Téměř všechno, co se dnes děje ve Francii politického, je poprvé, politická scéna je rozhoupaná jako nikdy, vyvstali noví aktéři, jiní se potácejí. Prezidentské vítězství kandidáta, který se nebál přijít s explicitně proevropským programem v době, kdy se v Evropě soudí, že by to byla záruka porážky. Který nevytvářel obraz nepřítele, strachu, nebudoval příkopy, nevyzýval k sebeobraně v době, kdy v jiných zemích se přitvrzuje slovník, budují obrany a drátují hranice, ale nabídl vstřícnou ruku i voličům své odpůrkyně. Zároveň propad a klížení dvou tradičních hlavních stran, výrazný nárůst dvou stran extremistických. Nová vláda, v níž spolu zasedají včerejší socialisté, pravicoví republikáni, centristé a lidé z občanské společnosti, polovina žen a polovina mužů. Francie jako by zase byla laboratoří politiky a nabízela s Macronem Evropě novou variantu směřování.

Část společnosti tam má dojem, že se konečně našel někdo, kdo má odvahu zemi reformovat, a vkládá do něj velké naděje. Jiná část společnosti se ale chystá už teď k odporu vůči anoncovaným změnám, včetně z ulice, vidí v něm už a priori nepřítele. Reformista možná zmodernizuje některé aspekty života, otevře této stále páté nejsilnější ekonomice planety, zemi s vysokým průměrným věkem a první turistické destinaci světa nové možnosti a pomůže doma zajistit společenský mír. Ale možná také, že vyvolá svými kroky statisícové demonstrace a obrázky zápalných lahví a hořících aut. Pod takovou hrozbou dosud všichni francouzští prezidenti couvali. To rozhodnou červnové volby.

Proberme si měsíc od Macronova zvolení do parlamentních voleb v červnu:

Obnova politické morálky

Nový prezident minulé úterý odložil o čtyřiadvacet hodin jmenování nové vlády. Proč? Všechny její členy včetně premiéra potřeboval pořádně prověřit, zda mají čisté majetkové poměry a daňové přiznání. Malá revoluce, ilustrace ozdravných změn, jaké chce Macron zavést i v dalších směrech. Dobrý vzor i pro nás?

Francie se dlouhodobě snaží vnést morálku do života politiky, zvlášť po aférách se zaměstnáváním manželek a dětí jako parlamentních asistentů či s jejich skrytými konty ve Švýcarsku. Za Hollanda si k tomu vytvořila takzvaný Vysoký úřad pro transparenci veřejného života. Stejně jako s vládou postupoval nový prezident i se všemi pěti sty dvaceti kandidáty svého hnutí na poslance. Kdo je vyšetřován, nesmí kandidovat — taková je jeho podmínka. Macronovi záleží na tom, aby nová vláda byla čistá a morálně nezpochybnitelná. Nedávná prezidentská kampaň se nesla ve znamení majetkových skandálů kandidátů, pravicového Fillona, který dojel na neoprávněný plat své ženy, a Le Penové, soudně vyšetřované za neoprávněné pobírání peněz v Evropském parlamentu. Macron také hodlá jako svůj první zákon navrhnout text týkající se morálky veřejného života.

Okamžitě po převzetí prezidentského úřadu byl Macron s to jmenovat premiéra, a dva dny na to kompletní vládu. Ve Francii nic neobvyklého, takto se tam postupuje po prezidentských volbách vždy, od kandidátů se čeká, že novou vládu mají už připravenu. Naše dlouhá vyjednávání o koaličních kabinetech po volbách neznají.