) a komunit indického původu, a rovněž mezináboženské iniciativy zorganizovaly aktivity věnované vzpomínce na usmrcené a pomoci zraněným a rodinným příslušníkům. Probíhají smuteční obřady za účasti příslušníků různých zúčastněných tradic.

Tiché meditace, rituální tance súfiů (islámských mystiků), ale třeba i obřad argentinských Indiánů, kteří Manchester navštívili, se odehrávají ponejvíc před místní anglikánskou katedrálou.

K pietním akcím se někteří připojili tichou meditací, součástí byly také rituální tance súfiů, islámských mystiků. Ilustrační foto: repro DR

Místní katolický kněz z farnosti sv. Patrika P. Phil Sumner, který se již dříve podílel na uklidnění situace v době rasových konfliktů ve městě, se vyslovil takto: „Je velmi důležité dát najevo, že držíme spolu. Jde o tak vzácný úkaz. Jestliže ukážete, že propojení a shoda mezi náboženstvími je vnímatelná a konkrétní, tím spíše začnou lidé reagovat adekvátně a extremismus bude vymýcen“.

K reakci na náboženský konflikt patří i posouzení situace dnešního místa náboženství, které není na Britských ostrovech výrazně odlišné ve srovnání s Českou republikou, totiž reflexe ze strany samotných náboženských činitelů. Pastor Nigel Ashworth z centra Manchesteru, konstatuje, že nevěřící jsou poprvé v historii britské společnosti vnímáni v otázkách etiky pozitivněji než věřící. „Jde o nerozvinutou myšlenku,“ říká a dodává, že „ovšem právě extrémy nejvíc těží z ideje, že každé náboženství pouze utlačuje a omezuje.“

České náboženské autority podnikají kroky odpovídající složité náboženské a kulturní situaci (v odlišných českých etnicko-kulturních poměrech) spíše sporadicky. Duchovní z římskokatolického kostela Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad přijali téměř přesně před rokem, 9. srpna, jako hosty na bohoslužbě české muslimy, kteří se pak na demonstraci před kostelem spolu s dalšími demonstranty vyslovili proti teroru, který se dovolává náboženství.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.