Slovenští biskupové proti humanismu

Konference biskupů Slovenska se postavila proti výchově dětí v duchu humanismu. Ivan Štampach ovšem připomíná, že humanismus vzešel právě z křesťanských ideálů.

Nedávné vyjádření Konference biskupů Slovenska (KBS) jako nejvyššího orgánu obou větví tamní katolické církve vzbudilo překvapení a oprávněné pohoršení. Na Slovensku se vydává vždy na pětileté období vládní dokument Národní akční plán pro děti, v němž se stanovují úkoly ministerstvům, dalším státním institucím a též župám (obdobě našich krajů), okresům a obcím. Navazuje též na státní, evropské a globální normy v oblasti lidských práv.

V akčním plánu publikovaném letos a určeném pro následující období (od roku 2018) se stanovuje i tento úkol: „Do školního vzdělávacího programu zapracovat povinná témata související s multikulturní výchovou, výchovou v duchu humanismu a se vzděláváním v oblasti lidských práv, práv dítěte, rovnosti muže a ženy, předcházení všech forem diskriminace, xenofobie, antisemitismu, intolerance a rasismu a v oblasti problematiky migrace.“

Proti této pasáží vystoupili slovenští římskokatoličtí a řeckokatoličtí biskupové oficiálním stanoviskem. Podle nich je tento požadavek v rozporu s právem rodičů vychovávat a vzdělávat své děti v souladu se svým filozofickým a náboženským přesvědčením. Prezentovali tedy humanismus jako pojetí rozporné s křesťanstvím, přinejmenším v jeho katolické podobě.

Nepodmíněná důstojnost člověka

Biskupové se dovolávají slovenské ústavy. Ta na rozdíl od české prohlašuje za subjekt státního života slovenský národ. Ten ustavuje stát a usnáší se na ústavě. Činí to mimo jiné ve smyslu cyrilometodějského duchovního dědictví. V naší ústavě tomu odpovídají občané České republiky v roli státního subjektu a ústava se vyhlašuje v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody.

České pojetí dává prostor náboženstvím ke svobodnému projevu, avšak omezuje riziko, že některý náboženský směr se stane ve státě dominantním. Záleží pak už jen na tom, dává-li se v konfesním právu a v konfesní politice přednost individuální svobodě vyznání nebo nezávislosti náboženských uskupení na státních orgánech. Tato dvojí svoboda se totiž může ocitnout v konfliktu.

Členové KBS využívají toho, že současný slovenský stát vznikl jako stát národní a alespoň implicitně náboženský. I čeští biskupové při různých příležitostech zpochybňují pozici náboženství v České republice jako soukromé věci občana, což lze interpretovat jako jejich volání po oficiální, tedy vlastně privilegované pozici náboženství, podobně, jako je tomu na Slovensku. V některých státech Evropské unie má některá z církví (římskokatolická, pravoslavná, anglikánská, luterská) ještě více privilegované postavení.

Vyjádření slovenských biskupů vyvolalo diskusi, která probíhá i v těchto dnech. V ní se připomíná, že humanismus, jak se ho v současnosti dovolávají politické subjekty a státy, byl formulován v křesťanském prostředí. Lidskou důstojnost učinil tématem svého spisu již italský renesanční humanista a křesťanský hermetik Giovanni Pico della Mirandola. Text (určený původně jako část obhajoby před římským církevním tribunálem) byl publikován pod názvem De hominis dignitate (O důstojnosti člověka) roku 1496 po Pikově násilné smrti.

Humanismus, a to i humanismus sekulární, bývá interpretován některými teology, ba občas i církevními autoritami jako spojenec křesťanství a někdy též jako jeho konečnou podoba. Repro DR

Téma humanismu se objevuje v tomto prostředí ve vazbě na základní motiv křesťanství, že člověk je stvořen jako bytost Bohu podobná a že se Bůh stal člověkem. Bůh není dostupný jinak než prostřednictvím lidství. Proto bývá humanismus, a to i humanismus sekulární, interpretován některými teology, ba občas i církevními autoritami jako spojenec křesťanství a někdy též jako jeho konečnou podoba.

Mluvčí Konference biskupů Slovenska Martin Kramara se ve svém vyjádření k tomuto tématu dovolává humanismu jako odmítání náboženství a uvádí, že „za komunismu si naši věřící tohoto humanismu užili“. Je-li toto přiměřená interpretce humanismu, bylo by přiměřené upozornit na to, že slovenský katolicismus by stejně tak mohl být dáván do spojitosti s nacionální a náboženskou ideologií klérofašistické Slovenské republiky (1939 až 1945) jako spojence německého nacistického režimu.

Historička ze Slovenské akademie věd Katarína Zavacká se vyslovila takto: „Chybí už jen příkaz vyřadit z knihoven například Masarykovu knihu Ideály humanitní a společně s knihami jiných autorů s humanistickým obsahem je hodit do ohně.“ Vyslovila se rovněž, že „pokud bychom měli na mysli slovenské katolické náboženství, jak ho prezentuje KBS, tak to evidentně v rozporu s humanismem je.“

Za mimořádnou pozornost stojí postoje českých biskupů. Někteří, například Václav Malý nebo Tomáš Holub, vstřebali evropskou humanistickou a pluralitní tradici. Jiní, a zdá se, že tvoří v České biskupské konferenci většinu, a s nimi reprezentanti jiných církví, zůstávají společně se svými slovenskými (a také maďarskými, polskými, litevskými) kolegy u východní, autoritativní, konzervativní postkomunistické pozice.

A co si myslíte vy? Diskuse (65 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Domnívám se, že například multikulturní výchova nemůže být povinným tématem školního vzdělávacího programu, Sobota, 24.Června 2017, 20:02:54

neboť multikulturalismus představuje pouze jednu z teoreticky možných forem uspořádání společnosti. Odmítnutí multikulturalismu tedy nepředstavuje odmítnutí společného soužití lidí různých kultur, národů, ras a náboženství, ale představuje pouze odmítnutí této konkrétní teoretické formy soužití a uspořádání společnosti.

Odmítáme-li multikulturalismus, nejsme rasisté a xenofobové, neodmítáme přijímat uprchlíky, odmítáme totiž pouze tento koncept, protože si například můžeme myslet, že není funkční a ve svém důsledku by uprchlíkům uškodil. Stejně tak můžeme odmítat i koncept komunismu (aniž bychom tím odmítali zlepšení podmínek těch, kteří se živí pouze prodejem své práce), neboť si také můžeme myslet, že není funkční, a ve svém důsledku lidem práce pouze uškodí.

Pokud tedy nebudou do školního vzdělávacího programu zapracována povinná témata související s komunistickou výchovou, neměla by tam být logicky zapracována ani povinná témata související s výchovou multikulturní.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Kdyžepak Sobota, 24.Června 2017, 21:39:8

žehnali katoličtí papežové (až na světlé výjimky - děkuji Františkovi) zbraním a válkám? Humanismus to je Ježíšovo učení, A oni před ním většinou neobstojí.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Neděle, 25.Června 2017, 10:45:41

Ono máte pravdu. Multikulturní výchova nevychovává k přijetí faktu "společného soužití lidí různých kultur, národů, ras a náboženství", ona má vychovávat k tomu, abychom takové soužití zkoušeli provozovat jako společenství lidí, kteří jsou si rovni, co do svých lidských a občanských práv a co do své důstojnosti.

Samozřejmě, Vy i slovenští biskupové máte svaté právo s takovým cílem vzdělávání nesouhlasit. Jen nechápu, proč se pak tak urputně bráníte označením, která přiléhavě označují Váš nesouhlas.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Neděle, 25.Června 2017, 12:38:20

Nechápu, jak jste přišel na to, že jsem proti "zkoušení provozovat soužití lidí různých kultur, národů, ras a náboženství a že tedy nesouhlasím se vzděláváním směřujícím k tomuto cíli".

Napsal jsem snad něco takového?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Neděle, 25.Června 2017, 13:05:15

Domníváte se, že odmítání komunismu znamená nenávist k dělníkům?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Komunismus pomohl k opravdu výraznému zlepšení životních podmínek dělnictva, Neděle, 25.Června 2017, 13:42:47

ale tam, kde nezvítězil :-)

Rusko se z toho velmi poučilo, takže podporuje multikulturalismus,

ale jinde :-)

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Neděle, 25.Června 2017, 14:24:10

Zkuste si ještě jednou a pomalu přečíst, co jsem napsal.

Mimoto o multikulturalismu tu mluvíte jen Vy. Ten slovenský vládní dokument, konference biskupů, pan Štampach i já jsme mluvili o "multikulturní výchově". A její vymezení -- jak v uvedeném dokumentu, tak v odpovídajících českých, tak v odborných diskusích -- odpovídá tomu, které jsem uvedl v příspěvku, na který reagujete.

P.s. Úvozovkami se v kulturních evropských krajinách vyznačuje citace, nikoliv stranná parafráze.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Neděle, 25.Června 2017, 22:45:55

Reaguji na článek Ivana Štampacha (nikoliv na Národní akční plán pro děti; nikoliv na stanovisko slovenských biskupů).

V článku pana Štampacha​ se píše:

"V akčním plánu publikovaném letos a určeném pro následující období (od roku 2018) se stanovuje i tento úkol: 'Do školního vzdělávacího programu zapracovat povinná témata související s multikulturní výchovou, ...' "

Domnívám se, že je zcela běžné chápat "multikulturní výchovu" jako výchovu k multikulturalismu. Pokud by to bylo myšleno jinak, pevně doufám, že autor by na to - ve snaze vyloučit zbytečné nedorozumění - v článku upozornil nebo dal alespoň odkaz na původní dokument.

Jiný význam by ta slova "multikulturní výchova" pochopitelně mohla mít, pokud by na Slovensku například silná muslimská menšina už byla.

P.S. "To v uvozovkách" je především součástí otázky, pak je to přesné shrnutí podstaty Vašeho předchozího vyjádření s vynecháním zmínky o rovnosti (v lidských a občanských právech a v důstojnosti), kterou považuji za naprostou samozřejmost.

Je to tedy parafráze, ale nikoliv stranná parafráze.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Uvozovky mohou mít různý význam, například Neděle, 25.Června 2017, 23:01:15

mohou být grafickým prostředkem pro zápis parafráze.

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Nushartovi Pondělí, 26.Června 2017, 08:40:22

Ano, domníváte se ...

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Pondělí, 26.Června 2017, 19:04:39

tak konečně už napište, jak si to "soužití různých ras a kultur" na jiném než multikulturním základě představujete vy - a co vlastně navrhujete.
Hořím nedočkavostí, protože jsem se to od vás ještě nedozvěděl.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Plevovi Úterý, 27.Června 2017, 19:09:6

Odpověď na Vaši otázku se odvíjí od toho, co má býti cílem našich snah.

Martin Pleva - pedagog, Brno

A co má být cílem našich snah? Neděle, 2.Července 2017, 13:03:23

(Jste tajemný jak hrad v Karpatech.)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Co je cílem našich snah - Panu Plevovi Pondělí, 3.Července 2017, 18:05:21

Český cestovatel a etnolog Miloslav Stingl nedávno v jednom rozhovoru uvedl příklad Fidži. Ostrovy byly britskou kolonií. V 19. století tam došlo kvůli potřebě nové pracovní síly k masovému přesídlování Indů, takže nakonec Indové tvořili více než polovinu obyvatelstva. Přestože původní Fidžijci vždy patřili k těm nejmírumilovnějším kanibalům,
masové přesídlování obyvatelstva má i po více než sto letech za následek etnické konflikty.

Cílem "našich snah" bylo v tomto případě vyřešení nedostatku pracovní síly na Fidži, jednalo se tedy o prakticky stejný cíl, jako má dnešní globalizace a potažmo multikulturalismus. Následkem jsou etnické konflikty na Fidži.

V tom zmíněném rozhovoru se také ptali náčelníka kmene Kikapů, kterým je rovněž Miloslav Stingl, na to, čím si vlastně získává důvěru domorodých lidí, ke kterým přicestuje, jak to dělá, aby se s nimi sblížil a aby ho nepovažovali za vetřelce.

Stingl odpovídá, že se snaží přizpůsobit, žije jako oni, jí to co oni, směje se stejným věcem jako oni. Mohli bychom říct, že respektuje jejich kulturu, ale "respekt" je nepřesné slovo, on ji přijímá a (alespoň vnějškově) i přejímá, čímž je loajální ke svým hostitelům, nevzbuzuje v nich pocit ohrožení, ohrožení jich samotných, ani ohrožení jejich dosavadního způsobu života.

Cílem "našich snah" je v tomto případě poznání cizího etnika a odlišné kultury, důvěra a přátelské vztahy. Je to dost odlišný cíl od cíle globalizace a potažmo multikulturalismu.

Cílem liberálního multikulturalismu je totiž zrušení rozdílu mezi většinou a menšinou, likvidace autochtonního kulturního prostoru, podřízení všech kultur globální ekonomické moci. Cílem je prostřednictvím sociální dekonstrukce a podkopávání přirozených identit změnit smýšlení lidí tak, aby vyhovovalo probíhající centralizaci globální ekonomické moci.

(viz článek http://casopisargument.cz/2017/01/23/multikulturalismus-proti-vzpoure-xenofobu/)

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Úterý, 4.Července 2017, 12:10:38

Ještě jednou -- když chci něco kritizovat, napřed si to přečtu. Vymlouvat se na to, že pan Štampach nedal klikací odkaz, je v době sofistikovaných vyhledávačů směšné.

Ale konkrétně: "Poznání cizího etnika" -- tak etnika nebo kultury? A cizího? Na Slovensku vedle sebe žijí dvě velké skupiny lidí hlásících se k odlišné národnosti a takové čtyři další nejsou úplně malé -- která z nich jsou tam podle Vás cizí? Slováci, Maďaři, Rusíni, Němci, Židé, Poláci, Romové? Ve všech případech žili jejich předci na Slovensku hezkých pár století.

Které ze pěti náboženských vyznání -- a mám na Slovensku žijícího přítele, který v mládí pohřbíval bratra zabitého z náboženské zášti -- na Slovensku neexoticky rozšířených tam není doma alespoň od Marie Terezie?

Ano, například spišští Němci a mantáci byli na Slovensko dováženi jako vysoce kvalifikovaná pracovní síla (kupodivu máme i doklady dovozu romských kovářů z Moravy na Slovensko) -- ale ono se to v 17. a 18. století obešlo bez jakékoli ideologie multikulturalismu (obešel se bez ní ostatně i vznik velkých enkláv arabských, turecký, kurdských a různých subsaharských obyvatel Francie, Beneluxu a Německa, v době jejich vzniku to slovo na kontinentu nikdo neznal).

Cíl "našich snah" vyjádřený "poznáním cizího etnika a odlišné kultury, důvěrou a přátelskými vztahy" zní hezky -- určitě by s Vámi souhlasili i obyvatelé vesnic z východního Slovenska, kteří chodí v neděli na mši do kostela a přátelsky se zdraví s Romy z osady, kteří si smějí poslechnout mši před kostelem. Nemají vstup do kostela výslovně zakázaný, jak mě opakovaně ujistili tamější faráři, jen pro zachování přátelských vztahů a důvěry s místními bílými dobrovolně respektují, že by se to vesničanům zdálo nevhodné. Jsou to slušní Romové a nechtějí narušit jejich "autochtonní kulturní prostor".

Jinak se Vám přiznám -- jsa zblblý multikulturní propagandou považuji úsilí o odstranění kulturně založených rozdílů mezi většinou a menšinou za zcela nezbytné pro demokratické občanství. Například rozdíl mezi gramotnými a negramotnými (bez diskuse kulturní) narušuje už jen koncept demokratických voleb (které kulturně imperiálně předpokládají, že volič umí číst). Podobně bych se rád dožil doby, kdy bude romský původ v českých zemích něčím, k čemu se třeba mladý muž či žena přihlásí v období dospívání, protože bude považovat za obohacující hledat své zvláštní kořeny, ale nikoliv zvýšená šance sociálního vyloučení (příslušnost k marginalizované menšině).

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Středa, 5.Července 2017, 11:52:33

vy se stále něčeho bojíte a já nevím čeho.
Přitom si odporujete. Poznávání cizích kultur přece není žádném rozporu s multikulturalismem, stejně jako důvěra a přátelské vztahy. Pokud vám dobře rozumím, požadujete po příchozích, aby se asimilovali (viz to připomínání Stingla). Pak jste to tedy ale vy, kdo chce zrušit rozdíl mezi většinou a menšinou. Atd.

V jiné diskusi zase prohlašujete, že nejste pro toleranci, nýbrž respektování jiných. V čem je propánakrále rozdíl? Myslíte si, že slovíčkaření něčemu pomůže?

A jinde zdůrazňujete, jak současná kulturní levice jde proti lidu. Lid ovšem ze své podstaty uvažuje jednoduše, omezeně v přesné smyslu toho slova. Takže když obyčejným, zejména chudším lidem brali sociální práva a zhoršovali životní úroveň, bouřili se a protestovali (viz demonstrace 2011-2012). Ale lid je stejně tak "přirozeně" xenofobní, je ostražitě nepřátelský vůči cizímu, odlišnému, má tendenci bránit své teritorium atd. V tom tkví kořen úspěchu dnešních ultrapravicových populistů a někdejších fašistů. Spojují sociální požadavky s xenofobií a nenávistí vůči odlišnostem. A proto také neoliberálové vítězí. Dokud lidé budou bojovat pouze každý "sám za sebe", jenom za to, co ho pálí a když ho něco pálí, pak stačí, aby se hospodářská situace jen trochu lepšila - a je veta po sociálním hnutí. Pak stačí, že Němcům se vede "relativně" (!) dobře - a CDU-CSU má vítězství v kapse a že půl Evropy je ve srabu, málokoho zajímá...

A na tom vidíme, že skutečná levice také vůbec není a nemůže být populistická, že je to ten největší omyl, který se ve veřejném postoru uhnízdil. Levice totiž musí chtít společnost, která nebude postavena na sobecké, atavistické obraně vlatsních zájmů každého jedince (vždyť to by byla zase jen pravice a neoliberalismus, toliko v jiném převleku). Levice musí prosazovat společnost postavenou na obecných humanistických principech, jež by měly platit a být uznávány, i když třeba konkrétně mně osobně jako jedinci a jednoltivci absence takových zásad monentálně nijak nevadí a nepálí mě, nebo dokonce i tehdy, když uplatňování oněch zásad mě osobně krátkodobě třeba i poškodí.
Tedy protestovat proti poplatkům ve zdravotnictví ne proto, že mně zbude míň na pivo, nýbrž proto, že je principiálně špastné dělat ze zdravotnictví byznys. Kdyby takto lidé uvažovali, odmítaly by ony poplatky i střední vrstvy, které si je samoztřejmě čistě ekonomicky vzato mohou dovolit platit.
A pokud se takto naučíme uvažovat, budeme pro zrovnoprávnění homosexuálů, i když většina společnosti je pochopitelně heterosexuální - a budeme pro vstřícnost vůči uprchlíkům (ale i ekonomickým migrantům, v nichž bychom měli vidět chudáky), ačkoli my sami žijeme v míru, bezpečí a relativním blahobytu.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Stručně řečeno - cílem může být buď multikulturalismus, nebo snaha o pokud možno bezkonfliktní soužití na planetě. Pátek, 7.Července 2017, 12:59:31

Nejde o cíle totožné.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Pátek, 7.Července 2017, 13:44:17

definujte multikulturalismus a uveďte, proč stojí v cestě bezkonfliktnímu soužití na planetě.
A proč mluvíte o planetě a ne o nějakém konkrétním teritoriu - myslíte si snad, že mohou vedle sebe existovat intaktní ostrovy čistých jednolitých kultur, ktreré se sousedy žijí v míru? Jak chcete takovou sterilitu zajistit? Když právě základem naší, západní kultury je tolerance a pestrost?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Ještě k tomu "slovíčkaření" Pátek, 7.Července 2017, 15:16:50

Respekt a tolerance:
Stává se, že člověka někdy otravuje obtížný hmyz. Když se příliš oháníte plácačkou, skončí občas nějaký exemplář rozmáznutý ve vašem pudinku. Po takové neblahé zkušenosti se z člověka často stane tolerantní jedinec, neřekl bych ovšem, že tento člověk obtížný hmyz také respektuje.

Strach:
Strach není totéž, co upozorňování na nebezpečí. Člověk, který upozorňuje na nebezpečí, toto nebezpečí vnímá – je si ho vědom. Tato informace pak buď nějak naloží s člověkem, anebo člověk nějak naloží s touto informací. Čím více je informace vědomá, tím více člověk nakládá s informací. Čím více je informace neuvědomovaná, tím více informace nakládá s člověkem.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Plevovi Pátek, 7.Července 2017, 15:46:20

Planeta je dosti konkrétní teritorium, stejně jako třeba Londýn je dosti konkrétní teritorium.

V Londýně mohou být různé čtvrti (ghetta), stejně jako na planetě mohou být různé státy. Nevidím v tom principiální rozdíl. Je nějaký důvod k domněnce, že v prvním případě zavládne větší mír než ve druhém případě?

Ano, dá se říci, že jedním ze základů ZÁPADNÍHO multikulturalismu je pestrost. Takto míněná pestrost ovšem není základem jakékoliv kultury. Pokud bychom ji chtěli ordinovat všem kulturám, jedná se o kulturní hegemonii či šovinismus.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Pátek, 7.Července 2017, 16:28:56

Znovu -- ten článek byl o multikulturní výchově na Slovensku. Pojem multikulturní výchova je docela jasně definovaný v řadě vzdělávacích dokumentů -- českých, slovenských a také v programech vypisovaných unií -- jedná se o výchovu k porozumění náboženské, habituální a kulturní odlišnosti lidí, s nimiž žijeme.

Vzhledem k tomu, že nikdo nevyváží požadavky multikulturní výchovy do amazonských pralesů, odlehlých zákoutí subsaharské Afriky, Bhutánu a na ostrovy v teplých mořích -- tedy do míst, kde snad ještě dnes existují společenství, která nejsou konfrontována s kulturní rozmanitostí -- jsou Vaše obavy z kulturního šovinismu poněkud upřílišněné.

Dosti má den dnešní na svém trápení -- postačí, pokud dokážeme alespoň své děti vychovat k tomu, že žena se nemlátí do obličeje jen proto, že si dovolila jet metrem se šátkem na hlavě (a to opravňuje k jen náhodou mylné domněnce, že je muslimka) nebo nekope do břicha v šestém měsíci těhotenství, protože je cigánka (oboje v ČR v jednadvacátém století), že se neplive na návštěvníky Osvětimi, protože mají zavinutou hlavu atd.

Samozřejmě, je Vaše právo si vymýšlet různé scestné důvody, proč takovou výchovu k toleranci vůči jinakosti odmítat.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 7.Července 2017, 19:15:5

Vaše argumentace je založena na tvrzení, že "multikulturní výchova" není "výchova k multikulturalismu".

V onom slovenském vládním dokumentu (Správa o plnení úloh vyplývajúcich z Národného akčného plánu pre deti na roky 2013 - 2017 za rok 2016 a návrh na jeho aktualizáciu) ,který pan Štampach nazval trochu zavádějícím způsobem (pročež mohou vzniknout mírné problémy s jeho nalezením); tedy v onom slovenském vládním dokumentu žádnou definici MKV nenaleznete.

Na českém webu je ale třeba toto:
... Definice multikulturní výchovy je velmi široká a dostupné analýzy naznačují, že ne zcela reflektovaně kombinuje několik teoretických přístupů k této oblasti pedagogické práce... Rádi bychom doporučili vycházet při pedagogické práci především z transkulturního přístupu... Od 80. let je možno vysledovat trend spojený s globalizací a migrací, který výrazně problematizuje představu, že existují jasně dané hranice mezi kulturami, respektive národy (které v této zjednodušené podobě stejně nikdy neexistovaly). Kultura je viděna jako abstraktní systém vztahů a institucí, který lidem umožňuje budovat své já... Identita každého je tak vytvářena nejen na základě místa života a pocitu příslušnosti k určitým skupinám... Dopad transkulturního přístupu na způsoby práce s tématem multikulturní výchovy je s ohledem na jeho výše zmíněné charakteristiky zásadní. Nadále už totiž nemůžeme zdůrazňovat jen představitele jednotlivých kulturních skupin... Výhodou transkulturního přístupu je odklon od rizik stereotypizace... Transkulturalita představuje osobnostní přístup, který se namísto škatulkování a zdůrazňování důležitosti kulturního předurčení jednotlivců snaží spíše popisovat způsob, jakým různé kulturní vlivy působí na člověka a spoluvytvářejí jeho identitu...

---------------------------------------------------------------------

Dle výše zmíněného odborného přiblížení pojmu MKV i nadále soudím, že cílem minimálně tohoto transkulturního přístupu je "osvobození" člověka z "pout" jeho identity (identity jako údajného nástroje k jeho ovládání a útlaku). Součástí této dekonstrukce kulturních identit člověka je například i dekonstrukce sociokulturního pojetí pohlaví.

Nejde ovšem o osvobození, ale naopak o disciplinaci. Je to pokus o změnu smýšlení většiny lidí a jejich začlenění do globální kapitalistické hyperkultury. V podobném smyslu se o multikulturalismu jako o ideologii třetí fáze kapitalismu vyjadřuje i Václav Bělohradský (http://www.multiweb.cz/hawkmoon/soumrak_multikulturalismu.htm).

Je tedy zcela legitimní otázkou, zda tento spíše ideologický koncept zahrnovat pod pojem humanismu a zda ho vyučovat ve škole.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Pátek, 7.Července 2017, 20:47:44

hrajete si na filozofa, kterým nejste (a musím se hodně ovládat, abych nenapsal něco ještě mnohem ostřejšího).
Neumíte ani definovat to, co kritizujete a co tak vehementně odmítáte.
Diskuse není možná.

(A propos, váš zmatek v pojmech dosahuje stupně, že byste s takovými /ne/znalostmi českého lexika dnes už ani neodmaturoval. Zaměňujete např. pojem tolerance za lhostejnost, rezignaci apod.)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Plevovi Pátek, 7.Července 2017, 21:00:37

Etický kodex diskusí

Cílem diskusí v Deníku Referendum je poskytnout platformu pro věcnou, slušnou a racionální výměnu názorů.

Diskusní fórum má sloužit k výměně názorů a argumentů, prezentování doplňujících informací, souvislostí a podobně. Diskusní fórum nemá sloužit ke vzájemnému urážení...

-------------------------------

Děkuji Vám, pane Plevo, za "věcnou" reakci.

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Nushartovi Pátek, 7.Července 2017, 21:19:42

Omlouvám se, ale předpokládal jsem, že z mého předchozího příspěvku je zcela jasné, že další diskusi s Vámi považuji za bezpředmětnou.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 7.Července 2017, 21:38:59

Ach tak! Promiňte,myslel jsem, že diskuse normálně pokračuje. Asi jsem trochu zaspal, nebo se urážím pomaleji, než by bylo zdrávo.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 8.Července 2017, 08:00:8

Dobře, do těhotné Romky se nekope, protože je žena jako jiné ženy a protože je člověk jako jiný člověk - k odmítnutí kopání do těhotných žen přece žádný multikulturalismus nepotřebuji, je to obecný humanismus na který byl přece Západ tak hrdý a který překračoval svým humanistickým ideálem rámec kultur, který mě od toho odrazuje.

Proč se mám teď učit, že islámský útisk žen je stejně dobrý jako naše rovnost mezi ženami a muži?

Martin Profant - Praha 7

Aleši Morbicérovi Sobota, 8.Července 2017, 10:30:43

Nevím, proč byste měl učit, že islámský útisk žen je stejně dobrý jako naše rovnost. Když se podíváte na tu větu, která tak vadila slovenským biskupům a panu Nushartovi, vidíte, že jsou tam ta slova o multikulturní výchově souřadně s rovností žen a s antisemitismem. A taky se neptáte, zda se, pokud nebudete antisemitou, budete muset nechat obřezat.

S tím kopáním do těhotné -- ale oni ti mladí muži s vyholenou hlavou věděli, že do ženy se nekope (neháže se do rozvodněné řeky, event. že se do pokoje s dítětem neháže molotovův koktejl atd.), dokonce nejspíše měli jakési rytířské představy o povinnosti muže ženy chránit. Obvykle bývají v podobných skupinách rozšířené. Jen byli upřímně přesvědčeni, že se podobné normy nevztahují na cikánky a jejich fakany.

Ono to k tomu našemu západu patří. To, že naše humanistické ideály platí pro všechny, kromě těch, kteří ...

Multikulturní výchova není nic, co by bylo v rozporu s humanistickým ideálem a není nic nového. Boj o rozšiřování lidství na ty druhé, co nejsou ve všem jako my, představuje silné téma evropského myšlení a literatury nejméně od 17. stol., byl integrální součástí francouzského osvícenství atd.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Sobota, 8.Července 2017, 11:18:51

přesně tak, jak vám píše p. Profant. A myslím, že tohle je podstata onoho strachu, který ovládá většinu "antimulikulturalistů". Přece tolerovat (mírumilovný) islám neznamená, že má nebo dokonce musí vaše žena nosit hidžáb či burku. Stejně jako tolerovat židovství a nebýt antisemitou přece neznamená, že se musíte nechat obřezat. Tohle je třeba někam tesat, protože onen blud - obávám se - opravdu většina lidí dnes u nás zastává...

Už jsem napsal několikrát: Nemá smysl bojovat proti multikulturalismu, když jej nedefinujete. A nejde o slova, nýbrž obsahy. Pokud tedy by si někdo multikulturalismus představoval tak, že můžeme a máme dovolit např. útisk žen v muslimských rodinách, protože "je to jejich kultura", pak samozřejmě takové pojetí multikulturalismu odmítám a myslím, že se mnou i drtivá většina těch, kdo jsou označováni za multikulturalisty, sluníčkáře, vítače apod.

Pokud ovšem multikulturalismus pojememe tak, že vedle sebe mají žít různé kultury (a vzájemně se ovlivňovat) a jejich svébytnost je třeba uznat všude tam, kde to není v rozporu s pravidly ZÁPADNÍ LIBERÁLNÍ DEMOKRACIE, která by zároveň měla být (na našem teritoriu) i pravidly vzájemného soužití těchto kultur, pak v takovém multikulturalismu nevidím problém.
A myslím, že se mnou i vy (i p. Nushart) vlastně souhlasíte a diskuse je tedy trošku o ničem, resp. z nedorozumění.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Profante, respektuji Vaše rozhodnotí nepokračovat v diskusi se mnou a samozřejmě Vás nenutím k žádné odpovědi. Sobota, 8.Července 2017, 11:30:9

Já jsem se ovšem k nekomunikaci s Vámi nijak nezavázal, pročež mohu i nadále reagovat na Vaše diskusní příspěvky.

Dovoluji si tedy zcela kategoricky odsoudit případnou snahu ztotožňovat kritický postoj k multikulturalismu či k multikulturní výchově s rasovým násilím.

Jednalo by se o komunikační faul podobného typu, jako kdyby zastánce komunismu a komunistické výchovy vytýkal názorovému oponentovi s kritickým postojem k této ideologii, že schvaluje střílení do dělníků.

---------------------------------------------------

Budu Vám vděčen, když v souladu se svým dřívějším rozhodnutím nebudete na můj příspěvek reagovat.

Děkuji.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 8.Července 2017, 12:04:3

p. Pleva: Dobře, multikulturalismus, který své kultury rozvíjí jen v rámci shody se západním univerzálním humanismem, který je jim kulturně nadřazený.
(V oblastech, kde jsou s ním v rozporu, se příslušníci jednotlivých kultur svých kulturních zvyků vzdají.)
Tak to fungovalo, dokud šlo o příchod jednotlivců a vytváření malých skupin.
Jenže dnes to tak nefunguje. třeba muslimové do Francie přináší svůj antisemitismus, a rozhodně se ho nechystají vzdát.
Co s tím?

Ostatně proč ho Merkelová, Cameron a Sarkozy prohlásili za mrtvý?
Taky nejsou v obraze???

p.Profant: Tím pádem jsou islamističtí teroristé plnohodnotnou součástí islámského světa, protože k němu prostě patří?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Nikdo nevyváží požadavky multikulturní výchovy do amazonských pralesů, odlehlých zákoutí subsaharské Afriky..." Sobota, 8.Července 2017, 12:56:31

Ano, jenže z odlehlých zákoutí subsaharské Afriky přicházejí migranti, kteří požadavkům multikulturalismu nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět.

Václav Bělohradský v již výše zmíněné úvaze "Soumrak multikulturalismu" z roku 2006 to vidí takto:
"Multikulturalismus je ideologií společností, v nichž nadbytek komunikace oslabil sjednocující příběhy, sdílené pojmy a silné identity; ve společnostech na jiném stadiu vývoje je nerealizovatelný, jak dokazuje spor s islámem."

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Sobota, 8.Července 2017, 16:03:38

Jste jako škrábnutá deska.
A to, co je podstatné k tomu Bělohradskému -- "nadbytek komunikace oslabil". Nikoliv mohl by oslabit nebo měl by oslabit, došlo k tomu. Žijeme v určité situaci, kterou jsme si nezvolili. A na tuto situaci musíme reagovat. Buď ostnatými dráty (moc to nefunguje), anebo soužitím.

Není příliš zajímavé, zda multikulturní koncept nefunguje ve společnostech na jiném stádiu vývoje -- jde o naše stádium vývoje a naší situaci.

Nevím, jak jste přišel na myšlenku, že migranti, kteří k nám přicházejí ze subsaharské Afriky nejsou požadavkům multikulturalismu schopni vyhovět. Mám pár známých, kolegů a studentů, kteří mají nejméně jednoho rodiče právě z těch subsaharských oblastí a opravdu jsem se u nikoho z nich nevšiml Vámi předpokládané rasové méněcenosti, která by jim neumožňovala žít v naší společnosti -- a abych předešel Vašim námitkám, "Rasové", protože kultura je to, co si osvojujeme a co tedy nemůže být určeno jako fatální neschopnost.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Utrpení mladého Franty Sobota, 8.Července 2017, 19:34:50

Vidím, pane Profante, že jste opět změnil názor na užitečnost diskuse se mnou. Vážím si toho.

Ano, správně připomínáte, že si můžeme vybrat ze dvou možností, z nichž ta jedna jsou ostnaté dráty (což není nijak lákavá možnost).

Za války žil v Kamenici jakýsi Franta Vokurka. Utrpení mladého Franty ale začalo dávno před válkou, v době jeho gymnasiálních studií, kdy jako třináctiletý stanul v městském parku před rozlehlým květinovým záhonem, čta malou cedulku na jeho okraji: "Vstup zakázán. Poškození se trestá." Frantovi se nabízely dvě možnosti – a obě špatné. Buď jako svobodný člověk nepodlehne útlaku a pošlape záhon, čímž riskuje potrestání, anebo se podvolí a neudělá to. Při myšlence na podřízení se té hloupé ceduli v něm vzplanuly vášně, stál tam chudák před záhonem nerozhodný a rozhněvaný sám na sebe... Jak Franta našel "třetí cestu přes záhon" si můžete přečíst v knize Paula Watzlawicka "Všechno dobré je k něčemu zlé".

Pod vlivem tohoto formujícího zážitku z dětství činilo pak Frantovi obtíže chápat i velmi jednoduchou logiku slov: "Kdo není s námi, je proti nám." Nebyl dokonce schopen odpovědět ani na jednoduchou otázku soudce: "Přestal jste své ženě ubližovat? Odpovězte! Ano nebo ne?" Na univerzitě se pak setkal s tím "příšerným dítětem" formální logiky, které hrdě prohlašovalo: "Já lžu." Do té doby si totiž Franta myslel, že každá výpověď je buď pravdivá nebo nepravdivá a neexistuje nic třetího. Tohle mu trochu zamotalo hlavu.

Za války se již jako zralý muž ocitl opět před jakýmisi cedulemi, na nichž velkým písmem v příjemném grafickém provedení stálo: "Nacionální socialismus nebo bolševický chaos?" Ale nyní již Franta věděl, jak se správně zachovat. I tomu nejzabedněnějšímu člověku muselo být přece v takové situaci jasné, že se rozhoduje mezi ušlechtilým dobrem a ďábelským zlem. Proto Franta na všechny ty plakáty začal potají dolepovat malý lísteček s nápisem: "Erteple nebo brambory?"

Navrhuji tedy vyvěsit tentokrát plakáty s textem: "Svobodný multikulturalismus nebo zadrátovaný chaos?"

-----------------------------------------------------

P.S. Samozřejmě, že někteří migranti jsou požadavkům multikulturalismu schopni vyhovět a jiní ne. Úplně stejné je to ostatně i s lidmi západní kultury – někteří jsou schopni požadavkům multikulturalismu vyhovět, jiní nikoliv. Vaše námitka o údajném hanebném předpokladu rasové méněcennosti, vyplývajícím z údajně mylné a "nebezpečné" myšlenky, že někteří lidé těmto požadavkům nejsou schopni vyhovět, se tedy týká i "rasové méněcennosti" těchto původních obyvatel Západu, kteří požadavkům multikulturalismu schopni vyhovět nejsou. Takové lidi ale sám obvykle označujete jako xenofobní. Zda přitom předpokládáte i jejich rasovou méněcennost, na to si odpovězte sám.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicerovi Neděle, 9.Července 2017, 10:23:28

Středoevropané, jak se ukazuje, přinesli do EU svůj rasismus a xenofobní předsudky a rozhodně se jich nehodlají vzdát. Co s tím?

(A přestaňme už z antisemitismu dělat jakési synonymum absolutního zla - on je špatný proto a vlastně jedině proto, že je to zase jen varianta rasismu a xenofobie. Pikantností dnešní situace v českém veřejném protoru je, že zde máme řadu vášnivých bojovníků proti antisemitismu, ba dokonce nekritických zastánců Izraele, kteří jsou zároveň tvrdými rasisty vůči Afričanům - a zejména Arabům (muslimům). Viz např. B. Kuras nebo A. Tomský.)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Třetí cesty neexistují!" říkal kdysi jeden profesor. Neděle, 9.Července 2017, 10:33:50

"Buď se to tu rozkrade, nebo se vrátíme zpátky k socialismu. Musíme na chvíli zhasnout, aby byl klid na kradení (kradení je odpovědnou prací na společném díle kapitalismu), a až zase rosvítíme, probudíme se do krásného kapitalismu a budeme se mít jako v Německu."

Takhle nám ten profesor začátkem devadesátých let maloval růžovou budoucnost.

Dnes jsme v podobné situaci: Zpátky za dráty se nám nechce, tak musíme na chvíli zhasnout, aby byl klid na tu nelegální migraci. Trochu se to tu pomele jako v tom "melting millu" (euro-středovýchodní varianta melting potu), ale nic si z toho nedělejme, jedná se o nezbytnou fázi dějin při přechodu k multikulturalismu a až zase rosvítíme, probudíme se do krásného multikulturalismu a budeme se mít jako v Německu.

Martin Profant - Praha 7

Aleši Morbicérovi Neděle, 9.Července 2017, 10:59:59

Nepovažuji rasistu, který se dopouští teroristického činu vhození zápalné láhve do domku pokojně spících obyvatel za "plnohodnotnou" součást středoevropského prostoru -- a právě tak nepovažuji za plnohodnotnou součást tohoto prostoru rozeřvávaného populistického politika, který vytlouká politický kapitál z toho, že kanalizuje nasranost lidí do nenávisti k nějaké, dostatečně slabé marginalizované skupině. Jen nemůžu zavírat oči před tím, že se tu tyhle odporné zjevy vyskytují a roztahují.
Proč bych tedy měl považovat islámské teroristy za "plnohodnotnou" součást islámského světa? (Když pominu, že nevím, co bych si měl představit pod slovy "islámský svět")

Napsal jsem, že k naší humanistické tradici patří, že z lidství snadno určité skupiny vylučujeme (otroky, Židy, v Anglii hodně dlouho katolíky, Romy ). Nikoli, že to považuji za hodné zachování jakožto "plnohodnotnou" součást naší evropské identity -- opět, už proto, že nevím, co by to ta evropská identity vlastně měla být.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Neděle, 9.Července 2017, 11:14:56

Co má, u Herkula, společného multikulturní výchova a pokojné soužití lidí v demokratickém státě bez ohledu na původ, pohlaví, sexuální orientaci a náboženské vyznání se současnou diskusí o tom, jak se chovat k aktuálním uprchlíkům?

Nevím, kde žijete, ale já cestou na tramvaj potkám tři vietnamské obchody a jednu restauraci, jeden kebab, jedno indické bistro a jednu velmi příjemnou tureckou jídelnu -- co do náboženského vyznání pokud vím: ateisté, hinduisté, buddhisté a muslimové (nevyptávám se, takže jen podle toho, co vím z náhodných informací z rozhovoru). V někdejším okresním městě nedaleko od mé chalupy na náměstí jeden vynikající kebab (pokud vím , kurdský), dva vietnamské obchody a v městečku, přes které do toho města přejíždím vietnamské bistro a večerka. Takže o jakém přechodu k multikulturnosti to, proboha, žvaníte?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Plevo, s tím rasismem Středoevropanů jistě můžete mít pravdu, nebo ji mít také nemusíte. Neděle, 9.Července 2017, 12:01:28

Domnívám se však, že hledání viníka ke konstruktivnímu řešení nastalé situace nepomůže.

Z ukazování na skutečného či domnělého viníka pak vyplývá nutnost jeho převýchovy. Pokud to nepomůže, je třeba ho zavřít. Pokud to nepomůže, je třeba ho zbavit života...

Nevím jak Vy, já to za dobrou cestu nepovažuji.

--------------------------------------

"Vina" se určuje vždy ve vztahu k tomu, co "soudce" považuje za správné. "Soudce" i definice "spravedlnosti" jsou produktem moci. Moc vyvstává z dějin.

Někteří tvrdí, že pochopili, kam dějiny směřují - podle nich směřují k uchopení moci jimi samotnými, a proto mají na tuto moc nárok. A pokud by je snad k tomu neospravedlňovaly dějiny, pak existuje jistě něco jiného velmi ušlechtilého, co je k tomu ospravedlňuje. A kdyby ani to, tak je zde nutnost - nelze se tomu vyhnout, ať se nám to líbí nebo nelíbí, globalizace je lidstvu předurčena (kým, čím?), a protože globalizace je nezvratným osudem lidstva a bez multikulturalismu není možná (rozpor v kauzalitě :-), je multikulturalismus správný.

Ano, tak tohle je způsob ospravedlnění multikulturalismu připomínající středověký ontologický důkaz Boha :-)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Neděle, 9.Července 2017, 13:09:9

Takže, co má společného multikulturní výchova a pokojné soužití lidí v demokratickém státě bez ohledu na původ, pohlaví, sexuální orientaci a náboženské vyznání?

Pokojného soužití bez ohledu na všechny ty další vyjmenované věci jsou slušní lidé často schopni tak nějak sami od sebe. Multikulturní výchova z neslušných slušné neudělá, ale může svojí hloupou ideologičností nakonec popudit i ty slušné. Ani slušný člověk nemusí být tak odolný a může nakonec pod vlivem té ideologické výchovy začít smýšlet neslušně a posléze se tak i může začít chovat.

Druhá otázka je, co má společného multikulturní výchova se současnou diskusí o tom, jak se chovat k aktuálním uprchlíkům.

Jsou to prostě příbuzná témata: multikulturní výchova a diskuse o uprchlících.

Třetí otázka je, co má společného pokojné soužití lidí v demokratickém státě bez ohledu na původ, pohlaví, sexuální orientaci a náboženské vyznání se současnou diskusí o uprchlících.

Co má tedy společného pokojné soužití s diskusí o tomto tématu? No, zde upřímně nevím. Snad jen... napadá mě, že pokud je ta diskuse příliš vyhrocená, mohla by to pokojné soužití narušit...

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Neděle, 9.Července 2017, 14:17:10

Aha, takže ty víc jak dvě desítky rasově motivovaných vražda od vzniku České republiky, napadání žen a sprejování výloh výhrůžkami smrtí, vyhánění romských dětí z normálních škol ... to použijete za pokojné soužití. Pak chápu, proč se nemůžeme dohodnout.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Neděle, 9.Července 2017, 16:25:20

Od vzniku České republiky (1993) bylo v ČR zaznamenáno více než 5000 vražd.

Alespoň kvůli těm 4980 nerasově motivovaným vraždám byste se tedy mohl zasadit o to, aby se ve školách povinně vyučovalo křesťanské Desatero :-)

Domníváte se, že výuka náboženství by proti vraždám pomohla?

--------------------------------------------

Mimochodem, počet obětí dopravních nehod je oblíbené téma multikulturalistů po každém teroristickém útoku v Evropě.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 9.Července 2017, 18:53:46

Ano pane Plevo, multikulturalismus zkrátka nefunguje.
Jsem pro univerzální humanismus.
(že vzešel z křesťanství je sice nezpochybnitelný fakt, ale netřeba to nikomu kontraproduktivně vnucovat)
Zkrátka v to, v co věřil Václav Havel.
(což nebyl multikulturalismus, který do všeho jen vnáší zmatek)
Jenže my už si zakázali považovat liberální humanismus za univerzální hodnotu, už ho nesmíme "vyvážet" ani nikomu "vnucovat", s tím je konec.
A proto jsem proti míchání kultur.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Neděle, 9.Července 2017, 19:21:55

mě by opravdu strašně zajímalo, co chcete.
P. Profant vám popsal, že a jak už nyní (a dávno) je v ČR multikulturní situace. Chcete zavřít ta vietnamská bistra nebo ty kebaby? Nebo chcete všechny "cizince" prolustrovat, jestli vyznávají demokratické hodnoty - a pokud testem neprojdou, tak je soustředit v lágru a pak vyvézt - kam ovšem? A co když by takovým testem neprošli rodilí Češi, kteří mají domácí předky do desátého kolene? A co když by ti imigranti při těch pohovorech lhali? Odkývat, že je pro demokracii, může a umí přece každý...

(Prohlásil jsem, že diskuse s vámi není možná, což nijak neodvolávám, ale reaguji proto, že vy jste mě oslovil.)

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Neděle, 9.Července 2017, 19:32:28

multikulturalismus, jak jsem ho definovat já, v žádném rozporu s univerzálním či liberálním humanismem není, což - myslím - jste i uznal.

Navrhuji nedělat z multikulturalismu nějaký fetiš nebo fackovacího panáka, jde přece o obsahy. Na celý ten pojem multikulturalismus bychom vlastně úplně mohli zapomenout a vyřadit jej, kdyby ovšem ti současní halasní bojovníci proti "multikulti" nebyli ve skutečnosti bojovníky právě proti humanismu, liberalismu a demokracii. Přece když Ortel huláká "já nechci multikulti svět", tak ve skutečnosti chce rasově čistou společnost, což je nepřijatelné právě z hlediska humanismu, demokracie atd.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Plevovi Neděle, 9.Července 2017, 20:01:46

Ale vždyť tím stejným argumentem jako Vy argumentuji i já vůči panu Profantovi (když mi podsouvá, že u migrantů předpokládám rasovou méněcennost, protože si myslím, že někteří z nich nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět požadavkům multikulturalismu). Argumentuji vůči panu Profantovi tím, že požadavkům multikulturalismu nejsou schopni vyhovět nejen někteří migranti, ale ani někteří rodilí obyvatelé Západu (tedy včetně rodilých Čechů).

Rozdíl je pak v tom, že když na tuto skutečnost poukáži u migrantů, jsem obviněn z rasových předsudků, zatímco když na tuto skutečnost poukáže pan Profant u rodilých Čechů (na jejich neschopnost vyhovět nárokům multikulturalismu), není už pan Profant obviněn z rasových předsudků vůči těmto "neintegrovatelným" Čechům, ale označí je prostě za xenofoby.

Výsledkem se tedy jeví být, že "neintegrovatelní" Čechové jsou xenofobové, zatímco "neintegrovatelní" migranti vůbec neexistují, protože, kdo by si to myslel, měl by rasové předsudky.

To ale, jak jistě uznáte, nedává žádný smysl. Pokuste se, prosím, vnést do tohoto příkladu nějakou logiku, budu rád, když mi vysvětlíte, že to logické je. Já si to nyní nemyslím.

Martin Profant - Praha 7

Ano Neděle, 9.Července 2017, 22:36:7

Rád uznáván, že to, co píšete, nedává smysl. Například jsem v celé diskusi nepoužil ani sousloví "rodilí Čech", ani "neintegrovatelný".

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Profante, Pondělí, 10.Července 2017, 00:14:4

slovo "neintegrovatelný" používám já (nikoliv Vy), a to z toho důvodu, abych nemusel stále opisovat celé to dlouhé "... kteří požadavkům multikulturalismu nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět". Kvůli tomuto mému původnímu delšímu vyjádření jste mi podsunul, že u takovýchto migrantů, "kteří požadavkům multikulturalismu nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět", předpokládám rasovou méněcennost.

"Rodilé Čechy" zase použil pan Pleva. "Rodilí Češi" doufejme snad zatím stále ještě spadají pod "rodilé či původní obyvatele Západu", a ty jsem použil zas já v předchozí odpovědi Vám jako součást argumentu proti Vašemu nařčení z mého údajného "předpokladu rasové méněcennosti" u "neintegrovatelných" migrantů.

Upozorňoval jsem tedy pana Plevu, že velmi podobný argument, kterým on argumentuje proti mně ("co když by takovým testem neprošli rodilí Češi") jsem použil i já v odpovědi Vám. ("Vaše námitka o údajném hanebném předpokladu rasové méněcennosti, vyplývajícím z údajně mylné a "nebezpečné" myšlenky, že někteří lidé těmto požadavkům nejsou schopni vyhovět, se tedy týká i "rasové méněcennosti" těchto původních obyvatel Západu, kteří požadavkům multikulturalismu schopni vyhovět nejsou.")

Doufám, že teď je už snad vše jasné. (Že Vy si ze mě tak trochu utahujete? :-)

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Nushartovi Pondělí, 10.Července 2017, 09:48:50

Vzhledem k tomu, že jsem nepoužil o Češích ani slovo "neintegrovaní", ani větu:" ... kteří požadavkům multikulturalismu nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět". -- je to z Vašeho vysvětlení zcela jasné. Prostě plácáte nesmysly.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pondělí, 10.Července 2017, 10:17:14

Chcete tedy říct, že jste nikdy o žádných xenofobech nemluvil?

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Pondělí, 10.Července 2017, 19:20:4

Ne, pane Nusharte. Ani jednou jsem v celé diskusi pod článkem slovo "xenofob" nepoužil. Výraz "xenofob" je poměrně vágní a používám ho pouze tehdy, když nechci rušit kontext diskuse. Xenofob může totiž opravdu člověk, který je vyděšený z toho, co je v jeho žitém světě cizí, nejčastěji protože si zvykl, že každá změna je k horšímu. Tedy člověk, který zaslouží soucit.

Mluvím obvykle o těch, kteří hlásáním nenávisti, hrubostí a dost často i činy utiskují ty, kdo se jim nemohou účinně legálně bránit. Mnozí z nich nejsou xenofobové, jen obyčejní hazlové, kteří se strachu a bezradnosti druhých vytloukají politický kapitál (i když mají zrovna náhodou na sobě biskupský šat nebo politický titul), jiní by chtěli být ti hodní a zároveň mají tu nestoudnost o velkých skupinách lidí paušalně jako neschopných žít v naší společnosti ("jenže z odlehlých zákoutí subsaharské Afriky přicházejí migranti, kteří požadavkům multikulturalismu nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět." ) a jsou tak zbabělí, že potom své výroky zapírají.

Snažím se být tolerantní a nepodléhat příliš brzy dojmu, že diskuse s druhým nemá smysl. Že přes veškeré náznaky opaku ten druhý nelže schválně anebo není úplně pitomý, že se prostě snaží věcně diskutovat a jen se neobratně vyjádřil -- ale každá tolerance má své meze. Na vás prostě moje už nestačí.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Úterý, 11.Července 2017, 12:49:18

Není pravda, že tento svůj výrok ("Ano, jenže z odlehlých zákoutí subsaharské Afriky přicházejí migranti, kteří požadavkům multikulturalismu nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět.") zbaběle zapírám. Přemýšlím, co Vás k tomuto tvrzení vede, a napadá mě, že jste si patrně jako popření mého výše citovaného výroku vyložil tohle: "Samozřejmě, že někteří migranti jsou požadavkům multikulturalismu schopni vyhovět a jiní ne." Ty dva výroky se ale vzájemně nevylučují. Ten první nelze chápat ve smyslu: "VŠICHNI migranti, kteří přijdou z odlehlých zákoutí subsaharské Afriky, nejsou při své nejlepší vůli schopni vyhovět požadavkům multikulturalismu." Jinak opravdu nevím, z čeho byste mohl soudit, že svůj výrok zbaběle zapírám.

Aleš Morbicer - Ostrava

lidská práva 1 : 0 multikulturalismus Úterý, 11.Července 2017, 19:37:37

http://www.lidovky.cz/evropsky-soud-pro-lidska-prava-schvalil-zakaz-zahalovani-v-belgii-1c6-/zpravy-svet.aspx?c=A170711_162812_ln_zahranici_ELE

Jsem rád za rozhodnutí soudu, že středověké tmářství mezi lidská práva nepatří.

Na tom sporu je krásně vidět, jaký je rozdíl mezi liberálním humanismem, který odmítá diskriminaci na základě rasy, náboženství, etnicity, sexuální orientace atd., a multikulturalismem.

O tom prvém bychom asi měli mluvit víc, ten druhý k ničemu není a měli bychom o něm mlčet.
Ten první je občanský a rovnostářský, ten druhý identitární.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Úterý, 11.Července 2017, 23:09:23

a co byste řekl, kdyby nějaký soud zakázal vašim oblíbeným židům, totiž těm ortodoxním, nosit pejzy? Moc mě zajímá vaše odpověď.

Burka je nepřijatelná, protože znemožňuje indentifikaci osoby, nikáb je na diskusi - a při troše dobré vůle se i ten dá řešit (ženy mají zpravidla přes ústa roušku, kterou by v přítomnost jiné ženy - úřednice, policistky mohly sejmout).
Ale oblékání je přesně to, co by mělo být - pokud je to jen trochu možné - soukromou věcí a svobodou každého jednotlivce.

A pár upozornění pro české xenofoby, kteří slintají blahem. Jde o zákaz jen těch nejpřísnějších forem muslimského oděvu, který se nedotýká formy nejběžnější, tedy hidžábu, a za druhé, jde o zákaz na veřejných místech, tedy např. ony muslimky na ilustrační fotografii tento zákaz neporušují. To vše měl redaktor zdůraznit, neboť jinak vzniká u zmateného a neinformovaného českého čtenářstva zcela mylný dojem o západní realitě.

Martin Profant - Praha 7

Aleši Morbicérovi Středa, 12.Července 2017, 09:35:33

Obávám se, že to jsou slova, která nám brání v porozumění. Pochybuji, že by se obecně mohla vést tak ostrá hranice mezi multikulturním a liberálním přístupem , jak to děláte Vy. Ale docela určitě nám tento protiklad nepomůže při úvahách o legitimitě zákazu burek.

K nejlepší tradici evropského liberalismu patří zásada, že zákon se má přijímat jen tehdy, pokud je nezbytný "k harmonizaci mé svobody a svobody každého druhého" (Kant). A neměl by být přijímán k prosazení vůle většiny vůči menšině.
K téže tradici patří odpor k zasahování zákonem do intimní sféry a do svobody nikoliv jen náboženského vyznání, ale také praktikování víry.

Zákaz burek je v rámci této tradice mimořádně problematický krok -- a zcela jistě by skutečný liberál nemohl přijmout argument pro zákaz burky jako projevu středověkého tmářství nebo zvnitřnění dominance muže a podřízení ženy, které podle domnění mnoha podporovatelů zákazu burka reprezentuje.

Soud rozhodl tak, jak musel. Zákon byl přijat řádnou procedurou a neporušuje práva žen v takovém rozsahu, který by odůvodňoval jeho zrušení. Neřekl, že je to dobrý zákon nebo prozíravé opatření, jen uznal jeho legálnost.

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 12.Července 2017, 09:49:43

Viz diskuze zde pane Plevo:

http://denikreferendum.cz/clanek/25639-i-me-by-z-plovarny-vyvedli

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 12.Července 2017, 10:08:50

A mimochodem pane Plevo, já obdivuji Ehuda Baraka (i když se asi bil za něco, co nebylo reálné) a ze současných židovských politiků je mi blízko prezident Re´uven Rivlin.

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 12.Července 2017, 10:20:52

To je multikulturní interpretace Kanta a zákonů vůbec pane Profante.

Ta liberální mi říká, že zákaz zahalování obličeje nesouvisí s menšinami a většinou, ale že jde o účelové omezování společenské interakce. Lidé se zahalenou tváří jsou z části od zbytku lidí odpojeni. Je NEROZUMNÉ, aby si u tak společenského tvora, jako je člověk, na veřejnosti část tvorů zahalovala tvář.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Snažím se být tolerantní..." Středa, 12.Července 2017, 12:29:57

"Jen nechápu, proč se pak tak urputně bráníte označením, která přiléhavě označují Váš nesouhlas."
(Myšleno označení "rasisté a xenofobové", reakce na moji větu: "Odmítáme-li multikulturalismus, nejsme rasisté a xenofobové.")

Chcete tedy říct, že jste nikdy o žádných xenofobech NEMLUVIL?
"Ne, pane Nusharte. Ani jednou jsem v celé diskusi pod článkem SLOVO "xenofob" NEPOUŽIL." (Ano, to je pravda, NEPOUŽIL :-)

Martin Profant - Praha 7

Aleši Morbicérovi Středa, 12.Července 2017, 14:35:30

Ano, je to korektní interpretace Kanta. Anebo Locka. Prostě těch autorů, ke kterým se slušný liberalismus vždycky hlásil.

Multikulturní? Ani náhodou. Je v ní zlhostejněna kulturní rozmanitost, případné právo žen nosit burku nebo třeba persiánový kožich odvozuje od respektu k nedotknutelnosti jejich intimní sféry, nikoli z nějakého ohledu k jejich specifickému kulturnímu ukotvení.

Vaše argumentace účelovým omezením společenské interakce jednak není liberální a pak má drobnou vadu na kráse:

Aby dávala smysl, musíme předpokládat, že neomezování společenské interakce je dobro a že je tak závažné, abychom přistoupili v případě potřeby k jeho prosazování donucovacími prostředky.

Pak by ovšem už dávno musela být zakázána doprava po městě prostředky individuální dopravy, možná s výjimkou aut s více než dvěma cestujícími. Oproti veřejné dopravě jednoznačně omezuje společenskou interakci a existuje důvodná domněnka, že toto omezení je jedním z důvodů preference této formy dopravy. S případnou výjimkou cyklistiky je individuální doprava ve městě pomalejší a méně efektivní než veřejná.

Ivo Horák - Praha 3

Poznámka nikoliv k meritu diskuse Středa, 12.Července 2017, 23:09:59

Individuální doprava je po městě jistě (ve velké většině případů) méně efektivní než doprava veřejná, není však často pomalejší, nebo naprosto nepodstatně. V Praze se svého času dělali takové závody a veřejná doprava se na jejich konci pochlubila, že (třeba) o minutu vyhrála. Snahou bylo ukázat její srovnatelnost a konkurenceschopnost. Aby lidé, kteří veřejné dopravě odvykli (nebo nepřivykli), se k ní vrátili, musel by rozdíl v rychlosti být podstatný. K tomu by ovšem mohla sloužit vhodná regulace dopravy. Lidé si však zvykli na dálnice, jež jim umožní být za "hoďku" leckde, třeba z Prahy na hranici, nedovolí tedy vývoj, jenž by vedl k cestě autem např. ze Smíchova do Vršovic za tutéž dobu. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že přes všední den převládají mezi automobilisty zaměstnanci firem, kteří jsou za stání v koloně placeni. Vždy zdůvodní, že potřebují něco odvést nebo přivézt, což nebudou činit "ručně". Koneckonců, jedním z bonusů, který může firma svému zaměstnanci poskytnout a který stojí za to, je právě firemní auto s (částečně) hrazeným provozem.

Martin Profant - Praha 7

Ivovi Horákovi -- dík Čtvrtek, 13.Července 2017, 11:21:38

Řekl bych, že je to ještě o trochu složitější. Každý, kdo jen trochu zná Prahu (město s opravdu nadprůměrnou sítí veřejné dopravy), ví, že se mu často s ohledem na místo a denní hodinu (event. předpokládanou hodinu návratu) vyplatí z časových důvodů použít auto (z hlediska nákladů to bude nevýhodné vždy).

Prostě přestože existuje řada rozumných důvodů sdílených velkou většinou Pražáků (paradoxně včetně těch, kteří sedí v autech) pro preferenci veřejné dopravy, většinu těchto argumentů lze problematizovat. Trvale udržitelné řešení se proto musí odvíjet nejen od racionality argumentů, ale od přesvědčení většiny nejen o potřebě daného dobra (snížení ekologické a hygienické zátěže metropole, snížení rizika dopravního kolapsu), ale také o vhodných nástrojích a jejich skladbě (p+r parkoviště, mýtné oblasti v historickém centru, zvýšená investice do páteřních spojů a využití železniční sítě atd.)

Pouhý zákaz vjezdu aut do velké části Prahy s odůvodněním, že
ničit lidem život zbytečným hlukem, zplodinami a nebezpečím přejetí je amorální, by byl chápán většinou (která by zároveň vesměs přijímala jeho morální zdůvodnění) jako autoritativní a nepřiměřený zásah do soukromí. Vznikla by aktivní morální (a potenciálně politická) opozice zdůrazňující svobodu volby. Taxikářská lobby, orgány ústřední správy a majitelé lukrativních nebytových lokalit atd. by si prosazovali "nezbytné" výjimky a korodovali by tak původní odůvodnění zákazu (překládali by jeho dopady do roviny sociálních rozdílů).

A to mluvíme o přijetí rozhodnutí, které je relativně málo sporné a jehož rozumná potřeba je obecně přijímaná, nikoliv o rozhodnutí učiněném o skupině lidí, která ponese všechny jeho náklady, na základě argumentů, které racionalizují náboženskou nenávisti, xenofóbii a potřeby dokázat menšině, kdo je u nás pánem. Se statečně vztyčenou vlajkou liberalismu a hrdým pocitem statečného odporu proti středověkému tmářství (ta vlajka ostatně byla nejspíše vyrobena dětmi v otrocké robotárně některé ze zemí třetího světa -- ale hlavně že nemuslimské).

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Proč se multikulturalista musí tvářit jako hlupák, i když hlupákem není. Pátek, 14.Července 2017, 08:48:33

Předpokládejme, že existují dvě skupiny lidí a každá z těchto dvou skupin je ještě tvořena dvěma podskupinami.

První skupinu označme písmenem "D" a říkejme jí skupina domorodých.
Druhou skupinu označme písmenem "M" a říkejme jí skupina migrujících.

V každé z těchto skupin D a M existují dvě podskupiny, které označíme "I" a "N". Podskupině I říkejme stručně integrovatelní, čili jedinci, kteří jsou požadavkům multikulturalismu schopni vyhovět, podskupině N říkejme neintegrovatelní, čili jedinci, kteří mají s integrací do multikulturní společnosti obtíže a požadavkům multikulturalismu schopni vyhovět nejsou.

To je stručný a snad i ideologicky nezatížený nástin základní situace. Pokud k takto předložené situaci nebudou žádné připomínky, pokusím se příště přiblížit stejnou situaci ze subjektivního pohledu multikulturalisty.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 14.Července 2017, 15:56:45

Představte si pane Profante plně obsazenou tramvaj zcela zahalenými lidmi, kteří spolu den co den jezdí, ale nemají ani nejmenší tušení, jak kdo vypadá.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Aha, p. Nusharte, Sobota, 15.Července 2017, 11:53:10

a jaké jsou základní charakteristické rysy neintegrovatelného člověka?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.