Umrznutí jako politická poprava

Tomáš Tožička

Současný společenský model nazýváme kapitalismem. Tváří v tvář čtyřem stům evropských mrtvých chudých, kteří naprosto zbytečně umrzli, je třeba s definitivní platností říci: „Kapitalismus je zločinný režim.“

Kapitalismus je často kritizován za svou imperiální povahu. Rosa Luxemburgová říkala, že kapitalismus potřebuje ke svému přežití nekapitalistický prostor, který může ovládnout. Proto byl prvotní rozvoj kapitalismu postaven na genocidách obyvatel v koloniích, jako bylo vyvraždění domorodců na souostroví Banda nebo v Tasmánii. Také největší planetární genocida v Belgickém Kongu, které padlo za oběť přes deset milionů otroků na gumovníkových plantážích, byla hnána touhou po zvyšování růstu a v rámci zvyšování produktivity práce sekali belgičtí kolonisté ruce dětem otroků, kteří nepodávali dostatečné výkony.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Dnes už nemáme kolonie a tak se expanze kapitalismu odehrává blíže k nám. Kapitalismus expanduje a vysává prostředí, která dosud patřila veřejné správě — školství, zdravotnictví, sociální péči. Honba za zisky už jde přes mrtvoly. A lidé ovládnutí perfidní ideologií už oběti přijímají jako prostou danost.

Umrznutí bezdomovce v EU má varovnější hodnotu, než poprava či vražda disidenta v diktatuře. Obojí je bezesporu zločin, kterého se dopouští stát a na kterém mají morální vinu občané, kteří to tolerují. Ovšem nechat umrznout bezdomovce v zatím nejrozvinutější a nejbohatší části Země je mnohem horším zločinem, než když naše spřátelená diktatura v Etiopii rozstřílí demonstraci na cimpr campr.

Postavit se totiž diktatuře, která je podporována bohatými mocnostmi finančně i zbraněmi, vyžaduje obrovskou odvahu. Kdo z nás ji má? Ale zachránit bezdomovce před umrznutím, vyžaduje jen trochu času a dobré vůle. Ta ale chybí. Místo toho nastupuje sobectví a lhostejnost.

Počet umrzlých českých bezdomovců se pomalu blíží počtu popravených za diktatury bolševiků u nás. Cynici samozřejmě řeknou, že je to něco jiného. Život Milady Horákové má přece mnohem větší hodnotu než život nějakého šupáka, který umrzl před pár dny naproti luxusním vilkám v pražských Řeporyjích. Feministka, socialistka a neúnavná pracovnice Červeného kříže Horáková by s tímto postojem asi jen těžko souhlasila.

A samozřejmě, obhájci této bezdomovecké ruské rulety poukazují i na to, že zatímco za popravami stojí státní aparát a jeho zákonodárci a justice, bezdomovci si mohou za své postavení a osud sami. Tady je největší chyba, které se kapitalističtí ideologové dopouštějí. Ovšem tomu se nemůžeme divit, protože již mnohé studie prokázaly, že lidé pravicově smýšlející se v životě orientují spíše citem a emocemi než rozumem a logikou.

Nicméně pokusme se jim to vysvětlit tak, aby to pochopili. Jsou to právě zákony a justice, které umožňují, aby byl člověk zbídačen na míru, která ho nutí žít v životu nebezpečných podmínkách, mimo obecné lidské společenství. Systém exekucí, upřednostňování práv bohatých, policejní represe proti chudým a nejchudším, to jsou právní a strukturální příčiny toho, že se desetitisíce lidí v evropské vitríně kapitalismu ocitá v ruletě života a smrti. Zatímco odsouzení k smrti mohou napsat, většinou zbytečnou, žádost o milost, bezdomovci mohou doufat, že příští noc se jim kulička na ruletě smrti vyhne.

Tak jako kasino-kapitalismus zbídačil v několika posledních letech miliardy lidí, tak stejné kasino hrají denně nejchudší ubožáci v nejbohatších zemích. Systém, který tomu neumí zabránit, je nejen neschopný, ale i zločinný. Helsinský závěrečný akt, na němž byl postaven odpor Charty 77, uznal Všeobecnou deklaraci lidských práv jako základní dokument. Evropské země se tedy hlásí k jeho článku tři: Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. O toto nejzákladnější právo kapitalismus připravil v letošní zimě již čtyři sta lidí. A to je jistě více, než za stejné období byli schopni popravit diktátoři v sovětských satelitech i v těch nejbrutálnějších dobách.

Problém řešení bezdomovectví je jednodušší, než by se zdálo. Městská sociální bytová výstavba, průchodné sociální a zdravotní služby. A vymahatelnost práva pro sociálně nejslabší. Tyto prosté recepty slavily úspěch už v mnoha městech. Místo toho, česká pravice vymýšlí nesmysly, jako je znovuzavedení domovského práva, nebo koncentrák rovnou u spalovny odpadků. A francouzská pravicová politička pro změnu bezdomovce vyzývá, aby vyhýbali pobytu venku...

Ale zhrublí politici jsou jen obrazem zhrublých občanů. Místo pomoci těm nejslabším, můžeme být svědky toho, jak „dobří občané“ hrubě vyhazují bezdomovce z míst, kde se ohřívají, ať jsou to vchody do domů či dopravní prostředky.

Kapitalismus selhal stejně jako selhala bolševická diktatura či reálný socialismus. Obětí má za sebou nepochybně více. Přesto si mnozí myslí, že tato forma společnosti je koncem dějin a bude trvat na věky. Stejně jako si to myslel Erich Honecker o Berlínské zdi, Stalin o Sovětském svazu, Lord Kitchener o Britském impériu, Ludvík XVI o feudalismu...

Lidská práva není možné vnímat jako třešničku na dortu a odkládat je na dobu, kdy se nadnárodní korporace uvolí je tolerovat. Nejsou tu jen proto, abychom je používali pouze jako opresivní nástroj proti režimům, s nimiž tak docela nesouhlasíme. Lidská práva musíme začít dodržovat i u nás. A zatím to vypadá tak, že čtyři sta lidí v Evropě zemřelo v posledních dnech proto, že vlády a odpovědné instituce ignorovaly plnění lidských práv, jak se k nim zavázaly v mezinárodních dohodách. V tuto chvíli je proto zřejmé, že potřebujeme revoluční změny. Jinak nám totiž hrozí revoluční násilí.

    Diskuse
    TT
    February 10, 2012 v 12.40
    Nelson Mandela - 2005 - Londýn
    „Podobně jako otroctví nebo apartheid, ani chudoba není nic přirozeného a nezměnitelného. Jejím původcem je člověk a pomocí lidských činů může být také překonána i úplně vymýcena. Takovýto skutek pak není nějakým dobročinným gestem, nýbrž aktem spravedlnosti.“


    LV
    February 10, 2012 v 13.18
    Děkuji.
    Dobře jste to napsal, pane Tožičko - nezbývá mi než souhlasit. Proč mám již mnoho let ten nepříjemný pocit, jako by nás systém nutil oddělovat lidská a sociální práva a stavět je proti sobě? Buď - anebo...
    Jsem pro revoluční změny právě proto, že se obávám revolučního násilí.
    February 10, 2012 v 16.12
    "Kapitalismus potřebuje ke svému přežití nekapitalistický prostor, který může ovládnout". To je nesporná pravda. Když se systém nemůže rozpínat do šířky, tak půjde hloubky, dokud nezačne požírat sám sebe a tím bohužel i nás, protože se nacházíme uvnitř něho. Jediná cesta jak ho zničit je vytvářet území, kde nebude platit kapitalistická logika. Začít u sebe a pak ten prostor šířit kolem sebe. Když se nám podaří vytvořit nekapitalistický prostor, který kapitalismus nemůže ovládnout, tak budeme mít vyhráno, protože starý systém se zhroutí.
    February 10, 2012 v 16.30
    Velmi dobře napsané....bravo....
    AB
    February 10, 2012 v 19.44
    díky
    Nejsilnější text, jaký jsem v poslední době četl!!!
    JS
    February 10, 2012 v 20.22
    Musím říct, že mám opravdu problém to přijmout (přestože už jsem ten argument onehdy četl v Britských Listech, kde byl ještě rozšířen o to, že disidenti měli často volbu být poslušní). Jsem levičák, a snažím se dívat na svět racionálně, tedy prostřednictvím faktů. Ale opravdu je _emocionálně_ těžké připustit, že je náš režim horší nebo srovnatelný s tím minulým. Vlastně se moc ani nedivím lidem, kteří zavřou oči a budou tvrdit, že bezdomovci existovali vždycky a jde o jejich volbu.
    FO
    February 10, 2012 v 21.11
    Bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí umrzlo během srovnatelně krutých zim v před rokem 1989. Bojím se ale, že badatelé v USTR se zrovna na toto momentálně nezaměřují.
    February 10, 2012 v 21.38
    Bezdomovci nemohli být už z toho důvodu, že nesměli být ani nezaměstnaní. Každý musel mít razítko v občance, že je někde zaměstnán a že někde bydlí. Ne že by nebyly všelijaké zkrachovalé existence, ale vždycky nad nimi někdo "bděl", aby je pokud možno nějak přiměl k práci. Někdo si může myslet, že to bylo špatně, někdo si naopak může myslet, že to bylo dobře.
    Skvělý text, díky.
    February 11, 2012 v 5.40
    Souhlasím, jen zvýrazňuji

    Nejde jenom o to, že vlády a odpovědné instituce ignorují plnění lidských práv. To děsivé je, že kapitalismus dokázal svojí podstatou atomizovat společnost, zahnal občany do soukromí, donutil je starat se především o vlastní rodinu a její prosté přežití. Místo solidarity a lidství nastupuje sobeckost a lhostejnost.

    Na záchranu těch 400 zmrzlých bezdomovců nebylo třeba státních institucí. Stačilo 400 rodin, které by jim pomohly.

    Bez aktivní občanské společnosti možná přežijeme, ale zdegenerujeme
    + Další komentáře