Nerada se dívám v televizi na zprávy, jde mi to na nervy a skoro vždy mi to zkazí večer. Je to prostě afektované, křečovité, zbytečně apartní, dlouhé, upovídané, obrazově tupé, často málo profesionální. Když se někdy podívám, hned se mi to potvrdí.

Uvedu dva publicistické příspěvky, které mi na konci roku připadaly obzvlášť neobjektivní a v podobě, v jaké byly vysílány, tudíž zbytečné.

První: U okresní silnice lemované krásnou vzrostlou alejí stál reportér, část aleje už byla vykácená. Reportér spolu se zástupcem silniční správy vykládal, jak jsou aleje kolem silnic nebezpečné, že auto, které, jedouc nepřiměřenou rychlostí, kdyby tam nebyl ten stoletý javor, vylétlo by ze silnice jen do pole a airbagy a bezpečnostní pásy by posádku zachránily, zatímco náraz do stromu lidé nepřežijí.

Že tudíž stromy ohrožují bezpečnost silničního provozu a je v zájmu nás všech, aby byly vykáceny a silnice, pochopitelně rozšířená, by se stala způsobilou pro ještě více překročenou rychlost (to neřekli, to říkám já). Tedy ne nepřiměřená rychlost a nedostatek respektu k místním poměrům, ale ty místní poměry jsou příčinou častých havárií. Typický příklad arogance.

Redakce televizního zpravodajství si dá tu práci a navštíví statistické oddělení dopravní policie, kde jí skutečně potvrdí, že náraz do stromu je častou příčinou smrtelných konců automobilových havárií.

Mezitím vidíme několik záběrů dojemných pomníčků u paty stoletého kmene u silnice, kde přišel o život, kdo, to nevíme, nevíme ani, zda nebyl namol opilý či nejel nemožnou rychlostí. A tím je objektivitě učiněno zadost — zpráva ověřena z více zdrojů. Nikde v reportáži nezazněl názor cestujícího, který si váží toho, že stromy u silnice poskytují stín a tudíž třeba v autobuse není u okénka takové vedro.

A už vůbec se nedostane ke slovu nikdo, kdo by prostě řekl, že aleje patří ke krajině, že byly kolem silnic vysazovány s určitým záměrem, který trvá, že zelený příkrov listů uklidňuje a zimní holé struktury zase poskytují strukturální zážitek a hlavně nezazní, že mezi vzrostlé stromy s bohatými korunami nelze dost dobře umisťovat reklamní billboardy, což bude asi jeden z hlavních důvodů, proč je třeba aleje nekácet. Nebo naopak.

Většinou se na kolegy zpravodajce nezlobím a nesdílím tu všeobecnou nespokojenost s jejich prací, znám jejich dobrou vůli a poctivou snahu udělat věc v rámci možností co nejlépe a taky nemám dostatečné srovnání s jinými televizními zpravodajstvími, abych mohla autoritativně říci, že jinde je to lepší.

Jedna moje mnohojazyčná kamarádka dokonce říká, že ten dojem, že třeba zpravodajství BBC nebo CNN je lepší, dělá do značné míry zvuk angličtiny, který je námi pociťován jako víc sexy než naše rodná řeč. Ale tahle reportáž o alejích byla prostě výrazem totální blbosti, neobjektivity a špatně pochopené veřejné služby.

Druhou podobně pitomou zprávu vyprodukoval a na svých stanicích včetně internetu odvysílal Český rozhlas. Po Novém roce jsem slyšela obsáhlou zprávu — anketu - reportáž, natočenou s vybranými knihkupci a nakladateli, v níž bylo řečeno, že počet vydaných titulů v minulém roce neklesl a také knihkupecké tržby nebyly nižší než vloni.

Aha, takže spor o DPH na knížky je zbytečný? Zvýšená sazba nevadí, neprojevila se? Nemohu se zbavit dojmu, že projevila, když ne v tržbách, tedy jak? Jsou tržby tím jediným kritériem, je nakladatelská činnost jen byznys nebo má také nějaký kulturní obsah? Tuhle otázku ovšem nikdo nepoložil, na tu si musel pozorný posluchač odpovědět sám.

Aby tak mohl učinit, musel se podívat, které knihy patřily ke konci roku k nejprodávanějším. A jsou to: Encyklopedie zahradničení, Fifty Shades — padesát odstínů BOX 1-3, Vánoce s Nigellou — Sváteční pokrmy pro rodinu a přátele, Zhubněte jednou provždy — najezte se do štíhlosti, OMG Dieta — šest týdnů k vysněné postavě, Jak božské! Nejštíhlejší ze všech!, pak Dan Brown: Inferno, a nakonec překvapení — Interna 1 — 3. lékařská monografie.

V jiných statistikách figuruje na prvních místech soubor detektivek Stiga Larsena, ale to jde už o knihy elektronické (encyklopedie zahrádkaření se pro elektronické vydání jistě nehodí).

Na otázku, co znamená pro české nakladatele a zejména pro českou literaturu, pro děti i dospělé, pro umělecká díla i díla vědecká, ona zvýšená sazba DPH, odpověď v reportáži nepadla. Když se daň zvyšovala, argumentoval tehdejší ministr financí Kalousek tím, že literatura není vše, co se tiskne, a že nelze rozlišit, co si zaslouží měkčí podmínky a co ne, takže je spravedlivé, když nic.

Podezření, jestli zvýšením DPH na knížky se neredukuje vydávání seriózní literatury umělecké i odborné a na trhu nejsou nadbytky populárních a všelijak účelových i pokleslých titulů, nejnovější statistika nerozehnala, kam se hrabe v prodejnosti čerstvá nositelka Nobelovy ceny Alice Munroová, vydávaná soustavně Pasekou, proti soft — boring - grafomanic pornu 66 odstínům šedé.

Od médií veřejné služby by člověk čekal, že se zeptají, jak vypadá struktura té kvantity, která, jestli tomu dobře rozumím, přinesla uspokojivé tržby.

Je celkem snadné zajistit objektivitu tím, že do studia pozvu zástupce různých politických stran a oni už se nestranně pohádají. Je to však optický klam — většina problémů vyžaduje mnohem hlubší zamyšlení a daleko spravedlivější strukturování příspěvku, než se běžně děje.