Vinou lidského faktoru

Ondřej Vaculík

Kácení stromů kolem silnic je projevem změny životního stylu. Ve světě viděném z oken aut je stromořadí pouze zbytečný prvek, který zaclání výhled i slunce a občas se připlete vozidlům do cesty.

Náhodou se mi dostal do rukou Deník Táborsko, který vydává Vltava-Labe-Press a patří do „velké rodiny“ unifikovaných regionálních tiskovin, v tomto případě jihočeských mutací. Zrak mi padl na titulek „Cesta je zrádná, vinu má člověk“ s podtitulkem „Vzrostlé stromy u krajnice z Netolic na Lhenice nelze minout, náraz je téměř vždy čelní“. Ta hromská přitažlivost stromská mě zaujala: jak vám nepřekonatelná síla rve volant z ruky, a ačkoliv stojíte na brzdě, přesto vás čelní náraz nemine. Nemilé.

Naštěstí skutečnost je jiná. Policista Martin Grožaj ji vysvětluje: „V mnohých případech je řidič nucen ne vlastní vinou vyjet mimo komunikaci. V tu chvíli nemá šofér jinou šanci než trefit čelně vzrostlý strom.“ Dále se člověk dozvídá, že „na téhle silnici došlo k jedné z nejzávažnějších nehod na Prachaticku vůbec. Řidič, pravda pod vlivem alkoholu, nezvládl řízení v levotočivé zatáčce a na odbočce u Brusné narazil čelně do stromu. Tohle zůstane navždy mementem, proč zlepšit technický stav téhle vozovky“. Pak ale týž policista dodává: „Téměř ve sto procentech případů, které se tam odehrály, je na vině selhání lidského faktoru.“

×