Hlavní argumenty Svazu knihkupců a nakladatelů, který stojí za peticí „Výzva na obranu knih“ a za středečním protestem proti zvyšování DPH za tiskoviny, pochopit lze. Vyšší DPH, dražší knihy, méně vydaných a prodaných titulů, konec řady malých nakladatelství, vyšší nezaměstnanost. To je pravděpodobný kruh, který vládní reforma v tomto směru způsobí.

Zanikají však jiné souvislosti, které média nezmiňují, a ne vše v souvislosti s apelem je v pořádku. Například jsem se dočetl, že protestuje Daniel Balšínek. Zrovna na to, co zbulvarizoval v českém mediálním prostředí, bych uvalil mnohem vyšší DPH. Nebo když se v protestu angažují spisovatelé - milionáři, také to nebudí příliš velkou důvěru. Není kniha jako kniha. Proč bychom měli bránit prodejnost bulváru? Sice se říká, především o dětech, že nečtou, ale když už čtou alespoň nějaký škvár, tak dodáváme: zaplať Pán Bůh aspoň za to.

Ale nyní k těm argumentům. Co je vyšším DPH skutečně ohroženo, je odborná literatura. Ta je většinou již nyní o něco dražší než klasická beletrie. Stojí-li titul kolem pěti set korun, kolik knih si může měsíčně koupit student? S tím souvisí také provoz knihoven. Ministerstvo kultury zřejmé ví, jak a čím se doplňují obecní knihovny. Který druh literatury převažuje a co zcela chybí. Kdo využívá státní, vědecké, univerzitní či odborné knihovny, rovněž není stoprocentně spokojen. A po zvýšení DPH může být ještě hůře. A právě sem by protesty měly směřovat. Nikoliv na obranu popisu života Balšínkových, jak on sám říká, „selebrit“.

Přirozeně pokud by se vládla rozhodla k plošnému a zásadnímu snížení DPH na tiskoviny, nelze proti tomu nic namítat, naopak takový krok by zřejmě všichni přivítali. To ale příliš očekávat nelze.

Politika je záležitostí priorit. Někomu přidáme, jinde ubereme. Někomu pomůžeme, ale na úkor ostatních. V tom je podstata vládních reforem. Dotkne se i knih a tisku. V pořádku, vláda na to právo má, ale obávám se, že si neuvědomuje důsledky svého počínání, respektive odpovědnost za tento krok. Nu, tak se zdraží knihy, o třicet, možná o padesát korun. To je jedno nebo dvě piva. Cena novin nebude patnáct korun, ale sedmnáct. To je jeden rohlík. Takto ale přece uvažovat nemůžeme. To, jestli se čte více, nebo méně, je obrovsky důležité. Ovlivňujeme tím budoucí vývoj české společnosti, v tom by měla být odpovědnost vlády Petra Nečase.

Ale vraťme se k otázce priorit. Čtou naši ministři knihy? Čtou naši politici knihy? Odpověď tušíme. Zájmy a koníčky současného ministra kultury však dobře známe. A to nám jako odpověď na naše dvě otázky úplně stačí.