Neviděno/netušeno, aneb Češi v nebezpečí

Rad Hetmánková

Většina národů v Evropě si už odbyla spory o právu na existenci názorů pravice, levice, středu, i extrémně vyhraněných pozic. Mezi levicí a pravicí existuje rovnováha s občasným výkyvem na jednu nebo na druhou stranu. To však neplatí v ČR.

Češi jsou v nebezpečí. Už to tak totiž bývá, že cokoli není vyvážené, může vést k pěknému průšvihu. Podívejte se na jiné evropské národy. Ty si už dávno odbyly spory o právu na existenci názorů pravice, levice, středu, i extrémně politicky vyhraněných pozic. Mají je k dispozici, když je potřebují. Vědí, že existují, existovat budou, a to i kdyby se bůhvíkdo postavil na hlavu. Nic zvláštního se totiž neděje.

Ode dneška za padesát let bude deník The Sun dál psát o tom, jak imigranti decimují Británii, zatímco Guardian bude upozorňovat na škodlivost nerovností ve společnosti. Liberálové budou dál drnčet něco o tom, že trh všechno spraví a „levičáci“ pořád brojit proti chudobě a devastaci životního prostředí. Budiž jim ke cti, že všichni se nějak podle svých schopností, empatie a inteligence budou dál snažit o totéž. Lepší svět. O ten svůj, ale budiž.

Vteřiny budou odbíjet pořád stejně rychle, a pokud nenastane nějaký grandiózní průšvih, tak bude přetahovaná mezi levicí a pravicí pokračovat další stovky let s nějakým tím občasným výkyvem jednou na tu, a podruhé na onu stranu. Mladí lidé budou vyrůstat v prostředí obou a tisíce dalších nových myšlenek, a bude zcela na nich, jestli si ráno s houskou koupí „pravičácký“ či „levičácký“ tisk. Debaty o tom, kdo měl pravdu a kdo se mýlil, budou dál normální součástí normálních dní, budou se dít u kafe, ve školních lavicích anebo třeba i před kasou v krámu.

Pokud nenastane nějaký grandiózní průšvih, tak bude přetahovaná mezi levicí a pravicí pokračovat další stovky let s nějakým tím občasným výkyvem jednou na tu, a podruhé na onu stranu.
Ne tak v České republice. Tady je příběh zcela jiný. U nás se vyváženost nenosí. Liberálové hlasitě ryčí o zločinnosti svých levicovějších protějšků, a ti si musejí složitě vyfackovávat právo na existenci. Táhnou u toho historickou kouli u nohy, snášejí nemístné urážky a ještě se u toho musí koukat na další generaci, která si dobrovolně nasazuje jednobarevné brýle svých rodičů. Mainstreamová média nikomu nedávají jinou šanci. Bez rozdílu počvachtávají hluboko v pravicovém bahně, ani sami neví, jak z toho ven.

Kocovinu, kterou tito novináři pociťují, je potřeba zakrýt za každou cenu, anebo rovnou někoho slabšího obvinit za neduhy světa. A tak zatímco se na Novinkách.cz dovídáme, že „Londýn radikálně zatočil s bezdomovci“ tím, že instaloval kovové bodce do průchodů, The Guardian uvádí věc na pravou míru titulkem „Anti-bezdomovecké ostny vyvolaly pobouření“. Zprávu o tom, že londýnský primátor do týdne nařídil ostny odstranit, už jsme se dozvěděli osaměle jen na webu Českého rozhlasu.

Třicet milionů lidí, kteří měsíc co měsíc prolistují třetí nejčtenější deník na světě, přispívají k rovnováze názorových rovin. Tito lidé jednoduše vyvažují, pozorují a hodnotí liberální a anti-humanistické tendence, mají prostor jim porozumět, mají prostor reagovat a tudíž bránit se.

Češi zatím, tady doma, jakoby se rozhodli být dobrovolně bezbranní. Za své soudné myšlení se stydí, zdravá kritika kapitalismu se označuje socanstvím, levičáctvím a komunismem, a média dál mantricky melou své o nebezpečenství čehokoli, co není za jedno s jejich vlastními liberalistickými vizemi. Zapomněli u toho, že linie mezi svobodou a nesvobodou se může ztratit všude tam, kde ji přestaneme pozorovat ostřížím zrakem.

V opačném případě by si totiž zaručeně museli všimnout, že včerejšek už se stal, a zítřek přinesl nové výzvy. Jenom za poslední týden by zjistili, že francouzské dluhové audity dokázaly, že dluh Francie je uměle vytvořený a slouží k uspokojování potřeb politických elit, že desetitisíce lidí v Londýně demonstrovalo proti úsporným opatřením, že britský ambasador varoval, že válka proti drogám je zcela zbytečná a vyzval k legalizaci heroinu, že americká policie se čím dál více militarizuje a v jejích rukou umírají neviní lidé, že Pentagon připravuje krizovou strategii proti očekávaným masovým protestům, že svět má padesát milionů uprchlíků, že bývalý špion CIA Robert David Steele upozornil, že revoluce v přístupu k informacím je na spadnutí, a že americké tajné služby pokračují v masovém špiclování svých občanů.

Do toho se také dozvíte, že antarktický led tedy s konečnou platností roztaje do čtyř let, a že stejně tak jako na Šumavě, pár malých změn v zákoně a v písmu pod čarou bude znamenat, že poslední pás lesů v Británii bude otevřen výstavbě a navěky o něj přijdou budoucí generace. To jenom pro férovost.

Mnozí Češi ale nic netuší. Pravičáci to tak zařídili. A tak přestože nevědomost je možná sladká, ignorance už značně škodlivá. Cokoli není vyvážené, může být totiž pěkný průšvih.

    Diskuse (32 příspěvků)
    martin škabraha, autor erót-ické literatury
    June 27, 2014 v 10.15
    A kam patřím já, když jsou současně levičák i liberál? ;-)
    MT
    Miroslav Tejkl
    June 27, 2014 v 14.7
    mám jednak stejný problém jako pan Škabraha ... a jednak tomu článku nějak nerozumím.

    Vyciťuji, co chtěl asi autor říci, ale je to křeč, je to křeč, je to křeč ...
    TT
    Tomáš Tožička
    June 27, 2014 v 16.8
    sociální liberál,
    to je standardní označení. Je škoda, že se s tímto termínem u nás tak málo pracuje, když označení liberál má se planetárně používá nejvíce právě v tomto smyslu.
    PL
    Petr Litschmann
    June 27, 2014 v 19.29
    Vyvažme to
    Na druhou stranu, u nás doma v české republice máme vyváženou kdejakou informaci a vyvázaný kdejaký průšvih, namátkou:
    https://www.kosmas.cz/knihy/122549/ceske-prusvihy/

    Nicméně by mě zajímalo, jak dlouho zde trvá jeden výkyv - uvádějte prosím v uherských jednotkách.
    Eva Hájková, penzistka
    June 28, 2014 v 9.29
    Já nemám v úmyslu vyjadřovat se k obsahu článku. Jen chci na okraj poznamenat, že kdykoliv na internetu vidím nějaký článek, který má v titulku slovo "Češi", tak se mi už dopředu zvedá žaludek, aniž bych věděla, o čem to vůbec pojednává.
    Kdysi dávno jsem skoro pokaždé slzela u naší hymny, když se zpívalo: "...země česká, domov můj..."
    Časy se prostě mění a my s nimi...
    PL
    Petr Litschmann
    June 28, 2014 v 10.46
    Paní Hájkové
    Nemůže být ta nevolnost způsobena tím, že v situaci, kdy češtinou píší výhradně čeští novináři pro výhradně české čtenáře o výhradně domácím dění, je další skloňování Čechů jaksi nadbytečné?
    Mimochodem: jsou Češi skloňovatelní?
    Martin Truhelka
    June 28, 2014 v 11.56
    rovnováha konce dějin?
    Nejvíc mě v článku děsí předpověď, že za 50 let bude souboj pravice a levice v obdobném bodě jako je dnes.
    Ale moc bych na to nesázel.
    Eva Hájková, penzistka
    June 28, 2014 v 12.5
    Panu Litschmannovi
    Může to být lecčím. Někdy se za svůj národ stydím. Ale ne před cizinci, protože na jejich mínění mi až tak nezáleží. Vlastně ani nevím před kým.

    Panu Truhelkovi:
    Za padesát let nebude žádná levice ani pravice. Aspoň v to doufám.
    MK
    Michael Kolařík, Student
    June 28, 2014 v 17.19
    Pane Litschmanne
    Jsou Češi skloňovatelní?
    kdo? co? Češi.
    koho? čeho? Čechů.
    komu? čemu? Čechům.
    koho? co? Čechy.
    voláme: Češi!
    kom? čem? Češích.
    kým? čím? Čechy.
    Zdá se že jsou.
    PL
    Petr Litschmann
    June 28, 2014 v 19.27
    Poklona, pane Kolaříku.
    Alespoň nějaká pozitiva.
    Popravdě jsem především a přede všemi (zdejšími Čechy) malinko sondoval, jestli se třeba paní Hájkové ono jméno zajídá jen v novinových článcích a jen v první osobě. Ono to asi bude také dost záležet i na tom, jak se čeští novináři tyto titulky produkujíc sklání nad klávesnicí a jaký prstopád nakonec (ti rychlejší přídadně již na začátku) zvolí...
    + Další komentáře