Dvě nejpitomější reportáže

Alena Zemančíková

Alena Zemančíková ve svém sloupku popisuje dvě nepříliš povedené reportáže - jednu z televize o alejích kolem silnice a druhou z Českého rozhlasu o stavu českého knižního trhu.

Nerada se dívám v televizi na zprávy, jde mi to na nervy a skoro vždy mi to zkazí večer. Je to prostě afektované, křečovité, zbytečně apartní, dlouhé, upovídané, obrazově tupé, často málo profesionální. Když se někdy podívám, hned se mi to potvrdí.

Uvedu dva publicistické příspěvky, které mi na konci roku připadaly obzvlášť neobjektivní a v podobě, v jaké byly vysílány, tudíž zbytečné.

První: U okresní silnice lemované krásnou vzrostlou alejí stál reportér, část aleje už byla vykácená. Reportér spolu se zástupcem silniční správy vykládal, jak jsou aleje kolem silnic nebezpečné, že auto, které, jedouc nepřiměřenou rychlostí, kdyby tam nebyl ten stoletý javor, vylétlo by ze silnice jen do pole a airbagy a bezpečnostní pásy by posádku zachránily, zatímco náraz do stromu lidé nepřežijí.

Že tudíž stromy ohrožují bezpečnost silničního provozu a je v zájmu nás všech, aby byly vykáceny a silnice, pochopitelně rozšířená, by se stala způsobilou pro ještě více překročenou rychlost (to neřekli, to říkám já). Tedy ne nepřiměřená rychlost a nedostatek respektu k místním poměrům, ale ty místní poměry jsou příčinou častých havárií. Typický příklad arogance.

Redakce televizního zpravodajství si dá tu práci a navštíví statistické oddělení dopravní policie, kde jí skutečně potvrdí, že náraz do stromu je častou příčinou smrtelných konců automobilových havárií.

×
Diskuse
PM
January 13, 2014 v 20.23
Klausismus je pod kůží
Ano, paní Zemančíková, většina problémů vyžaduje mnohem hlubší zamyšlení a daleko spravedlivější strukturování mediálních příspěvků, než se běžně děje.
Ale k zájmu o ozřejmění vlivu neviditelné ruky trhu na strukturaci našeho světonázoru, dochází ponejprv ve stadiu vašeho způsobu vnímání činnosti veřejnoprávních medií....posteskl bych si.
MN
January 14, 2014 v 1.22
Ne že by na tom nebylo něco pravdy, ale...
O problému alejí podél silnic, obvykle těch nižších tříd, také občas přemýšlím. Nejčastěji když jedu do Třeboně od Veselí. Ta silnice jistě vznikla postupným zpevňováním a rozšiřováním cesty, po které možná jezdil kníže Schwarzenberg v kočáře. Jistě to bylo romantické svezení, zkrášlené stromořadím. Ale to bylo dávno, hodně dávno... Dnes je ta silnička široká kolem 7 metrů, nic moc, a dalšímu rozšíření (pro někoho možná nežádoucímu) brání ty dnes už vzrostlé až mohutné stromy, kolem nichž těsně projíždějí automobily, leckdy rychlostí značně převyšující povolenou devadesátku. Položil si někdy někdo otázku, jak vlastně ty stromy jsou staré a jak dlouho mohou ve zdraví žít? Je to vzletná myšlenka, chránit zeleň, stromy, přírodu - ale je to nutné zrovna tady? Když nedaleko jsou stovky hektarů lesů? Přiznám se, že v poslední době mi ty stromy vedle té silnice začínají vadit. Zvláště po bouřce nebo větrném počasí je silnice plná větví různé velikosti, což není zrovna optimální situace. Čekat, až ty stromy začnou padat?
Už jich je hodně vykáceno, na zbylých jsou veliká červená čísla, jako na odsouzencích. Mám smíšený pocit, ta holá silnice nevypadá tak pěkně, ale...
S těmi billboardy místo nich, to je dobrý postřeh, možná to tak dopadne. V této souvislosti mě ale napadá, jak neschopná je zdejší občanská společnost, když tomuto arogantnímu nešvaru neumí udělat za tak dlouhou dobu přítrž.

Co se týče tištěné literatury, s autorkou souhlasím. Ještě je třeba podotknout, že při stejném obratu představuje vyšší DPH bezpochyby úměrné snížení počtu prodaných knih. Nebudu zmiňovat evidentní vliv internetu, to je na jiný článek.
Přiznám se ovšem, že snadný přístup do internetových deníků jako např. DR, BL nebo PL (nebudu dělat reklamu...) mě "připravuje" o spoustu času, který bych jinak mohl věnovat také čtení knih.