Dienstbierovci a Švejkzenbergovci vytáhli do boje s Fischerovou

František Kostlán

Demokracie se u nás mění v manipulaci prostřednictvím předvolebních průzkumů a obsedantní volbu „menšího zla“ — svobodné volby ale vypadají jinak. Volme jednoduše toho, kdo se nám nejvíce líbí.

Už ani nevím, kolikrát jsem slyšel či četl větu: ten a ten nemá šanci na zvolení, proto budu volit jiného, který se mi sice líbí mnohem méně, ale má šanci se tam dostat. Tato myšlenka vždy byla nástrojem, či naopak důsledkem manipulace. Ten první politik (strana), který prý neměl šanci se někam dostat, se tam nedostal, protože jej lidé, kterým se líbil, nevolili z výše popsaných obav. Dostal se tam druhý, který nebyl tak dobrý, ale oproti dalším kandidátům je  tzv. menším zlem - a podle toho také naše politika vypadá.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Za tristní stav naší politiky může do velké míry právě tato hloupá myšlenka. U nás nemá šanci dělat politiku někdo, s nímž by mohla být větší spokojenost: nedostane se tam, protože je předem řečeno, že „nemá šanci se tam dostat“.

Ideologie a manipulace

Žádné „menší zlo“ ve skutečnosti neexistuje (nepočítáme-li extremisty, kteří jsou samozřejmě vždy zlem větším). O co jsou menší zlo ODS a TOP 09 oproti ČSSD (a obráceně)? A o co je KSČM menší zlo než ODS a TOP 09? O tom často nerozhoduje zvažování, co ta která strana skutečně dělala či dělá špatného či dobrého, ale voličův ideologický záběr, provázený poukazem na výsledky průzkumů veřejného mínění.

Takový volič přijme bez výhrad vše, co je mu zainteresovanými médii, sociologickými agenturami či politiky a jejich hlásnými troubami nabídnuto, pokud to vyhovuje jeho ideologii. Nezvolí - dejme tomu - jemu bližší Zelené, protože podle něj (průzkumů) nemají šanci se do parlamentu dostat, ale zvolí ČSSD. Poté je po čtyři roky frustrován, protože ČSSD předváděla stejnou rozkrádačskou a korupčnickou politiku jako ODS a její politika nikomu k lepšímu životu nepomohla, právě tak jako politika TOP 09. Zvolil sice „menší zlo“, ale je stejně nespokojen, jako by zvolil „zlo větší“ (ODS).

Takový volič je kvůli svému ideologickému způsobu uvažování zcela nepoznamenán předchozími varováními, nebere je v potaz: opoziční smlouva, která prohloubila dosavadní korupci, klientelismus a gangsterské metody v politice, Langerovo a Grossovo období, které provázela absolutní beztrestnost korupčnických kauz (nevyšetřování), politicko-podnikatelské kreatury typu Řebíčka či Palase… to vše je pro něj nepodstatné.

Ideologický pohled na život a svět zkrátka zabraňuje kritickému zkoumání. Náš volič se nezajímá ani o to, kdo a za čí peníze ten který průzkum prefabrikoval (inflace průzkumů), co má ta která sociologická agentura za sebou, jestli již někdy nějakým průzkumem manipulovala či fatálně chybovala, jak se k tomu posléze postavila atd. Průzkum je prostě průzkum a ten má bez ohledu na cokoli dalšího pravdu. A média, bez rozdílu, mu to také takto servírují, protože ani ta nic blíže nezkoumají. A politici tomu většinou přizpůsobují svou politiku, veřejné vystupování, tedy i svou předvolební kampaň.

Průzkumy nemusejí vyjadřovat ani přibližně skutečný stav věcí, mohou být zmanipulované či špatně provedené, ale přesto vždy určují následné dění, mají velký vliv na uvažování a chování voličů. Většina z nich si řekne, že ten a ten nemá šanci se tam dostat (podle průzkumů - médií - politiků), proto budou volit toho, kdo tu šanci má.

Jde o hru na demokracii, protože nejsme schopni volit skutečně svobodně a míra manipulace bývá často nezměrná. A k této hře se nyní přidávají i poměrně silné, ad hoc složené skupiny voličů - podporovatelů, které pochopitelně prosazují „menší zlo“či rovnou dobro. Říkají zhruba toto: volte našeho favorita, protože ten váš nemá šanci se tam (podle průzkumů) dostat, jedině tak máme šanci vytlačit zlo, které vede.

Dienstbierovci

První taková skupina před sebou tlačí stranického kandidáta Jiřího Dienstbiera. A tím, kdo má zabraňovat jeho úplnému a zdrcujícímu vítězství, jsou i voliči Táni Fischerové, Zuzany Roithové, Vladimíra Franze a Karla Schwarzenberga, protože ti prý (podle průzkumů) nemají šanci se tam dostat.

A tak například nezávislá osobnost (ta skutečná, nikoli celebritózní), jakou je Táňa Fischerová, má ustoupit straníkovi, který útěkem na Hrad přenechává svou stranu v rukou kmotrů, který je k ČSSD natolik loajální, že to může významně poznamenat jeho prezidentování - prezident má přitom být prezidentem všech, nikoli jen levicově uvažujících lidí.

A který při svém mládí postrádá více životních zkušeností, jichž je k dobrému prezidentování nesporně třeba. Dienstbier rozhodně není žádným Kennedym, jak naznačují autoři prohlášení s názvem Potřebujeme prezidenta, který sjednocuje. To je Jiří Dienstbier. Kennedy měl i při svém relativně nízkém věku dlouholeté zkušenosti z politiky (již z rodiny), které Dienstbier postrádá (dobrým kandidátem by však mohl být za deset patnáct let).

Autoři tohoto prohlášení, kteří manipulují ostatními na základě průzkumů veřejného mínění, měli dokonce tolik odvahy, že neopodstatněně nařkli z manipulace druhé: „Pokud se stane prezidentem Jan Fischer, bude to znamenat, že si českými médii a reklamou necháme vnutit cokoli.“ Jan Fischer je přitom jednoznačně všemi médii (pravicovými i levicovými) neustále kritizován a popotahován, a to i za věci, kterých se nedopustil či které nejsou kritiky hodné (píšu o tom ZDE.) V žádném případě není nějakým favoritem, kterého fedrují média.

Švejkzenbergovci

Druhá taková skupina třímá nad hlavami ikonou stranického kandidáta Karla Schwarzenberga, nechybějí ani mávátka a transparenty. A tím, kdo má zabraňovat jeho úplnému a zdrcujícímu vítězství, jsou také voliči Fischerové, Roithové či Franze. I oni mají své oblíbence opustit a volit tu ikonu, jinak vyhraje zlo zloucí.

Švejkzenbergovci před blížícími se volbami přitvrdili, hlavně na internetových sociálních sítích a po e-mailu vkládají a rozesílají různá upozornění. Většina z nich se během roku účastnila tažení proti korupci (někteří v iniciativě Vraťe nám stát, jiní jinde a jinak), nyní na Hrad dosazují Karla Schwarzenberga, který je de facto proti zrušení anonymních akcií, díky nimž lumpové mohou ve skrytu dál rozkrádat naši zemi, který omlouvá korupci u Kalouska jen proto, že ten - eventuálně - sháněl peníze tímto neotřelým způsobem nikoli pro sebe, ale pro svou stranu (tehdy ještě lidovce).

Pravým důvodem k volbě pana S. je podle švejkzenbergského prohlášení s názvem Výzva tříkrálová „budování spravedlivého státu, který není ovládán vůlí zájmových skupin. Chceme, aby stát sloužil občanům a podřídil se právu, nikoli privilegiím.“ Jistě, zastánce a zachránce Kalouska v politice, jehož nechávají anonymní akcie v klidu, je tím správným bojovníkem proti skupinovým zájmům.

Rektální horolezectví a politický kýč

Věrohodnost Výzvy tříkrálové, která je sama o sobě příkladnou ukázkou politického kýče, pak podtrhuje podpis Johna Boka, známého bezbřehým rektálním horolezectvím vůči Václavu Klausovi. Tento „politický aktivista“, který se Klausovým prostřednictvím nejednou (neúspěšně) ucházel o funkce ve státní správě či samosprávě ještě v září vyzýval Klause, ať letos v přímé volbě kandiduje znovu (bez ohledu na zákony, které to neumožňují).

Bok píše v otevřeném dopisu Klausovi, že je znepokojen skladbou uchazečů o prezidenta, kteří by v případě zvolení mohli narušit hladký chod státu. S nároky prezidentské funkce by se podle něj dokázal vyrovnat hradní tajemník Ladislav Jakl, Karel Schwarzenberg má však už nejlepší roky za sebou. „Jsme mimo to přesvědčeni, že jste dosud nepřekonal zenit své výkonnosti, takže Vaším odchodem ztratí společnost možnost plného využití Vašeho osobnostního potenciálu,“ napsal Václavu Klausovi před čtyřmi měsíci dnešní zapřísáhlý příznivec Karla Schwarzenberga John Bok.

I Schwarzenberg je k TOP 09 a jejím (Kalouskovým) vizím natolik loajální, že to vzbuzuje minimálně pochybnosti, jestli by byl schopen být prezidentem všech. Stranický kandidát na prezidenta prostě není ideální volbou v žádném případě, ať již jde o jakoukoli stranu.

Dobrý pocit

Volme bez ohledu na jakoukoli manipulaci Táňu Fischerovou, Zuzanu Rothovou (či kohokoli dalšího), jak nám libo. „Většímu zlu“ stejně v žádném případě nezabráníme, aby usedlo na prezidentský stolec, vždyť větším zlem může být pro druhé i Dienstbier či Schwarzenberg. A zůstane nám pocit svobody a přesvědčení, že jsme, každý svými silami, přispěli k pozvolnému návratu demokracie do České republiky, protože jsme manipulaci řekli NE.

    Diskuse
    JV
    January 9, 2013 v 11.16
    Chovejme se jako svobodní lidé
    Vážený pane Kotláne,
    tak toto bez sebemenších výhrad podepisuji.

    Dovolím si doplnit jedno poznání. Nezřídka se také ukazuje, že se „menší“ stává zlem "větším", poté, co je zvoleno.

    Má to svoji logiku: „menší“ zlo se rychle naučí počítat s tím, že se mu v zájmu „menšího“ zla, např. odvrácení údajné katastrofy, ustupuje. Rázem tak naroste jeho sebevědomí a vědomí moci, a z „menšího“ zla je v tu ránu zlo „větší“.

    Totéž platí pro velice často pro výzvy k tzv. „jednotě“ v postupu proti společné protistraně. Za pozornost stojí, že taková výzva je vždy v zájmu těch, kteří k „jednotě“ vyzývají. Architekti jednoty, kteří to ve své většině mohou myslet dobře, si neuvědomují, že vnášejí na scénu prvek totality. Pokud jim skupina, která je vyzývána k „jednotě“ ustoupí, ztrácí svoji váhu při příští žádosti o ústupek v zájmu trvání „jednoty“. S ústupky se rychle začne počítat automaticky. Strana jíž se ustupuje, se velice hbitě naučí totalitě.

    Taková „jednota“ nadělá více škody než užitku.

    Proto volme ty, které chceme a ne ty, které si myslíme, že chtějí ti druzí. Buďme svobodní opravdu a nenechme se ve své svobodě omezovat ostatními lidmi. Svoboda je člověku dána Bohem, ne lidmi. Proto nikdo z lidí nemá právo žádat po druhém vzdání se jeho, byť jen částečné, svobody.
    Jiří Vyleťal
    January 9, 2013 v 12.52
    politický romantismus
    Nemá smysl obviňovat stoupence TF z vítězství Zemana, které je pravděpodobné i bez nich. Fakt je ale ten, že jejich postoj je v situaci většinového volební systému (a u prezidenta těžko může být jiný) politický romantismus, který neslibuje nic než tzv. morální vítězství. Mj. je s ním spjata neschopnost uvědomit si reálnou marginálnost "občanské kandidátky", za tou by musela stát masová mnohaletá podpora, nějaké hnutí, které reprezentuje. To u nás mají prakticky jen politické strany. Občanští kandidáti dnes neexistují, nemohou (resp. jsou jimi všichni). Pokud to chceme změnit, tak správný začátek rozhodně není prezidentská volba, právě naopak.

    Ta svoboda "já budu volit srdcem" mi moc demokratická nepřipadá. Zas ten romantismus. Demokracie je mj. aritmetika, schopnost uvědomovat si, co si myslí druzí a jaká je reálná šance je v reálném čase o něčem přesvědčit. Svoboda volit "podle sebe" může být v určitém kontextu ignorováním toho, že jsme součástí nějakého ne zrovna ideálního "my".

    Pokud vám vadí průzkumy, zasaďte se, aby byly opravdu transparentní veřejnoprávní službou. Kdyby se průzkumy zakázaly, tak lidi si najdou nějakou alternativu (patrně horší a manipulovatelnější), budou prostě chtít vědět, co si myslí druzí, to je právě velmi demokratické - demokracie je režim většinového člověka, berme to jako realitu (a chraňme menšiny).

    Když věnujete tolik energie kandidatuře klíčového hnutí do Parlamentu, bude to energie zacílená správným směrem. Od toho máme poměrný systém, aby umožňoval začít s málem.
    JM
    January 9, 2013 v 13.45
    Pane Kostláne,
    díky za článek. Už sem poněkud unavená odhazováním pocitu viny, že já a podobní "romantici" řečeno s panem Škabrahou, budeme zodpovědní za nezvolení pana Dienstbiera. Jestliže nebude zvolen, pane Škabraho, tak proto, že nedostane dost hlasů. Tečka. Já prostě JD volit nebudu, jedině kdyby stál v druhém kole proti Fischerovi nebo Schwarzenbergovi. JD je stranický kandidát se vším všudy, včetně mnohého hlasování podle Sobotky, potažmo Kalouska.To ovšem Dienstbierovci nechtějí slyšet. Podle ovoce poznáš strom - to platí především o Táně. Jinak jsou to kecy v kleci. Mnoho krásných slov a pak velké zklamání. JD si ještě může počkat a snad za něj budou hovořit činy. Snad. A jestli bude Zeman prezidentem - to není takový strašák, abych zalezla a řekla paní Táně - sorry, ale jsi pro mě neperspektivní. Je-li racionální chování, jímž se vždy ohánějí především muži, zradou ideálů a přizpůsobením se klanu, pak jsem radši romantička.
    January 9, 2013 v 14.1
    někdo hlavu, někdo srdce, hlavně ne slepé střevo,
    sice souhlasím s panem Škabrahou že politika je vedle velkých slov a hodnot i aritmetika (jakési ars calculandi), ale žijeme tu s těmi romantickými srdcaři vedle sebe a pokud nechtějí volit rozumem, tak to respektujme. Snad jen na ta slova o zradě by si mohli ti hořící dávat pozor.
    Teď každý ultimativně bojuje o každou dušičku a nic jiného nevnímá, přesvědčování o jiném přístupu má za hrozbu a manipulaci. V neděli hlavy vychladnou, dostaneme objektivní obraz jak je kdo na tom a kdo jde z kola ven a bude třeba se bavit dál, ať již to dopadne jakkoliv.
    January 9, 2013 v 14.53
    Voliči Ralpha Nadera v USA v roce 2000
    se chovali jako svobodní lidé a umožnili těsné vítězství Bushe nad Al Gorem. Letos byl Obama zvolen i hlasy lidí, kterým se třeba nelíbila strategie nasazení bezpilotních letadel k likvidaci individuálních cílů.

    V našich parlamentních volbách 2010 Zeman pomohl vítězství pravice tím, že část potenciálních voličů ČSSD přilákal k SPOZ. Teď mu to pravice vrací tím, že chce prosadit Schwarzenberga, který by v druhém kole neměl proti Zemanovi nejmenší šanci. Myslím, že Jakub Patočka má pravdu v tom, že by ji měl jen Dienstbier.

    Naštěstí v naší prezidentské volbě nejde o mnoho, takže si luxus gest můžeme dovolit. Pěkné je, že mezi kandidáty je jenom jeden, na kterého padá stín podezření z nahnědlosti a který by úřad prezidenta opravdu nezvládl (Franz).


    BT
    January 9, 2013 v 18.28
    Pane Kubička,
    se vším co jste napsal souhlasím. S výjimkou toho, že v naší prezidentské volbě nejde o mnoho. V tom, domnívám se, se docela mýlíte. Viz Klaus. Možná za rok tady budu psát "viz Zeman".
    BT
    January 9, 2013 v 18.30
    Souhlas s Martinem Škabrahou
    S Martinem Škabrahou souhlasím, myslím, že to napsal velmi dobře. A srdečně ho zdravím po delší době.
    PM
    January 9, 2013 v 18.32
    Jaké pohnutky evokuje prezident není jen tak
    Jestliže volba podpoří úsilí voličů o co nejhlubší zásah do sklerotizovaných mocenských struktur etablovaných stran tak jde o rozumový a nikoliv romantický akt. Demokracký režim vyžaduje dominanci racionálního voličstva.
    January 9, 2013 v 19.33
    Pane Trávníčku,
    máte pravdu, nedříve jsem chtěl napsat, že nejde o osud celého světa ba ani snad celého národa, pak mě to přišlo moc nadnesené a nešikovně jsme to zkrátil.
    JM
    January 9, 2013 v 19.48
    pane Dolejši,
    nechci nikoho obviňovat ze zrady - to ví stejně jen každý sám. myslela jsem tím, že v případě, kdy bych dala na rozumbrady a nevolila TF, která téměř jediná s námi stála na demonstracích proti radaru, například, tak bych zradila samu sebe. Vy už jste v politice dlouho, znáte umění možného, tak vám to asi připadá melodramatické. Jinak k panu psychologovi - proč zrovna Franz?
    + Další komentáře