Je tomu něco málo přes rok, co skončila svou existenci stanice Český rozhlas 6. Stanice byla výjimečná tím, že byla dědicem československé redakce Svobodné Evropy a tím pádem i dědicem jistého peroutkovského odkazu. Zároveň svým zaměřením na analytickou publicistiku představovala zajímavou alternativu ostatním médiím.

Pokračovatelem takřečené „Šestky“ se stala nyní stanice Český rozhlas Plus, která přejala podstatnou část vysílacího schématu ČRo6 doplněného o původní pořady stanice Leonardo a Radiožurnál. Obměnilo se také redakční složení, tudíž na Českém rozhlase Plus je dnes mnoho lidí, kteří se na původní „Šestce“ neobjevovali, některé hlasy zase již z radiových vln neslýcháme.

V okruhu svých známých jsem se brzy po této změně setkal spíše s negativními reakcemi na proběhnuvší změny. To může být spojeno s přirozeným konzervatismem lidí, málokdo se například raduje z toho, že si musí zvykat na nové prostředí Windows. Rok je však už myslím dostatečný odstup na krátké ohlédnutí.

↗

Generální ředitel Českého rozhlasu a bývalý ředitel ČRo 6 Peter Duhan. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Z hlediska posluchače mně od počátku poněkud vadil název nové stanice. Český rozhlas Plus si dal do vínku slogan: „Víc než jen informace.“ Jenomže ve slově Plus není obsaženo nic, co by naznačovalo, že jde o stanici analytické publicistiky. Plus neboli pozitivum může být pro jinak orientované posluchače i „méně slov více muziky“, jak říká slogan jisté komerční stanice.

Z tohoto hlediska bych označil název jako „marketingově-manipulativní“, neboť přiléhavější přívlastek mě v tomto kontextu nenapadá. Název předstírá, že se mi zde nabízí nějaký bonus, něco skvělého, možná i skvělého navíc, ale nikdo mi nepraví, oč jde. „Kup si to, je to výhodné!“ Je to tedy název podobného typu jako pojmenování televize „Prima“ nebo novin „Super“.

Proto nepovažuji slovo „Plus“ za právě ideální název pro seriozní veřejnoprávní projekt. Navíc se název „Plus“ vtíravě opakuje v názvech řady pořadů „Archiv Plus“, „Historie Plus“ (namísto dřívějšího „Historie věčně živá“) apod.

Stanice Plus se obecně vydala cestou, kdy se snaží získávat více posluchačů a cílit tak na masovějšího příjemce. Celkové schéma, které bylo z velké části postaveno na týdenní periodicitě, se pozměnilo ve prospěch pořadů, které se opakují každodenně.

Pořady, které byly ze své podstaty určeny pro náročnější posluchače, byly kvůli tomu zkráceny z padesáti minut na třicet (Politická literatura na českých pultech, Portréty, Lidé pera apod.), přičemž některé se dostaly i do horšího vysílacího času. Nové každodenní pořady se naopak věnují tématům převážně lehčím.

Zkrácení bohužel postihlo i hlavní pořad Názory a argumenty, k němuž se stanice stále hlásí jako ke svému „vlajkovému pořadu“. Neověřoval jsem si, jestli se krácení týkalo i délky jednotlivých příspěvků, ale obecně se mi zdají být kratší a nemohu se zbavit dojmu, že někdy končí příliš brzy na to, aby se v nich stačila objevit hlavní myšlenka.

Je škoda, že zmizel pořad „Volejte Šestku“, během něhož posluchači volávali do vysílání a vyjadřovali své názory. Tento pořad má sice nahradit každodenní Radiofórum, zde ale bylo učiněno několik opatření za tím účelem, aby se pokud možno žádný nepohodlný hlas posluchače do vysílání nedostal.

Ve studiu jednak sedí „odborník“ na dané téma, který má více prostoru pro vyjádření názoru než všichni posluchači dohromady. Kromě toho je několik posluchačů do diskuze vybráno předem na základě toho, jaké názory redakci zaslali. Pořad „Volejte Šestku“ byl celý určen volajícím, což vedlo k tomu, že se zde objevovaly i dosti obskurní názory či projevy a moderátor je musel ustát. Mělo to své nevýhody, ale mělo to cosi do sebe, neboť diskuze probíhala lidově řečeno „natvrdo“.

V Radiofóru je nepohodlný hlas lidu prakticky eliminován. Například velice kontroverzní téma exekucí (kdy zákony republiky dávají volnou roku ostrým zlatokopům, co se umí bezohledně obohatit na sociálně slabších občanech v nouzi) vyřešila redakce tak, že do vysílání posadila předsedu exekutorské komory. Z pořadu se rázem stalo „promo“ této organizace. Posluchače jistě potěšilo, že ze svých koncesionářských poplatků platí českým exekutorům „pí ár“.

Co se nezměnilo, je celkové pravicově konzervativní ladění stanice. Obvykle se zde dává za pravdu americkým republikánům či britským konzervativcům a svět se poměrně často nahlíží prizmatem neoliberální ideologie. Nejvíce poplatný ideologii je podle mých zkušeností pořad Svět ve dvaceti minutách, kde jsou prezentovány články ze zahraničních médií.

Na rozdíl od Názorů a argumentů jde často o texty lehčího zábavnějšího rázu, kde ideologické vidění nepůsobí jako názor prosazovaný konkrétním člověkem, ale jako obecné pravdy, které jsou tak jasné jako, že noc je noc a den je den. Kromě lehčího ladění článků je to podpořeno i tím, že vybrané texty nejsou prezentovány jako názor konkrétního člověka, ale názor známého zahraničního listu.

Příklady neoliberální ideologie bychom však nalezli i jinde, a to i ve zpravodajství. Nedávnou zprávu o tom, že Mezinárodní měnový fond vydal prohlášení, že příliš velké příjmové rozdíly ohrožují ekonomický růst a doporučil jako možnost i vyšší zranění bohatých (což je od MMF lidově řečeno „bomba“), doprovodil hlasatel poznámkou, že doporučení MMF je v rozporu s „obecným názorem“, že vyšší daně bohatých podlamují ekonomickou aktivitu a tím i růst.

Pochopitelně nejde o žádný obecný názor, jde o neoliberální ideologii propagovanou mediálním průmyslem. Myslím, že ani akademičtí ekonomové by ve většině případů tento názor nezastávali, protože odporuje empirickým poznatkům a byl z pozic více ekonomických škol přesvědčivě vyvrácen. Mimochodem za minulého režimu jsme měli plné zuby jalové formulky „z hlediska marxismu-leninismu“, říkat však „z hlediska neoliberalismu“ by bylo férovější, než schovávat se za obecné pravdy.

Nevím nakolik je ČRo Plus úspěšný v získávání nových posluchačů. Podbízení se širšímu publiku nemusí být pochopitelně na závadu. Třeba lehčí pořady přitáhnou některé posluchače nakonec i k těm závažnějším. Pro náročnější posluchače však je zkrácení původních pořadů „Šestky“ spíše negativem.