Všude pravice, levice. A kdo je tady odborník?
Monika HorákováMonika Horáková reaguje na rozhovor s nově zvoleným členem Rady ČT Michaelem Hauserem. Autorka se zamýšlí nad tím, na jakých principech by měly být založeny analýzy veřejnoprávních médií.
Nově zvolený člen Rady ČT Michael Hauser se v rozhovoru s Janem Potůčkem pro Digizone pozastavuje nad skutečností, že analýzu objektivity pro Českou televizi vypracovává tým spojený s politickým časopisem, v tomto případě s (pravicovým) Respektem. Radní ČT by nesouhlasil, ani pokud by analýzu vypracovával tým spojený s (levicovým) Deníkem Referendum.
Michael Hauser analýzy za rok 2012 a 2013 kritizuje, protože výstupy halí pravicové odborníky do pláště „neutrality“: V ČT podle poslední analýzy vystoupilo v roce 2013 necelých pět procent levicových odborníků, žádný pravicový odborník a drtivá většina odborníků s neutrálním přístupem.
„Politické časopisy“ jsou podle Michaela Hausera problém pro svoji političnost. Kde tedy autory a autorky analýz hledat? Určitou zárukou by mohlo být např. akademické prostředí. Byť se akademici a akademičky mohou těžko oprostit od své hodnotové orientace, pracují podle všeobecně uznávaných standardů, a to nejen etických, ale také metodologických. (Pravicový) Daniel Kroupa je uznávaný akademik stejně jako (levicový) Pavel Barša. Odborníci a odbornice zkrátka nejsou třetí druh, který by pravici a levici doplňoval.
Problém tedy pravděpodobně netkví v tom, zda analýzu vypracovávají lidé spojení s médiem s výraznou hodnotovou orientací, ale v tom, pokud by si jeden názorový proud měl uzurpovat výhradní postavení v interpretaci.
Nehledě na hodnotovou orientaci je nutné dodržování odborné úrovně — co asi zarazilo nejen Michaela Hausera, je skutečnost, že za celý rok jsme prý na obrazovkách nepotkali žádné pravicové odborníky. Asi jsme se dívali na jinou televizi než analytický tým. Nakonec i v redakci Respektu se ale mohou najít lidé, kteří by Daniela Kroupu, jenž v ČT vystupuje, nezařadili ve své případné analýze mezi odborníky s „neutrálním“ přístupem. A možná by vůbec nevadilo, pokud by analýzu psali lidé spojení s Deníkem Referendum.
Těžko hledat univerzální recept na psaní specifického žánru, jako je analýza. Z problému, kterého se dotknul v rozhovoru Michael Hauser, si však můžeme odnést tři podněty, které by zpětnovazebním dokumentům České televize prospěly. Zaprvé by základní podmínkou měla být vysoká profesní erudice analytického týmu.
Zadruhé by analytický tým měl dodržet odbornou úroveň včetně schopnosti reflexe významných politických proudů zastoupených ve společnosti. Měl by dodržovat metodologické standardy, které jsou respektovány v akademickém světě a snažit se být maximálně objektivní.
Za třetí, vzhledem k tomu, že objektivita je spíše reflexivní autokorekce, spíše cesta než stav, a že není možné vlastní identitu a hodnoty nikdy zcela potlačit, je nutné, aby analytický tým byl složen pluralitně, nebo aby pracovalo paralelně více analytických týmů, a tím pádem vzniklo více analýz.
Tvářit se, že k jedné seriózní „pravicové“ analýze do budoucna postačí pro vyvážení jedna „levicová“, je poněkud zploštělé. Při vědomí nedokonalosti pravolevé osy můžeme situaci na závěr ještě trochu zkomplikovat. Neměly by třeba analýzy být nakonec tři: jedna liberální, jedna socialistická a jedna konzervativní? A nejsou tři vlastně také málo?