Ztracená generace mladých lidí

Pavel Janeček

Mnoho absolventů vysokých škol končí buď na úřadech práce, nebo na pozicích, které neodpovídají jejich dosaženému vzdělání, přitom chybí absolventi učňovských škol a ve firmách jsou volná místa na odbornou dělnickou práci.

Extrémní liberálnost a demokracie přináší i negativní důsledky. Jedním z projevů takovéto liberálnosti je naprostá absence regulace počtu zřizovaných studijních míst na veřejných a soukromých školách podle odborného posouzení potřeby absolventů škol.

Jedná se o počet studentů, stupeň vzdělání a strukturu studijních oborů. Ono to koresponduje s filosofií naprosté svobody, která ovšem v tomto případě přijde společnost velmi draho. Výsledkem toho jsou v masovém měřítku absolventi škol, kteří hned po promoci míří na úřad práce.

Nastává situace, že velká část absolventů škol, kteří skutečně chtějí pracovat, si nacházejí pracovní místa, která svou náročností a složitostí práce neodpovídají vzdělání, jehož dosáhli. Tito absolventi jsou odměňováni správně, tj. podle zákoníku práce na základě náročnosti a složitosti vykonávané práce a ne podle dosaženého vzdělání. Tito mladí lidé se cítí nedoceněni a podvedeni.

Dlouhodobě je jim ze strany vlády vštěpováno, že vzdělání jim automaticky přinese vyšší příjmy. Někteří se dokážou prosadit a mají skutečně vysokou životní úroveň.

Většina z nich ale buď končí na úřadech práce, nebo vykonávají z pohledu jejich vzdělání nekvalifikovanou práci, případně odchází do zahraničí na podřadné brigády. Přitom se může jednat o schopné mladé lidi, ale těch adekvátních pracovních míst je málo, což souvisí kromě jiného i s ekonomickou krizí a tzv. úspornými opatřeními vlády.

Bez odborné praxe je v podstatě nemožné začít ihned po škole podnikat. Na druhé straně chybí absolventi učňovských škol, ve firmách jsou volná místa na odbornou dělnickou práci, například v jednom z největších podniků v Královéhradeckém kraji pracují na vysoce kvalifikovaných dělnických pracovních místech pracovníci od padesáti let výše, protože není, kdo by mladé lidi na takováto pracovní místa připravil a vyučil.

Systém učňovského školství v podstatě zkolaboval a za nějaký čas zbankrotují i dnes úspěšné firmy, protože tam nebude mít kdo pracovat a vedle toho budou na úřadu práce tisíce mladých filosofů, sociologů, historiků a dalších potřebných kvalifikací.

Závěr je ten, že za nedobrou situaci mladých lidí může naprostá liberalizace při tvorbě studijních míst, zanedbání učňovského školství a další vymoženosti kapitalistického systému. Argumenty, že svoboda je nade vše a trh všechno vyřeší, sice svým způsobem platí, ale za cenu ztracení jedné generace mladých lidí. Otázka zní, zda to není příliš vysoká daň za vymoženosti kapitalismu.

    Diskuse
    MP
    January 3, 2014 v 11.23
    Bohudík anebo bohužel
    Vážený pane Janečku,

    Váš popis nezaměstnanosti neodpovídá prakticky všemu, co lze vyčíst ze statistik. Samozřejmě, statistika je nejhorší forma lži a navíc si vypracovávají vysoké školy průzkumy uplatnění absolventů vesměs samy. Ale přece jen, základní výpověď -- čim vyšší vzdělání, tím menší ohrožení nezaměstnaností -- zjevně platí.
    Obdobně se sice člověk opakovaně dovídá, že firmy shánějí vyučené lid, ale až na raritní výjimky několika specializovaných oborů při bližším pohledu zjistí, že existuje docela dost lidí, kteří se v daném oboru vyučili a dělají prostě něco jiného.

    Abych byl zcela konkrétní, před vánoci jsem byl obeslán mailem, ve kterém jsem si mohl přečíst o alarmujícím nárůstu procenta nezaměstnaných absolventů Západočeské universit z Filosofické fakulty -- která produkuje ty sociology, historiky, filosofy zmíněné ve Vašem textu -- nejhůře na to byl obor s tříprocentní nezaměstnaností v září po ukončení studia a s nulovou rok po studiu.
    January 3, 2014 v 12.19
    S tím nedostatkem učňů je to složitější něž píše autor, poptávka se mezi obory velmi liší a většina firem si stěžuje spíše na jejich nekompetentnost v obecných dovednostech. Zde k tomu zajímavá diskuze (http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3013257) ... mimochodem, také máte někdo v poslední době pocit, že vše, na čem se shodnou odbory s průmyslovými svazy, začnou naši levicoví politikové okamžitě nekriticky přebírat?
    IR
    January 3, 2014 v 19.37
    2 Martin Profant
    U té nezaměstnanosti ovšem záleží na tom, jestli dělají něco, co nějakým způsobem souvisí s jejich vysokoškolským studiem. Lze očekávat, že jestliže půjde absolvent sociologie, historie nebo filozofie prodávat koblihy, nejspíš to nebude správné zúročení vysokoškolského vzdělání...

    Hezké jsou v tomto ohledu statistiky, které mapují, na která místa uchazeči míří. Z mé školy (University College London) mají absolventi ekonomie sice vyšší nezaměstnanost než dějiny umění, ale zase ve větší míře pracují v oboru nebo v něčem, na co potřebují vysokoškolské vzdělání, kdežto absolventi dějin umění mají nezaměstnanost nižší, ale polovina pracuje na pozicích, kde vysokou školu nepotřebují.
    JK
    January 3, 2014 v 19.49
    Věčně tradovaná klišé
    Souhlasím s Martinem Profantem. Pan Janeček opakuje věčně omílaná klišé, která jednoduše nemají žádnou oporu ve faktech. Mezi nezaměstnanými naprosto převažují lidé se základním nebo učňovským vzděláním, nezaměstnanost vysokoškoláků je v ČR stále ještě velmi nízká. Řeči o nedostatku řemeslníků jsou z velké části pražskou městskou legendou - mimo Prahu na instalatéry žádné velké terno nečeká. A pokud nějaká velká firma potřebuje učně, ať na jejich vzdělávání přispívá, třeba formou stipendií.
    Navíc, tady vůbec nejde o "volnou ruku trhu", ale o osobní aspirace těch mladých lidí - oni prostě na ty učňáky nechtějí. Budeme je tam nutit násilím?
    IR
    January 3, 2014 v 20.29
    2 Jan Konvalinka
    Ne nutit násilím. Nicméně pokud je někdo nestudijní typ, tak je potřeba mu vysvětlit, že na solidní vysokou školu nemá, a i kdyby chodil na nějakou nepříliš uznávanou univerzitu, kde jsou nároky nízké, v uplatnění mu to nepomůže.

    Spíš je potřeba, aby se společnost přestala na řemeslo dívat s despektem.
    JK
    January 3, 2014 v 21.30
    Jenomze ono mu to v uplatneni pomuze (kazdy absolvent vysoke skoly je na tom pri uplatneni na trhu prace lip nez absolvent ucebniho oboru, ta data jsou presvedciva). A hlavne, vzdelani tady prece neni jenom kvuli uplatneni v pracovnim procesu, taky je tady od toho, abychom se lepe vyznali v tomhle komplikovanem svete, lepe vychovavali sve deti, vychutnavali kulturu - a treba taky nevolili pitome populisty. Vzdelani je fajn a vsem se nam vyplati.
    RL
    January 4, 2014 v 1.2
    Re:
    V Plzni řadu let pracuji a mám přehled i o mnoha absolventech tamní FF. Je sice hezké tvrdit, že nezaměstnanost je po roce nulová, ale kolik těch absolventů pracuje na postech antropologů, historiků nebo sociologů a kolik na postech skladníků, obchodních zástupců, sekretářek a úřednic, kde je Mgr. titul jen ozdobou a kolik z těchto absolventů ex post lituje, že raději nestudovali pouze cizí jazyk, protože nic jiného než jazyk nakonec po vš prakticky neuplatnili, nebo třeba marketing či jiný obor, který pak dohánějí v podobě druhé a již placené vysoké školy? Netristnější je, že mladý člověk postrádá v 18-19-20 letech představu o svém možném uplatnění. Krajská filozofická nebo humanitní fakulta jej předem obecně upozorní, kde může jednou působit a vyjmenuje mimo jiné archivy, muzea, památkové úřady či univerzity, ale už budoucímu studentovi neřekne, že místně příslušné muzeum bude potřebovat jen 1 historika za x let a třeba jen jako zástup na MD. A absolvent se pak nestačí divit. Určité řešení vidím v pragmatičtějším uzpůsobení některých humanitních škol praxi (možnost uplatnění v cestovním ruchu, průvodcovství, hotelové sféře, redakční a mediální oblasti), včetně možnosti, aby student určitou praxi zde nabyl již za studia. I tak se ale část humanistů ani v této sféře neuplatní, neb ta není nafukovací. Je to složité téma, které by bylo na delší polemiku, ale nejde jen o problém benevolentního státu, který umožnil v minulosti vznik x nových humanitních fakult, zatímco máme nedostatek lékařů, zubařů či některých techniků, ovšem i zapouzdřenosti akademické sféry, která si žije ve svém vlastním akademickém ghettu a nevidí reálný svět okolo. Ostatně koho by nejvíc poškodilo, kdyby nedejbůh došlo k redukce humanitních fakult v ČR? Pedagogy tam učící...
    Jinak doporučuji trefný text Mgr. Velebného, absolventa FF ZČU, z Britských listů, viz http://blisty.cz/art/26973.html
    January 4, 2014 v 11.13
    Statistiky nelze vyvracet nahodilými osobními zkušenostmi. Lidé s vyskoškolským vzděláním se uplatňují dobře, samozřejmě velmi často mimo obor, který vystudovali. Vyučených, kteří dělají něco jiného než v čem se vyučili, jsou také mraky. NIkdo přece nemůže vědět, jaké profese budou žádané za dvace let.

    Proč by mladý člověk musel nutně mít představu o svém budoucím uplatnění? Nevidím nic špatného, když studuje něco, co je zajímavé a není tak náročné jako medicína nebo Vysoká škola chemicko technologická. Pro uplatnění nejsou vždy důležité konkrétní znalosti, ale schopnost si je osvojit, sociální kapitál atd.
    Velmi silně souhlasím s Janem Konvalinkou - vysoké školy by neměly být jen kvůli pracovnímu uplatnění. Představa, že všichni absolventi najdou uplatnění v oboru, který vystudovali, je v měnícím se světě nereálná. I zdánlivě nepraktické obory můžou poskytovat velmi dobré všeobecné vzdělání. Například absolventi teologie se uplatňují velmi dobře. Ostatně, všichni se sice musíme nějak uživit, ale proč by mladý člověk měl všechno podřizovat strachu, že se pracovně neuplatní?
    January 4, 2014 v 11.33
    Souhlasím, že vzdělání není pro uplatnění na trhu práce to nejdůležitější. Mnohem častěji se člověk neuplatní ne kvůli vzdělání, nýbrž kvůli svým osobním vlastnostem. Například proto, že je neprůbojný. Oni totiž ti, kteří mají lidově řečeno "široké lokty a plechovou hubu" se nakonec uplatní vždycky. Zatímco jiní se neuplatní ani se vzděláním.
    Platilo to za všech režimů, ale je docela zajímavé, že takové věci oceňuje i trh.
    ??
    January 4, 2014 v 12.25
    Poklona slečně Recmanové.
    "Spíš je potřeba, aby se společnost přestala na řemeslo dívat s despektem."

    Nikoliv jen na řemeslo, ale na každou užitečnou práci. Pokud budeme poklonkovat před titulem (získaným za peníze nebo politickým čachrem), ale budeme pohrdat prací kopáče, nebo uklizečky, pak nemůžeme ani omylem tvrdit, že žijeme v humánní a vyspělé společnosti. Kdysi na Ostravsku znělo heslo "já jsem havíř kdo je víc". Pro část dříve nejubožejších dělníků to znamenalo nabytí sebeúcty. Platí i o vysmívaných dojičkách a traktoristech. A patrně o trošku téhle ztracené sebeúcty bojovala (hnědá a rudá prasata-Hřebejk a zbabělí potomci nevolníků-Menzel) v přímé volbě prezidenta. To, že i učňovské vzdělání může být mnohem kvalitnější, zdá se nikomu nepřijde ani na mysl. Na DR se často vedou debaty o inkluzívním vzdělávání Romů, při čemž je nám vštěpováno, že stačí jen trochu peněz a speciálního přístupu a Romové se dostanou na stejnou úroveň jako bílá populace. Fajn beru. Proč by při trošce peněz a speciálního přístupu, nemohli z učňovských škol vycházet učni se všeobecným rozhledem maturantů ? Že takhle tržní systém nefunguje ? Tak sorry.








    + Další komentáře